ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace"— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Stavba a složení Země POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_05 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o stavbě zemského tělesa a jeho jednotlivých částech METODICKÝ POKYN:

2 Stavba a složení Země K.E.Bullen (1906 – 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny Liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: Zemská kůra Zemský plášť Zemské jádro

3

4 Zemská kůra Hranice mezi sférami (zákl. jednotkami) tvoří plochy nespojitosti (diskontinuity) Tyto plochy vyjadřují náhlé změny chemických a fyzikálních vlastností látek uvnitř Země Kůru od pláště odděluje tzv. Mohorovičičova plocha diskontinuity, na níž se odrážejí a lomí zemětřesné vlny

5 Mohorovičićova diskontinuita
nebo Mohorovičićova vrstva nespojitosti je vrstva, která geologicky definuje přechod zemské kůry a svrchního pláště Nachází se v rozmezí hloubek 20–90 kilometrů pod kontinenty a 10–20 kilometrů pod oceány V ČR se pohybuje vrstva mezi 30. a 40. kilometrem pod zemským povrchem

6 Mohorovičićova diskontinuita
Jedná se o první významnou diskontinuitu v zemských obalech, na kterém dochází ke skokovému zrychlení pohybu seismických vln až přes rychlosti 8 km/s Diskontinuita netvoří jednoduchou sférickou plochu, ale je místy zprohýbaná v závislosti na nadloží Svůj název nese diskontinuita po chorvatském geofyzikovi Mohorovičićovi, který ji objevil v roce 1909 během výzkumů zemětřesení na Balkánském poloostrově

7 Zemská kůra - složení Je tvořena žulovou (granitovou) a čedičovou (bazaltovou) vrstvou Její mocnost (tloušťka) se pohybuje od 6 km do 70 km Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6-8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva V Českém masívu se mocnost kůry pohybuje kolem 35 km Názvy granitová a čedičová neznamenají petrografické složení, jde o subjektivní označení vrstvy názvem, který nejvíce odpovídá známým fyzikálním vlastnostem horniny skládajících tyto vrstvy Během vývoje Země se do kůry z pláště přesunuly lehce tavitelné a specificky lehčí složky, především sloučeniny křemík, draslík, hliník, vápník a sodík

8 Zemská kůra Rozdělení Kontinentální - má 3 vrstvy a proměnlivou tloušťku, tvoří kontinenty, šelfy, kontinentální svahy Oceánskou - dvouvrstvá, tenčí, tvořící dna oceánu, pánve, příkopy Přechodnou - nejvzácnější, třívrstvá (dno Černého moře)

9 Zemská kůra Člověk je schopný proniknout pouze do nepatrných hloubek v porovnání s poloměrem Země Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě Nachází se v Murmanské oblasti na území geologického Baltského štítu Dosahuje hloubky m Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu

10 Kolský vrt m

11 Zemský plášť Jedna z vrstev Země, shora vymezená zemskou kůrou a zespodu zemským jádrem Z geofyzikálního i geochemického hlediska může být rozdělen na svrchní, střední a spodní plášť (3 Bullenovi zóny) Od ZK oddělen Mohorovičičovou plochou diskontinuity Většinu současných poznatků o plášti se podařilo získat během 20. století analýzou příchodů seismických vln

12 Zemský plášť Zemský plášť jako celé těleso tvoří přibližně 69 % zemské hmotnosti a 84 % celkového objemu Střední plášť – do km Spodní plášť do blízkosti hranice s jádrem km Plášť tvoří obal jádra Křemičitany, oxidy železa a hořčíku…. Hustota se zvyšuje s hloubkou

13 Zemské jádro Začíná zhruba v hloubce 2900 km pod povrchem a zahrnuje zhruba 31 % hmotnosti Země Nejvyšší podíl v něm asi mají železo a nikl Dělí se na pravděpodobně polotekuté vnější jádro (2900–5000 km pod povrchem) a pevné vnitřní jádro (též jadérko) Na hranici mezi jádrem a pláštěm se nachází tzv. Gutenbergova diskontinuita

14 Gutenbergova diskontinuita
je část zemského obalu v hloubce kilometrů od zemské kůry - přechod mezi spodním pláštěm tvořeného silikátovou taveninou a polotekutým jádrem tvořeným polotekutými kovy Mocnost vrstvy se na základě měření pohybu seismických vln odhaduje na 200 až 300 kilometrů a současně na změně jejich rychlosti a šíření byla tato vrstva i objevena Nazvaná byla po německém geofyzikovi Gutenbergovi, který jako první předložil soubornou geofyzikální interpretaci vnitřních obalů Země a tak přispěl k poznání pochodů uvnitř Země

15 Zemské jádro Vnější jádro
Polotekuté jádro je vyjma železa a niklu tvořeno nejspíše ještě kobaltem, sírou, křemíkem a kyslíkem Jelikož je obal jádra tekutý, zabraňuje pronikání zemětřesných s-vln (sekundární vlny – příčné vlny) skrz tuto část, neboť tyto vlny nejsou schopny procházet skrz kapalinu Působící vysoké tlaky na rozhraní plášť-jádro nedovolují kyslíku, aby mohl vstoupit do jádra a proto se předpokládá, že hlavním lehkým prvkem v zemském jádře je síra

16 Zemské jádro Vnitřní jádro
Pevné (pravděpodobně) vnitřní jádro zvané též jadérko je tvořeno pevným skupenstvím železa a niklu Jeho tvar neodpovídá kulovému, ale je zploštělé Pevné jádro se každoročně otočí o 1–3 stupně více než polotekutý obal a zbytek Země, což je nejspíše důvod, proč vzniká magnetické pole planety Země Díky obrovským tlakům (odhadovány na 1,4 miliónu atmosfér) je jádro velice žhavé a má velikou hustotu teploty do cca °C a hustota v rozmezí 11,3–17,3 g/cm³ V jádru probíhají procesy radioaktivního rozpadu endogenní (vnitřní) pochody při těchto pochodech se uvolňuje energie z nitra Země na povrch

17

18 Použité zdroje a literatura
Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: Obrazové materiály: BELOZEROFF, Andre. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KEMP, Jeremy. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: