Koloniální minulost Afriky a její důsledky

Prezentace na téma: "Koloniální minulost Afriky a její důsledky"— Transkript prezentace:

1 Koloniální minulost Afriky a její důsledky
Josef Forman Michal Oujezdský Regionální geografie Afriky

2 Obsah Úvod Fáze kolonizace Koloniální mocnosti a jejich kolonie
Dekolonizace Důsledky kolonialismu a dopady dekolonizace Závěry

3 Úvod Kolonie (z lat. colonus) = osada
Kolonizace = proces migrace obyvatelstva a osídlování „nového“ teritoria Kolonialismus = ideologie založená na ustanovení a udržování nadvlády suverénní mocnosti nad společností, která je mocnosti podřízena

4 Raná fáze kolonizace geografické, klimatické, hospodářské a další faktory → Afrika dlouhou dobu pro Evropany neprobádaným kontinentem vhodné podmínky pro objevitelské a dobyvatelské cesty v 15. a 16. stol. důvody a motivace: technologický rozvoj, hledání zdrojů (drahé kovy, nerostné suroviny, zemědělské plodiny), šíření křesťanství, přirozená lidská zvědavost Portugalsko: zabezpečení námořních cest mezi Středozemním mořem a Atlantským oceánem + cesty do Indie → zakládání obchodních stanic a pevností na africkém pobřeží (se souhlasem místních náčelníků)

5 Vrcholná fáze kolonizace
rapidní nárůst významu kolonií po průmyslové revoluci 1870 – 1918: nárůst celkové rozlohy kolonií průměrně o km2/rok, mezi 6 koloniálních mocností přerozdělena ¼ povrchu souše Afrika v centru pozornosti → snaha mocností o rozšíření sféry vlivu a zviditelnění → střety zájmů → Berlínská konference (1884 – 1885)

6 Berlínská konference (1884 – 1885)
Účastníci: 14 evropských států + USA Výsledky: stanovení principů při vyhlašování svrchovanosti nad africkým územím rozdělení sfér vlivu evropských mocností urychlení evropské expanze economic+development+in+two+of+three+areas+%28Africa,+Asia,+and+Latin+America %29+Erica+E+Block

7 Období před 2. světovou válkou
africký kontinent rozdělen mezi evropské státy již před 1. svět. válkou výjimky: Libérie, Etiopie První světová válka Afrika významným dodavatelem surovin, potravin, vojáků → narůstající odpor vůči koloniální nadvládě po válce kolonie „agresorů“ rozděleny mezi vítězné mocnosti přetrvávající vliv Německa Hospodářská krize pokles cen afrických produktů, zahraničních investic, mezd, poptávky po surovinách, růst nezaměstnanosti → problémy → vlny nepokojů 610-maafa.html

8 Anglické kolonie Ascension Bečuánsko (dnes Botswana) Britské Togo
Egypt Gambie Jihoafrická unie, včetně Lesotha britská Jihozápadní Afrika (dnes Namibie) Jižní Rhodésie (dnes Zimbabwe) Kamerun Keňa Mauritius Nigérie Nyasaland (dnes Malawi) Severní Rhodésie (dnes Zambie) Sierra Leone Somaliland Súdán Svazijsko Tanganika (dnes Tanzanie) Uganda Zlaté pobřeží (dnes Ghana) Cecil Rhodes (1853 – 1902)

9 Rok 1921

10 Commonwealth Jihoafrická republika (1931), Ghana (1957), Nigérie (1960), Sierra Leone, (1961), Tanzanie (1961), Uganda (1962), Keňa (1963), Malawi (1964), Zambie (1964), Gambie (1965), Botswana (1966), Lesotho (1966), Mauricius (1968), Svazijsko (1968), Seyschely (1976), Namibie (1990), Mosambik (1995), Kamerun (1995) a Rwanda (2009)

11 Francouzské kolonie Réunion
Francouzská rovníková Afrika (Gabun, Republika Kongo, Středoafrická republika a Čad) Francouzská Severní Afrika (Alžírsko, Tunisko a Maroko) Komory Francouzské Somálsko (dnešní Džibutsko) Madagaskar Francouzská Západní Afrika (dnešní státy Mauretánie, Senegal, Mali, Guinea, Pobřeží slonoviny, Niger, Burkina Faso a Benin) Togo (Francie získala část bývalé německé kolonie Togoland jako mandátní území) Kamerun Fezzán (od roku 1951 náleží Libyi) Budování železnice Dakar - Niger

12

13 Německé kolonie Německá východní Afrika (1885 – 1919), dnešní Tanzanie, Rwanda, Burundi, trojúhelník Kionga v dnešním Mosambiku Německá jihozápadní Afrika (1884 – 1918), dnešní Namibie Wituland (1885 – 1890), dnešní jižní Keňa Kamerun (1884 – 1919), dnešní Kamerun, východní část Nigérie, jihozápadní část Čadu, západní část Středoafrické republiky, severní část Republiky Kongo, severní část Gabunu Togoland (1884 – 1919), dnešní Togo a východní část Ghany

14 Španělské kolonie Španělská Guinea (dnes Rovníková Guinea), Španělská Sahara (dnes Západní Sahara) a Španělské Maroko (dnes součást státu Maroko)

15 Portugalské kolonie Portugalská západní Afrika (Angola), Portugalská východní Afrika (Mosambik), Kapverdské ostrovy (1815) a Guinea - Bissau

16 Italská východní Afrika
Italské kolonie Italská východní Afrika Italské Somálsko (80. léta 19. století – 1941) Eritrea (1890 – 1941) Etiopie (1935 – 1941) Libye (1911 – 1943) Italská východní Afrika Vlajka Italské východní Afriky

17 Belgické kolonie Belgické Kongo (1908–1960) a Ruanda – Urundi (1916–1924)

18 Dekolonizace sílící nacionalismus a národně osvobozenecká hnutí v koloniích neustálý tok financí potřebný k udržování kolonií postupný vývoj kolonií k nezávislosti vyžadován po skončení 2. světové války Chartou OSN podpora ze strany USA a SSSR (vidina příležitosti k rozšíření vlivu) 1960: Deklarace OSN o poskytnutí nezávislosti koloniálním zemím a národům → urychlení procesu dekolonizace → výzva k „zastavení ozbrojených akcí a represivních opatření proti závislým národům, aby mohly ve svobodě a v míru uplatnit své právo na úplnou nezávislost“ → jasný požadavek nezávislosti ze strany nacionalistických vůdců x nejasná představa, jak k nezávislosti dojít

19 Rok Afriky (1960)

20 Důsledky kolonialismu
Ekonomické důsledky kolonie – dodavatel surovin, odběratel hotových výrobků → technická zaostalost, narušení tradičních způsobů zemědělství ekonomická závislost na koloniální mocnosti specializace na malý počet plodin / surovin (Ghana – kakao, Senegal – arašídy, Sierra Leone (diamanty) Politické důsledky přerušení přirozeně se vyvíjejícího politického systému a nahrazení systémem cizím favorizování jednoho etnika (kmene) na úkor jiného → potyčky, války boerwarhistory_e.shtml

21 Důsledky kolonialismu
Kulturní důsledky šíření jazyka, kultury, náboženství a architektury koloniálních mocností odpor k evropským kulturám jako zdroj nacionalismu a fundamentalismu možnost studia na evropských univerzitách Demografické důsledky obchod s otroky → úbytek silné a zdravé populace výrazná vnitrokontinentální a mezikontinentální migrace zdravotnictví: zavlečení x vymýcení nemocí Environmentální důsledky změny charakteru krajiny - vznik monokulturních plantáží (kakaovník, kaučukovník, čajovník) změna druhové skladby lesů (vývoz vzácných dřevin)

22 Dopady dekolonizace Politické dopady
vznik nových, politicky samostatných států vnitrostátní politické dopady: bezradnost s formováním a řízením státu → diktátorské režimy mezistátní politické dopady - necitlivé vytyčení státních hranic → teritoriální konflikty o přírodní zdroje a nerostné bohatství (Nigérie x Kamerun, Súdán x Egypt, R. Guinea x Gabon) - nové státy objektem velmocenských zájmů během studené války - snaha o nalezení společné „celokontinentální identity“ → vznik Organizace africké jednoty (1963) → Africká unie (2002) Zasedání Africké unie (zdroj: zahranici/afrika/za-zmeny-klimatu-vyzaduje-afrika-od-zapadu -biliony_ html) Znak Africké unie (zdroj: /flags_big/African_Union_Logo.html Vlajka Africké unie (zdroj: File:Flag_of_the_African_Union_2010.svg)

23 Dopady dekolonizace Ekonomické dopady
růst cen afrických komodit (káva, kakao, měď) po 2. světové válce → mírný rozvoj infrastruktury, zdravotnictví, vzdělání v 50. – 60. letech 20. stol. přetrvávající závislost na hospodářsky vyspělých zemích + nekompetentnost politických a ekonomických elit + politické, etnické, náboženské konflikty + korupce + neschopnost mladých států řešit problémy ropný šok → zpomalený růst světové ekonomiky → pokles poptávky → zvyšování zadluženosti afrických států → půjčky, pozastavení investic → začarovaný kruh

24 Závěry Co mají bývalé kolonie společného:
postupné přizpůsobování místním podmínkám a požadavkům Afričanů – hlavním motivem snaha kolonizátorů udržet se co nejdéle u moci + snaha o co nejefektivnější vykořisťování kolonií dosažení nezávislosti kolonií většinou neznamenalo očekávaný hospodářský růst a politickou stabilitu (primitivní zemědělství, žádný průmysl, …) žalostný stav afrických zemí po získání samostatnosti (přílišná závislost na několika málo zemědělských plodinách nebo na těžbě nerostných surovin, velmi slabě rozvinutý sektor průmyslu a služeb, infrastruktura) značný vliv kolonizátorů na obchodu afrických zemí podobné hodnoty indexu lidského rozvoje

25 Závěry V čem se bývalé kolonie liší:
rozdíly mezi typy koloniální správy: přímá správa (Francie) x nepřímá správa (V. Británie) architektura, kultura, jazyk (dle kolonizátora) konfliktní potenciál v rámci státu (po linii etnické, náboženské, kulturní, aj.) absence/existence národní identity a národního cítění „Dekolonizace během několika let rozpustila impéria budovaná staletí, vytvořila novou podobu mezinárodního společenství, ale zanechala za sebou řadu problémů.“ J. Klíma současný odlišný stav rozvoje afrických zemí není důsledkem aplikace různých způsobů správy přesto je zřejmé, že evropské mocnosti jsou za současný stav afrických zemí do značné míry zodpovědné

26 Použitá literatura a další zdroje
DOSTÁLOVÁ, E.: Dekolonizace Afriky a její dopady, Bakalářská práce. Olomouc, FERRO, M.: Dějiny kolonizací. Od dobývání po nezávislost. 13.–20. století. Lidové noviny, Praha, HRBEK, I. a kol.: Dějiny Afriky. Kniha 2. Svoboda, Praha, KLÍMA, J.: Poslední koloniální válka. Libri, Praha, KUDA, V.: Organizační formy evropských kolonií v Africe, Bakalářská práce. Olomouc, NÁLEVKA, V.: Čas soumraku. Rozpad koloniálních impérií po druhé světové válce. Triton, Praha, ŠILHÁNOVÁ, G.: Rozpad britského impéria a vznik Commonwealthu, Bakalářská práce. Brno, Wikipedie – otevřená encyklopedie [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < (hesla: belgické kolonie, britské impérium, commonwealth, francouzské kolonie, italské kolonie, kolonialismus, německé kolonie, portugalské kolonie, španělské kolonie)