Optimalizace daňových vztahů k zahraničí

Optimalizace daňových vztahů k zahraničí

A. Smlouvy a metody zamezení mezinárodního dvojího zdanění. B
A. Smlouvy a metody zamezení mezinárodního dvojího zdanění. B. Zdaňování příjmů se zdrojem v zahraničí rezidentů ČR. C. Zdaňování příjmů se zdrojem v ČR nerezidentů a mezinárodní pronájem pracovní síly. D. Daňové ráje a offshore společnosti.

Téma : A.Smlouvy a metody zamezení mezinárodního dvojího zdanění.
Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění. Explikace metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění. Demonstrace metod na příkladu.

1. Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění.
Podstatou smluv je : vyloučit mezinárodní dvojí zdanění, zamezit daňovým únikům. Smluvní státy se zpravidla zavazují, že : osvobodí určité objekty zdanění od daně (např. důchod, úrok, dividendu, zisk, majetek); sníží daňové zatížení; rozdělí si právo vybírat daň podle zdroje, sídla, bydliště; dohodnou se na vymezení určitých pojmů (např. dividenda, úroky, stálá provozovna, licenční poplatky, nezávislá povolání, příjmy z veřejných funkcí, daňový domicil - vztah DS ke státu).

Smlouvy o zamezení mezinárodního dvojího zdanění jsou kodifikovány ve Sbírce zákonů ČR (Sb.) nebo ve Sbírce mezinárodních smluv ČR (Sb.m.s.). Z hlediska rozsahu existují 2 typy smluv: omezené – je v nich řešena problematika úzkého okruhu specifických příjmů či majetku, komplexní – zahrnují veškeré druhy příjmů či majetku. Pro komplexní smlouvy existují dva modely smluv, podle nichž státy připravují daňové dohody. Jsou to tzv. vzorové smlouvy : podle vzoru OECD podle vzoru OSN podle vzoru EU Jednotlivé mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění byly uvedeny do roku 1999 včetně ve Sbírce zákonů ČR (označeno symbolem „Sb“.) a od roku 2000 jsou uvedeny ve Sbírce mezinárodních smluv (označeno symbolem „Sb.m.s.“).

Pro oba typy smluv existuje shodná modelová struktura, zahrnující celkem 29 článků (čl. 1 až čl. 29). Čl. 1 – Osoby, na které se smlouva vztahuje. [Personal Scope] Čl. 2 – Daně, na které se smlouva vztahuje. [Taxed Covered] Čl. 3 – Všeobecné definice. [General Definitions] Čl. 4 – Rezident. [Resident] Čl. 5 – Stálá provozovna. [Permanent Establishment] Čl. 6 – Příjmy z nemovitého majetku. [Income from Immovable Property] Čl. 7 – Zisky podniků. [Business Profits] Čl . 8 – Mezinárodní doprava. [International Transport] Čl. 9 – Sdružené podniky. [Associated Enterprises] Čl.10 – Dividendy. [Dividends] Čl.11 – Úroky. [Interest]

Čl.12 – Licenční poplatky. [Royalties] Čl.13 – Zisky ze zcizení majetku. [Capital Gains] Čl.14 – Nezávislá povolání. [Independent Personal Services] Čl.15 – Zaměstnání. [Dependent Personal Services] Čl.16 – Ředitelé společností. [Company Managers] Čl.17 – Umělci a sportovci. [Artistes and Sportsmen] Čl.18 – Penze. [Pensions] Čl.19 – Veřejné funkce. [Government Service] Čl.20 – Studenti. [Students] Čl.21 – Ostatní příjmy. [Other Income] Čl.22 – Majetek. [Capital] Čl.23 – Metody vyloučení dvojího zdanění. [Methods for Elimination of Double Taxation] Čl.24 – Zákaz diskriminace. [Non-discrimination]

Čl.25 – Řešení případů dohodou. [Mutual Agreement Procedure] Čl.26 – Výměna informací. [Exchange of Information] Čl.27 – Členové diplomatických misí a konzulární úředníci. [Members of Diplomatic Missions and Consular Posts] Čl.28 – Vstup v platnost. [Entry into Force] Čl.29 – Výpověď. [Termination]

Stálá provozovna Každý stát se snaží zdanit zisky z aktivní činnosti na svém území. Toto zdanění je v případě nerezidentů ČR omezeno na příjmy, které jsou dosahovány prostřednictvím stálé provozovny. Hlavním úkolem pro to, abychom byli schopni určit, zda daný příjem v ČR zdanit či nikoliv, je vymezit, kdy a za jakých podmínek dochází ke vzniku stálé provozovny na našem území. Samotný pojem „stálá provozovna“ je v ČR definován v jednotlivých smlouvách o zamezení dvojímu zdanění uzavřených s příslušnými státy a dále v zákoně o daních z příjmů.

Vymezení vzniku stálé provozovny u staveniště a stavebně montážních projektů.
Poř. číslo Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 1. Nizozemské království (protokol ke smlouvě) nad 12 měsíců 138/1974 Sb. 112/1997 Sb. 2. Francouzská republika 79/2005 Sb. 3. Belgické království 95/2000 Sb. ve znění sdělení 127/2003 Sb.m.s. 4. Japonsko 46/1979 Sb. 5. Rakouská republika 31/2007 Sb.m.s. 39/2007 Sb.m.s. 100/2012 Sb.m.s. 6. Republika Srí Lanka 183 dní 132/1979 Sb. 7. Norské království 35/1980 Sb. 8. Švédské království 9/1981 Sb. 9. Kyperská republika nad 6 měsíců 120/2009 Sb.m.s. 10. Španělsko 23/1982 Sb.

Poř. číslo Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 11. Dánské království (protokol ke smlouvě) nad 12 měsíců 53/1983 Sb. 249/1993 Sb. 12. Jugoslávie 99/1983 Sb. 13. SRN26) 18/1984 Sb. 14. Italská republika 17/1985 Sb. 15. Čínská lidová republika nad 6 měsíců 65/2011 Sb.m.s. 16. Řecká republika nad 9 měsíců 98/1989 Sb. 17. Brazilská federativní republika 200/1991 Sb. 18. Nigerijská federativní republika nad 3 měsíce 339/1991 Sb. 371/1999 Sb. 19. Spojené království Velké Británie a Severního Irska 89/1992 Sb. 20. Tuniská republika 419/1992 Sb.

Poř. číslo Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 21. Kanada 83/2002 Sb.m.s. 22. Lucemburské velkovévodství nad 6 měsíců 79/1993 Sb. 23. Slovenská republika nad 12 měsíců 100/2003 Sb.m.s. ve znění sdělení 127/2003 Sb.m.s. 24. Polská republika 102/2012 Sb.m.s. 25. USA 32/1994 Sb. 370/1999 Sb. 26. Rumunsko nad 9 měsíců 180/1994 Sb. 27. Stát Izrael 21/1995 Sb. 28. Maďarská republika 22/1995 Sb. 29. Korejská republika 124/1995 Sb. 30. Lotyšská republika 170/1995 Sb.

Poř. číslo Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 31. Estonská republika nad 6 měsíců 184/1995 Sb. 17/2004 Sb. 32. Litevská republika nad 9 měsíců 230/1995 Sb. 33. Thajské království 229/1995 Sb. 34. Egyptská arabská republika 283/1995 Sb. 35. Austrálie nad 12 měsíců 5/1996 Sb. 36. Finská republika 43/1996 Sb. 37. Indonéská republika 67/1996 Sb. 38. Irsko 163/1996 Sb. 39. Albánská republika 270/1996 Sb. 40. Švýcarsko 281/1996 Sb. 41. Malta 164/1997 Sb. 42. Portugalská republika 275/1997 Sb. 43. Spojené arabské emiráty 276/1997 Sb.

Poř. číslo Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 44. Ruská federace nad 12 měsíců 278/1997 Sb. 45. Venezuelská republika nad 6 měsíců 6/1998 Sb. 46. Jihoafrická republika 7/1998 Sb. 47. Běloruská republika 31/1998 Sb. 48. Malajsie 71/1998 Sb. 49. Vietnamská socialistická republika 108/1998 Sb. 50. Slovinsko 214/1998 Sb. 51. Singapurská republika 224/1998 Sb. 52. Mongolsko 18/1999 Sb. 53. Ukrajina 103/1999 Sb. 54. Bulharská republika 203/1999 Sb. 55. Indie 301/1999 Sb. 56. Kazachstán 3/2000 Sb.m.s.

Poř. číslo Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 57. Chorvatská republika nad 12 měsíců 42/2000 Sb.m.s. 82/2012 Sb.m.s. 58. Libanonská republika 30/2000 Sb.m.s. 59. Moldavská republika 88/2000 Sb.m.s. 60. Islandská republika 11/2001 Sb.m.s. 61. Uzbecká republika 28/2001 Sb.m.s. 62. Republika Makedonie 88/2002 Sb.m.s. 63. Spojené státy mexické nad 6 měsíců 7/2003 Sb.m.s. 64. Filipínská republika 132/2003 Sb.m.s. 65. Turecká republika 19/2004 Sb.m.s. 66. Stát Kuvajt 48/2004 Sb.m.s. 122/2004 Sb.m.s. 67. Srbsko a Černá Hora 88/2005 Sb.m.s. 68. Korejská lidově demokratická republika 3/2006 Sb.m.s. 69. Ázerbájdžánská republika nad 9 měsíců 74/2006 Sb.m.s. 70. Marocké království 83/2006 Sb.m.s.

Poř. číslo Smluvní stát Doba trvání sjednaná pro vznik stálé provozovny u staveniště a montážních prací Vyhlášeno ve Sbírce zákonů (Sb.), resp. ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.), pod č. Platnost ode dne 71. Gruzie nad 6 měsíců 40/2007 Sb.m.s. 72. Jordánské hášimovské království 88/2007 Sb.m.s. 73. Tádžická republika 89/2007 Sb.m.s. 74. Etiopská federativní demokratická republika 54/2008 Sb.m.s. 75. Nový Zéland 75/2008 Sb.m.s. 76. Arménská republika 86/2009 Sb.m.s. 77. Syrská arabská republika 115/2009 Sb.m.s. 78. Bosna a Hercegovina 58/2010 Sb.m.s. 79. Hongkong 49/2012 Sb.m.s. 80. Bahrain 59/2012 Sb.m.s. 81. Barbados 69/2012 Sb.m.s.

Přehled maximálních sazeb daně (%) vybíraných ve státě zdroje příjmu
Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 1. Nizozemské království 0 %1), 10 %7) 0 %2) 5 % 2. Francouzská republika 0 %3), 5%4), 10 %5) 3. Belgické království 5 %1), 15 %7) 0 %21), 10 % 5 %4), 10 %22) 4. Japonsko 10 %1), 15 %7) 0 %6), 10 % 0 % kulturní8), 10 % prům.9) 5. Rakouská republika 10 % 0 % 5 %prům.9) 6. Republika Srí Lanka 15 % 7. Norské království 5 % prům.9) 8. Švédské království 9. Kyperská republika 10. Španělsko 11. Dánské království

Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 12. Jugoslávie 5 %1), 15 %7) 0 % 10 % 13. SRN 5 % 14. Italská republika 15 % 0 % kulturní8), 5 % prům.9) 15. Čínská lidová republika 0 %6), 10 % 16. Řecká republika 38 – 47 % 10 % prům.9) 17. Brazilská federativní republika 10 %10), 15 %7) 25 %11), 18. Nigerijská federativní republika 12,5 %12), 15 %7) 0 %6), 15 % 19. Spojené království Velké Británie a Severního Irska 20. Tuniská republika 10 %1), 15 %7) 0 %6), 12 % 5 % kulturní8), 15 % prům.9) 21. Kanada 22. Lucemburské vévodství 23. Slovenská republika

Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 24. Polská republika 5 %12), 10 %1) 0 %6), 10 % 5 % 25. USA 5 %13), 15 %1) 0 % 0 % kulturní8), 10 % prům.9) 26. Rumunsko 10 % 0 %6), 7 % 27. Stát Izrael 5 %14), 15 %7) 0 %15), 10 %7) 28. Maďarská republika 5 %1), 15 %7) 29. Korejská republika 5 %1), 10 %7) 30. Lotyšská republika 31. Estonská republika 32. Litevská republika 33. Thajské království 5 % kulturní8), 10 %14), 15 %1) 34. Egyptská arabská republika 15 % 35. Austrálie 5 %16), 15 %7) 36. Finská republika 1 %17), 5 %18), 10 %19),

Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 37. Indonéská republika 5 %12), 15 %7) 0 %6), 12,5 % 12,5 % 38. Irsko 5 %1), 15 %7) 0 % 10 % 39. Albánská republika 0 %6), 5 % 40. Švýcarsko 41. Malta 0 %, 5 %20) 5 % 42. Portugalská republika 10 %1), 15 %7) 0 %6), 10 % 43. Spojené arabské emiráty 0 %6), 15 %7) 44. Ruská federace 45. Venezuelská republika 5 %14), 10 %7) 12 % 46. Jihoafrická republika 47. Běloruská republika 0 %6), 5 % 48. Malajsie 0 %6), 12 % 49. Vietnamská socialistická republika 50. Slovinsko 51. Singapurská republika

Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 52. Mongolsko 10 % 0 %6), 10 % 53. Ukrajina 5 %1), 15 %7) 0 %6), 5 % 54. Bulharská republika 55. Indie 56. Kazachstán 57. Chorvatská republika 5 % 0 % 58. Libanonská republika 5 %4), 10 %22) 59. Moldavská republika 60. Islandská republika 61. Uzbecká republika 62. Republika Makedonie 63. Spojené státy mexické 64. Filipínská republika 10 %23), 15 %7) 10 %24), 15 %25) 65. Turecká republika

Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 66. Stát Kuvajt 0 %6), 10 %7) 0 % 10 % 67. Srbsko a Černá Hora 5 % kulturní8), 15 % prům.9) 68. Korejská lidově demokratická republika 69. Ázerbájdžánská republika 8 % 10 %24) 70. Marocké království 71. Gruzie 5%1),10%7) 0%28) 5%3),10%5) 72. Jordánské hášimovské království 73. Tádžická republika 74. Etiopská federativní demokratická republika 75. Nový Zéland 15 % 76. Arménská republika 5%8), 10%9) 77. Syrská arabská republika 12 % 78. Bosna a Hercegovina

Poř. číslo Smluvní stát Dividendy Úroky Licenční poplatky 79. Hongkong 80. Bahrain 81. Barbados

Vysvětlivky: Při vlastnictví nejméně 25 % podílů.
Zdanění ve výši 0 % znamená, že se úroky zdaňují pouze v zemi bydliště poplatníka, nikoliv v zemi zdroje příjmu. Náhrada za užití nebo poskytnutí na užití autorského práva k literárnímu, uměleckému nebo vědeckému dílu, s výjimkou počítačových programů a včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání. Náhrada za užití nebo poskytnutí práv na užití průmyslových, vědeckých nebo obchodních zařízení. Náhrada za užití nebo práv za užívání patentu, ochranné známky, návrhu, modelu, plánu, tajného vzorce, výrobního postupu, počítačového programu a dále nabytých průmyslových, obchodních nebo vědeckých zkušeností (know-how). Jde o úroky z vládních úvěrů a půjček, které jsou osvobozeny od daně (0 %). Ve všech ostatních případech. Kulturní licenční poplatky zahrnují příjmy přijaté náhradou za užití nebo za práva na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému včetně kinematografických filmů a filmů nebo pásek pro rozhlasové a televizní vysílání.

Vysvětlivky: Průmyslové licenční poplatky zahrnují příjmy přijaté náhradou za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, tajného návodu nebo výrobního postupu nebo za užití nebo právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. Sazba daně činí 10 %, pokud jde o půjčky a úvěry poskytované bankou na období nejméně10 let ve spojení s prodejem průmyslového zařízení nebo studie, instalací nebo vybavením průmyslových nebo vědeckých jednotek a ve spojení s veřejnými pracemi. Sazba daně činí 25 % z hrubé částky licenčních poplatků za užití nebo za právo na užití ochranných známek. Jestliže příjemcem je společnost(jiná než osobní společnost), která přímo vlastní nejméně 20 % majetku společnosti vyplácející dividendy. Sazba daně činí 15 % hrubé části dividend, jestliže skutečným vlastníkem je společnost, která vlastní nejméně 10 % podílů s hlasovacím právem na společnosti vyplácející dividendy. Sazba daně činí 5 % hrubé částky dividend, jestliže příjemce je společnost (jiná než osobní společnost), která přímo vlastní nejméně 15 % majetku společnosti vyplácející dividendy.

Vysvětlivky: Ve státě zdroje nepodléhají úroky placené z obligací, dluhopisů prvně zmíněného smluvního státu (Česká republika) nebo z půjček poskytnutých, refinancovaných, zaručených nebo zajištěných v případě České republiky Ćeskou národní bankou a v případě Izraele Bank of Israel. Sazba daně činí 5 % v Austrálii z té části hrubé částky dividend, která byla ofrankována (zaplacením daně společnosti ze zisku) v souladu se zákony Austrálie vztahujícími se k daním, jestliže podle těchto zákonů sazba daně z ofrankovaných dividend vyplácených nerezidentovi společností, která je pro daňové účely rezidentem Austrálie, nepřesáhne 5 % hrubé částky dividend a v České republice 5 % z hrubé částky dividend, jestliže jsou dividendy vypláceny společnosti (vyjma partnerství), která přímo vlastní nejméně 20 % jmění společnosti vyplácející dividendy. Za finanční pronájem zařízení. Za operativní pronájem zařízení nebo za užití nebo za právo na užití počítačových programů. Za užití nebo za právo na užití patentu, ochranné známky,návrhu nebo modelu, plánu tajného vzorce nebo výrobního postupu a za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo německé.

Vysvětlivky: Jsou-li dividendy vypláceny společností, která je rezidentem České republiky, rezidentu Malty, který je jejich skutečným vlastníkem, čeká daň takto uložená nepřesáhne pět procent hrubé částky dividend. Jestliže jsou dividendy vypláceny společností, která je rezidentem Malty, rezidentu České republiky, který je jejich skutečným vlastníkem, maltská daň z hrubé částky dividend nepřesáhne daň uloženou ze zisků, z nichž jsou dividendy vypláceny. Úroky jsou osvobozeny od zdanění ve smluvním státě, v němž mají zdroj, jestliže to jsou úroky z obchodních pohledávek včetně pohledávek představovaných obchodními cennými papíry vyplývající z odložených plateb za zboží nebo služby poskytované podnikem, nebo úroky placené z důvodu půjčky nebo úvěru, které jsou poskytovány, garantovány nebo pojišťovány veřejnými subjekty, jejichž cílem je podpora exportu, dále úroky z půjček jakéhokoliv druhu nepředstavovaných cennými papíry na doručitele, které poskytuje bankovní podnik, dále úroky z vkladů nepředstavovaných cennými papíry na doručitele (u bankovního podniku) a úroky placené druhému smluvnímu státu nebo nižšímu správnímu útvaru nebo místního úřadu tohoto státu.

Vysvětlivky: Sazba daně 10 % z hrubé částky licenčních poplatků za užití nebo právo na užití jakékoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů a filmů nebo zakázek pro rozhlasové nebo televizní vysílání, jakéhokoliv softwaru, patentu, ochranné známky, návrhu, modelu, plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu, nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké. Sazba daně činí 10 %, jestliže skutečným vlastníkem je společnost, která přímo vlastní nejméně 10 % kapitálu společnosti vyplácející dividendy. Sazba daně 10 % z hrubé částky licenčních poplatků plynoucí z práv za užití nebo práv na užití jakéhokoliv práva k dílu literárnímu, uměleckému vědeckému (kromě autorského práva ke kinematografickým filmům a filmům nebo nahrávkám pro televizní nebo rozhlasové vysílání), jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu, modelu nebo plánu, tajného vzorce nebo výrobního postupu nebo za užití nebo práva na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké

Vysvětlivky: Sazba daně 15 % hrubé částky licenčních poplatků za užití nebo z práv na užití jakéhokoliv autorského práva ke kinematografickým filmům nebo nahrávkám pro televizní nebo rozhlasové vysílání. Ministerstvo financí ČR vydalo dne Pokyn č. D –269 „Sdělení k uplatňování Smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Německem ve vztahu k německým subjektům s právní formou GmbH&CO.KG“, v němž jsou uvedeny podrobnosti k aplikaci mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění týkající se výše uvedených specifických německých subjektů.(publikováno ve Finančním zpravodaji 7-8/2004) a dále vydalo sdělení č.j. 49/ / ze dne k pokynu č. D-269 (publikováno ve Finančním zpravodaji 11/2004). V případě, že skutečným vlastníkem je společnost (jiná než osobní obchodní společnost), která přímo vlastní nejméně 10% kapitálu společnosti vyplácející dividendy. Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, v němž mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto státu, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého smluvního státu, daň takto uložená nepřesáhne 8% hrubé částky úroků. Příslušné úřady smluvních států upraví vzájemnou dohodou způsob aplikace tohoto omezení.

2. Explikace metod zamezení mezinárodního dvojího zdanění.

Metody vynětí (Exemption) Metody zápočtu (Credit system) U metod vynětí rozlišujeme : metodu úplného vynětí (Full Exemption) metodu vynětí s výhradou progrese (Exemption for Progression) Metoda úplného vynětí spočívá v tom, že příjem dosažený v zahraničí se úplně vyjímá ze zdanění a nezahrne se do základu daně. Metoda vynětí s výhradou progrese se uplatňuje ve 2 variantách (resp. jde o dvě samostatné metody), a to: metoda zprůměrování (Averaging) metoda vrchního dílku (Top Slicing)

Princip metody zprůměrování spočívá ve 3 krocích : vypočítá se daňová povinnost (DT+Z) ze souhrnu dílčích základů daně (Σ DZD) z tuzemska a ze zahraničí; stanoví se průměrné daňové zatížení v % : ZD = (DT+Z) : (Σ DZD) x 100 ; vypočítá se daň v tuzemsku = (DT ) = DZDT x ZD x 0,01 Princip metody vrchního dílku spočívá ve zjištění souhrnu dílčích základů daně z tuzemska (DZDT) a ze zahraničí (DZDZ) a pro tento celkový dílčí základ daně (Σ DZD) se vyhledá v tuzemském předpisu příslušné pásmo klouzavě progresivní stupnice z hlediska výše Σ DZD a jemu odpovídající marginální sazba daně, kterou se při výpočtu daně v tuzemsku (DT ) zatíží dílčí základ daně v tuzemsku (DZDT). U metod zápočtu rozlišujeme : metodu plného zápočtu (Full Credit) ; metodu prostého zápočtu (Ordinary credit). U metod zápočtu se daň zaplacená v zahraničí započítává na daňovou povinnost v tuzemsku.

Při aplikaci metody plného zápočtu se daň zaplacená v zahraničí plně (v celé výši) započte na daňovou povinnost v tuzemsku a o výši daně zaplacené v zahraničí se sníží daňová povinnost poplatníka vypočítaná z dílčího základu daně z příjmů dosažených v tuzemsku (DZDT) a z dílčího základu daně z příjmů ze zdrojem v zahraničí (DZDZ). Metoda prostého zápočtu předpokládá, že daň zaplacená v zahraničí se započte na daňovou povinnost v tuzemsku, avšak maximálně do výše tzv. ukazatele maxima (Max) a do výše daně zaplacené v zahraničí. Tento ukazatel se určí jako [(DZDZ) : (DZDT+Z) x DT+Z].

3. Demonstrace metod na příkladu
Zadání příkladu: Poplatník, který je rezidentem ČR, má příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, dále příjmy z kapitálového majetku a z pronájmu se zdrojem příjmů v ČR. DZDT = Kč. V zahraničí poplatník vykonával zaměstnání a jeho příjem ze závislé činnosti snížený o v zahraničí sražené zdravotní a sociální pojištění činil v přepočtu Kč (DZDZ). Z tohoto příjmu zaplatil v zahraničí daň (DZ) ve výši Kč. Předpokládejme, že poplatník neuplatňuje žádné nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky ani slevy na dani.

Řešení příkladu. (A) Při klouzavě progresivní stupnici (z roku 2007) 1. Metoda úplného vynětí Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč DZD po vynětí = DZD - DZDZ = DZDT = Kč Daň podle § 16 = DT = = [ (0,32 x )] = Kč Daň zaplacená v zahraničí = DZ = Kč Daň celkem = Σ D = Kč

2. Metoda zprůměrování Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč Daň podle § 16 = DT+Z = = [ (0,32 x )] = Kč Průměrné daňové zatížení = = ZD = ( : ) x 100 = 26,46 % Daňová povinnost v ČR = DT = DZDT x ZD = Kč Daň zaplacená v zahraničí = DZ = 000 Kč Daň celkem = Σ D = Kč

3. Metoda vrchního dílku Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč Sazba daně v pásmu Kč a více = 32 % Daňová povinnost v ČR = DT = DZDT x mSD = x 0, = Kč Daň zaplacená v zahraničí = DZ = Kč Daň celkem = Σ D = Kč 4. Metoda plného zápočtu Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč Daň podle § 16 = DT+Z = = [ (0,32 x )] = Kč Zápočet daně zaplacené v zahraničí = DZ = Kč Daňová povinnost v ČR = DT = = – = Kč Daň celkem = Σ D = Kč

5. Metoda prostého zápočtu Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč Podíl (DZDZ : Σ DZD) x 100 = = ( : ) x = 19,80 % Daň podle § 16 = DT+Z = = [ (0,32 x )] = Kč Maximálně možná výše zápočtu daně = = Max = x 0, = Kč Daň zaplacená = DZ = Kč Daň k zápočtu = Kč Daňová povinnost v ČR = DT = – = Kč Daň celkem = Σ D = Kč

Neuplatněná částka k zápočtu ( – ) = Kč z daně zaplacené v zahraničí je daňovým výdajem u příjmů, které se zahrnují do základu daně v následujícím zdaňovacím období.

Řešení příkladu. (B) Uplatnění jednotné sazby daně (15%) 1. Metoda úplného vynětí Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč DZD po vynětí = DZD - DZDZ = DZDT = Kč Daň podle § 16 = DT = x 0,15 = Kč Daň zaplacená v zahraničí = DZ = Kč Daň celkem = Σ D = Kč

2. Metoda zprůměrování Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč Daň podle § 16 = DT+Z = [ x 0,15] = Kč Průměrné daňové zatížení = = ZD = ( : ) x 100 = 15,00 % Daňová povinnost v ČR = DT = DZDT x ZD = Kč Daň zaplacená v zahraničí = DZ = 000 Kč Daň celkem = Σ D = Kč

3. Metoda vrchního dílku Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč Marginální sazba daně = 15 % Daňová povinnost v ČR = DT = DZDT x MSD = x 0, = Kč Daň zaplacená v zahraničí = DZ = Kč Daň celkem = Σ D = Kč 4. Metoda plného zápočtu Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč Daň podle § 16 = DT+Z = x 0,15 = Kč Zápočet daně zaplacené v zahraničí = DZ = Kč Daňová povinnost v ČR = DT = = – = Kč Daň celkem = Σ D = Kč

5. Metoda prostého zápočtu Σ DZD = DZDT + DZDZ = = Kč Podíl (DZDZ : Σ DZD) x 100 = = ( : ) x = 19,80 % Daň podle § 16 = DT+Z = x 0,15 = Kč Maximálně možná výše zápočtu daně = = Max = x 0, = Kč Daň zaplacená = DZ = Kč Daňová povinnost v ČR = DT = – = Kč Daň celkem = Σ D = Kč Neuplatněná částka k zápočtu ( – ) = Kč z daně zaplacené v zahraničí je daňovým výdajem u příjmů, které se zahrnují do základu daně v následujícím zdaňovacím období.

Celkovou výši daňové povinnosti poplatníka s příjmy se zdrojem v ČR i se zdrojem v zahraničí ovlivňují především tyto faktory: výše (velikost) příjmů, výdajů a dílčího základu daně poplatníka; poměr DZDT a DZDZ; uplatněná metoda zamezení mezinárodního dvojího zdanění; stupeň progrese daňových sazeb u daně z příjmů fyzických osob (pokud existuje) a jeho rozdíl mezi Českou republikou a zahraničním státem; diferenciace v daňovém zatížení příjmů mezi ČR a zahraničním státem.

B. Zdaňování příjmů se zdrojem v zahraničí rezidentů ČR.

1. Explikace pojmů rezident a nerezident u fyzických osob a u právnických osob.

1.1 Poplatník daně – fyzické osoby
V daňové teorii a praxi jsou rozlišovány podle teritoriálního vymezení zdrojů příjmů dva typy daňových poplatníků, a to: poplatník s neomezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí (daňový tuzemec, domácí osoba, rezident); poplatník s omezenou daňovou povinností, tj. poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR (daňový cizozemec, zahraniční osoba, nerezident, nonrezident) Český daňový systém 6. Zdaňování příjmů fyzických osob (I) 6.1. Poplatník daně

1.1 Poplatník daně – fyzické osoby
Poplatníkem s neomezenou daňovou povinností (1) je fyzická osoba, která na území ČR: má bydliště, nebo se zde obvykle zdržuje. Poplatníky s omezenou daňovou povinností (2) jsou fyzické osoby, které na území ČR: nemají bydliště; obvykle se nezdržují; zdržují se méně než 183 dní v roce; zdržují se pouze z důvodu studia či léčení (i když se na území ČR obvykle zdržují); fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce (i když splňují jedno z kritérií pro daňového tuzemce). Český daňový systém 6. Zdaňování příjmů fyzických osob (I) 6.1. Poplatník daně

1.2 Poplatník daně – právnické osoby
Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou: osoby, které nejsou fyzickými osobami, a organizační složky státu. Z hlediska rezidentství rozlišujeme právnické osoby jako: rezident ČR – jde o poplatníky, kteří mají na území ČR své sídlo nebo místo vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen; daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území ČR, tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí; nerezident ČR – poplatník, který nemá na území ČR sídlo; daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR.

1.2 Poplatník daně – právnické osoby
Z hlediska předmětu daně je důležité rozlišení na právnické osoby: - podnikající – jde o právnické osoby založené za účelem podnikání (obchodní společnosti a družstva) podle obchodního zákoníku (např. a.s., s.r.o., v.o.s., k.s., družstvo) nebo podle nařízení EU (tzv. evropská společnost, Societas Europaea); - nepodnikající – tj. právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, a byly zřízeny zákonem (např. veřejné vysoké školy) nebo rozhodnutím Ministerstva vnitra (např. občanská sdružení). Do této skupiny právnických osob patří dále i obce, kraje, organizační složky státu, státní fondy, zájmová sdružení právnických osob s právní subjektivitou, obecně prospěšné společnosti, školské právnické osoby, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, nadace a nadační fondy, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, odborové organizace, případně subjekty, o nichž to stanoví zvláštní zákony.

2. Zdaňování příjmů ze závislé a z nezávislé činnosti.
Poplatník daně z příjmů (FO+PO), který je rezidentem ČR, má daňovou povinnost nejen z příjmů plynoucích ze zdrojů v ČR, ale i příjmů ze zahraničí. Zdaňuje příjmy, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny od daně podle tuzemského předpisu nebo příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Aby se vyloučilo dvojí zdanění, může si rezident ČR při zdaňování příjmů z tuzemska odečíst od této daně obdobnou daň zaplacenou v zahraničí, nejvýše však do částky daně z příjmů připadající na příjmy plynoucí ze zahraničí. s. 150

Dvojí zdanění lze vyloučit pouze tehdy, pokud jde o příjmy ze státu, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se započte na úhradu daně nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou. Z pohledu FO-rezidenta ČR je nutné rozlišovat příjmy ze zahraničí ze závislé činnosti (§6) nebo z nezávislé činnosti (§ 7,8,9,10). s. 150

Příjmy ze závislé činnosti (§6) vykonávané v zahraničí, plynoucí rezidentu ČR od zaměstnavatele se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, se sídlem nebo bydlištěm v ČR pokud příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži stálé provozovny v zahraničí se většinou vyjímají ze zdanění, neboť na výběr daně z příjmů ze závislé činnosti má právo stát zdroje příjmu. Existují výjimky – USA, Belgie aj. 2. Z příjmů z nezávislé činnosti (§ 7,8,9,10) se vypočte daň procentem daňového zatížení zjištěným ze základu daně nesníženého o tuto vyjmutou část.Pokud by to bylo výhodnější, započte se daň zaplacená ve druhé státě nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybírána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění. s. 150

3. Zdaňování dividend, úroků a licenčních poplatků se zdrojem v zahraničí.
Použije se metoda zápočtu. U dividend, úroků a licenčních poplatků se uplatňují sazby dle mez. smlouvy ve výši 5, 10, 12, 12,5, 15 a 25 %. Příklad: Poplatník FO měl v r tuzemské příjmy Kč, výdaje Kč. Příjmy ve formě dividend měl ve SR Kč (zde zdaněny 15 %) a v Rakousku Kč (zde zdaněny 10 %). Vypočítat daňovou povinnost poplatníka uplatňujícího nezdanitelnou částku Kč (úroky z hypot. úvěru) a slevu na dani na poplatníka, tj Kč. s. 152s

Řešení: Tuzemsko DZDT= PT – VT= 411.222-197.222=214.000
Zahraničí DZDZ= PZ= = Souhrn DZD Nezdanitelná část základu daně Základ daně = Daň 15 %= x 0,15= Koeficient zápočtu (DZDZ):(DZDT+DZDZ)= =( : )= ,3612 Ukazatel maxima Zmax= x 0,3612= ,65 Daň zaplacená v zahraničí=(48.262x0,15)+(72.738x0,10)=14.513 Daň po zápočtu= = Sleva na dani na poplatníka Daň po zápočtu a slevě s. 152s

4. Přiznání k dani, vynětí příjmů a zápočet daně zaplacené v zahraničí.
DAP se v tuzemsku nepodává, má-li poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění dle mez. smlouvy. DAP se v tuzemsku podává, pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti ze země, s níž není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění. Dvojí zdanění bude zmírněno tím, že daň zaplacená v zahraničí je výdajem odčitatelným od základu daně v následujícím zd. období. Při závislé činnosti se zahraniční příjem snižuje o daň zaplacenou z téhož příjmu v zahraničí.

4. Přiznání k dani, vynětí příjmů a zápočet daně zaplacené v zahraničí.
Příjmy z nezávislé činnosti FO ze zdrojů v zahraničí se zdaňují v DAP společně s příjmy tuzemskými. Metody výpočtu – metoda vynětí s výhradou progrese nebo metoda zápočtu.

C. Zdaňování příjmů se zdrojem v ČR nerezidentů a mezinárodní pronájem pracovní síly.

1. Techniky výběru daně od nerezidentů.
Zahraniční FO a PO, které nejsou rezidenty ČR, mají daňovou povinnost z příjmů, jejichž zdroj se nachází na území ČR. Uplatňují se 2 techniky výběru daně od nerezidentů: 1) srážkou daně (zvláštní sazbou daně ze sam. základu daně) z příjmů (hrubé částky) plátcem daně u zdroje, a to sazbou daně dle mez. smlouvy a tuzemského předpisu, 2) výběr daně prostřednictvím DAP se zajištěním daně. s.153

2. Výběr daně srážkou daně.
V případě srážkové daně se uplatňují sazby uvedené v mez. smlouvách o zamezení dvojího zdanění ve výši 5%, 10%, 12%, 12,5%, 15%, 25%. Jde o max. sazby, které lze uplatnit ve státě zdroje. Podle tuzemského předpisu se uplatňují sazby 5% (příjmy z nájemného u FL) a 15% (z účasti v a.s. a z podílu na zisku z podílového listu – tzv. dividendový příjem, z podílu na zisku, z účasti na s.r.o., z vypořádacího podílu při zániku účasti v s.r.o., z výher a cen v loteriích aj.). s. 153

3. Zajištění daně u nerezidentů – fyzických osob se provádí:
1% z příjmů z prodeje investičních nástrojů dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením, 10% z příjmů ze zdrojů na území ČR, např. příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny, příjmy z prodeje nebo užívání nemovitostí umístěných na území ČR, příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, výhry v loteriích, výživné, důchody aj. 15 % ze základu daně v.o.s. nebo k.s. připadajícího na společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s. s. 156

4. Stálá provozovna zahraniční osoby (nerezidenta).
Jednou z forem podnikání zahraniční osoby na území České republiky je zřízení její organizační složky (odštěpného závodu, detašovaného pracoviště, reprezentace). Tato organizační složka je pouze organizačně oddělenou součástí zahraniční osoby, samostatnou jen do nezbytně nutné míry, vyžadované českým právním řádem. Organizační složka nemá právní subjektivitu. Přestože formálně vstupuje do obchodních kontraktů, odpovědnost za veškeré právní jednání organizační složky nese zahraniční osoba. Pro účely OBCHZ je „organizační složka podniku” jako jeho odštěpný závod zapsaný v obchodním rejstříku (OR). Organizační složku může zřídit jak právnická tak fyzická osoba. Podmínkou pro to je, aby v zemi svého původu měla statut podnikatele. Organizační složka zahraniční osoby je oprávněna působit na území ČR dnem zápisu do OR.

4. Stálá provozovna zahraniční osoby (nerezidenta).
Stálou provozovnou se pak rozumí zařízení k výkonu činností poplatníků (nerezidentů),umístěné na území České republiky, a to zejména dílny, kanceláře, zařízení k těžbě přírodních zdrojů, odbytiště (místo prodeje). V těchto smlouvách jsou odlišně definovány podmínky, za jakých vzniká stálá provozovna a je tedy nutné vždy vycházet z konkrétní smlouvy.

5. Zdaňování mezinárodního pronájmu pracovní síly.
mezinárodní pronájem PS = pronajímání zaměstnanců zahraničních firem (B) českým daňovým rezidentům (A) za účelem vykonávání závislé činnosti, přičemž zahr. firma práci sama neřídí, nezodpovídá za ni, ani nepředává výsledky, formy pronájmu PS mezi A a B: smlouva o dílo – B pouze zprostředkovává svým zaměstnancům na území ČR zaměstnání a příjem za práci se vyplácí jejím prostřednictvím, smlouvy o uvolnění pracovníků v zájmu účelné spolupráce s odvoláním na § 42 ZP, které upravuje institut vyslání zam. k výkonu práce k jiné osobě. s. 157

5. Zdaňování mezinárodního pronájmu pracovní síly.
Za zaměstnavatele je dle ZDP považován poplatník (A), u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smlouvy vypláceny prostřednictvím zahraniční osoby (B). Takto vyplácený příjem se považuje za příjem vyplácený českým rezidentem. V případě, že v úhradách zaměstnavatele (A) zahraniční osobě (B) je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady. Zaměstnavatel má povinnost plátce daně z příjmů ze závislé činnosti pronajatých zaměstnanců, i když mzda je vyplácena zaměstnancům prostřednictvím zahraniční osoby (B) nebo stálé provozovny umístěné na území ČR – tzv. ekonomický zaměstnavatel. s. 157

D. Daňové ráje a offshore společnosti.

1. Země s privilegovaným daňovým režimem
tzv. daňové ráje nebo také offshore centra. Offshore = mimo pobřeží, původní význam pro označení menších ostrovů ležících vně území a pobřeží daného státu nabízející různé výhody vč. daňových úlev investorům z průmyslově vyspělejších zemí s cílem přilákat zahraniční kapitál, = pojem používán nejčastěji ve spojení se společností nebo investicí, která je umístěna v zahraničí, kde se platí nižší daně než v mateřské zemi. Daňový ráj = země , jejíž zákony, nařízení a tradice a v některých případech i smluvní ustanovení umožňují snížení celkového daňového zatížení. s.171

2. Daňové ráje a offshore centra.
Za daňový ráj by mohla být považována každá země nabízející větší daňové úlevy pro investory (nap. osvobození od daní, daňové prázdniny – v ČR 5 let od r. 2008, dříve 10 let při poskytování investičních pobídek). Snaha o dosažení daňových výhod postupně převládá nad původními motivy daňového plánování. Postupně se prosazuje plánování mezinárodních operací, globální investování, pojišťování, zjednodušování mezinárodních obch. transakcí – to vede ke vzniku tzv. offshore finančního centra (dominantní role=daňové výhody)

2. Daňové ráje a offshore centra.
1. země offshore centra – Bermudy (1927) rozmach daňových rájů v roce přijat výnos o mez. obchodních společnostech v roce 2009 existovalo 212 tisíc takových společností Daňové ráje – Andorra, Angola, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Bermudy, Britské panenské ostrovy, Gibraltar, Hongkong, Irsko, Jamajka, Lucembursko, Nizozemí, Švýcarsko, Panama, Venezuela, Seychely aj.

3. Typy subjektů a formy podnikání
offshore společnosti – subjekty zakládané podle speciálních zákonů, podle všeobecného zákona o společnostech a daňově osvobozené společnosti, partnership – společenství 2 nebo více osob, které spojují své finanční zdroje, schopnosti a kvalifikaci jednotlivých společníků (partners) s cílem dosáhnout při společném podnikání zisku, který se pak rozděluje (v ČR obdoba sdružení FO, v.o.s., k.s.) – 2 základní druhy partnership: general p. – všichni společníci mají stejné postavení a celým svým majetkem ručí za veškeré závazky společnosti limited p. – je společností, kde alespoň 1 společník ručí za závazky p. neomezeně (general partner) a alespoň 1 společník ručí pouze do výše svého vkladu (limited partner)

Trusty (svěřenství) – jsou formou podnikání, při níž prospěch z majetku, který vlastní jedna strana (správce t.), plyne druhé straně (beneficientovi). Nástroj pro ochranu rodinného majetku (ochrana majetku před nároky ze strany 3. osob), nástroj sloužící k legální minimalizaci daňové povinnosti, sestavování trust. smlouvy je v kompetenci zakladatele, přičemž beneficientem může být i zakladatel, Nadace (foundation) je produktem římského práva, PO s tzv. věcným substrátem. Majetek je složen z vkladů zakladatelů a po dobu existence nadace je oddělen od jejich vlastního majetku. Založena pro určený nekomerční účel. Zpravidla pod kontrolou vlády, účel musí vyhovovat veř. zájmu.

Offshore banky – společnosti provozující bankovní činnost v některém z offshore center prostřednictvím v tomto místě získané licence, pro něž je stanoven zvýhodněný daňový režim (mj. nemusí mít povinné rezervy). Zdrojem příjmů SR offshore center jsou roční licenční poplatky. jsou stanoveny vysoké nároky na žadatele o licenci. Offshore pojišťovny – pojišťovací společnosti podnikající v offshore centrech, kde mají výhodné podmínky, především v oblasti nižší regulace činností a při nízkém zdanění. Pojišťovací produkty nabízeny do celého světa. Kaptivní (závislé) pojišťovny zakládány podnikatelskými subjekty pro krytí rizik spojených s jejich činností. Osvobození od zdanění v místě registrace.

4. Daňové výhody offshore společností
osvobození od placení daně z příjmů nebo platí tuto daň při velmi nízkém daňovém zatížení (roční vládní paušální poplatek nebo správní poplatek, tzv. filing fee) nebo jen dílčí výhody, např. osvobození od daně z kapitálových zisků, z dividend, DPFO, DPH, daňové prázdniny, investiční úlevy na dani, anonymita vztahující se k offshore společnosti aj.

Výměna informací s daňovými ráji
Ministerstvo financí předložilo v roce 2010 do vlády první dvě dohody o výměně informací v daňových záležitostech s jurisdikcemi s preferenčním daňovým režimem (tzv. daňovými ráji). Smluvními stranami jsou Státy Guernsey (States of Guernsey) a Ostrov Man (Isle of Man). „Jedná se o významný nástroj v boji proti daňovým únikům s pozitivním dopadem na veřejné rozpočty,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. „Proto je v zájmu České republiky uzavřít co nejvíce podobných dohod, v tuto chvíli se nachází v různé fázi vyjednávání další tři smlouvy, z toho jedna těsně před uzavřením,“ dodal ministr financí. „Na základě těchto smluv je možné obdržet informace potřebné pro účely správy daní, tj. zejména možnost prověřit, zda příjem nebo majetek českých daňových subjektů byl řádně zdaněn. A to bez ohledu na to, zda jsou potřebné informace v držení bank nebo jiných finančních institucí,“ upozornil generální ředitel Jan Knížek, šéf daňové správy. Česká republika tak navazuje na pozitivní zkušenosti s tímto druhem mezinárodní spolupráce doposud realizované především na základě smluv o zamezení dvojímu zdanění a Směrnice Rady 77/799/EHS z 19. prosince 1977 o vzájemné pomoci příslušných orgánů členských států v oblasti přímých daní a pojistného a memorand o porozumění. Usnesením vlády č. 227 ze dne byl za účelem sjednávání takovýchto dohod schválen „Vzorový návrh směrnice pro expertní jednání o dohodách o výměně informací v daňových záležitostech a návrh Dohody o výměně informací v daňových záležitostech“. Oba dokumenty slouží jako koncepční základ vyjednávání příslušných dohod, jehož cílem je účinná spolupráce tuzemské daňové správy s daňovou správou států aplikujících preferenční daňovým režimem, který umožňuje unikání daňových příjmů České republiky. Tento typ mezinárodních smluv vycházející z nových standardů OECD pro výměnu informací dosud nebyl sjednáván a je výsledkem tlaku mezinárodního společenství na důslednou aplikaci principů dobré daňové správy i v problematických jurisdikcích. Obě dohody nyní musí projít standardním legislativním procesem v ČR i v zemích smluvních partnerů

Optimalizace daňových vztahů k zahraničí

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Optimalizace daňových vztahů k zahraničí"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Optimalizace daňových vztahů k zahraničí

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Optimalizace daňových vztahů k zahraničí"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář