Regionální literatura v muzejních knihovnách

Prezentace na téma: "Regionální literatura v muzejních knihovnách"— Transkript prezentace:

1 Regionální literatura v muzejních knihovnách

2 Základní dokumenty Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy Novelizace – zákon č. 483/2004 Sb., č. 203/2006 Sb. Metodické pokyny MK č. 275/2000, č. 53/2001, č. 5762/2005 a č. 4688/2007 Příručka muzejníkova I : tvorba, evidence, inventarizace a bezpečnost sbírek v muzeích a galeriích. [Red.] J. Žalman. Vyd. 1. Praha : Asociace muzeí a galerií české republiky, s. ISBN Příručka muzejníkova II : metodické pokyn pro: správu sbírek muzejní povahy, vývoz … právní normy. J. Žalman. Vyd. 1. Praha : Asociace muzeí a galerií české republiky, s. ISBN V roce 2000 byl přijat zákon o ochraně sbírek muzejní povahy. Ten zachoval podstatné části předcházejících předpisů nezměněné, výraznější novinkou v oblasti evidence se stal CES. V § 3 – 8, věnovaných Centrální evidenci sbírek (dále CES), se v odstavci 2 uvádí : „Do centrální evidence zapíše ministerstvo sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek“. Ministerstvo kultury vydává metodické pokyny (či prováděcí vyhlášky), v kterých podrobněji rozvádí literu zákona. K tomu AMG vydala dvě brožury z pera Jiřího Žalmana, kde je opět zmiňovaná problematika podrobně popsána. Muzeum samo pak často vydává vlastní směrnice pro správu sbírky. Tady je potřeba si připomenout, že pojmem sbírka je označován soubor předmětů ve správě instituce, ať již je vlastníkem kdokoliv. Pokud dále budeme hovořit o sbírce regionální literatury, jde v duchu litery zákona vlastně o podsbírku. Česká Lípa, 8. září 2010

3 Správce sbírky – kustod
Sbírky a knihovny Správce sbírky – kustod Historie sbírky Vztah k současnosti Postavení správce sbírky je vždy nutné podpořit zakotvením v základních dokumentech knihovny, případně přímo muzea. Měly by být pregnantně stanoveny jeho povinnosti i práva, a z toho samozřejmě vyplývající odpovědnost. Je velmi řídkou situace, kdy v současnosti se sbírka teprve zakládá oproti dlouho již existujícím sbírkám, vzniklým převážně při založení muzea či krátce poté. Proto je nutné věnovat značnou pozornost historii vzniku a vytváření sbírky. Prozkoumat staré výroční zprávy, dokumenty o nákupech, darech či jiné části muzejního archivu. To je pak nutné prozkoumat ve vztahu k současným záměrům a požadavkům vašeho muzea. Posoudit, které z původních zaměření, cílů jsou schopné dalšího rozvoje, které odpovídají stanoveným potřebám a které naopak je nutno nějakým způsobem ukončit či dočasně uzavřít. Mohou ovšem nastat naopak situace, že se vyskytnou nová témata, nové cíle, které bude zapotřebí do sbírky zavést. Česká Lípa, 8. září 2010

4 Regionální literatura
Autor Obsah Stanovení hranic regionu může, ale nemusí být dáno zaměřením muzea. Při různých specializacích lze sbírku vymezit v užším nebo i širším (což je dosti řídký případ) rozsahem území. Při širším rozsahu (kraj) lze vymezit menší území s jistou předností (např. v Plzeňském kraji Plzeňsko a Šumava). Druhý ze tří základních hledisek při vymezení regionální literatury je autor. Opět máme na výběr různé druhy omezení či restrikce. Autory můžete vybírat dle chronologie, původu, zaměření aj. A v neposlední řadě je zde otázka obsahu dokumentů. Žádná podobná sbírka si nemůže dělat nárok na 100% pokrytí a je proto na uvážení kustoda, jakým způsobem pokryje zaměření své sbírky. Česká Lípa, 8. září 2010

5 Správa sbírky Akvizice Evidence Zpřístupňování Ochrana
A zde již máme ony čtyři klasické stupně knihovnictví, které se týkají všech částí , sbírek, fondů knihovny. N8sledně rozebereme podrobněji jednotlivé stupně. Česká Lípa, 8. září 2010

6 Akvizice Nákup Nákup přes komisi Dary
Klasickým způsobem, tedy nákupem ať již přes místního knihkupce, přes net či přímo od vydavatele, je doplňována větší část sbírkového fondu. Nákupem přes nákupní komisi jsou řešeny individuální nabídky, které nelze řešit jinak. Zde se nabídí k probrání otázka nákupní komise. V případě větším muzeí má většinou knihovna svoji nákupní komisi, jejíž členy navrhuje vedoucí knihovny a jmenuje ředitel muzea. To je optimální případ, kdy knihovník může složení komise ovlivnit. Tady je míněno ovlivnění samozřejmě v tom dobrém smyslu. Dary jsou jedním z nejproblematičtějších způsobů akvizice. Je nutné si uvědomit postavení dárce a jeho vztah k daru, který vám přináší. Musíte mít na paměti že byť Vám nabízí knihu, kterou např. již máte či se vám vůbec nehodí, může příště přinést hotový poklad. A nyní je nutno uvážit, jak s tím „nevhodným“ darem naložit. Opět se nabízí několik způsobů. Je možné dárci vysvětlit, že se kniha do sbírky nehodí a že víte o lepším uplatnění (domov důchodců, dětské domovy, LDN aj.). Dary Česká Lípa, 8. září 2010

7 Evidence Klasická knihovnická evidence Muzejní evidence (pro sbírky)
chronologická evidence systematická evidence Všichni jsme zvyklí na běžnou knihovnickou evidenci, která spočívá (když pomineme stupeň verifikace) v zapsání do přírůstkového seznamu a následné katalogizaci. Tyto dvě části se v podstatě vyskytují i v muzejní evidenci, jen se používá rozdílná terminologie. Má rovněž dvě části označené jako chronologická (ta je první) a systematická (odpovídající naší katalogizaci). V chronologické evidenci se přidělují přírůstková čísla, většinou ve tvaru 075/09, 006/10, 168/05. V systematické evidenci se přidělují inventární čísla s prefixem označení sbírky (např. ST, RL) tvořena aritmetickou řadou čísel, např , , atd.Tedy – pokud je pro knihovnickou evidenci hlavním a zásadním evidenčním prvkem přírůstkové číslo, pak v muzejní je to inventární, i když tvarově jsou si podobna (ve většině případů). Pro vedení evidenčních soupisů to není téměř žádný problém, jeden hlavně o hlášení do CESu, aby se zde nezaměnila tahle čísla. Česká Lípa, 8. září 2010

8 Česká Lípa, 8. září 2010

9 Česká Lípa, 8. září 2010

10 Zpřístupňování Způsob Komu Kdy
Zákon 122/2000 hovoří v § 9 Ochrana sbírek jasně : f) umožnit zpřístupnění sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů veřejnosti pro studijní a vědecké účely vystavováním, veřejným předváděním jejich vzhledu, popřípadě funkce nebo zapůjčováním k dočasnému vystavování nebo veřejnému předvádění jejich vzhledu, popřípadě funkce v tuzemsku nebo v zahraničí s výjimkou podle odstavce 4; g) stanovit režim zacházení se sbírkou nebo jednotlivými sbírkovými předměty a dbát na jeho dodržování; Dnešní automatizované knihovnické systémy většinou umožňují nastavit různé skupiny čtenářů a přidělit jim rozdílné kompetence a rozsah pravomocí. Takže v tomto bodě máte poměrně volné ruce. Poslední otázka je samozřejmě závislá na finančních možnostech muzea. Optimální je soustředit se na dobu odpolední, případně večerní. Je zřejmé, že volnočasová aktivita převážné části veřejnosti je soustředěna do těchto časových úseků. Je tedy málo platné, že máte otevřeno celé dopoledne, když tuto dobu mohou využít jen studenti za školou (a ti tento čas pravděpodobně věnují jiným aktivitám, které mají s knihovnou pramálo společného) a důchodci. Přesto, že nejen v těchto časech, ale i jindy jsou snahy o navýšení počtu knihovníků většinou odsouzeny k nezdaru, neměli byste pustit se zřetele snahu o rozšíření vaší otevírací doby a neustále připomínat, že služby jsou tím hlavím, čím se má muzeum chlubit. Česká Lípa, 8. září 2010

11 Ochrana Inventarizace Uložení Digitalizace
Opět začneš u zákona 122/2000 Sb. - provést mimořádnou inventarizaci sbírky nebo její určené části na základě rozhodnutí ministerstva; i) provádět každoroční inventarizaci sbírek nebo jejich určených částí, s výjimkou sbírky nebo její části, u níž byla v předchozím roce provedena inventarizace mimořádná; Česká Lípa, 8. září 2010

12 Děkuji za pozornost. Ila P. Šedo Česká Lípa, 8. září 2010