DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Prezentace na téma: "DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL"— Transkript prezentace:

1 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava,Dr. Šmerala 25/2565, , Ostrava Název materiálu Vymezení předmětu filosofie Autor Jana Trčková Tematický okruh Základy společenských věd – Základy filosofie Ročník 3.ročník Vytvořeno Anotace Kapitola Vymezení předmětu filosofie vysvětluje základní filosofické pojmy potřebné ke zvládnutí středoškolské filosofie. Metodický pokyn Kapitolu Vymezení předmětu filosofie lze zvládnout jednoduše z předloženého materiálu jako samostudium potřebných pojmů . Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

2 Vymezení předmětu filosofie
1.kapitola Vymezení předmětu filosofie

3 Původ a význam slova Z řeckého slova filein (milovat) a sofia (moudrost). Poprvé ho použil Pýthagorás, vlastní význam dal až Sókratés. Filosofové se tak chtěli oddělit od sofistů (učili za peníze). V minulosti univerzální vědou pro veškeré informace. V současnosti usilují o vidění světa jako celku ve všech souvislostech. Tím chce přispět k řešení krize současného člověka.

4 Vztah k mýtu a náboženství
Filosofie mýtus nahradila. Filosofie je vykládána jako záležitost rozumu, náboženství jako věc víry, příklady názorů: a) Nemají nic společného (novopozitivismus) b) Je mezi nimi rozpor (M. Luther:,,Rozum je děvka ďáblova.“, Nietzsche:,,Bůh je mrtev a to umožňuje nadčlověka.“, K. Marx:,,Náboženství je opium lidstva.“ c) Je mezi nimi jednota (I. Kant – náboženství v mezích rozumu).

5 Filosofie a věda První třídění poznatků uvnitř samotné filosofie provedl Aristotelés: a) teoretická filosofie (matematika, fyzika, botanika) b) praktická filosofie (politika, rétorika, etika, strategie, taktika) c) poietická filosofie (tvorba a vnímání krásna)

6 Nejčastěji pak rozdělujeme:
1.reálné vědy (předmětem je popis a výklad) a) přírodní (fyzika, chemie, biologie) b) kulturní (historie, literatura) 2. formální vědy, realizují se v určité metodické abstrakci (matematika, logika) Jednotlivé vědy se vyčleňují z filosofie v 16.století, současný systém věd až v 19.století.

7 Tři základní zdroje filosofování
Údiv (proč vůbec něco existuje). Pochybování (jaký je skutečný svět, v mezních situacích – nemoc, smrt blízkých – se nám svět jeví jinak). Nejistota (bez pevného bodu, bez jistoty zažíváme silný pocit úzkosti).

8 Základní filosofické otázky
Co kolem nás existuje, co to znamená být? Ontologie je nauka o bytí. Bytí je to, co umožňuje, aby věci existovaly, a je zdrojem všech jsoucen. Jednotlivá jsoucna se proměňují, vznikají a zanikají, poznáváme je smysly. Bytí zůstává, jsoucna se proměňují. Jak poznáváme, je vůbec možné poznat a co je poznání ? Gnósis, noesis = poznání. Gnoseologie, noetika je pak nauka o poznání. Kdo poznává je subjektem, předmět poznání pak objektem.

9 Co jsme, kam směřujeme. Patří zde otázky k člověku (antropos = člověk)
Co jsme, kam směřujeme? Patří zde otázky k člověku (antropos = člověk). Antopologie je věda o vzniku a vývoji člověka. Kosmologie je nauka o světě. Axiologie je učení o hodnotách, o jejich povaze a vztazích.

10 Filosofické směry Vznikají a různí se podle odpovědi na základní otázky: Co je podstatou světa? Jeden počáteční princip = monismus (voda, oheň). Dva počáteční principy = dualismus (Descartes) Více počátečních principů = pluralismus (země, voda, oheň, vzduch).

11 Co je podstatou bytí, co je prvotní?
Prvotní je hmota, věčná a nezničitelná, duch vznikl až na určitém stupni vývoje hmoty = materialismus. Materialismus živelný, mechanický a dialektický. Prvotní je duch, hmota je výtvorem tohoto ducha = idealismus. Duch existuje nezávisle na subjektu – objektivní idealismus. Duch existuje, jen pokud je vnímán – subjektivní idealismus. Duch existuje jen ve vědomí konkrétního jedince, krajní subjektivismus = solipsismus.

12 Je svět poznatelný? Ano, je poznatelný = gnosticismus. Ne, není poznatelný, není možné dosáhnout objektivního poznání = agnosticismus. Vyvíjí se svět, je možný vývoj jsoucna? Svět je stále ve vývoji, vše je ve vzájemných souvislostech = dialektika. Svět je strnulý, jednou provždy daný = metafyzika (pojem se v čase vyvíjel).

13 Ovlivníme budoucnost? Neovlivníme, cíl je předem daný = teologie. Následek odvodíme z příčin = determinismus. Vztah bytí a svět? Bytí je v jednotlivých jsoucnech přímo obsaženo, je imanentní (Aristotelés). Bytí svět překračuje, převyšuje, je transcendentní (Platón). Bytí je na svět nějak předáváno, vyzařováno vyšší silou, je emanentní (bůh).

14 Další důležité pojmy Senzualismus = smyslové poznávání.
Racionalismus = rozumové poznávání. Empirismus = zdrojem poznání je zkušenost. Realismus = poznání je nezávislé na subjektu Idealismus = poznání pouze přes vlastní představy subjektu. Pozitivismus = vědecký, objektivní popis faktů.

15 Fenomenalismus = poznání obsahuje pouze vnější jevy, vnější realitu, tzv. fenomény.
Hermeneutika = umění správně vyložit text. Skepticismus = pochybování. Dogmatismus = přijímání daných pravd bez kritického pohledu. Dialektické kategorie – obecné a jednotlivé, celek a část, substance a akcident, kvalita a kvantita, objektivní a subjektivní.

16 Shrnutí Původ a význam slova filosofie Vztah k mýtu a náboženství
Filosofie a věda Tři základní zdroje filosofování Základní filosofické otázky Filosofické směry Další důležité pojmy.

17 Zdroje STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie: román o dějinách filosofie. 1. vyd. Překlad Jarka Vrbová. Praha: Zvon, 1991, 512 s. ISBN ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie: román o dějinách filosofie. 2. vyd. Překlad Petr Rezek. Praha: Stát. pedagog. nakl., 1991, 304 s. ISBN BLECHA, Ivan. Filosofie: (základní problémy). 2. opr. a rozš. vyd. Překlad Petr Rezek. Olomouc: FIN, 1996, 271 s. ISBN GAARDER, Jostein. Sofiin svět: román o dějinách filosofie. 1. vyd. Překlad Jarka Vrbová. Košice: Knižná dielňa Timotej, 1995, 512 s. ISBN