Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilOldřich Janda
1
REZISTENCE MIKROBŮ K ZEVNÍM VLIVŮM (TENACITA) Miroslav Votava, Vladana Woznicová Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro obor Zubní lékařství
2
Faktory zevního prostředí
voda živiny teplota osmotický tlak pH redox potenciál záření toxické látky
3
Nedostatek vody Voda – 80 % živé váhy bakteriální buňky
jen 15 % živé váhy spory Organismy hygrofilní (většina bakterií): potřebují volně přístupnou vodu Organismy xerofilní (aktinomycety, nokardie, plísně): stačí voda vázaná na povrch částic v prostředí (např. v půdě)
4
Odolnost k vysychání Choulostivé: původci STD – gonokoky, treponemy
Odolnější: kožní flóra – stafylokoky, korynebakteria acidorezistentní – mykobakteria Odolné: xerofilní – aktinomycety, nokardie, plísně cysty parazitů, vajíčka červů Vysoce odolné: bakteriální spory
5
Praktické využití nedostatku vody
Snížení vodní aktivity zamezí účinku většiny mikrobů = využití pro konzervaci potravin sušení – maso, houby, ovoce (křížaly) zakoncentrování – vaření povidel nasolování – maso, ryby, máslo slazení – sirupy, džemy, kandování ovoce
6
Nedostatek živin V čisté vodě se většina mikrobů nemnoží.
Problém je vodu udržet čistou. I v destilované vodě se po čase začnou množit např. Pseudomonas aeruginosa Ve sprchách: Legionella pneumophila
7
Teplota Růstová teplota: optimální – psychrofily: 0 – 20 °C
mesofily: – 40 °C termofily: >40 °C Teplotní rozmezí růstu: úzké (gonokoky 30 – 38,5 °C) široké (salmonely 8 – 42 °C)
8
Vliv chladu Chladový šok: gonokoky na studených médiích z chladničky uhynou Nízká minimální růstová teplota: při 5 °C přežívají salmonely, kampylobaktery množí se yersinie, listerie Běžné mražení lyofilizace Pomalé mražení a opakované rozmražování vadí, většina mikrobů ale vydrží Běžné zmražení nepřežijí tkáňové cysty Toxoplasma gondii
9
Vliv zvýšené teploty Teplotní šok a postupné usmrcení buněk
Počet usmrcených buněk závisí na době působení zvýšené teploty Vztah mezi počtem přežívajících buněk a dobou působení teploty je logaritmický Čas potřebný k usmrcení celé populace závisí na výchozím počtu mikrobů
10
Teplota – důležité parametry
Smrtící (letální) teplota = nejnižší teplota, při níž je mikrob usmrcen za určitou dobu (obvykle za 10 min) Závisí nejen na druhu mikroba, ale i na jeho stavu, počtu a vlivu prostředí Termální smrtící doba = nejkratší doba nutná k usmrcení daného počtu mikrobů Pro většinu bakterií činí min při °C
11
Osmotický tlak Hypotonie – chrání buněčná stěna
Hypertonie – většinou vadí (solení masa, kandování ovoce) Vyšší osmotický tlak snášejí: halofily – halotolerantní: enterokoky, stafylokoky, – obligátní: halofilní vibria plísně – vyšší obsah sacharózy (džemy)
12
pH Neutrofily: pH 6 až 8 – většina
Alkalofily: např. Vibrio cholerae (pH 7,4-9,6) alkalotolerantní: Proteus (štěpí ureu), Enterococcus (pH 4,8-11) Naopak citlivé vůči extrémům pH: gonokoky Acidofily: fakultativní: kvasinky, plísně, laktobacily (>3), coxiely, obligátní: Thiobacillus thiooxidans (pH <1) Citlivé na nízké pH: zejména vibria, streptokoky, hnilobné bakterie; vadí většině bakterií Nízké pH brání klíčení spor – botulismus z hub a jahod, ne z okurek nebo čalamády
13
Oxidoredukční potenciál
Vliv složení prostředí i atmosféry Aeroby – vysoké hodnoty (>200 mV) Anaeroby – nízké hodnoty (≤0 mV) Anaeroby O2 zabije, aeroby bez O2 přežijí Přesto anaeroby v přírodě i v našem těle prosperují – díky spolupráci s aeroby a fakultativními anaeroby Anaeroby v makroorganismu: tlusté střevo (99 % střevních mikrobů) pochva dutina ústní (sulci gingivales)
14
Záření V přírodě: UV-záření (max. kolem 260 nm)
Vzdušné bakterie se chrání pigmenty Jejich kolonie jsou barevné UV-záření k dezinfekci vody, vzduchu Uměle: ionizační záření K dezinfekci umělohmotných pomůcek, obvazového materiálu, léků, ale i odpadů a potravin
15
Toxické látky Účinnost se zvyšuje úměrně koncentraci a době působení
Relativní odolnost jednotlivých typů mikroorganismů vůči různým typům toxických látek se výrazně liší Obecně u bakterií (na rozdíl od vysychání): G– jsou odolnější než G+ Je nutno znát účinky jednotlivých skupin toxických látek užívaných k dezinfekci
16
Skupiny dezinfekčních látek
oxidační činidla halogeny alkylační činidla (aldehydy) cyklické sloučeniny (deriváty fenolu) kyseliny a zásady sloučeniny těžkých kovů alkoholy povrchově aktivní látky (KAS) ostatní
17
Relativní odolnost jednotlivých typů agens vůči biocidům
Obalené viry herpesviry Někteří prvoci značně citlivé Trichomonas Grampozitivní bakterie Streptococcus Gramnegativní bakterie Salmonella Plísně citlivé Trichophyton Kvasinky Candida Neobalené viry enteroviry Cysty prvoků poměrně odolné Giardia Acidorezistentní bakterie Mycobacterium Vajíčka helmintů Ascaris Bakteriální spory značně odolné Clostridium Kokcidie Cryptosporidium Priony vysoce odolné agens CJD
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.