Zásady estetiky ve floristice

Prezentace na téma: "Zásady estetiky ve floristice"— Transkript prezentace:

1 Zásady estetiky ve floristice

2 Estetika Nauka, která se zabývá poznáváním a hodnocením krásy
Kořeny sahají do antické řecké filosofie Jako věda definována v 18. století Nezastupitelná zejm. v uměleckých činnostech

3 Estetické prvky Nejjednodušší základní atributy, komponenty jednotlivě hodnocené, posuzované a vnímané a následně sestavené v celek podle estetických pravidel Bod Linie Tvar Textura Struktura Barva Světlo Stín

4 Bod Základní prvek kompozice, jediné místo v prostoru, nemusí jít o 1 kus Výrazové možnosti 1 bodu na ploše:ve středu či mimo střed Výrazové možnosti více bodů na ploše: kompozice 2 bodů, 3 bodů v linii, 3 bodů v ploše, skupiny bodů vytvářející pole – rovnoměrný rozptyl či jeho porušení vynecháním, střídáním, zahuštěním nebo optickým zvýrazněním prvků

5 Těžiště kompozice Pomyslný bod kompozice, ze kterého se rozbíhají linie, ne všechna aranžmá musí mít těžiště (startovací body kompozice) Umístění: v nádobě, pod nádobou, nad nádobou, vedle nádoby Jedno nebo několik těžišť ve vzdálenostech podle formy aranžmá

6 Linie Skupina bodů určitého směru,vymezuje myšlenkovou konstrukci a udává charakter aranžmá Podle charakteru pohybu: přímé (přímky) a nepřímé (křivky) Přímky: horizontála, vertikála, diagonála Křivky: vlnité,spirálovité,esovité,stoupající,klesající atd. Dělení aranžmá podle převládajících linií:s převládajícím radiálním uspořádáním,s převládajícím paralelním uspořádáním,s převládajícím diagonálním uspořádáním, s převládajícími pokroucenými liniemi,s převládajícími liniemi vzájemně se křížícími,s volným uspořádáním linií

7 Plocha Vzniká pohybem linie, přímkou plocha rovinná, křivkou plocha křivá V aranžování nejčastěji útvar obklopující aranžmá - podklad a pozadí Aranžmá většinou prostorová, ale lze i plošné aranžmá s rozmístěním stejných prvků ve stejných vzdálenostech, s různými prvky ve stejných vzdálenostech, dělené pomocí přímých či nepřímých linií či strukturované

8 Tvar Kompoziční prvek daný vnějším ohraničením plochy nebo tělesa (obrysem) Konstrukční tvary – geometrické,dají se opakovaně zkonstruovat: kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník, kosočtverec, lichoběžník, krychle, kvádr, jehlan, kužel, koule,elipsa Tvary volné – nahodilé,vznikají růstem či působením sil,nedají se vyrobit a zopakovat stejně:rostliny a doplňkové materiály Rostliny a jejich části lze abstrahovat do základních geometrických tvarů

9 Základní geometrické tvary a jejich působení v kompozici
Obdélník a čtverec – statika,pevnost,klid a řád Čtverec:přísný,vyrovnaný,čistý,střízlivý, dobře kombinovatelný se složitějšími tvary Obdélník:působí podle poměru stran,položený klidnější než stojatý,čím větší výška,tím větší napětí Odvozené:kosočtverec,kosodélník,lichoběžník, krychle a kvádr Rostliny zřídka,nádoby,svíčky,rámy,police

10 Základní geometrické tvary a jejich působení v kompozici
Trojúhelník-tvrdý,ale tendence k pohybu, vybíhání, živost. Na straně stabilnější než na špici.Čím větší výška a užší základna, tím lehčí dojem a větší napětí. Odvozené: jehlan, kužel Rostliny kuželovité-válcovité:květy-šuškarda, levandule,šalvěj,listy-juka,trávy,kosatce,plody- mochyně,paprika,obrácený trojúhelník-řebříčky, rozchodník Dekorační a technické materiály

11 Základní geometrické tvary a jejich působení v kompozici
Kruh-měkký vymezený kružnicí,plný, těžký,bez vyzařování,podle polohy k okolí statický či dynamický, navození tendence pohybu do středu,vyžaduje dostatek prostoru pod sebou Odvozené: koule, ovály, elipsy, kopule, homole, vypoukliny Rostliny:květy-česnek,pivoňky,bělotrn, plody-tykev,mák,hlaváč,listy-kontryhel, bergénie, kakost.Homole-máčka,štětka,nízká elipsa-gerbera,chryzantéma,ovál-tulipán,růže,šípek, žalud Dekorační materiály:kuličky,sisal. koule,svíčky

12 Textura Uspořádání povrchových částí a detailů povrchů.
Vyjadřuje charakter či kvalitu povrchu plochy. Primárně ovlivněna velikostí listů, květů, jejich hustotou, postavením a členitostí Sekundárně formováním povrchu listů, květů a jejich barvou,vzdáleností pozorování,světelnými podmínkami apod. Silný výrazový prostředek u kompaktních aranžmá

13 Struktura Složení,členění,konstrukce.
U rostlin vyjadřuje charakter větvení, stavbu a ovlivňuje celkovou architekturu. Nejvíce patrná v bezlistém stavu. Primárně ovlivněna hustotou a směrem lodyh, větví a hustotou olistění Sekundárně světelnými podmínkami a vzdáleností pozorování

14 Struktura rostlin podle směru růstu větví,výhonů a lodyh
Vertikální:Allium giganteum, Lilium Diagonální:Liatris spicata, Astilbe Horizontální:Lysimachia nummularia Mírně obloukovitá:Solidago,Dicentra Silně obloukovitá:Fritillaria meleagris Silně pokroucená:Juncus effusus ’Spiralis’ Indiferentní:Gypsophila paniculata

15 Vertikální Allium giganteum Lilium

16 Diagonální Liatris spicata Astilbe

17 Horizontální Lysimachia nummularia

18 Mírně obloukovitá Solidago Dicentra

19 Silně obloukovitá Fritillaria meleagris

20 Silně pokroucená Juncus effusus ‘Spiralis’

21 Indiferentní Gypsophila paniculata

22 Struktura rostlin podle množství a průměru větví,výhonů a lodyh
Jemná – Molinia arundinacea Střední – Rudbeckia nitida Hrubá – Miscanthus giganteus

23 Jemná Molinia arundinacea

24 Střední Rudbeckia nitida

25 Hrubá Miscanthus giganteus

26 Struktura v aranžování
Využíváme strukturu celých rostlin –vytváření velkých sesazovaných kompozic, sesazované věnce apod. Strukturu sami vytváříme. Je-li dominantní, jde o tzv.konstrukční dílo- konstrukce kompozice je zřejmá na první pohled

27 Barva Událost vznikající mezi zdrojem světla, objektem a pozorovatelem
Lidské oko vnímá viditelné světlo nm od červené, přes oranžovou, žlutou, zelenou, modrou až po fialovou (spektrální, chromatické, pestré barvy)

28 Ittnova klasifikace barev
12 barevných polí, vychází z rovnostranného trojúhelníku vepsaného do kružnice 3 vrcholy trojúhelníku vymezují 3 barvy 1.řádu (primární): červená, modrá, žlutá Smícháním primárních barev barvy 2.řádu (sekundární): oranžová, zelená, fialová Smícháním barev prvního a druhého řádu barvy 3. řádu: červenofialová, modrofialová, modrozelená, žlutozelená, oranžovožlutá, červenooranžová Vně kruhu je bílá, uvnitř černá - barvy nespektrální (nepestré, achromatické) Barvy doplňkové -komplementární,v kruhu proti sobě, po smíchání dávají šedou,1.a 2.řádu,černá,bílá- základní b.

29 Vnímání barev Ovlivněno zkušenostmi, věkem, prostředím
Bílá:nejsvětlejší,nejlehčí,nejvyšší koeficient odrazivosti,opticky zvětšuje, vytváří nejsilnější kontrasty s tmavými spektrálními a černou, zesvětluje ostatní, symbol světla, čistoty, pořádku, nevinnosti, slavnostně radostná Černá:nejtmavší a nejtěžší,nejmenší koeficient odrazivosti,opticky zmenšuje,vytváří nejsilnější kontrasty s bílou a světlými spektrálními,zesiluje účinek ostatních-ožívají,jsou zářivější,jasnější, větší,symbol tmy, smrti, smutku, elegance, slavnostně vážná

30 Vnímání barev Šedá:vzniká smícháním černé a bílé nebo dvojice komplementárních,neutrální,mdlá, zeslabuje intenzitu jiných,spojuje barevné protiklady,se spektrálními vytváří silný kontrast, vysoký koeficient odrazivosti, světlá Červená:aktivní,těžká,silná,symbol ohně, lásky, náruživosti a bojovnosti Žlutá:aktivní,teplá,živá,světlá,lehká,nejsvětlejší chromatická,vysoký stupeň odrazivosti,silně kontrastní s tmavými,zářivost ztrácí s bílou, symbol slunce,zářivosti,mladistvosti,závisti

31 Vnímání barev Modrá:pokojná,statická,pasivní, symbol nekonečna, dálky,vážnosti a touhy, do zelena nejstudenější, do fialova nejtmavší a nejtěžší Zelená:barva přírody,mnoho odstínů, stejné %odrazivosti jako červená, uklidňuje Oranžová:nejteplejší,aktivní, živá, symbol přátelství, tepla,sucha a energie Fialová:těžká,tmavá,tajemná,s napětím, symbol důstojnosti, důvěry, pokory, povýšenosti a pompéznosti

32 Hodnocení barevného účinku kompozice
Objektivní faktory: barevný tón,zákonitosti kontrastu,vlastnosti povrchů,kvalita světla, velikost ploch Subjektivní faktory: charakter a povahové vlastnosti,věk,zkušenosti,momentální stav Výsledek – harmonická či disharmonická barevná kompozice

33 Barevný kontrast Jsou-li mezi 2 barevnými účinky zřetelné rozdíly v tónu, světlosti, sytosti apod. 1. Přímé barevné kontrasty - objektivní 2. Přímé barevné kontrasty - subjektivní 3. Nepřímé barevné kontrasty - vizuální

34 1.Přímé barevné kontrasty objektivní (primární kontrasty)
Kontrast jednotlivých barev Kontrast světlých a tmavých barev Kontrast studených a teplých barev Kontrast kvality Kontrast kvantity

35 2.Přímé barevné kontrasty subjektivní (sekundární kontrasty)
Kontrast v aktivitě a pasivitě barev Kontrast slabých a silných barevných tónů Kontrast v dojmu blízkosti a vzdálenosti

36 3. Nepřímé barevné kontrasty
Simultánní (současný) kontrast Sukcesivní (následný) kontrast

37 Barva a harmonie Cíl při práci s barvou: harmonická kompozice - vyžaduje kontrast. Představy lidí o harmonickém celku dány vědomostmi, zkušenostmi, city apod. Jako harmonické většinou vnímány barevné kombinace s malými kontrasty

38 Barevná harmonie založená na malých kontrastech
Monochromatická barevná harmonie-změnou sytosti barevného tónu (kombinace tón v tónu) Harmonie sousedních barev- 5 barev ležících v kruhu vedle sebe, nanejvýš 2 primární (červená, červenooranžová, oranžová, oranžovožlutá, žlutá)

39 Barevná harmonie založená na velkých kontrastech
Kombinace dvou barev-komplementární dvojice barev ležící v koncových bodech průměru Ittnova kruhu,sytostní stupně komplementárních barev Kombinace tří barev-3 základní barvy či jejich sytostní stupně,vrcholy rovnostranného či rovnoramenného trojúhelníku vepsaného do Ittnova kruhu Kombinace čtyř barev-čtveřice ležící ve vrcholech čtverce či obdélníku vepsaných do Ittnova kruhu

40 Barevná harmonie založená na smíšených kontrastech
Uplatňují-li se v kompozici současně silné a slabé kontrasty např. kontrast sousední barvy a komplementární barvy Kombinace barev vyvolávající silné kontrasty se nazývají dynamické Kombinace barev vyvolávající malé kontrasty nazýváme statické

41 Vztah barvy k ostatním prvkům kompozice
Barva a plocha Barva a textura Barva a tvar Barva a světlo Světlo a stín

42 Estetické zákonitosti a principy
Nepsaná pravidla daná společenskou praxí, podle nichž seskupujeme estetické prvky v harmonický celek Harmonie-uspořádání různých prvků tak, aby vznikl dokonalý, soudržný celek Kontrast-opozice dvou prvků,z nichž každý vyniká prostřednictvím druhého.Čím více se od sebe prvky liší,tím je kontrast silnější Bez kontrastu není harmonie

43 Rovnováha kompozice Vyváženost kompozice podél pomyslné osy-vertikální osa procházející těžištěm kompozice Souvisí s optickou hmotností použitých prvků a jejich vzdáleností od osy Vychází ze zákona rovnováhy na páce Zřejmá-viditelná na 1.pohled, mezní-symetrická-zrcadlově stejná:jednoosá, dvouosá, víceosá Skrytá-patrná po detailnějším zkoumání,obě strany opticky vyvážené-asymetrická kompozice

44 Metrum Nejjednodušší opakování prvků stejné účinnosti
Prvky identické, opakují se ve stejných vzdálenostech Výsledek: metrická řada Příklady: topolová alej, v aranžování – girlanda z chvojí, věnec z cesmíny, konvalinkový věneček

45 Rytmus Vzniká opakováním nebo střídáním prvků rozličné účinnosti, střídáním prvků aktivních (akcentů) a pasivních (intervalů) Vyžaduje nejméně 3 prvky Čím jsou prvky kontrastnější, tím je rytmická řada dynamičtější

46 Druhy rytmů Pravidelný jednoduchý – výsledek: jednoduchá rytmická řada
Pravidelný stupňovitý – výsledek: rytmická řada odstupňovaná Nepravidelný

47 Proporcionalita Jeden z nejdůležitějších principů k docílení harmonie
Vyjadřuje vzájemné poměry rozměrů dvou a více prvků kompozice mezi sebou a k celku Matematické vyjádření těchto poměrů – zlatý řez,stanoveno řeckými matematiky: 2:3:5, 3:5:8, 5:8:13, 8:13:21

48 Nádoba a proporcionalita
Stanovení výšky kompozice – poměr výška nádoby : výška aranžmá 3:5 či 5:3 nebo součet výšky a šířky nádoby Širší nádoba vyžaduje širší kompozici, k větší šířce třeba i větší výška kompozice Ploché misky vyžadují výšku kompozice jako součet výšky a šířky nádoby, lze až zdvojnásobit Opticky těžší nádoby umožňují použít delší květiny ve větším množství Čím je aranžmá vzdušnější, tím více můžeme porušit proporce nahoru

49 Rostlinný materiál a proporcionalita
Štíhlé tvary a rostliny jemné textury lze užít do vyšších výšek Výšku vykompenzovat těžšími, opticky plnějšími tvary v těžišti a jeho blízkosti Dekorace z tmavých barev mohou být vyšší, širší a delší