JADERNÁ ELEKTRÁRNA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Josef Ledvoň. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785.

Prezentace na téma: "JADERNÁ ELEKTRÁRNA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Josef Ledvoň. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785."— Transkript prezentace:

1 JADERNÁ ELEKTRÁRNA Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Josef Ledvoň. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Jak funguje Jaderná elektrárna funguje podobně jako tepelná elektrárna. Místo parního kotle má jaderný reaktor, v němž probíhá štěpení některých těžkých prvků, nejčastěji uranu 235 (= izotop), za současného uvolňování velkého množství tepla. Teplem vzniká v parogenerátoru vodní pára, která roztáčí turbínu. V generátoru se tato kinetická (pohybová) energie turbíny mění na elektrickou energii.

3 Animace Pro nejlepší pochopení principu jaderné elektrárny doporučuji použít následující animaci: Obr. 1: Steffen Kuntoff. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <

4 VÝKON Jaderné elektrárny mají ze všech běžných typů elektráren nejvyšší výkon. V dnešní době je to vzhledem k velké spotřebě elektřiny velmi podstatné. Jednotkou výkonu jaderných elektráren je megawatt. Současné jaderné elektrárny mají výkon až několik tisíc megawattů.

5 BEZ PLYNŮ Jaderné elektrárny neuvolňují do ovzduší škodlivé zplodiny.

6 SPOTŘEBA Jaderné elektrárny spotřebují velmi malé množství paliva.
Jeden blok jaderné elektrárny temelínského typu spotřebuje za rok přibližně 32 tun paliva. 

7 LEVNÝ PROVOZ Zatímco například provoz tepelných elektráren kvůli vysoké ceně paliva je drahý, u jaderných je to naopak. Provozní náklady jsou tedy minimální.

8 NEOBNOVITELNÝ ZDROJ Vodní, větrné nebo solární elektrárny jsou tzv. obnovitelným zdrojem elektrického proudu. Jednoduše řečeno: vítr nepřestane foukat, voda nepřestane protékat a slunce nepřestává svítit. Zásoby uranu 235 jsou však omezené.

9 Kdy dojde uran? Současné ověřené celosvětové zásoby kvalitního uranu jsou dostatečně vysoké, při průměrné současné spotřebě této suroviny by známé zásoby vystačily nejméně na dalších 85−270 let. (Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii.) Pokud by byly vyčerpány zásoby kvalitního uranu, existují další zdroje surovin využitelných jako palivo pro jaderné elektrárny. Jako palivo pro jaderné elektrárny může v budoucnu sloužit thorium, které se nachází ve velkých ložiscích v Austrálii. Navíc by mohla australská ložiska thoria vystačit na dobu 6000 let! Thorium má další výborné vlastnosti − je šetrnější vůči životnímu prostředí, poločas rozpadu jeho radioaktivního odpadu je významně nižší než u uranu. Dá se očekávat, že první prototypy reaktorů na thoriové palivo budou ve světě postaveny do roku 2014.

10 RADIOAKTIVNÍ ODPAD Při štěpení uranu 235 vzniká radioaktivní odpad, který je nebezpečný pro životní prostředí a musí být mnoho let uchováván v izolaci, aby nebyl nebezpečný pro okolí. Způsobů uložení tohoto odpadu je několik. Použité palivo se dočasně ukládá v ocelových kontejnerech, na 40−50 let do skladů, do vodních bazénů u jaderných reaktorů nebo mimo ně, využívá se také uložení v betonových sklípcích nebo v betonových kontejnerech. Definitivní uložení jaderného odpadu umožňují hlubinná úložiště. Více si můžete přečíst mimo jiné zde:

11 STAVBA Náklady na stavbu jaderných elektráren a výrobu jaderných reaktorů jsou relativně vysoké (v porovnání s jinými typy elektráren).

12 (NE)BEZPEČNOST Spory o bezpečnosti jaderných elektráren jsou vedeny již řadu let. I když se názory různí, v dnešní době můžeme tento způsob získávání elektřiny považovat za velmi bezpečný, a to nejen díky přísným bezpečnostním pravidlům. Opačné názory vznikají zejména kvůli jaderným haváriím, jako například havárie elektráren Černobyl nebo Fukušima 1.

13 Historie První využití jaderné energie k výrobě elektrické energie se experimentálně uskutečnilo v Národní reaktorové laboratoři, USA. První pokusná jaderná elektrárna byla spuštěna v Obninsku u Moskvy (Sovětský svaz) Její výkon pouze 5 MW. V Československu byla první jaderná elektrárna spuštěna v Jaslovských Bohunicích u Trnavy.

14 v současné době v provozu 2 jaderné elektrárny
V ČESKÉ REPUBLICE v současné době v provozu 2 jaderné elektrárny

15 Temelín Jaderná elektrárna Temelín leží přibližně 24 km od Českých Budějovic. Má největší výkon v ČR. V provozu je od roku 2000. Nyní má instalované dva bloky z původně plánovaných čtyř, každý s elektrickým výkonem 1 000 MW. Celkový výkon je tedy MW.

16 Obr. 2: Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < http://commons

17 Dukovany Historie Jaderné elektrárny Dukovany (EDU) sahá až do počátku 70. let. Je první JE na území ČR. První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci 1987. Od roku 1985 do jara roku 2009 bylo na všech čtyřech blocích elektrárny vyrobeno téměř 300 miliard kWh elektrické energie, což je nejvíce ze všech elektráren v České republice. Elektrárna Dukovany pokrývá přibližně 20 % spotřeby elektřiny v ČR.  Aktuální celkový výkon je 1897 MW.

18 Obr. 3: Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < http://commons

19 Zdroje (citace) Internet:
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Jaderná elektrárna [online]. c2012 [citováno 20. 04. 2012]. Dostupný z WWW: < Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Jaderná elektrárna Temelín [online]. c2012 [citováno 20. 04. 2012]. Dostupný z WWW: < Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Jaderná elektrárna Dukovany [online]. c2012 [citováno 20. 04. 2012]. Dostupný z WWW: < Jak funguje jaderná elektrárna. [online]. [cit ]. Dostupné z: <