Věda, která se zabývá zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem pečetí.

Prezentace na téma: "Věda, která se zabývá zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem pečetí."— Transkript prezentace:

1

2 Věda, která se zabývá zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem pečetí.
Sfragistika Z řec. sfragis – pečeť Věda, která se zabývá zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem pečetí. Pečeť je znamení (obrázek) či text otištěný do hmoty, která je schopna je uchovat. Určuje právní osobu a slouží většinou k zjišťování správnosti písemného pořízení. Sfragistika je většinou vázána na diplomatiku.

3 Historie sfragistiky Jako věda vzniká v polovině 18. stol., rozvíjí se v polovině 19. stol. (sbírky odlitků pečetí). U nás se jí zabývali např. August Sedláček (+1926) – vydal atlas šlechtických pečetí a Václav Vojtíšek (+ 1974) – věnoval se městské sfragistice. Pečetidla – razidlo, kterým se otiskovala pečeť. Zachována hlavně u institucí (měst, cechů,..). U jednotlivců pečetidla po jejich smrti likvidována, aby se zabránilo padělání. Pečeti užívány už v Egyptě a dalších starověkých státech ( ve 4. tis. př. n. l.)

4 August Sedláček a Václav Vojtíšek
Václav Vojtíšek (narozen 1883 v Praze – zemřel1974 tamtéž) byl český historik, archivář, profesor na Univerzitě Karlově a akademik Československé akademie věd. Od roku 1903 studoval historii a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě UK, od roku 1911 pracoval v Archivu hlavního města Prahy. Po roce 1918 byl činný v archivu a knihovně pražské univerzity. Od roku 1921 byl ředitel městského archivu. V roce 1949 odešel do penze. Ve svém díle se zaměřoval především na pomocné vědy historické, zejména kodikologii, heraldiku, byl také v komisi pro vytvoření československého státního znaku atd. Dále se věnoval dějinám měst. August Sedláček (1843 – 1926) – autor Hradů, zámků…, znalec šlechtické heraldiky

5 Funkce pečetí Sama o sobě jako pověření či legitimace úředních osob (např. půhon – předvolání před soud) Slouží k uzavírání písemností – pro utajení obsahu Přitištěním či přivěšením k písemnosti potvrzuje pravost listiny Poznámka: Od konce středověku vedle pečeti i podpisy, v 17. století začínají pečeti mizet, nahrazují je razítka

6 Druhy pečetí , tvary Tvar pečeti: různorodý (většinou ale kulatý, oválný nebo štítovitý) Velikost: voskové – od 5 do 150 mm v průměru, většinou kolem 100 mm. Kovové – 20 – 50 mm Buly – pečeti kovové – olovo (papežové, benátští vládci, Byzanc, rytířské řády), pozlacené (stříbrné – jen zřídka), zlaté buly – u významných králů (Přemysl Otakar II., Karel IV. atd.) Voskové pečeti: barvený vosk – červená barva přednější, zelená, černá nejnižší. Často v pouzdrech, papírových či dřevěných.

7 Vosková pečeť nadačního panství Hořice – průměr pečeti 25 mm, v centru pečeti znak Strozziů (tři turecké půlměsíce) Městské muzeum Hořice

8 Alianční znak Petra Strozziho a jeho ženy Marie Kateřiny Strozziové
Pečeť je v dřevěném pouzdře, dole je víčko na přiklopení a tím uchránění pečeti - Průměr pečeti i s pouzdrem 80 mm (Městské muzeum Hořice)

9 Pečeť Univerzity Karlovy
Na pečeti je vyobrazen sv. Václav a před ním klečí Karel IV. Kolem je latinsky opis: SIGILLVM UNIVERSITATIS SCHOLARIVM STVDII PRAGENSIS

10 Zlatá bula sicilská Známá a významná listina od císaře Fridricha II. pro český stát je pečetěna zlatou pečetí – bulou.

11 Zlatá pečeť – bula Karla IV. pro pražského arcibiskupa

12 Listina Karla IV. pro pražského arcibiskupa
ve které mu uděluje privilegium korunovat české krále.

13 Pečetidla, typy pečetí Pečetidla: z oceli (pro kovové pečeti), ze stříbra a z bronzu, zlata, mosazi i ze dřeva Pečeti mincovní – oboustranné (avers – přední strana, revers – zadní strana) Pečeti jednostranné Významné osobnosti více pečetí: např. králové – majestátní (sedí na trůně), jezdecká – na koni Kdy první pečeti? – Panovnické - u nás od Vladislava II. (1140 – 1172), šlechtické od r – šlechtic Hroznata ( Blahoslavený Hroznata byl český šlechtic, narozený kolem roku 1160 nebo1170 jako syn Hroznatovce Sezemy, číšníka královny Judity, Hroznata jako jeden z prvních použil i svoji pečeť (trojice jeleních paroží). Městské – 1247 Brno, Litoměřice

14 Stříbrné pečetidlo hořické z 16. stol.

15 Hořické pečetidlo z poloviny 19. století

16 Vladislav II. (1140 – 1172) Účast na 2
Vladislav II. (1140 – 1172) Účast na 2. křížové výpravě, bitva u Milána 1158, 1. pečeť u nás Čechové překračují řeku Addu roku Císař Fridrich Barbarossa vyzval všechny přátele, aby mu pomohli pokořit odbojný Milán. Vladislav mu přivedl bojovníků (ilustrace Josefa Mathausera – 1846 – 1917)

17 Šlechtic blahoslavený Hroznata 1
Šlechtic blahoslavený Hroznata 1. šlechtická pečeť u nás 1189, socha světce v klášteře v Teplé

18 Jezdecká pečeť Jana Lucemburského

19 Jezdecká pečeť Přemysla Otakara II.

20 Jezdecká pečeť Zikmunda Lucemburského

21 Majestátní pečeť Přemysla Otakara II.

22 Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad

23 Pečeť Přemysla Otakara I.
Kresba pečeti od Augusta Sedláčka, významného znalce české sfragistiky

24 Upevnění pečetí Přitisknutá pečeť: do pergamenu se vyřízl kříž a tam se přitiskla pečeť – lámala se Přivěšená pečeť: na šňůrce, která se provlékla pergamenem a spojené konce se zatavily do pečeti Zavěšená pečeť: z listiny se vyřízl proužek a ne něj se připevnila pečeť (byl to znak určité závislosti, nebo když se muselo použít na jedné listině hodně pečetí) Slepá pečeť: přímo vyražená na papír

25 Pečeť Marie Terezie pod listinou pro město Poličku
Příklad přivěšené pečeti (Muzeum v Poličce)

26 Zakládací listina města Poličky z roku 1265 potvrzena králem Vladislavem Jagellonským– faksimile (muzeum v Poličce) Příklad zavěšení pečetí

27 Protestní list české a moravské šlechty proti upálení Jana Husa 2
Protestní list české a moravské šlechty proti upálení Jana Husa 2. září 1415 Zavěšené pečeti

28 Pečeť města Hořice (vosková pečeť a kresba)

29 Pečeti městeček Miletína a Mlázovic (Městské muzeum Hořice)

30 Pečeť cechů zednického a kamenického (vlevo) a kolářského a tesařského (vpravo) (Městské muzeum Hořice)

31 Pečeti cechu ševcovského (vlevo) a krejčovského a postřihačského (vpravo) (Městské muzeum Hořice)

32 Pečeť cechu kovářského, kolářského, bednářského a zámečnického

33 Sfragistika - test 1. Čím se zabývá sfragistika? 2. Co je to pečeť?
3. Na kterou vědu je sfragistika zcela jasně vázána? 4. Kteří historikové se u nás zabývali sfragistikou a jakou oblastí konkrétně? 5. Co jsou to pečetidla a proč se některá nezachovala? 6. Odkdy jsou známy pečeti? 7. Uveď tři funkce pečeti. 8. Co od 17. století začíná nahrazovat pečeti?

34 Sfragistika – test - pokračování
9. Jaké byly tvary pečetí? 10. Jaké známe dva druhy pečetí a jaké měly rozměry? 11. Z jakého materiálu byly buly? 12. Jaký byl rozdíl v barvách voskových pečetí? 13. Z čeho se vyráběla pečetidla? 14. Které pečeti se nazývají mincovní? 15. Jaké dva hlavní druhy pečetí měli panovníci? 16. Od jaké doby a jakého panovníka se objevují panovnické pečeti? 17. U kterého šlechtice a z jaké doby je doložena první šlechtická pečeť a kdy a u jakého města první městská pečeť?

35 Sfragistika – test - řešení
1. Čím se zabývá sfragistika? - Zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem pečetí – 3 body 2. Co je to pečeť? – Je to znamení (obrázek) či text otištěný do hmoty, která je schopna je uchovat – 2 body 3. Na kterou vědu je sfragistika zcela jasně vázána? – Na diplomatiku – 1 bod 4. Kteří historikové se u nás zabývali sfragistikou a jakou oblastí konkrétně? – August Sedláček – šlechtickou a Václav Vojtíšek – městskou – 4 body 5. Co jsou to pečetidla a proč se některá nezachovala? – Razidla, jimiž se otiskovala pečeť, nezachovala se u jednotlivců (panovníků, šlechticů), protože po jejich smrti byla likvidována, aby se nemohla zneužít – 3 body 6. Odkdy jsou známy pečeti? – Od starověku (od 4. tisíciletí př. n. l.) – 1 bod 7. Uveď tři funkce pečeti. – 1) utajení obsahu listiny 2) ověření pravosti listiny 3) sloužila jako pověření (průkazka) – 3 body 8. Co od 17. století začíná nahrazovat pečeti? – Razítka – 1 bod

36 Sfragistika – test – pokrač. - řešení
9. Jaké byly tvary pečetí? – Kulaté,oválné, štítovité – 3 body 10. Jaké známe dva druhy pečetí a jaké měly rozměry? – Voskové (průměr od 5 do 150 mm) a kovové – buly (průměr od 20 do 50 mm) – 6 bodů 11. Z jakého materiálu byly buly? – Z olova, pozlaceného stříbra, ze zlata – 3 body 12. Jaký byl rozdíl v barvách voskových pečetí? – Nejvýznamnější byla červená, dále zelená, nejnižší černá pečeť – 3 body 13. Z čeho se vyráběla pečetidla? – Z oceli (pro buly), ze stříbra, zlata, bronzu, mosazi a dřeva – 4 body 14. Které pečeti se nazývají mincovní? – Oboustranné (mají avers a revers) – 1 bod 15. Jaké dva hlavní druhy pečetí měli panovníci? – Jezdecké (panovník na koni) a majestátní (panovník na trůně) – 3 body 16. Od jaké doby a jakého panovníka se objevují panovnické pečeti? – Od druhé poloviny 12. století od Vladislava II. Přemyslovce – 2 body 17. U kterého šlechtice a z jaké doby je doložena první šlechtická pečeť a kdy a u jakého města první městská pečeť? – U Hroznaty r (konec 12. stol.) a u města Brna r (pol. 13. stol.) – 4 body

37 Použitá literatura Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. Použité obrázky: – August Sedláček – volné dílo – str.3 – Pečeť Univerzity Karlovy – volné dílo – str. 8 Zlatá bula sicilská Císař Fridrich II. povyšuje českého panovníka trvale na krále a určuje jeho práva a povinnosti tzv. Zlatá bula – volné dílo – str. 9 – Listina Karla IV., ve které uděluje pražskému arcibiskupovi privilegium korunovat české krále. – Podle českého Autorského zákona (Zákon č. 121/2000 Sb., § 3, odstavec a) jde o dílo vyňaté z ochrany dle práva autorského. - volné dílo – str. 10, 11 Čechové překračují řeku Addu roku Císař Bedřich Barbarossa vyzval všechny přátele, aby mu pomohli pokořiti vzpupný Milán. Vladislav mu přivedl bojovníků. – volné dílo – str. 15 Socha blahoslaveného Hroznaty v Teplé – autor Levap75 – str. 16

38 http://upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/1/15/HonzikLuc_pecet
– Jezdecká pečeť Jana Lucemburského – volné dílo – str. 17 – Pečeť Přemysla Otakara II. – jezdecká – autor uvolňuje jako volné dílo – str. 18 – Jezdecká pečeť Zikmunda Lucemburského – volné dílo – str. 19 – Pečeť Přemysla Otakara II. majestátní – volné dílo – str. 20 –Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad - Miroslav Plaček, Peter Futák, Páni z Kunštátu - Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu Podle českého Autorského zákona (Zákon č. 121/2000 Sb., § 3, odstavec a) jde o dílo vyňaté z ochrany dle práva autorského.- volné dílo – str. 21 – Jezdecká pečeť Přemysla Otakara I. – kresba August Sedláček – volné dílo – str. 22 - Protestní list české a moravské šlechty proti upálení mistra Jana Husa z 2. září 1415 – volné dílo – str. 26 Fota autora