ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,

Prezentace na téma: "ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,"— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193, 403 31
Tel.: , Tel.řed./fax: , VÝUKOVÝ MATERIÁL ZPRACOVANÝ V RÁMCI PROJEKTU MODERNÍ ŠKOLA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.400/

2 Číslo klíčové aktivity: III/2 Název klíčové aktivity:
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Veronika Kolompárová B3 VY_32_INOVACE_20 Vytvořeno: 15. listopadu 2012 Ročník: 7., 8. a 9. Vzdělávací oblast: multikulturní výchova – volitelný předmět Svět Romů Anotace: Prostřednictvím tohoto VM se žáci seznámí s obecnou charakteristikou romské hudby na území Maďarska a Slovenska. Pozornost je věnována romským hudebním žánrům, jejich vývojem od 15. do 20. století.

3 Země středovýchodní Evropy
Hudební nadání romských muzikantů zanechalo velký vliv na lidové hudbě zemí středovýchodní Evropy. Romové přispěli k rozšíření dnes běžných cimbálových souborů („cimbálovek“). Složení cimbálovky: několik houslí prvních i druhých hlasů, doprovod (kontry), cimbál a kontrabas. V repertoáru romských kapel moravsko-slovensko- maďarského původu najdeme především oblíbený tanec čardáš a táhlé náladové písně k poslechu. Romská hudba této oblasti vyniká osobitým hudebním přednesem.

4 Prameny Uhersko - rok 1489 – první zmínka o romském hudebníkovi. Královně Beatrix hrál na loutnu. Slovensko – 16. století – první zprávy o romských hudebnících na tomto území. Postupně se zde usazovali a přibývalo jich. Uhersko – konec 19. století - sepsán obsáhlý Soupis „cikánů“ (píše se o Romech). Hudbou se tehdy živilo 4075 rodin. 20. století – prameny, které umožňují poznat skutečnou podobu romské hudby. Od 90. let dochází k širší popularizaci romské hudby, což souvisí s tím, že do povědomí veřejnosti se dostal proud tzv. rompopu.

5 Hudební vývoj Ke konci 18. stol. dochází k velkému rozvoji cikánských kapel jak ve městech (z této doby známe slavné hudebníky Mihály Barna a Pannu Cinku), tak na vesnicích. Vznikají dvě skupiny hudebníků. 1. skupina: Tvořili ji především hudebníci z venkova. Hudebnická profese pro ně byla pouze občasným zdrojem obživy. Hráli vlastní úpravy lidových písní místního obyvatelstva. 2. skupina: Tvořili ji profesionální romští hudebníci ve městech. Prosadili se v oblasti kavárenské hudby (úpravy operních předeher a klasický repertoár např. Straussovy valčíky). Tito hudebníci se zcela přizpůsobili a citlivě reagovali na poptávku majoritní společnosti.

6 Hudební žánr – verbunkos
Koncem 18. stol. začíná fáze, která trvá přibližně 50 let. Vzniká a velmi se rozšiřuje nový hudební žánr – tzv. verbunkos (maďarsky verbunk = odvedenecký tanec, od německého werben – nabírat, odvádět na vojnu). Romští hudebníci, kteří skládají a hrají verbunkos: Antal Csermák, János Lavotta, János Bihari a Márk Rózsavolgyi Verbunkos je považován za pravou maďarskou lidovou hudbu. Z verbunku se později vyvinuly nové hudební žánry: 1. pomalý tanec palotáš (palota = palác) 2. rychlý tanec čardáš (csarda = hospoda) Oba tance vyjadřují odlišný společenský kontext.

7 Hudební žánr - magyar nóta (maďarská píseň)
Vyvíjí se od poloviny 19. století. Tento žánr zpívají Maďaři a na hudební nástroje hrají Romové. Jedná se především o hudbu instrumentální. Texty se vytvářely až dodatečně. Hrály se buď jako písně lyrické, nebo jako taneční.

8 Mezinárodně populární skladby
V druhé polovině 19. stol. začínají Romové hrát také mezinárodně populární skladby. „Cikánská hudba“ se stává především městskou záležitostí. Někteří romští hudebníci získávají vzdělání na hudebních akademiích. Jedním z nejznámějších klasických hudebníků romského původu byl Aladár Rácz, jeho talent objevil známý skladatel Igor Stravinskij. V 70. a 80. letech téměř zanikají vesnické kapely.

9 Olašští Romové v Maďarsku
Od 2/2 19. století se v Maďarsku objevují olašští Romové. Jejich hudba byla značně ovlivněna Balkánem a velmi se lišila od hudby hrané maďarsky mluvícími Romy. Jedním z důvodů toho, proč se hudba olašských Romů vyhnula většímu vlivu hudby okolí, byla skutečnost, že hudba nepatřila mezi jejich tradiční profese. Do svého repertoáru nepřebírali skladby okolní majority. U olašských Romů najdeme dva základní písňové typy: 1. pomalé, lyrické písně k poslechu tzv. loke dila 2. rychlé taneční písně tzv. khelimaske dila.

10 Zdroje informací PLOCEK, J: Hudba středovýchodní Evropy, Praha: Torst, 2003. KOVALCSIK, K: „Hudba Romů v Maďarsku“, In: JURKOVÁ, Z.: Romská hudba na přelomu tisíciletí. Sborník ze stejnojmenné konference při Světovém festivalu romské hudby KHAMORO 2003 pořádané o.s. Slovo21 ve spolupráci s Fakultou humanitních studií UK v Praze, Praha: Saga, 2003, s. 21–31.