Vyváženost rybích společenstev

Prezentace na téma: "Vyváženost rybích společenstev"— Transkript prezentace:

1 Vyváženost rybích společenstev
Studium vyváženosti Ukazatele efektivnosti hospodaření Druhy pro zarybňování P a MP

2 Studium vyváženosti rybího společenstva (dle Vostradovského, 1995)
Lze posuzovat: druhové složení rybí obsádky početnost jednotlivých druhů (abundanci) celkovou hmotnost (biomasu) rybí obsádky a biomasu jednotlivých druhů zvlášť sestavené křivky velikostního zastoupení jednotlivých druhů ryb celkovou početnost a druhové zastoupení v nulté věkové skupině ryb (plůdku)

3 koeficient F/C vyjadřuje hmotnostní podíl 2 základních skupin ryb (nedravých i dravých) současně vyjadřuje i koeficient spotřeby potravy dravými rybami, tj. stupeň vyváženosti rybí populace (poměry mezi nedravými a dravými druhy ryb) optimální je hodnota mezi 4,0 – 6,0, kdy bývá produkce populace nejvyšší nižší hodnoty upozorňují na vyšší podíl dravců, hodnoty vyšší naopak na přebytek nedravých druhů spodní i horní hodnoty ukazují na nevyváženou rybí populaci s nízkou produkcí

4 koeficient Y/C je koeficient dostupnosti rybí složky potravy pro dravé druhy ryb kde Y = biomasa malých ryb sloužících dravým rybám za potravu (hrouzek, ouklej, ježdík atd.) a ostatní ryby do velikosti 13 cm (nejčastěji plůdek a ročci plotice, okouna, cejna, cejnka, perlína) při vyvážené rybí populaci je koeficient mezi 0,5 – 4,8 (obvykle 1,0 – 3,0) při hodnotách nad 5,0 je populace v nerovnováze a neumožňuje ani dostatečnou produkci lovných velikostí

5 koeficient AT vyjadřuje procento podílu ryb v lovných rozměrech (tj. dosahujících lovné délky) – kterými se na revíru dosahuje i produkce ve vyrovnané populaci kolísá jeho hodnota mezi 33 – 90 % (optimálně mezi střední hodnotou až 85 %) údaj pod hodnotu 40 upozorňuje na nadbytek nedravých ryb, nad 80 naopak na přílišnou početnost dravých ryb

6 Ukazatele efektivity hospodaření na volných vodách
pro zjištění kvality plnění zarybňovacího plánu potřebujeme mít zpětnou vazbu tyto informace získáváme ze statistiky úlovků a z evidence zarybňování máme-li tyto informace, vyhodnocujeme ukazatele: kusová návratnost hmotnostní návratnost množství ryb ulovených na 1 vydanou roční povolenku evidence návštěvnosti revíru

7 Kusová návratnost ryb je procentuelní podíl počtu vylovených ryb z počtu ryb vysazených (koeficient návratnosti) sleduje se za jeden rok nebo jako víceletý průměr kusová návratnost závisí na: typu vod na druhu ryby stáří a velikosti vysazovaných ryb návštěvnosti revíru sportovními rybáři poskytuje informace o kvalitě zarybňování a o migraci ryb

8 Hmotnostní návratnost ryb
je procentuelní podíl hmotnosti vylovených ryb z hmotnosti ryb vysazených sleduje přírůstek hmotnosti ryb v revíru, tedy jeho úživnosti může nabývat i hodnot přes 100 % → dobrý přírůstek ryb

9 Množství ryb ulovených na jednu vydanou roční povolenku
vyjadřuje se v kilogramech nebo v kusech ryb ulovených na 1 roční povolenku na MP v průměru 10 – 15 kg ryb / povolenku na P revírech 7 – 10 kg ulovených ryb / 1 vydanou roční povolenku další možný ukazatel je abundance (tj. početnost ryb), biomasa (hmotnost ryb) a přírůstek hmotnosti ryb - stanovujeme zpravidla na 1 ha plochy revíru

10 Evidence návštěvnosti revíru
stanovujeme z výkazu úlovků, kam se zaznamenává datum docházky a revír (Dubský, 1995)

11 Zarybňování jednotlivými druhy ryb
Kapr je hlavní rybou MP revírů vysazován jako dvouletá (K2), případně starší násada o průměrné kusové hmotnosti 0,7 kg v říčních revírech se obvykle vysazuje 50 – 80 ks K2/ha v lokalitách říčních ramen běžně 200 – 400 ks/ha (max. až 900 ks/ha) kusová návratnost na stojatých uzavřených vodách a slepých ramenech  dosahuje 50 – 80 %, může se blížit i 100 %

12 Lín hodnotná ryba především pro nižší polohy, pro mělčí, zarůstající lokality vysazuje se hlavně do stojatých, případně do říčních revírů s pomalým proudem vody zarybňuje se dvouletou násadou (L2) o kusové hmotnosti 0,1 kg na stojatých vodách se vysazuje v množství okolo 50 ks L2/ha kusová návratnost u lína dosahuje 20 – 30 %

13 Štika vhodná pro stojaté i tekoucí MP revíry s členitými břehy a s dostatkem potravních ryb vysazována nejefektivněji jako jednoletá násada (Š1) o velikosti přes 15 cm nebo bývá podstatná část zarybňovací povinnosti plněna vysazováním rychleného plůdku štiky (Šr) o velikosti 4 – 5 cm optimální množství vysazené Šr je 20 – 40 ks/ha vodní plochy (1 ks na 5 m) návratnost u štiky činí v průměru 10 % (max. 20 %)  

14 Candát ryba volné vody vysazován hlavně na prostorných stojatých vodách bývá vysazován jako roček Ca ve velikosti 8 – 12 cm, výjimečně větší na stojatých vodách průměrně 100 ks Ca/ha kusová návratnost candáta je 10 – 20 %

15  Sumec hodnotná sportovní ryba především pro ÚN vysazován jako roček Su i o velikosti 10 – 15 cm nebo jako rychlený plůdek (Sur) o velikosti několika centimetrů návratnost se u sumce pohybuje na úrovni několika procent

16 Úhoř zarybňuje se z importů ze západní Evropy o velikosti 7 – 10 cm úhoří monté je dováženo v polystyrénových přepravních obalech bez vody a ve zchlazeném stavu před vysazením si monté pomalým proléváním přivyká na chemismus vody

17 Bílé ryby vysazovány jako potravní složka pro dravé ryby hlavně v revírech, kde jsou populace těchto ryb narušeny na 1 kg přírůstku hmotnosti dravých ryb je zapotřebí asi 3 – 5 kg ryb potravních BR se vysazují v kusové hmotnosti 0,1 kg (perlín, proudník, plotice, cejnek, okoun, karas)

18 Bolen vysazován jako roček (Bol) o velikosti 8 - l5 cm bolen je na udici obtížněji ulovitelný → nízká návratnost Cejn velký (Cv) často získáván odlovem z míst, kde je přemnožen tato násada může být použita k zarybnění revírů, kde dochází k jeho úbytku