SCHOLASTIKA II. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

Prezentace na téma: "SCHOLASTIKA II. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/"— Transkript prezentace:

1 SCHOLASTIKA II. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0950
Označení materiálu VY_32_INOVACE_mix2_zsv19 Soubor  zsv19_scholastika_II.pptx Název školy Gymnázium Kladno Autor Mgr. Jiří Beran, Mgr. Marie Kohoutová Anotace Prezentace seznamuje s představiteli a filosofickými názory rané a vrcholné scholastiky. Předmět Základy společenských věd Tematická oblast Křesťanská filosofie Téma Scholastika II Očekávané výstupy Seznámit s myšlenkami, představiteli rané scholastiky, vlivem a vznikem mnišských řádů v období vrcholné scholastiky. Klíčová slova Filosofie, křesťanství, scholastika, františkáni, dominikáni Druh učebního materiálu prezentace Cílová skupina vyšší stupeň osmiletého gymnázia, čtyřleté gymnázium Ověřeno , SSV Zdroje uvedeny na konci dokumentu.

2 SCHOLASTIKA II. RANÁ SCHOLASTIKA VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA ALBERT VELIKÝ

3 ANSELM Z CANTERBURY (1034 -1109)
Raná scholastika ANSELM Z CANTERBURY ( ) - italský mnich, benediktin, arcibiskup, otec scholastiky - snaží se vymezit vztah mezi vírou a rozumem - důkazem boží existence je filosofování a výsledkem filosofování je víra - rozum dokáže myslet i na něco většího, nad danou skutečnost - vše, na co myslíme, má reálný základ „Věřím proto, abych rozuměl“

4 ANSELM Z CANTERBURY (1034 -1109)

5 Raná scholastika PIERRE ABÉLARD ( 1079 – 1142 ) - teolog, filosof - znám spíše díky milostnému vztahu s Elois, námět pro četná milostná díla literátů. Hrobka v Paříži. - zabýval se logikou, etikou, filosofií - jasné rozlišení filosofie a rozumu proti teologii a víře - vztah rozumu a víry - protichůdná stanoviska (sic et non) - rozum hledá závěr - intence (záměr) - čin je dobrý nebo zlý podle intence - dialektika = nauka o správném, svobodném myšlení - rozum má být v určitých oblastech svobodný nemá být vázán určitou autoritou = církev = konflikt - odmítá dogma svaté trojice - MODALISMUS - dílo: Historie mých běd, Dialektika, Křesťanská teologie

6 PIERRE ABÉLARD (1079 – 1142)

7 Vrcholná scholastika 13.století můžeme charakterizovat jako století dvou proudů ovlivněných mnišskými řády Františkánů a Dominikánů FRANTIŠKÁNI - mnišský řád žebravých mnichů = minorité - hlavní úkoly: duchovní služba, misionářská činnost, kázání zakladatel František z Assisi( ) - Giovanni Bernardone - v mládí vedl bohémský život, později volí sám chudobu, víru, lásku k člověku, k přírodě, návrat k chudobě a k původním křesťanským hodnotám. Tím chtěl zachránit rozkládající se hříšný svět

8 František z Assisi ( )

9 Jan Fidanza (1221-1274) – řádové jméno Bonaventura
Vrcholná scholastika Jan Fidanza ( ) – řádové jméno Bonaventura - zabývá se člověkem, lidským životem, vztahem Bůh a člověk - život člověka je cestou k Bohu, poznává ho v přírodě i ve svém nitru - poznávání podstaty skutečnosti je poznáváním boží myšlenky, která je ze skutečnosti, čím více člověk pozná svět, tím více se přibližuje Bohu - upřednostňuje vůli před rozumem „Nejprve toužíme a chceme poznat, pak teprve začíná rozumová aktivita.“

10 Jan Fidanza ( )

11 Vrcholná scholastika DOMINIKÁNI - Vznikají jako odezva na rozmáhající se kacířská hnutí - Cíl věnovat se osvětě, vědecké práci - Hlavním posláním se stala kazatelská, misijní, studijní činnost - Řád bratří kazatelů (domini canes = psi boží) - Důležitá role při obraně čistoty víry - inkvizice - Zakladatel Domingo de Guzmán - sv.Dominik

12 Domingo de Guzmán (1170 – 1221)

13 Vrcholná scholastika Albert Veliký ( Albert z Bollstadtu) „doctor universalis“ - Šlechtický původ, němec, studuje na universitě v Padově svobodná umění (přírodovědu, medicínu, Aristotelovu filosofii), teologii v Bologni. - Vstupuje do dominikánského řádu (oblíbený učitel) - Stal se řadovým provinciálem a hájil řád před papežem - Jmenován biskupem v Řezně - Na vlastní žádost z úřadu uvolněn, v klášteře žil pro svou vědeckou a spisovatelskou činnost Dílo - spisy vydány souborně, značná část komentáře k dílům Aristotelovým. První té doby, kdo odkryl všechny části aristotelovské filosofie. Snaží se doplnit mezery ve filosofii.

14 Albert Veliký (1207 – 1280)

15 Vrcholná scholastika Albert Veliký svá vlastní pozorování využil i v přírodovědě, botanice, zoologii, chemii. - pro přírodovědné znalosti mu připisováno nadpřirozené vědění = Veliký a univerzální učenec - materiál chtěl zformovat v jednotný systém v díle „Sumě teologické.“ Sám nedokončil – teprve jeho žák T. Akvinský.

16 Zdroje Vlastní poznámky, výpisky
[1] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: [2] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: [3] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commonsna WWW: [4] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: [5] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: