N_MF_A Mezinárodní finance_A 2. Devizový kurs

Prezentace na téma: "N_MF_A Mezinárodní finance_A 2. Devizový kurs"— Transkript prezentace:

1 N_MF_A Mezinárodní finance_A 2. Devizový kurs
zákon jedné ceny parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Garant předmětu Ing. Arnošt Klesla Ph.D.

2 Devizový kurs definice
Je cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v měnových jednotkách jiné země, popř. v souboru měn /měnovém koši/. Udává např., kolik je např. potřeba zaplatit českých korun za jeden americký dolar

3 Výsledky převodu měn

4 Vznik devizového kursu
Pokud je měna směnitelná, utváří se její kurs na devizovém trhu jako cena deviz. /bezhotovostní podoba peněz/ Cena deviz se označuje jako kurs deviz (devizový kurs). Vztahuje se ke konkrétní devize a konkrétnímu devizovému trhu Kurs valut vyjadřuje poměr, ve kterém se směňují hotovostní peníze, zejména bankovky. Kurs se vytváří podle vývoje nabídky a poptávky po devizách na /devizovém/ trhu.

5 Vznik nabídky a poptávky deviz
vzniká v souvislosti: s mezinárodním pohybem zboží a služeb (export, import zboží a služeb), s mezinárodním pohybem kapitálu (zahraniční investice, úvěry poskytnuté do zahraničí a přijaté ze zahraničí), s mezinárodním pohybem peněz (intervence na devizovém trhu, převod dědictví, penzi, honorářů, apod.).

6 Vznik nabídky a poptávky deviz
Křivka poptávky po devizách, D, vyjadřuje vztah mezi množstvím poptávaných deviz a jejich cenou v daném časovém okamžiku. Křivka nabídky deviz, S vyjadřuje vztah mezi množstvím nabízených deviz a jeho cenou v daném časovém okamžiku. Čím je kurs deviz příznivější, tím je zahraniční cena dováženého zboží vyjádřená v domácí měně /Kč/ nižší a zájem o import vyšší a opačně.

7 Rovnovážný devizový kurs
Rovnovážná situace na devizovém trhu Celkové množství poptávaných deviz, Qd, je v rovnováze s celkovým množstvím nabízených devíz, Qs, v bodě E při kursu ERE. Tento kurs označujeme jako rovnovážný devizový kurs.

8 Rovnovážná situace na devizovém trhu
D S ER E ERE Qd = Qs Q

9 Růst a pokles devizového kursu
Kursy směnitelných měn se na devizových trzích neustále mění, oscilují kolem své základní úrovně. Pokles hodnoty měny se často označuje jako depreciace, znehodnocení měny. Zvýšení hodnoty měny se označuje jako apreciace, zhodnocení měny. Nesměnitelné měny netvoří kursy svých měn na devizovém trhu. Vyjadřují svoje kursy jako „ceny“ deviz, které jsou stanoveny administrativně, nejčastěji metodou parity kupní síly.

10

11 Depreciace domácí měny
v období t+1 dojde ke zvýšení poptávky po dovozu zboží a služeb, zvýší se v důsledku toho i poptávka po devizách a poptávková křivka se posune směrem doprava z D1 do D2. Při původní hodnotě devizového kursu ER1 vznikne na devizovém trhu nerovnováha v rozsahu Q1Q3. V důsledku vyšší poptávky po zahraniční měně má kurs domácí měny tendenci k depreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kursu ER2. Při depreciaci domácí měny se zahraniční měna stává dražší. Cena deviz vyjádřená v domácí měně roste, naopak cena znehodnocené domácí měny vyjádřené v zahraničních měnách klesá. K depreciaci domácí měny může dojít nejen v důsledku vyšší poptávky po devizách, ale i v důsledku nižší nabídky deviz ve srovnání s rovnováhou v předchozím období – např. při omezení exportu zboží a služeb.

12 Depreciace domácí měny
D S ER ER E ER1 Q1 Q2 Q Q

13 Apreciace domácí měny Při původní hodnotě devizového kursu ER1 vznikne na devizovém trhu nerovnováha v rozsahu Q1Q3. V důsledku vyšší nabídky deviz má kurs domácí měny tendenci k apreciaci. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou je obnovena při kursu ER2.

14 Apreciace domácí měny ER D S1 S2 ER1 E1 ER E2 Q1 Q2 Q3 Q

15 Apreciace domácí měny Při apreciaci domácí měny se zahraniční měna stává levnější. Cena v zahraničních měnách roste a naopak cena deviz vyjádřená v domácí měně klesá. K apreciaci měny dochází zpravidla když : Nabídka deviz ve srovnání s minulou rovnováhou vzrostla – např. v důsledku růstu exportu zboží a služeb. Poptávka po devizách poklesla– např. v důsledku omezení importu zboží a služeb

16 Aktuální kurs CZK/EUR

17 Export kapitálu a spekulace
V důsledku exportu kapitálu se posunuje křivka devizové poptávky doprava z D1 do D2 Dodatečná poptávka po devizách vyvolaná exportem kapitálu tak bude uspokojena při nové úrovni rovnovážného kursu za cenu omezení poptávky z titulu dovozu zboží a zvýšení nabídky z titulu exportu zboží. Spekulace, je motivována očekávanými pohyby devizových kursů a úrokových měr. Spekulant očekávající apreciaci domácí měny, /i zvýšení úrokových měr/ si půjčuje devizy, nakupuje domácí měnu, kterou ukládá v bance aby po jejím zhodnocení koupil devizy ve výhodnějším kurzu, uhradil půjčku i s úroky a získal přebytek z titulu posílení domácí měny.

18 Zásahy do vývoje devizového kursu
přímo ovlivňující cenu deviz intervencemi na devizovém trhu na vrub nebo ve prospěch svých devizových rezerv, anebo nepřímo ovlivňující cenu deviz svou obchodní, cenovou, daňovou, celní a úrokovou politiku Ad 1 Intervence CB /fondů státu/na devizových trzích: nakupují nebo prodávají vlastní měnu při snížení nebo zvýšení svých devizových rezerv a tím regulují cenu deviz. stabilizují kursový vývoj - stabilnější ekonomické prostředí pro rozvoj obchodu i investování. Devizové intervence - fakultativní, vázané na vývoj určitých měnově ekonomických ukazatelů, - povinné, vyplývajících z mezivládních dohod a striktně vázané na povolené rozpětí kursu.

19 Fundamentální analýza
Devizový kurs jako cena deviz je na trhu ovlivněn: Fundamentálními faktory – makroekonomickými veličinami / zkoumá na bázi teorie devizového kursu Fundamentální analýza / s cílem odvodit ekonometrický model ve středním a dlouhém období pro prognózování pohybu devizového kurzu Chováním subjektů – zkoumá Technická analýza s cílem odvodit budoucí pohyb devizového kursu v krátkém období pro: prognózování pohybu devizového kursu

20 Struktura modelu pro prognózování pohybu devizového kursu
Sr t+m – relativní změna devizového spotového kursu / hledaná veličina v čase m/ v t-h, x t-k…z –relativní změny vysvětlujících fundamentálních faktorů / v období sestavování prognózy/ Et (r t+1) – očekáváná relativní změna fundament. faktoru /spotový kurs/ Pt (s t+j) – prognozovaná relativní změna fund. Faktoru U t+m – náhodná chyba odhadu Centrální banky využívají fundamentální faktory, které sledují v rámci monetární politiky, nebo inflačního – cenového cílování.

21 Parita kupní síly a inflační diferenciál Teorie devizového kurzu
Teorie parity kupní síly zdůrazňuje trh zboží. Identické zboží by mělo mít v různých zemích stejnou cenu. / zákon jedné ceny/ Za 100 amerických dolarů by mělo být možné nakoupit v USA stejný soubor zboží jako např. v Dánsku, Německu nebo Japonsku za částku DKr, Euro, nebo yenů odpovídající 100 USD. Devizové kursy se mění proto, aby byla zachována parita kupních sil srovnávaných měn. /ceny jsou relativně pevné a obnovení rovnováhy mezi cenovými hladinami probíhá změnou kurzů/

22 Parita kupní síly a inflační diferenciál Teorie devizového kurzu
Absolutní verze teorie parity kupní síly vychází z teorie jedné ceny a odvozuje kurs od poměru cenových hladin. /Vyjadřuje paritu kupní síly staticky/ : Σ PDi . Qi SRPPP = Σ PFi . Qi SRppp – devizový kurs vyjádřený počtem domácích měnových jednotek za jednotku měny zahraniční odvozený od parity kupní síly PDi . Qi – soubor zboží Qi oceněný v domácích cenách a domácí měně PDi, PFi . Qi – stejný soubor zboží Qi oceněný v zahraničních cenách a v zahraniční měně PF,i. Při praktické aplikaci absolutní verze parity kupní síly se často používá vybraného souboru, který respektuje strukturu spotřeby popř. výroby v zemi. Spotřební koš

23 Parita kupní síly a inflační diferenciál příklad
representativní soubor zboží oceněný v cenách českého trhu a v čs. korunách bude představovat Kč, stejný soubor zboží oceněný v cenách amerického trhu a v amerických dolarech činí USD, Kč SRppp = Kč /USD = = 18 1 000 USD POZOR : při aplikaci absolutní verze parity kupní síly může docházet k rozdílným propočtům parity kupní síly. Odlišnosti mohou vznikat jak v důsledku použití rozdílné struktury souboru reprezentantů, tak v důsledku použití rozdílných cen.

24 Parita kupní síly a inflační diferenciál koeficient ERDI
Při aplikaci absolutní verze parity kupní síly dochází k rozdílným propočtům parity kupní síly. Odlišnosti vznikají zejména: Z rozdílné struktury spotřebních košů Z rozdílných cen Míru vlivu těchto a dalších faktorů determinujících kurs vyjadřuje ukazatel ERDI / Exchange Rate Deviation Index/, který je poměrem mezi tržním kursem SR a paritou kupní síly SRppp SR ERDI = SRppp

25 Big Mac Index a parita kupních sil
BigMac je mezinárodní neobchodovatelná a standardizovaná komodita (sní se tam, kde se vyrobí a je všude standardně stejná) index zveřejňuje od roku 1986 časopis The Economist. Tento časopis ceny Big Macu od firmy McDonald´s v jednotlivých zemích přepočte podle aktuálního nominálního kurzu na cenu v USD a porovná s cenou Big Macu ve Spojených státech. Pokud je cena v dolarech ve sledované zemi nižší než v USA, lze říci, že měna dané země je podhodnocená. Pokud je cena BigMacu v dolarech ve sledované zemi vyšší, je měna dané země nadhodnocená.

26 Big Mac Index a parita kupních sil

27 Big Mac Index a parita kupních sil
Nejdražší hamburgery - za sedm dolarů - mají ve Švýcarsku. Za pouhý dolar a půl prodávají nejlevnější Big Mac na Ukrajině. Podle červencové aktualizace Big Mac Indexu je česká koruna vůči podhodnocena o 39,4 procenta, což je skoro nejvíce od roku 2011, kdy se v Česku dal Big Mac pořídit zhruba za stejnou sumu jako v Americe.

28 Big Mac Index

29 Parita kupní síly a inflační diferenciál
Relativní verze parity kupní síly (někdy též komparativní) vyjadřuje dynamický pohled na devizový kurs. Nesoustřeďuje se na koš zboží, ale na procentní změny cen v období jednoho roku, vyjádřené cenovými indexy. Tvrdí, že nový rovnovážný kurs se přizpůsobuje inflačnímu diferenciálu, tzn. že odpovídá změnám v roční míře inflace v různých zemích. 1 + p D(t,t-n) SR E,t = SRE,t-n x = 1 + p F (t,t-n) = SRE,t-n x Ippp SR E,t – rovnovážný kurs ve výchozím období t, SRE,t-n – rovnovážný kurs v minulém období t-n, p D(t,t-n) – roční míra inflace v domácí zemi za období t-n až t p F (t,t-n)– roční míra inflace v zahraničí za období t-n až t Ippp – inflační diferenciál

30 Parita kupní síly a inflační diferenciál příklad
Pro jednoduchost budeme uvažovat, že změny inflace jsou vyvolány změnami cen pouze jediného zboží Q: cena Q v domácí zemi X vzrostla o 9%, cena Q v zemi Y vzrostla pouze o 5% Kurs měny Y ve výchozím období = 4 X/ Y Inflační diferenciál Ippp: 1 + pD ,09 Ippp = = = 1,038 1 + pF ,05 Nový rovnovážný kurs pak bude činit: SR E, t = SR t-n . Ippp = 4 . 1,038 = 4,152

31 Reálný devizový kurs Nominální kurs korigovaný inflačním diferenciálem / vynásobený převrácenou hodnotou Ippp / se nazývá reálný devizový kurs. 1 + p F (t,t-n) SR R,t+n = SR t-n x = SR t-n x 1 + p D(t,t-n) Ippp Zvýšení reálného kursu znamená zvýšení reálné kupní síly měny v zahraničí. Snížení reálného kursu znamená snížení kupní síly měny v zahraničí. Reálný kurs má podstatný význam pro mezinárodní konkurenceschopnost zboží a služeb. Vyjadřuje se v cenách průmyslových výrobců /PPI/ a ve spotřebitelských cenách / CPI/

32 Purchasing power parity adjustment for the world (2003).
The economy of the United States is used as a reference and is set at Bermuda has the highest index value at 154; this means that goods sold there are more over priced than in the US.

33 Parita kupní síly a inflační diferenciál
Teorie parity kupní síly chápe paritu kupní síly jako přirozenou rovnovážnou úroveň kursu. Tvrdí, že se kurs přizpůsobuje inflačnímu diferenciálu perfektně – tzn. že proces přizpůsobení probíhá více méně automaticky a bez omezení. Když měna Y bude vykazovat tendenci k apreciaci, měna X / domácí v důsledku vyšší míry inflace k depreciaci. V důsledku vyšší poptávky po měně Y si kurs najde novou rovnovážnou úroveň, která původní výhodu relativně nižších cen v zemi Y eliminuje.

34 Parita kupní síly a inflační diferenciál námitky
celková hladina cen dané země zahrnuje ceny všech druhů zboží a služeb, ale jen některé z nich jsou předmětem mezinárodní směny zboží a jeho ceny však působí bezprostředně na nabídku a poptávku na devizovém trhu a tím na devizový kurs. definice inflace je problematická, jednoznačně není vymezeno, které cenové indexy nejvhodněji odrážejí změny kupní síly měny v dané ekonomice. V různých zemích existují různé preference spotřeby

35 Parita kupní síly a inflační diferenciál námitky pokračování
i když by se bralo v úvahu pouze zboží, které prochází zahraničním obchodem, vytvářejí cla, dopravní náklady, slevy na daních a subvencování mezi jednotlivými zeměmi u stejných položek cenové rozdíly. u relativní verze se předpokládá, že výchozí kurs je správně stanoven, parita kupní síly není s to vysvětlit krátkodobý pohyb kursů. Propočty parity kupní síly se zpravidla opírají o změny cen ex-post a využívají se k vyjádření odchylek skutečně platných kusů od parity. Stejně tak by však bylo možné využít očekávané změny inflace v různých zemích k určení očekávaných změn kursů

36 Parita úrokové míry a úrokový diferenciál
Obdobně jako na trhu zboží platí i na mezinárodním trhu kapitálu teoretická podmínka rovnováhy – parity úrokové míry vychází z teze, že pokud existuje volný pohyb kapitálu – usilují investoři o dosažení stejných výnosů ze svých aktiv, ať jsou denominována v kterékoliv měně. Obdobně by také náklady na půjčky měly být v různých zemích shodné.

37 Parita úrokové míry a úrokový diferenciál
1. Krytá úroková parita Rovnováha arbitražéra. Arbitrážní podmínkou je volba, jak zhodnotit 1 USD: uložit na účtu vedeném a úročeném v USD a následně směnit za předem domluvený forwardový kurz na CZK rovnou převést za spotový kurz na CZK a následně uložit s úročením v CZK Obě možnosti musí na konci dát stejnou sumu (jinak je vytvořen prostor pro arbitráž)

38 Parita úrokové míry a úrokový diferenciál
Krytá úroková parita

39 Teorie parity úrokové míry 2. Nekrytá úroková parita
Předpokládá, že se rychleji než úrokové sazby přizpůsobují devizové kursy 1 + IRF (t,t+n) SRt = Et (SR t+n) * 1 + IRD (t,t+n) Spotový kurs v čase t závisí na hodnotě spotového kursu v t+n a na poměru zahraniční a domácí úrokové míry. Růst domácí úrokové míry vede k apreciaci měny v krátkém období Předpoklad : úrokové míry jsou dopředu známy:

40 Teorie parity úrokové míry Nekrytá úroková parita
 Rovnováha spekulanta namísto forwardového kurzu (FR) je očekávaný kurz spotový (spekulant udržuje otevřenou pozici až do konce obchodu) nebo také po úpravě

41 Forwardový kurz jako predikce vývoje kurzu
FR a E(SR) jsou podobné veličiny podmínka:  splněna není, protože spekulanti jsou rizikově averzní, za vstup do nekryté úrokové parity budou požadovat rizikovou prémii RP Jen pokud jsou očekávání racionální, že  

42 Resume Empirické testy ukazují, že forwardové kurzy jsou vychýleným odhadem budoucího kurzu. kvůli nákladům spekulantů (riziko, transakční náklady), kvůli tomu, že očekávání nejsou čistě racionální (mix adaptivních a racionálních očekávání)

43 Úroková parita - graficky
CZK/EUR při kurzu 35 korun za 1 euro je koruna podhodnocena – korunová depozita přinášejí vyšší očekávaný výnos než eurodepozita 35 30 při kurzu 25 korun za 1 euro je koruna nadhodnocena – korunová depozita přinášejí nižší očekávaný výnos než eurodepozita 25 iEU-12 + (Eet+1 – Et)/Et iCZK očekávaný výnos domácích i zahraničních depozit přepočtených na koruny kurz 30 korun za 1 euro je rovnovážný – nastává při něm úroková parita a investorům je jedno, zda budou investovat do korunových depozit nebo eurodepozit

44 Nekrytá vs. krytá úroková parita
domácí investor při zvažování investice do zahraničí činí očekávání ohledně budoucího měnového kurzu, za který převede výnos z investice zpět do domácí měny je-li úroková parita nekrytá, pak investor budoucí kurz pouze očekává je-li úroková parita krytá, pak má investor budoucí kurz předem dohodnutý

45 Fisherův efekt Nominální úroková míra /IR/ se skládá z reálné úrokové míry/ RIR/ a z očekávané míry inflace E(p) IR = RIR + E(p)

46 Mezinárodní Fisherův efekt
. Mezinárodní Fisherův efekt /pro dvě země/: Nominální úrokový diferenciál dvou zemí je dán součtem diferenciálu reálných úrokových měr a diferenciálu inflačních očekávání : IRD – IRF = (RIR D - RIR F) + (EpD - EpF) Úrokové diferenciály v zásadě vyjadřují rozdílná inflační očekávání v různých zemích Měny s vysokými mírami inflace ponesou v budoucnu vyšší nominální úrokové míry.

47 Mezinárodní Fisherův efekt
Syntéza relativní verze kupní síly a Fisherova efektu V dlouhém období lze očekávat, že měny s vyšší úrokovou mírou budou vykazovat tendenci k depreciaci ve srovnání s měnami s nižší úrokovou mírou

48 Dornbusch – přestřelování měnového kurzu
Původní nabídkový šok na trhu peněz se promítá do úrokových sazeb a společně s jejich poklesem do přestřelení na devizovém kurzu.

49 Dornbusch – přestřelování 1. měnového kurzu

50 Dornbusch – přestřelování 2. měnového kurzu

51 Dornbusch – přestřelování 3. měnového kurzu

52 Dornbusch – přestřelování měnového kurzu
4. Pomalu se přizpůsobující ceny nato společně s úrokovými sazbami provádějí korekci a vrací kurz k dlouhodobě rovnovážnému stavu

53 Dornbusch – přestřelování měnového kurzu 4.

54 Resume Měnový kurz je jednotkovou cenou jedné měny vyjádřenou v jednotkách druhé měny Na devizovém trhu se střetáváním devizové nabídky a devizové poptávky ustanovuje měnový kurz Zhodnocení měny se označuje jako apreciace – je způsobena zvýšením poptávky nebo poklesem nabídky dané měny Znehodnocení měny se označuje jako depreciace – je způsobena poklesem poptávky nebo růstem nabídky dané měny Poptávku po českých korunách vytvářejí čeští vývozci statků a služeb a zahraniční investoři nakupující česká aktiva Nabídku českých korun vytvářejí čeští dovozci statků a služeb a čeští investoři nakupující zahraniční aktiva

55 Resume Měnová arbitráž vede k jednotné úrovni kurzu dané měny po celém světě Zákon jediné ceny říká, že ceny identického zboží jsou stejné bez ohledu na místo prodeje. Působení zákona jediné ceny komplikují transportní náklady a celní bariéry Absolutní verze parity kupních sil říká, že nominální měnový kurz je dán podílem cenových hladin ve dvou zemích Relativní verze parity kupních determinuje změnu nominálního měnového kurzu podle diferenciálu měr inflací ve dvou zemích Parita úrokových sazeb vede k takové úrovni kurzu, kdy se očekávané výnosy denominované v různých zemích vyrovnají

56 appendix

57 DEFINITION of 'Purchasing Power
‘Purchasing power is the value of a currency expressed in terms of the amount of goods or services that one unit of money can buy. Purchasing power is important because, all else being equal, inflation decreases the amount of goods or services you would be able to purchase. In investment terms, purchasing power is the dollar amount of credit available to a customer to buy additional securities against the existing marginable securities in the brokerage account. Read more: Purchasing Power Definition | Investopedia  asingpower.asp#ixzz3oHDVPLhH  Follow us: Investopedia on Facebook

58 BREAKING DOWN 'Purchasing Power
‘To measure purchasing power, you would compare against a price index such as the Consumer Price Index (CPI). A simple way to think about purchasing power is to imagine if you made the same salary as your grandfather. Clearly you could survive on much less a few generations ago, however, because of inflation, you would need a greater salary just to maintain the same quality of living. Each jurisdiction has its own rules governing margin transactions. In the United States you can purchase up to 50% of securities on margin, so, if you had $10,000 in a margin account, you would be able to purchase up to $20,000 worth of securities. Said another way, you have an extra $10,000 of purchasing power (buying power).

59 Purchasing Power in Context
Purchasing power affects every aspect of economics, from consumers buying goods, to investors and stock prices, to a country’s economic prosperity. When a currency’s purchasing power decreases due to excessive inflation, serious negative economic consequences ensue, including rising costs of good and services contributing to a high cost of living, as well as high interest rates that affect the global market, and falling credit ratings as a result. All of these factors can contribute to an economic crisis. As such, a country’s government institutes policies and regulations to protect a currency’s purchasing power and keep an economy healthy. One method to monitor purchasing power is through the Consumer Price Index. The U.S. Bureau of Labor Statistics measures the weighted average of prices of consumer goods and services, in particular transportation, food and medical care. The CPI is calculated by averaging these price changes, and is used as a tool to measure changes in cost of living, as well as considered a marker for determining rates of inflation and deflation. A related concept to purchasing power is purchasing price parity (PPP). PPP is an economic theory that estimates the amount that needs to be adjusted of the price of an item, given two countries’ exchange rates, in order for the exchange to match each currency’s purchasing power. PPP can be used to compare countries’ income levels and other relevant economic data concerning cost of living, or possible rates of inflation and deflation.

60 History of Purchasing Power
Historical examples of severe inflation and hyperinflation – or the destruction of a currency’s purchasing power – have shown that there are a diverse amount of causes to such a phenomenon. Often expensive, devastating wars will cause an economic collapse, in particular to the losing country, such as Germany during World War One (WWI). In the aftermath of WWI during the 1920s, Germany experienced extreme economic hardship and almost unprecedented hyperinflation, due in part to the enormous amount of reparations Germany had to pay. Unable to pay these reparations with the suspect German mark, Germany printed paper notes to buy foreign currencies, resulting in high inflation rates that rendered the German mark valueless with a nonexistent purchasing power. Today, the effects of the loss of purchasing power is still felt in the aftermath of the 2008 global financial crisis and the European sovereign debt crisis. With increased globalization and the introduction of the euro common currency, currencies are even more inextricably linked. As such, governments institute policies to control inflation, protect purchasing power and prevent recessions. For example, in 2008 the U.S. Federal Reserve kept interest rates near zero and instituted a plan called quantitative easing. Quantitative easing, initially controversial, essentially saw the U.S. Federal Reserve buy government and other market securities to lower interest rates and increase money supply. The idea is that a market will then experience an increase in capital, which spurs increased lending and liquidity. The U.S. stopped its policy of quantitative easing once the economy stabilized, due in part to the above policy and other complex factors. The European Central Bank (ECB) has also pursued quantitative easing to help stop deflation in the Eurozone after the European sovereign debt crisis and bolster the euro's purchasing power. The European Economic and Monetary Union has also established strict regulations in the Eurozone on accurately reporting sovereign debt, inflation and other financial data. As a general rule, countries attempt to keep inflation fixed at a rate of 2% as moderate levels of inflation are acceptable, with high levels of deflation leading to economic stagnation.