Možnosti studia změn rostlinstva

Prezentace na téma: "Možnosti studia změn rostlinstva"— Transkript prezentace:

1 Možnosti studia změn rostlinstva

2 Studium a ochrana na úrovni:
populací společenstev ekosystémů krajiny biomů

3 Studium změn rostlinstva
různé úrovně různé přístupy různé nároky na sběr dat a jejich zpracování

4 I. Vytypování předmětu ochrany na základě studia změn květen
opakovaný floristický průzkum monitoring trvalých vegetačních ploch monografické studium taxonomických skupin studium areálů

5 Floristický průzkum nejstarší záznamy nejjednodušší metodika

6 Přehled trvalých vegetačních ploch v ČR - TVP
Kirschnerová 1993 pilířem jsou trvalé plochy v CHÚ: luční porosty+přirozené biotopy sledování změn vegetace abiotických faktorů antropogenních vlivů

7 Taxonomie Holub Rubus, Leonurus
Štěpánek, Kirschner, Trávníček Taraxacum Plocek Alchemilla Kovanda Campanula Dančák Molinia …

8 Rubus v posledních 60 letech zastoupení kvantitativně roste
v ČR více než 110 druhů migrační toky: paseky, lesní cesty monitoring změn nutno teprve založit

9 Orchidaceae ústup z krajiny: mizením lokalit
snižováním početnosti populací Orchis morio Goodyera repens Cypripedium calceolus

10 Chorologie areálová fytogeografie
kontinuitní areál u mladých i ustupujících taxonů disjunktivní areály

11 zobrazení areálu slovně – chybí názornost fytokartogram

12 Mapování flóry střední Evropy
Zprávy Čs. botanické společnosti 6:55-63, 1971 projekt „fytokartografické mapování Německa“ 1962- Atlas of the British flora- hl. impuls (10x10km) 14 států 1967- základní pole: 10‘zem. délky a 6‘ zem. šířky (od Greenwiche), to odpovídá ploše asi 12x11,1 km

13

14 Přednosti síťového mapování
zrychlení mapovacích prací možnost počítačového zpracování přehled o prozkoumanosti území vyhodnocování změn kvalitativních i kvantitativních stanovování prognóz

15 II. Vytypování předmětu ochrany na základě studia změn vegetace a krajinného pokryvu
obrazové a kartografické informace historické aktuální

16 Využití historické obrazové a kartografické informace
od 16. stol.- topografické mapy s vegetačními prvky od 30. let 20. stol. - letecké snímky od 80. let 20. stol. - satelitní snímky od 90. let 20. stol. - ortofotomapy (1: 5 000, 1: )

17

18

19 geoinformační technologie
práce s prostorovými daty: GIS, GPS, GSM, fotogrammetrie a DPZ

20 DPZ - Satelitní data využití ve studiu krajinné ekologie
možnost klasifikace snímání odraženého záření: rozlišení půdy, vody, biomasy rozlišení poškození, různého stáří porostů

21 NOAA, Landsat, SPOT,… mapování vegetace (makrofyta oligotrofních jezer - SV Finsko) vyhodnocení poškození lesních porostů v Krušných horách hodnocení změn krajinného pokryvu pomocí vegetačních indexů a povrchové teploty (sledování J okraje Sahary)

22 GIS funkční celek vytvořený integrací technických a programových prostředků, dat, pracovních prostředků, obsluhy, uživatelů a organizačního kontextu zaměřený na sběr, ukládání, syntézu, správu, analýzu a prezentaci prostorových dat

23 software ArcView, ArcEditor, ArcInfo, ArcGIS nadstavby, ArcSDE a ArcIMS. jednotná architektura, jednotný kód, jednotný model nadstaveb a vývojové prostředí

24 ArcView GIS vektorové a rastrové formáty dat
vrstvy- prvky, které vzájemně souvisejí polygon, linie, bod vizualizace prostorových dat, zobrazování popisných informací prohlížení dat prezentace dat

25 využití GIS