Změna přístupu k vlastnímu zdraví - práva a povinnosti pacientů

Prezentace na téma: "Změna přístupu k vlastnímu zdraví - práva a povinnosti pacientů"— Transkript prezentace:

1 Změna přístupu k vlastnímu zdraví - práva a povinnosti pacientů
„Budoucnost českého zdravotnictví“ Parlament České republiky 3. listopadu 2016 Jolana Těšinová přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicinského práva,1.LF UK Alena Šteflová ředitelka Kanceláře WHO v ČR

2 Výchozí stav Úroveň zdravotní péče prodloužila délku života lidí v ČR; nejedná se však o léta prožitá ve zdraví. Počet závažných chronických onemocnění stoupá. Nadváhou a obezitou trpí více než 57 % dospělé populace. To souvisí s nárůstem onemocnění diabetem II. typu, kterých bude do roku 2025 více než 1 milion. Trvale roste počet pacientů s vysokým tlakem. Počet diagnostikovaných zhoubných nádorů stoupá ročně o 6 %. Zdraví populace nejvíce ovlivňuje životní styl, zejména obezita, nedostatek pohybové aktivity, kouření, konzumace alkoholu a vysoká spotřeba soli.

3 Zajímavá zjištění Ačkoli se průměrný věk mužů v ČR za posledních dvacet let zvýšil o 7,5 a žen o 5,5 roku, je přesto úmrtnost naší populace výrazně horší než ve vyspělých evropských státech O kvalitě prožitého života více vypovídá ukazatel délky života prožitého ve zdraví, který vyjadřuje, kolik let v průměru prožijí lidé ve zdraví, tj. bez nemoci a zdravotních omezení – ten je pro českou populaci v průměru 62 roků. Průměrný počet let prožitých ve zdraví byl v ČR roce 2010 stejný, jako byl v roce 1962. Prodlužování délky života tudíž v ČR spočívá ve zvyšování počtu let prožitých v nemoci Např. ve Švédsku se za stejnou dobu prodloužila doba prožitá ve zdraví v průměru o 9 let a lidé zde prožijí ve zdraví 71 let, což je o 9 roků více, než v ČR.

4 Délka života ve zdraví Zdroj: HFA WHO Srovnání vývoje délky života ve zdraví a v nemoci u mužů a žen v ČR a ve Švédsku mezi roky 1962 a 2010 (Zdroj: HFA WHO)

5 Ekonomický přínos primární prevence neinfekčních chronických chorob NCD
80% nemocí, které tvoří hlavní zátěž rozpočtu zdrfavotnictví jsou nemoci, kterým se dá předcházet.Na jejich léčení se vydává okolo 185 mld Kč /rok. Efektivní prevencí lze poměrně brzy dosáhnout snížení výskytu závažných NCD minimálně o 5%. Přineslo by to úspory na zdravotní péči okolo 10 mldKč/rok a přínos 10 mld.Kč/rok do HDP omezením ztrát z absencí v zaměstnání. Do nákladově efektivních programů primární prevence je třeba investovat okolo 10% očekávaných přínosů. Zdroj: Zdraví 2020 – Národní strategie

6 Ekonomický přínos primární prevence neinfekčních chronických chorob NCD Příklad Diabetes Mellitus II typu DM II.typu – vyskytuje se u 9,6% obyvatel Souhrnné ztráty roků zdravého života s plným pracovním nasazením Což představuje snížená příspěvku do HDP o 16 mld Kč/rok. Výdaje na léčení jsou okolo 20 mld Kč/rok. Nemoc ochuzuje společnost o 36 mld Kč/rok. Snížením výskytu nemocí cestou efektivní primární prevencí o 5% by společnost získala 1,8 mldKč/rok. Zdroj: Zdraví 2020 – Národní strategie

7 Určující činitele růstu produktivity a prosperity
Produktivita Ekonomické determinanty Politická a institucionální struktura Sociální determinanty HEALTH Důkazy na mikroekonomické úrovni Zdraví jako determinanta produktivity výdělku EU ( ): Náhlé negativní změny zdravotního stavu - snížení příjmů o více než 7 procent USA (2004): Chronické nemoci, muži vydělávají o 5,6% méně; Ženy vydělávají o 8,9% méně Zdraví jako determinanta nabídky práce Předčasný odchod do důchodu Srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda po dosažení věku 50 let zvyšuje pravděpodobnost předčasného odchodu do důchodu o 42% Zdraví jako prediktor makroekonomické výkonnosti OECD: navýšení střední délky života o 1% odpovídá 6% růstu HDP v dlouhodobém horizontu The determinants that have received the most attention are investment, human capital, innovation and diffusion of technology, effects of international and domestic competition, various forms of knowledge spillovers, etc. (Harris R., 2002)[1]. [1] Harris, R., (2002) Social policy, Inequality and Productivity, The Review of Economic Performance and Social Progress, Towards a Social Understanding of Productivity Volume 2, Fall 2002, Centre for the Study of Living Standards, Canada Vliv zdravotního stavu na ekonomický růst : Zdraví jako determinanta nabídky práce Zdraví jako determinanta produktivity výdělku Zdraví jako prediktor makroekonomické výkonnosti

8 Výchozí fakta Existují fakta a přesvědčivé argumenty, že „zdraví má významný dopad na hospodářskou produktivitu a investice do zdraví se odráží v prosperitě státu“. Některá fakta o stavu české populace jsou pro budoucnost a prosperitu tohoto státu již nyní alarmující. Mezinárodní prostředí nám dává řadu podnětů, výzev a závazků. Jedním z nich je nová celoevropská politika WHO Health 2020. Pilířem programu Zdraví 2020 je „ Investování do zdraví v průběhu celého životního cyklu a vytváření možností pro posilování zodpovědnosti občanů ke zdraví“. Implementace programu v ČR cestou Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, přijatého vládou poslaneckou sněmovnou ČR v r K němu zpracované a rovněž vládou přijaté akční plány v oblasti rizikového chování jsou dobrým konceptem, na kterém se podílela řada expertů a neměly by být opomenuty.

9 Prioritní témata pro rozvoj aktivit v rámci Národní strategie Zdraví 2020

10 Zdravotní gramotnost V národní strategii implementace programu Zdraví 2020 představuje zdravotní gramotnost jedno z klíčových průřezových témat, která pronikají všemi obsahovými oblastmi zdravotní péče, prevence a podpory zdraví. Je definována jako „rozšiřování znalostí a dovedností, které vedou ke zlepšení zdraví, a to včetně schopnosti orientovat se v komplexním systému zdravotní a sociální péče a postarat se o své zdraví.“ Akční plán zvyšování zdravotní gramotnosti je součástí Zdraví 2020. Podle provedené studie v roce 2015 je celková zdravotní gramotnost obyvatel ČR, v porovnání s průměrem osmi zemí EU nižší, zaostává především za zeměmi, které v této oblasti představují špičku, tj. Nizozemsko,Irsko, Německo a Polsko.

11 Nejdůležitější zjištění:
Nejdůležitější zjištění: Celková zdravotní gramotnost, v porovnání s průměrem osmi zemí EU je nižší, zaostává především za zeměmi, které v této oblasti představují špičku, tj. Nizozemsko, Irsko, Německo a Polsko.

12 Nejdůležitější zjištění Porovnání  zdravotní gramotnosti v jednotlivých oblastech
. Nejhorší situace je ve sféře podpory zdraví, naopak poměrně slušná úroveň je v porozumění a orientaci v oblasti zdravotní péče. Občané tedy snáze získávají informace týkající se fungování systému zdravotní péče, a na jejich základě se rozhodují, než informace týkající se jejich zdravého životního stylu a posilování jejich vlastního zdraví.

13 Vytvoření portálu zdravotní gramotnosti
V současné době existuje velké množství zdrojů, které na veřejných sítích poskytují informace o významných aspektech ovlivňujících zdravotní stav, životní styl i kvalitu života – zdroje mají různorodou úroveň prezentace, důvěryhodnosti, přiměřeného odborného obsahu a aktuálnosti. Přehledný a důvěryhodný veřejný zdroj informací chybí Portál zdravotní gramotnosti / pacientský portál V současné době diskuse nad jeho organizační a odbornou strukturou ( např. ČLS JEP spolu s dalšími institucemi zvažován jako odborný garant validních informací). Cílem je v dlouhodobém horizontu zajistit kvalitní a standardní informaci pro veřejnost i zdravotníky.

14 Přijetí deklarace Valným shromážděním OSN v roce 2011 s klíčovými směry ke snížení NCD zátěže Formulováno 9 globálních cílů Stanoven rámec 25 indikátorů pro prevenci a kontrolu NCD The 9 global NCD targets are as follows [read slide] [next slide] 14

15 Mezinárodně i národně doporučené oblasti vedoucí k redukci předčasných úmrtí na NCD
Prevence a kontrola diabetu a obezity Kontrola krevního tlaku jako prevence kardiovaskulárních onemocnění a iktu Snížení příjmu soli Zvýšení pohybové aktivity obyvatelstva Omezení kouření Omezení nadměrné konzumace alkoholu Cestou primární a sekundární prevence, odborným poradenstvím a zajištěním dostupnosti moderních technologií a léků

16 Doporučení ke změně přístupu k vlastnímu zdraví
Aktivní zapojení občanů – zvyšování zdravotní gramotnosti a její sledování, role komunit/municipalit Meziresortní spolupráce – důsledná aplikace Programu Zdraví 2020 Podpora účelného zavádění nástrojů a služeb elektronického zdravotnictví Systémová aplikace racionálních přístupů k léčbě chronických onemocnění Posílení významu primární péče – potřeba vypracování příslušného programu Nastavení nástrojů pro motivaci veřejnosti a jednotlivců k vyšší odpovědnosti o své zdraví

17 Práva a povinnosti ve zdravotnictví
Práva a povinnosti pacientů Práva a povinnosti pojištěnců Práva a povinnosti zdravotnických pracovníků/ poskytovatelů zdravotních služeb

18 Práva a povinnosti – právní základ
Listina základních práv a svobod čl. 31 Úmluva o lidských právech a biomedicíně minimální standard ochrany práv pacienta Zákon o zdravotních službách práva a povinnosti pacienta Zákon o veřejném zdravotním pojištění práva a povinnosti pojištěnce

19 Cílový stav Odpovědný pacient Motivovaný jedinec
„Právo nebýt léčen je silnější než povinnost léčit.“ (nález ÚS, sp. zn. IV. ÚS 639/200) Základní právo či svobodu lze omezit pouze v zájmu jiného základního práva či svobody (čl. 26 Úmluvy o biomedicíně -ochrana veřejného zdraví) Motivovaný jedinec zákonný titul pro nastavení motivací

20 Legislativní návrhy řešení
Změna zákona o zdravotních službách rozšíření odpovědnosti pacienta odborný standard Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění rozsah veřejného zdravotního pojištění úhradový standard

21 Děkujeme za pozornost. MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH
MUDr. Mgr. Jolana Těšinová, Ph.D.