Anotace Prezentace seznámí žáky se vznikem a vývojem melodramu a scénické hudby. Dozvědí se, kteří čeští hudební skladatelé se o rozvoj této oblasti umění.

Prezentace na téma: "Anotace Prezentace seznámí žáky se vznikem a vývojem melodramu a scénické hudby. Dozvědí se, kteří čeští hudební skladatelé se o rozvoj této oblasti umění."— Transkript prezentace:

1 Anotace Prezentace seznámí žáky se vznikem a vývojem melodramu a scénické
hudby. Dozvědí se, kteří čeští hudební skladatelé se o rozvoj této oblasti umění nejvíce zasloužili. Nově získané informace si zopakují zábavnou formou. Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák se zná další české hudební skladatele. Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Drahomíra Floriánová Interní číslo: VY_32_INOVACE_HV2.DF.7.09 Hudba a slovo

2 Mgr. Drahomíra Floriánová
Radúz a Mahulena – Národní divadlo Praha Hudba a slovo Mgr. Drahomíra Floriánová

3 Melodram Hudba bývá odjakživa spojována nejen
s pohybem, ale také se slovem. Slovo a text k hudbě prostě přirozeně patří. Spojením hudby a slova vzniká melodram. Jeho vývoj započal v 18. století. Autorem prvních melodramů byl od Jean-Jacques Rousseaua - Pygmalion (1770), který vycházel z přesvědčení, že francouzský jazyk není vhodný pro zpěv. U nás se jako první tímto žánrem zabýval Jiří Antonín Benda. Nejproslulejší byl jeho scénický melodram Ariadna na Naxu Nechává v něm herce střídat slovo s hudbou. Bendovým obdivovatelem byl i Wolfgang Amadeus Mozart. V 19. století se začaly komponovat melodramy, kde slovo zaznívalo společně s hudbou. Melodramy mohou být buď koncertní (klavír a recitace) nebo mají podobu scénickou. To jsou pak celovečerní dramata doprovázená orchestrem.

4 Zdeněk Fibich Zdeněk Fibich žil a tvořil ve stejné době jako Antonín Dvořák. Už za svého života byl velmi uznávaným autorem. Působil jako kapelník v Prozatímním divadle v Praze. Později se stal dramaturgem opery Národního divadla. Složil mnoho zajímavých děl. Melodramy se řadí mezi ně. Vrcholem jeho melodramové tvorby je trilogie Hippodamie. Jedná se o tři na sebe navazující melodramy Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův a Smrt Hippodamie. Slavné byly i Fibichovy opery Nevěsta messinská, Bouře a Šárka. Ta je na téma Dívčí války podle Starých pověstí českých Aloise Jiráska. Známý je také jako autor symfonií a symfonických básní. Asi nejpopulárnější jeho skladbou je Poem. Původně byla částí symfonické skladby V podvečer, nyní se hraje samostatně. Sbírka epických básní Kytice Karla Jaromíra Erbena inspirovala Zdeňka Fibicha k napsání tří kratších melodramů Polednice, Vodník a Štědrý den. Ve 20. století přestal být Fibich známý, až v posledních letech je o jeho dílo zase zájem. Opera Šárka

5 Scénická hudba Představuje spojení slova a hudby. Ta se hraje v průběhu činoherního představení. Využívá se při předehře, mezihrách nebo v hudebních vsuvkách. Takovou hudbou je hudba Josefa Suka k pohádce Julia Zeyera z roku 1896 Radúz a Mahulena. Na motivy této pohádky byl v roce 1970 natočen režisérem Petrem Weiglem stejnojmenný film. V hlavních rolích se objevili slovenská herečka Magda Vašáryová a český herec Jan Tříska. Pohádka je vytvořena podle motivů slovenských bájí. Vypráví o lásce krásné Mahuleny, dcery krále Stojmíra, k princi magurskému – Radúzovi. Aby oba zamilovaní mohli žít spolu, musí překonat nejen protivenství znepřátelených rodů, ale i kletbu Mahuleniny matky. Její vinou Radúz ztratí paměť a Mahulena je proměněna v topol. Nakonec je však silou lásky kletba prolomena. Julius Zeyer Josef Suk

6 s věnováním miss Otilce Dvořákové
Josef Suk Už jako velmi malý chlapec hrál Josef Suk, syn učitele z Křečovic, na housle. Z dětství jsou také jeho první skladby. Byl přijat na pražskou konzervatoř a stal se žákem Antonína Dvořáka. Jako houslista slavného Českého kvarteta procestoval celý svět. Ještě za dob studií se zamiloval do Dvořákovy dcery Otilky a brzy se s ní oženil. Po smrti Antonína Dvořáka (1904) se stal Suk jedním z jeho nástupců na pražské konzervatoři. Jeho skladby jsou velmi oblíbené. Serenáda pro smyčce (psal ji v 18 letech) hrává se často na Vánoce Pohádka o Radúzovi a Mahuleně (ve 23 letech) Asrael (smuteční symfonie známá v cizině) Pohádka (čtyřvětá suita podle hudby k pohádce Radúz a Mahulena) K Sukově popularitě v zahraničí dnes přispívá jeho vnuk, houslista Josef Suk. Josef Suk s věnováním miss Otilce Dvořákové

7 Malá zkouška paměti Hudba bývá odjakživa spojována nejen s pohybem, ale také se ………………………………... Spojením hudby a slova vzniká …………………………………... U nás se jako první tímto žánrem zabýval ………………………………………………….. Melodramy mohou být buď …………………………(klavír a recitace) nebo mají podobu …………………. To jsou pak celovečerní dramata doprovázená orchestrem. Scénická hudba se využívá při …………………………..., mezihrách nebo……………………………………….. Takovou hudbou je hudba …………………………k pohádce ………………………………z roku 1896 …………………………………………………….. Pohádka je vytvořena podle motivů …………………………….. bájí. Už jako velmi malý chlapec hrál Josef Suk, syn učitele z Křečovic …………………………………….. Byl přijat na pražskou konzervatoř a stal se žákem ………………………………………………... Jako houslista slavného …………………………………………..procestoval celý svět. Oženil se s Dvořákovou dcerou …………………………… Oblíbená je jeho suita ……………………………………………… K Sukově popularitě v zahraničí přispívá jeho vnuk, ……………………………… Josef Suk. melodram, předehře, Českého kvarteta, slovenských, Josefa Suka, koncertní, Jiří Antonín Benda, v hudebních vsuvkách, Julia Zeyera, na housle, Otilkou, houslista, scénickou, Radúz a Mahulena, Antonína Dvořáka, slovem, Serenáda pro smyčce

8 Zdroje Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ (A. Charalambidis, J. Pilka a kol.), SPN, 2008, ISBN ,