Ukrajina po Euromajdanu

Prezentace na téma: "Ukrajina po Euromajdanu"— Transkript prezentace:

1 Ukrajina po Euromajdanu
Události

2 Události na Krymu neznámí ozbrojenci obsadili budovu Nejvyšší rady Krymu a Úřad vlády Autonomní republiky Krym, kde byla instalována ruská vlajka Téhož dne zvolen premiérem člen strany Ruská jednota Sergej Aksjonov Ministr vnitra Ukrajiny Arsen Avakov oznamuje, že ruské jednotky obsadily krymská letiště Poloostrov zaplnili tzv. zelení mužíčci v uniformách bez insignií a označení, kteří zablokovali ukrajinské vojenské jednotky V této činnosti neoznačeným vojákům pomáhala tzv. Sebeobrana Krymu tvořená proruskými aktivisty včetně bývalých příslušníků Berkutu

3 Události na Krymu Ruská vlajka na budově Nejvyšší rady Krymu, „zelený mužíček“

4 Události na Krymu Sergej Aksjonov – Goblin (1972)

5 Události na Krymu V březnu 2015 ruský prezident Vladimír Putin otevřeně přiznal, že před rokem vydal rozkaz zahájit akci na obsazení poloostrova Krym Do té doby ruská vláda razantně odmítala, že by neoznačení vojáci patřili k armádě Ruské federace V situaci, kdy Krym de facto obsadila ruská armáda, nezbylo Ukrajině nic jiného než kapitulovat a přenechat volné pole separatistům Separatisté se začali dopouštět násilného jednání především vůči krymskotatarskému obyvatelstvu, které s anexí nesouhlasilo Docházelo k zatýkání, únosům, mučení, ale i vraždám (např. Rešat Ametov)

6 Události na Krymu Rešat Ametov (1975 – 2014)

7 Události na Krymu proběhlo na Krymu referendum, jehož termín se dvakrát změnil (nejprve se mělo uskutečnit , později ) Důvodem byl nejspíš negativní postoj Západu a Krymských Tatarů, kteří však tvoří menšinu obyvatelstva poloostrova Referendum bylo pořádáno v rozporu s ukrajinskými zákony Otázky v referendu byly formulovány tak, že nepočítaly s možností zachování dosavadního stavu (připojení k Rusku x rozšíření autonomie) Připojení Krymu k Ruské federaci podpořilo 97% hlasujících (83% účast, v Sevastopolu dokonce 89% účast)

8 Události na Krymu Referendum na Krymu 16. 3. 2014

9 Události na Krymu Ukrajinci a Krymští Tataři referendum bojkotovali, což jim v následujícím období přineslo řadu nepříjemností, proto raději někteří odešli Čelným představitelům Krymských Tatarů Mustafu Džemilevovi a Refatu Čubarovovi (poslanci ukr. parlamentu) byl znemožněn návrat na Krym Již vydává Vladimír Putin dekret, kterým uznává Krym jako nezávislý stát Krymští politici požádali o přijetí poloostrova do Ruské federace, čemuž bylo vyhověno a prezident Putin podepsal příslušnou smlouvu (zákon) Získání Krymu však Rusku i samotnému poloostrovu přineslo řadu komplikací (dodávky vody a energie, infrastruktura, spojení s Ruskem)

10 Události na Krymu Podepsání smlouvy o připojení Krymu k Ruské federaci

11 Události na Krymu Státy, které neuznaly (zeleně) a uznaly (červeně) krymské referendum

12 Události na Krymu Státy, které uznaly referendum na Krymu

13 Události na Krymu Mustafa Džemilev (1943) a Refat Čubarov (1957)

14 Události na Krymu Reportážní videa

15 Nepokoje na východě Ukrajiny
Koncem února 2014 se nepokoje přesunuly i na východ Ukrajiny Proruské akce (vyvěšování vlajek, střety s policií atd.) proběhly v několika velkých městech – Charkov, Doněck, Luhansk, ale i Oděsa Po konfliktu mezi proruskými a proukrajinskými demonstranty v Charkově dokonce zemřou dvě osoby Na začátku března 2014 žádá Vladimír Putin Radu federace o nasazení ruských vojáků na Ukrajině a ta to schvaluje Jih Ukrajiny se dokázal krymskému scénáři vyhnout – ani v Oděse, ani v Chersoně či Mykolajivu se separatistům nepodařilo uspět

16 Informační vakuum Prakticky okamžitě po obsazení Krymu zde bylo zastaveno vysílání ukrajinských médií Od zahájilo činnost občanské hnutí Informační prapor, které informovalo o situaci na Krymu a později i na východě Ukrajiny Hlavní postavou těchto aktivit (koordinátor) byl Dmytro Tymčuk, který využíval hlavně Facebook Dmytro Tymčuk vystudoval Fakultu žurnalistiky na Vysoké vojensko-politické škole ve Lvově a dnes je poslancem za stranu Lidová fronta Na konci března 2014 bylo z rozhodnutí soudu zastaveno vysílání čtyř ruských televizních kanálů na území Ukrajiny (propaganda)

17 Dmytro Tymčuk (1972)

18 Doněcká a Luhanská lidová republika
Na začátku dubna 2014 přerostly v Doněcku demonstrace proruských separatistů v ozbrojené střety s policií (obsazování budov administrace) vyhlásili separatisté nezávislou Doněckou lidovou republiku Stejný scénář se opakoval i v Luhansku, kde vyhlásili nezávislou republiku na konci dubna 2014 (27. 4.) se na území obsazených separatisty konala referenda, která měla potvrdit (a potvrdila) vznik samostatných republik Podle separatistů byla volební účast v Doněcké oblasti 74,87% a pro samostatnost hlasovalo 89,07%, v Luhanské oblasti 75% účast, pro 96%

19 Území v Doněcké a Luhanské oblasti ovládané separatisty

20 Území ovládané separatisty

21 Vlajky obou republik

22 Vůdci republik Plotnickij (LLR) a Zacharčenko (DLR)

23 Nové Rusko potvrdily vlády DLR a LLR samostatnost svých států na základě výsledků referenda Mezi hlavní postavy DLR patří Alexandr Zacharčenko, Děnis Pušilin, Pavlo Gubarev a Alexandr Borodaj Mezi hlavní postavy (vůdce) LLR patří Igor Plotnickij, Valerij Bolotov, Alexej Karjakin a Gennadij Cypkalov podepsali Alexandr Borodaj a Alexej Karjakin dohodu o sloučení (spojení) DLR a LLR do federace Nové Rusko (Novorusko) Posléze se DLR a LLR několikrát rozdělovaly a opět spojovaly a na jejich území vnikaly další lidové republiky (Horlivka, Stachanov)

24 Novorusko

25 A. Zacharčenko (1972), D. Pušilin (1981)

26 I. Plotnickij (1964 ), V. Bolotov (1970)

27 Protiteroristická operace
zahájila ukrajinská vláda protiteroristickou operaci a nasadila proti separatistům armádu (střídavé úspěchy) Separatisty podporovalo (stále podporuje) Rusko – část politických činitelů i vojenských velitelů obou republik pochází přímo z Ruska Přestože USA a EU proti Rusku vyhlásily ekonomické sankce, Moskvu to od podpory separatistů neodradilo (oficiálně ji nepřiznávají) Generální prokuratura Ukrajiny označila DLR a LLR za teroristické organizace Prezident Ukrajiny Porošenko vyzval OSN a USA, aby obě republiky byly prohlášeny za teroristické organizace (bez úspěchu)

28 Prezidentské volby se na většině ukrajinského území konaly mimořádné prezidentské volby Tyto volby se staly výchozím bodem konstituování nových orgánů státní moci po „revoluci důstojnosti“ (legitimizace moci) Volby proběhly transparentně a již v prvním kole zvítězil se ziskem 54,7% hlasů Petro Porošenko Následovali Julija Tymošenková (12,81%), Oleh Ljaško (8,32%) a Anatolij Hrycenko (5,48%), Vitalij Klyčko se rozhodl nekandidovat (primátor Kyjeva) Absolutní většina ukrajinských voličů ve všech regionech země hlasovala pro kandidáty usilující o unitární demokratickou Ukrajinu

29 Hlavní rivalové prezidentských voleb

30 Volební účast na prezidentských volbách

31 Výsledky prezidentských voleb

32 Lídři prezidentských voleb

33 Summit EU v Bruselu byla v Bruselu během summitu EU podepsána ekonomická část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou (Porošenko) Politickou část asociační smlouvy podepsal už ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk Stvrzení ekonomické části umožní odstranění většiny dovozních cel mezi EU a Ukrajinou (80% pro Ukrajinu, 90% pro EU) Pro ostatní zboží bylo stanoveno přechodné období, které bude trvat od jednoho roku do sedmi let Postupně se budou sbližovat ukrajinské a unijní normy a zjednoduší se přístup ukrajinského zboží na evropský trh

34 Arsenij Jaceňuk a Herman Van Rompuy

35 Summit v Bruselu Předseda Evropské komise Barroso, Petro Porošenko a předseda Evropské rady Van Rompuy

36 Únos Savčenkové a sestřelení malajsijského letadla
byla separatisty zajata Nadija Savčenková a předána Rusku, kde byla obviněna za spoluúčast na zabití dvou ruských novinářů Savčenková se stala určitým symbolem boje Ukrajiny proti proruskému separatismu na východě Ukrajiny (snaha o její propuštění – Rada Evropy) Od prezidenta Porošenka obdržela státní vyznamenání (Hrdina Ukrajiny) a v parlamentních volbách 2014 získala mandát za stranu Vlast sestřelili (s největší pravděpodobností) proruští separatisté v Doněcké oblasti Boeing 777 Malajsijských aerolinií (Amsterodam-Singapur) Tragédie si vyžádala celkem 298 obětí, převážně Holanďanů

37 Nadija Savčenková (1981) Navigátorka a operátorka bitevního vrtulníku Mi-24

38 Sestřelení malajsijského letadla Trosky Boeingu 777 (MH-17) a rakety typu Buk

39 Minská jednání a Protokol
došlo k prvnímu jednání o regulaci krize na východě Ukrajiny v Minsku za přímé účasti prezidentů Ruska a Ukrajiny bylo v Minsku uzavřeno příměří (podepsán protokol) mezi kyjevskou vládou a proruskými separatisty pod záštitou OBSE Za Ukrajinu se jednání účastnil Leonid Kučma, za Rusko velvyslanec Michail Zubarov, za DLR A. Zacharčenko, za LLR I. Plotnickij Podle Minského protokolu měl být zajištěn úplný klid zbraní a měly být na obsazených územích provedeny místní volby podle ukrajinských zákonů Nic z toho však nebylo naplněno – útoky neustávaly a volby neproběhly jak měly

40 Minská jednání

41 Minské memorandum se představitelé OBSE, Ukrajiny a Ruska opět sešli v hlavním městě Běloruska, kde podepsali Memorandum o realizaci Protokolu Memorandum mj. stanovovalo linii oddělující ukrajinské a proruské síly podle stavu k Zároveň měla být stažena těžká technika a vytvořena nárazníková zóna široká 30 km Memorandum také předpokládalo monitorovací mise OBSE na Ukrajině a stažení všech cizích ozbrojených formací a vojenské techniky Žádné z těchto usnesení nebylo dodrženo

42 Předčasné volby do Nejvyšší rady
se konaly předčasné parlamentní volby a znamenaly obrat na ukrajinské politické scéně Do Nejvyšší rady se dostalo nejvíce proevropských politiků v dějinách ukrajinské nezávislosti (absence Krymu, problematický Východ) Přes snahu změnit volební zákon, zůstal dosavadní volební systém Do Nejvyšší rady se dostalo šest politických stran (poměrná část): Lidová Fronta (22,14%), Blok Petra Porošenka (21,81%), Svépomoc (10,97%), Opoziční blok (9,43%), Radikální strana (7,44%), Vlast (5,68%) Nejvíce mandátů však získal Blok Petra Porošenka (132)

43 Předčasné volby do Nejvyšší rady Volební účast

44 Předčasné volby do Nejvyšší rady Lídři v jednotlivých oblastech

45 Předčasné volby do Nejvyšší rady Přehled výsledků voleb

46 Volby separatistů Týden po volbách do Nejvyšší rady Ukrajiny provedli své volby také separatisté Jejich uspořádání bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i Minským protokolem, podle kterého se měly konat na základě zvláštního statutu některých okresů Doněcké a Luhanské oblasti Volby nebyly uznány mezinárodním společenstvím, pouze Rusko je opatrně akceptovalo Po těchto volbách začala Ukrajina vyjadřovat pochybnosti o účelnosti pokračování konzultací ve formátu OBSE-UA-RF Ukrajina se vyslovila pro návrat k jednáním ve formátu EU-USA-UA-RF

47 Volby separatistů

48 Situace v roce 2015 I když prezident Porošenko na začátku ledna vyhlásil již čtvrtou mobilizaci, iniciativa zůstala spíše na straně separatistů Bojovalo se o město Debalceve, byl zahájen útok na přístavní město Mariuopol, který byl odražen (snaha propojení s Krymem) se opět v Minsku sešli Putin s Porošenkem a lídry DLR a LLR za zprostředkování německé kancléřky a francouzského prezidenta O den později byla podepsána nová dohoda o příměří, která však v podstatě kopírovala dohody ze září 2014 I tentokrát nebyla dohoda zcela dodržována (např. dobytí Debalceva separatisty v únoru 2015)

49 Problematická současnost
Novému ukrajinskému parlamentu se v prvním roce jeho činnosti příliš nedařilo prosadit principy ozdravění různých oblastí života společnosti Strany vládní koalice se zaměřily hlavně na položení základů boje proti korupci a na prosazení důsledné dekomunizace země (svátky, pomníky) Ukrajinská vláda poměrně nestabilní, což se projevilo v rámci krize v únoru 2016 (hlasování o nedůvěře vládě) Komunální volby v říjnu 2015 potvrdily vratkou politickou situaci na východě země (problém s hlasovacími lístky v Mariupolu a Krasnoarmijsku) Životní úroveň obyvatel se zhoršuje a konec konfliktu na východě Ukrajiny je v nedohlednu, byť se situace stabilizovala, Krym je ztracen

50 Komunální volby na Ukrajině 25. 10 .2015 Volební účast

51 Komunální volby na Ukrajině 25. 10 .2015 Lídři v jednotlivých oblastech