I. Z á k l a d n í š k o l a Z r u č n a d S á z a v o u

Prezentace na téma: "I. Z á k l a d n í š k o l a Z r u č n a d S á z a v o u"— Transkript prezentace:

1 I. Z á k l a d n í š k o l a Z r u č n a d S á z a v o u
Multimediální prezentace vzdělávacích oblastí ŠVP Měření teploty tělesa Mgr. Vladimír Nulíček

2 TEPLOTA Teplota je základní fyzikální veličina, která vyjadřuje „vnitřní stav“ tělesa. t .....značka teploty (z latiny temperatura) 1°C ….jeden stupeň Celsia - základní jednotka teploty Zápis: t = °C označení hodnota měření jednotky

3 Teploměrné stupnice: Celsiova Reaumurova (čti reomírova)
0°C ... bod mrazu 100°C ... bod varu Reaumurova (čti reomírova) 0°C = 0°R 100°C = 80°R Fahrenheitova (čti fárnhajtova) 0°C = 32°F 100°C = 212°F

4 Kelvinova Absolutní nula je teplota, při které ustane pohyb všech částic. Tato teplota je nulovým bodem Kelvinovy teploměrné stupnice ... 0°K. -273°C = 0°K 0°C = 273°K 100°C = 373°K Příklad 1: V noci byla teplota -3°C, odpoledne vystoupila teplota na 11°C. O kolik stupňů se oteplilo? 3°C jsou do 0°C, plus 11°C .... tzn. že rozdíl teplot je 14°C Oteplilo se o 14°C. Příklad 2: Večer byla naměřena teplota 4°C. Během noci se ochladilo a teplota do rána klesla o 11°C. Jaká teplota byla ráno naměřena? 4°C – 11°C = -7°C Ráno byla naměřena teplota -7°C.

5 Měření teploty tělesa Teploměr Postup při měření teploty:
1) Zjistíme, jaký teplotní rozdíl odpovídá jednomu dílku stupnice. 2) Určíme rozsah stupnice (nejnižší a nejvyšší hodnotu). 3) Nádobka teploměru s kapalinou se musí, co nejvíce dotýkat předmětu, jehož teplotu měříme. 4) Počkáme, až se hladina teploměru ustálí. 5) Na stupnici se díváme kolmo a odečteme teplotu. Poznámka: Venkovní teplotu měříme ve stínu.

6 Druhy teploměrů Teploměry jsou kapalinové, bimetalové a digitální.
Kapalinové teploměry Hlavní součástkou je nádobka s nějakou kapalinou. Z nádobky vede tenká trubička. Když se kapalina zahřeje, zvětší objem a její hladina vystoupí v trubičce výš. Když se kapalina ochladí, zmenší svůj objem a klesne v trubičce níž. Jako kapalina se nepoužívá voda, neboť bychom nemohli měřit teplotu nižší než 0°C. Jako kapalina se používá obarvený líh nebo rtuť.

7 Bimetalové teploměry Digitální teploměr
Hlavní součástí je bimetalový pásek ze dvou kovů. Digitální teploměr

8 Papírový teploměr Lékařský teploměr
Jedná se o kapalinový teploměr, kde kapalina je rtuť. Trubička tohoto teploměru je na jednom místě hodně úzká a při ochlazování se sloupec rtuti v tomto místě přetrhne, hladina proto po naměření teploty neklesá. Po odečtení teploty musíme teploměr sklepat.

9 Jak vznikla Celsiova stupnice?
Anders Celsius švédský fyzik a astronom. Celsius navrhl dva body teploměrné stupnice: - jako nulu na stupnici označil bod, který odpovídal teplotě varu vody. - jako sto na stupnici označil bod, který odpovídal teplotě tání ledu. Stupnice měla sto dílků, jeden dílek byl označen jako jeden stupeň Celsia. Po smrti Celsia byla stupnice otočena do dnešní podoby, tzn: 0°C je teplota tání ledu 100°C je teplota varu vody

10 Rozsah stupnice Každý teploměr má nějaký rozsah, tzn. že má nejnižší hodnotu, kterou lze tímto teploměrem naměřit a nejvyšší hodnotu, kterou lze tímto teploměrem naměřit. Teploměrná stupnice má hodnoty nad nulou, ale i pod nulou. Teploty nižší než 0°C označujeme znaménkem minus (-). Těmto teplotám říkáme teploty mrazu. Pokud má teploměr rozsah do 50 °C, nenaměříme s ním vyšší teplotu, neboť při 50°C kapalina vyplní celou trubičku.

11 Pro měření vysokých teplot se používá tzv. laboratorní teploměr.
Pokud máme teploměr s rozsahem od -40°C do 50°C, nezměříme teplotu nižší než -40°C, protože kapalina nevystoupí z nádobky. Nezměříme ani teplotu vyšší než 50°C, neboť kapalina vyplní celou nádobky a může i prasknout.

12 Zdroje Kolářová R., Bohuněk J., Fyzika pro 6. ročník základní školy
Bohuněk J., Sbírka úloh z fyziky pro ZŠ, 1. díl, Bohuněk J. Hejnová E.,Tématické prověrky z učiva fyziky na ZŠ Fyzika pro 6. ročník základní školy, Prometheus, Fyzika pro 6. ročník základní školy, SPN, M. Rojko a kol., Fyzika kolem nás I., Scientia Rauner K., Havel V., Höfer G., Kepka J., Petřík J., Prokšová J., Randa M., Fyzika 6 pro ZŠ a VG UČ