1. Fáze Národního obrození

Prezentace na téma: "1. Fáze Národního obrození"— Transkript prezentace:

1 1. Fáze Národního obrození
Základní škola Choltice, okres Pardubice – „Učíme se pro život“ Šablona: č. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky pomocí ICT Pořadové číslo: 21 Autor: Machová Alena Ověření ve výuce: 8. třída Datum ověření:

2 1. Fáze Národního obrození

3 Metodika: Žákům promítneme prezentaci, kterou lze doplnit vlastním výkladem. Z prezentace vybereme několik nejdůležitějších poznámek jako zápis. Pro kontrolu pozornosti žáků při výkladu je určen závěrečný test. Klíčová slova: Národní obrození, český jazyk, obrana jazyka, germanizace, Josef Dobrovský.

4 České národní obrození
České národní obrození (v 19. století také někdy národní vzkříšení) je pojem, jímž se označuje proces, který probíhal v rakouské monarchii zhruba od poslední třetiny 18. století do roku 1848. Hlavním úkolem jeho tvůrců bylo pozvednout český jazyk opět na úroveň jazyka vzdělanců a motivovat obyvatele českých zemí k národní uvědomělosti. Národní obrození tvořilo součást procesu transformace feudálního společenství v občanskou společnost. Mezi obrozence patřili: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, Václav Thám, Karel Jaromír Erben, Jan Evangelista Purkyně, Jan Svatopluk Presl, František Martin Pelcl, Magdalena Dobromila Rettigová, František Palacký.

5 Václav Matěj Kramerius
Josef Dobrovský Josef Kajetán Tyl Václav Matěj Kramerius Václav Thám Božena Němcová

6 Stav před národním obrozením:
V českých zemích byl v průběhu středověku i v počátku novověku užíván český jazyk stejně jako němčina, přičemž nebyl znám pojem národního státu. V roce 1615 vydal český sněm usnesení, že ten, kdo se přistěhuje do Zemí Koruny české, musí se i se svými dětmi učit česky. Po bitvě na Bílé hoře začala do českých zemí proudit cizí šlechta, která užívala němčinu. Roku 1627 bylo vydáno Obnovené zřízení zemské, které zrovnoprávnilo němčinu s češtinou. Němčina se stále více prosazovala a čeština byla postupně vytlačována z nejvyšších společenských funkcí, především z oblasti elitní kultury a státní správy. Němčina se stávala také jazykem vědy či vojska. Češtinou však hovořily v polovině 18. století stále více než 2/3 obyvatelstva, a to nejen na venkově, ale i ve městech, kde byla mluvou středních a nižších vrstev.

7 Stav před národním obrozením:
Psaná čeština si stále udržovala velice vysokou úroveň v jezuitských tiscích. Na univerzitách a gymnáziích, kde z větší části byla výuka svěřena jezuitům, byla hlavním či jedním z vyučovacích jazyků čeština. V češtině vycházely knížky lidového čtení, kramářské písně i náboženské výchovné knihy a učebnice. Přesto všechno však docházelo ke stále větší germanizaci společnosti. Německý jazyk byl užíván při styku s vrchností, při úředních jednáních, docházelo k poněmčování názvů obcí apod. Jako první se na obranu českého jazyka veřejně postavil jezuita Bohuslav Balbín, který v letech 1672–1673 napsal knihu Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého. Po něm se postupně objevili další autoři duchovní i světské literatury.

8 1. fáze národního obrození
1. fáze = Obranná fáze (1775 – 1805) Probíhalo bránění jazyka, jednalo se o období učeneckého zájmu. Tzv. generace Dobrovského. Datují se sem počátky českého divadla, básnictví a žurnalistiky. Je to doba hledání vlastenectví a stavění se na odpor josefínským centralizačním snahám. Umělci a vědci této doby hledají inspiraci v klasicismu a osvícenství. Nejvýznamnější osobností této doby byl Josef Dobrovský.

9 Nejvýznamnější osobnosti 1. fáze NO:
historikové: Gelasius Dobner, František Martin Pelcl jazykovědec: Josef Dobrovský vydavatel: Václav Matěj Kramérius divadelníci: Václav Thám, Karel Ignác Thám a Prokop Šedivý autoři české poezie: Antonín Jaroslav Puchmajer, Šebastián Hněvkovský, Vojtěch a Jan Nejedlý.

10 Opakování: Do jakého období zařadíte České národní obrození?
Co bylo hlavním úkolem tvůrců národního obrození? Jak se nazývá 1. fáze NO? Vyjmenujte nejvýznamnější osobnosti 1. fáze?

11 Řešení: Poslední třetina 18. století až do roku 1848
Hlavním úkolem jeho tvůrců bylo pozvednout český jazyk opět na úroveň jazyka vzdělanců a motivovat obyvatele českých zemí k národní uvědomělosti. Obranná fáze (1775 – 1805) Gelasius Dobner, Josef Dobrovský, František Martin Pelcl, Václav Matěj Kramerius, Václav Thám, Antonín Jaroslav Puchnmajer, a další.

12 Zdroje: Literární výchova pro 2. stupeň základní školy. 1. vyd. Praha: SPN, ISBN VOLHEJNOVÁ, Veronika. Čeští spisovatelé. 3. vyd. Praha: Fragment, Odkaz. ISBN SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce. 2. vyd. Praha: Fragment, ISBN LNĚNIČKOVÁ, Jitka. České země v době obrození. 1. vyd. Praha: Albatros, ISBN

13 Zdroje obrázků: rmd=imvnso&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=AxRNUID3E c3OsgaBjYCQCw&ved=0CC0QsAQ&biw=1366&bih=667 %C3%A1&hl=cs&sa=N&prmd=imvnsbo&tbm=isch&tbo=u&source= univ&ei=RxNNUKKyKMHXtAb48IHYDw&ved=0CC 0QsAQ&biw=1366&bih=667 prmd=imvns&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=IBZNUO3iK IXWsgbCwYGADQ&ved=0CCsQsAQ&biw=1366&bih=667

14 Zdroje obrázků: %A1m&hl=cs&prmd=imvnso&tbm=isch&tbo=u&source= univ&sa=X&ei=iwZOUIjSFIjDtAbLwYDgCw&ved=0CDoQs AQ&biw=1366&bih=667 4%9Bj+kramerius&hl=cs&prmd=imvns&tbm=isch&tbo= u&source=univ&sa=X&ei=xQlOUMujD4zdsga24YGwAQ& ved=0CC0QsAQ&biw=1366&bih=667