Melodicko-harmonický sloh Georg Friedrich Händel

Prezentace na téma: "Melodicko-harmonický sloh Georg Friedrich Händel"— Transkript prezentace:

1 Melodicko-harmonický sloh Georg Friedrich Händel
Vypracoval: Bc. Alexandr Šťastný, dipl. um. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alexandr Šťastný. Dostupné z Metodického portálu  ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

2 Melodicko-harmonický sloh Georg Friedrich Händel
(1685 v Halle nad Sálou – 1759 v Londýně) pocházel z rodiny zámožného lékaře od mládí projevoval výjimečné nadání, jeho učitelem byl výborný hallský varhaník Zachow Händel od 17 let působil jako varhaník v hallském dómu navzdory přání rodičů opustil po jednom roce studia právnickou fakultu i místo varhaníka v Halle a stal se houslistou a cembalistou v opeře v Hamburku zde se spřátelil s Matthesonem, tehdy tenoristou, později předním teoretikem a estetikem za hudebním zdokonalením odešel do Itálie (1707–1710), kde se také osobně seznamuje s A. Corellim a A. Scarlattim dosahuje výrazných úspěchů, např. s komickou operou Agrippina ve společnosti byl velmi oblíben, měl přízvisko „proslulý Sas“ nebo „Orfeus našeho věku“ [obr. 1]

3 z Itálie se vrací do Německa, je dvorním kapelníkem kurfiřta v Hannoveru
v r se trvale usadil v Anglii a z počátku působí jako dvorní kapelník u vévody Chandosského v letech 1720–1737 vedl postupně tři divadelní společnosti, které premiérovaly jeho nová díla jako ředitel naráží vždy na řadu překážek, čímž byla jednak domácí tradice a dále také silný vliv italských hudebních společností působících v Anglii např. r uvedli John Gay (libreto), Christoph Pepush (hudba) – parodickou Žebráckou operu = kritika politických poměrů v zemi, hudebně parodie na dílo H. Purcella a G. F. Händela (operu později přepracoval B. Britten, dále B. Brecht s hudbou K. Weila) po rozpadu druhé hudební společnosti se Händel obrací k tvorbě oratorní, kde dosáhl velkých úspěchů a stává se uznávaným a všeobecně známým skladatelem po celé Evropě Händelova přílišná pracovní aktivita se projevila v r oslepnutím a mozkovou mrtvicí jako slepý ještě krátce před smrtí dirigoval od cembala svá díla (pro Händela byla ztráta zraku fatální tragédie, přišel o možnost podnikat a dál skládat hudbu, kterou tak miloval)

4 Význam G. F. Händela: syntetik baroka – shrnuje všechny znaky dosavadního vývoje, použité formy dovádí ke kompozičnímu mistrovství vrchol v opeře a oratoriu pro jeho dílo je typická bohatá melodičnost a zjednodušování kontrapunktu Literatura: významná monografie: Rudolf Pečman – G. F. Händel Zajímavost: Händel byl vášnivý gurmán a gurmet, utrácel za hostiny a různé pochutiny značné částky peněz, trpěl také obezitou traduje se, že když jedna z pěveckých primadon nechtěla zpívat part podle jeho představ, vystrčil ji z balkonu pro výstrahu – part prý pak zazpívala přesně podle Händelova zápisu

5 Památník G. F. Händela v Halle nad Sálou
Rodný dům G. F. Händela v Halle Památník G. F. Händela v Halle nad Sálou [obr. 3] [obr. 2]

6 Dílo: Opery: v letech 1705–1741 napsal celkem 40 oper, syntéza dosavadního vývoje v Evropě, v italské opeře se inspiroval zpěvností, z francouzské opery převzal prohloubenost děje Nejznámější: Agrippina Xerxes aneb Zamilovaný král Julius Caesar Radomisto Rodelinda Tamerlano Rinaldo

7 Oratoria: typická monumentalita, velký provozovací aparát G. F. Händel vytvořil v Anglii tradici oratoria, na kterou navázal př. J. Haydn, A. Dvořák oratoria na biblické náměty (celkem 17) – Saul, Samson, Izrael v Egyptě, Juda Makabejský, Mesiáš – vrchol oratoria na světské náměty – blíží se kantátě – Acia a Galathea, Veselý,přemýšlivý a mírný – podle Miltonových veršů o lidských povahách Koncerty: mezi nejznámější patří varhanní koncerty (kolem 20) Komorní hudba: rozsáhlá – suity pro cembalo, triové sonáty, sonáty pro flétnu a generálbas

8 Kantáty: Velká cecilská óda, Slavnost Alexandrova
Skladby pro anglikánskou církev: 12 chandosských anthemů, 4 korunovační anthemy (anthem – hudební žánr typický zejména pro anglikánskou církev s výrazným uplatněním sólových hlasů) Další církevní skladby: př. 2x Te Deum Orchestrální tvorba: velmi rozsáhlá Concerto grosso 6 gross op. 3 z r tzv. hobojové koncerty – výrazné 2 hoboje v concertinu 12 gross op. 6 z r. 1739 Suity – nejznámější Vodní hudba a Ohňová hudba

9 Julius Caesar – opera, 2. jednání, árie „V'adoro pupille“
Doporučený poslech: Julius Caesar – opera, 2. jednání, árie „V'adoro pupille“  Vodní hudba – suita Hudba k ohňostroji – suita, předehra Rinaldo – opera, 2. jednání, árie „Lascia ch'io pianga“ (Philippe Jaroussky Mesiáš – oratorium „Hallelujah“ (japonský sbor (Silent monks YE)

10 Georg Friedrich Händel – opera Julius Caesar 
opera o 3 dějstvích v pořadí sedmnáctá Händelova opera autor libreta je Nikola Francesco Haym premiéra – v roce 1724 v Londýně Obsazení: Gaius Julius Caesar – baryton Kleopatra, egyptská královna – soprán Ptolemaios, její bratr – bas Achillas, egyptský vojevůdce – baryton Nirenus, Kleopatřin důvěrník – bas Curio, římský tribun – bas Cornelia, Pompeiova manželka – alt Sextus Pompeius, její syn – tenor

11 Obsah: První dějství: U Nilu se připravuje triumfální oslava Caesara nad Pompeiem; Pompeius prohrál, protože egyptský král Ptolemaios mu neposkytl vojenskou pomoc. Cornelia , žena Pompeia, a její syn Sextus prosí Caesara o mír. Ten je k míru svolný. V tu chvíli přináší Achillas Pompeiovu sťatou hlavu, což Caesara rozčílí a urazí. Nařídí potrestat Pompeiovy vrahy, také Sextus přísahá pomstu za svého otce. Kleopatra mezitím plánuje, že pomocí Caesarovy přízně vyřeší svůj spor s bratrem Ptolemaiem. Achillas navrhne Ptolemaiovi, že zabije Caesara, dá-li mu za ženu Pompeiovu vdovu Cornelii. Ptolemaios souhlasí. Kleopatra se v přestrojení nechává svým důvěrníkem Nirenem přivést k Caesarovi a prosí ho o pomoc proti bratrovi. Caesar, okouzlen její krásou a neskrývanou nabídkou lásky, jí pomoc přislíbí. U urny s Pompeiovým popelem se setkává Cornelie se svým synem Sextem a dohadují se, kdo zabije Pompeiova vraha. Kleopatra, která je vyslechla, se jim představí jako Lydie a nabízí jim, že je dovede do paláce k Ptolemaiovi.

12 V královském paláci pořádá Ptolemaios oslavu na počest Caesarova vítězství. Přichází Cornelie se synem. Sextus vyzývá Ptolemaia na souboj, je rychle odzbrojen a zatčen, Cornelie uvržena do serailu. Achillas se přesto uchází o její ruku a slibuje oběma vysvobození. Cornelie však odmítá. Druhé dějství: Caesar v noci přichází na milostnou schůzku v domnění, že se setká s Lydií. Přijde však Kleopatra v královském šatu a okouzlí ho ještě víc. Nirenus je přijde upozornit na spiklence, kteří chtějí Caesara zabít; Kleopatra se snaží Caesara přimět , aby rychle odešel. On však s mečem v ruce jde proti svým vrahům. Cornelie se dozví, že Sextus byl osvobozen, což ji posílí, aby odmítla Ptolemaia. Když se jí chce zmocnit násilím, vtrhne dovnitř Sextus a vrhá se na něj s mečem v ruce. Zasáhne Achillas, odzbrojí Sexta a poví Ptolemaiovi, že Caesar unikl vrahům skokem do moře a utonul. Zároveň žádá krále o ruku Cornelie; je příkře odmítnut. Uražený Achillas vrátí Sextovi meč a ten opět přísahá pomstu.

13 Třetí dějství: U Alexandrie zvítězil Ptolemaios nad Caesarem a zajal Kleopatru. Caesar zděšen množstvím přehlíží bojiště a hledá sílu k odvetě. Přichází Sextus s raněným Achillem, který přiznává, že chtěl zabít Ptolemaia, aby získal Cornelii. Umírající Achillas předává Sextovi pečetní prsten, který ho opravňuje velet setnině vojáků; právě s jejich pomocí chtěl vysvobodit Cornelii a usmrtit Ptolemaia. Caesar si prsten od Sexta vyžádá a společně naplánují osvobození Cornelie i Kleopatry. Caesarovi se skutečně podaří Kleopatru, čekající v beznadějí na smrt, zachránit a pak odjíždí k vojsku. Konečně nad všemi vítězí. Cornelia a Sextus mu vzdávají hold, Caesar korunuje Kleopatru královnou Egypta. Egypťané i Římané se radují z nabytého míru.

14 Obrázková příloha: [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: < > SZALAI, Thomas. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < > SCHAAR, Helmut. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: < >

15 Zdroje: PŘIBYLOVÁ, Lenka. Dějiny hudby. Teplice, 1994.
SMOLKA, Jaroslav a kolektiv. Dějiny hudby. 1. vyd. Brno: TOGGA agency, ISBN VÍTOVÁ, E. 50 slavných oper. Praha: Albatros, s. ISBN:

16 Cíl: Seznámení žáků hudební výchovy na gymnáziu se životem a dílem G. F. Händela Aktivní činnosti: poslech, křížovka, test, nácvik části oratoria Propojené předměty: hudební výchova (život, dílo, poslech) dějepis (opera Julius Caesar – historická fakta) výtvarná výchova (zapojení do přípravy a tvorby cedulí v aktivizaci „Nácvik Hallelujah“) hudebně-dramatická výchova (samotný nácvik aktivizace „Hallelujah“)