Kraje ČR - povrch Určeno pro: žáky 2.ročník středních škol

Prezentace na téma: "Kraje ČR - povrch Určeno pro: žáky 2.ročník středních škol"— Transkript prezentace:

1 Kraje ČR - povrch Určeno pro: žáky 2.ročník středních škol Vzdělávací obor:  Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:  Česká republika – kraje Jméno autora:  Mgr. Tomáš Vacek Vytvořeno dne:   Anotace: Materiál napomáhá při lokalizaci jednotlivých krajů ČR /povrch/ Klíčová slova: kraje ČR, lokalizace na slepé mapě, povrch Metodický popis:  Podpora hodiny – kraje ČR Následují snímek prezentace slouží jako základní snímek pro práci se mapou. Posunem kurzoru na příslušné tlačítko kraje se znázorní základní charakteristika povrchu kraje. Pro návrat posunete kurzor nazpět na tlačítko „Zpět na mapu jednotlivých krajů“.

2 LIBERECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ
PRAHA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ STŘEDOČESKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ VYSOČINA ZLÍNSKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ JIHOMORAVSKÝ KRAJ

3 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Hlavní město Praha Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolí Vltavy a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u Suchdola (177 m n. m.), nejvyšším pak nevýrazný vrch Teleček mezi Sobínem a Chrášťany (399 m n. m.). V centru je výrazný vrchol Petřín (327 m n. m.) s rozhlednou z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy. Z hlediska geomorfologického členění náleží většina rozlohy hlavního města k celku Pražská plošina a jen menší díl na severovýchodě spadá do Středolabské tabule (Březiněves, Letňany, Čakovice, Miškovice, Vinoř, Prosek, Kbely, Satalice, Horní Počernice a Klánovice). Na samý jih města pronikají svými výběžky další dva celky - niva při ústí Berounky (Lipence, Zbraslav, Lahovice, Radotín) náleží k Hořovické pahorkatině, zatímco Brdská vrchovina zasahuje svým nejzazším koncem mezi Baněmi a Točnou až na pravý vltavský břeh (skupina vrchů Čihadlo, Šance a Hradiště). ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

4 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Ústecký kraj Hranici s Německem tvoří z větší části hřeben Krušných hor, které pokračují do Karlovarského kraje. Nejvyšší hora pohoří, 1 244 m vysoký Klínovec, leží na hranici obou krajů. Na severní hranici přechází pásmo hor v Labské pískovce s unikátními skalními městy, soutěskami a věžemi až 400 m n. m. Ve vnitrozemí vyniká sopečné České středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou. Místo, kde Labe u Hřenska opouští české území, je naopak nejnižším bodem republiky (115 m). Většinu území kraje odvodňuje Labe, jehož nejvýznamnějšími přítoky v kraji jsou Ohře a Ploučnice. Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park České Švýcarsko, zahrnující část Labských pískovců. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a maloplošná chráněná území. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

5 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Liberecký kraj Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je značně členitý, dominantní jsou zejména Lužické a Jizerské hory na severu a Krkonoše na severovýchodě, výrazné jsou též kužele Ralské pahorkatiny na jihozápadě, úhlopříčně je kraj proťat Ještědsko-kozákovským hřbetem, ve Frýdlantském výběžku se rozprostírá mírně zvlněná Frýdlantská pahorkatina, mírně zvlněný reliéf má též Žitavská pánev, jejíž součástí je i Liberecká kotlina; na jihovýchodě pak do kraje zasahuje severní část Jičínské pahorkatiny. Nejvyšším bodem území je hora Kotel – 1435 m – v Krkonoších, nejnižší bod se nachází na Českolipsku a je jím hladina Ploučnice v Žandově. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

6 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Karlovarský kraj 43,1 % jeho plochy je pokryto lesy. Geomorfologicky oblast náleží ke Krušnohorské soustavě provincie České vysočiny s oblastmi Krušné hory (Klínovecká hornatina), Smrčiny (Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina a Chebská pahorkatina), Chebská pánev, Sokolovská pánev, Doupovské hory, Karlovarská vrchovina (Slavkovský les, Tepelská vrchovina a Bezdružická vrchovina). Od západu k východu protéká krajem řeka Ohře, která odvádí vodu z většiny území kraje. Nejvyšším bodem území je vrchol Krušných hor Klínovce 1 244 m n.m. v okrese Karlovy Vary, nejnižším je hladina Ohře 320 m n.m. v okrese Karlovy Vary. Podnebí Karlovarského kraje charakterizuje mírně teplá oblast a chladná oblast na hřebenech Krušných hor. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

7 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Plzeňský kraj Podstatnou část kraje vyplňuje Plzeňská pahorkatina, na severovýchodě se nachází Plzeňská kotlina a ze Středočeského kraje sem zasahují Brdy. Nejvýše sahají pohraniční hory Český les a část Šumavy. Na Šumavě leží i nejvyšší bod kraje. Nejvyšším vrcholem na českém území je Velká Mokrůvka (1370,2 m n. m.), avšak hraniční čára vedoucí 20 m od hlavního vrcholu Plattenhausenriegelu (Blatného vrchu) na německém území rovněž přesahuje vrstevnici 1370 m. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

8 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Jihočeský kraj Krajina Jihočeského kraje je známa řadou rybníků a malebných vesnic ve dvou pánvích uprostřed kraje, Českobudějovické a Třeboňské. Okolo se vypínají kopce: Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina, na hranicích s Rakouskem Novohradské hory a na jihozápadní hranici druhé nejvyšší pohoří v Čechách, Šumava. Nejvyšším bodem kraje je vrchol hory Plechý (1378 m), nejnižším hladina Orlické přehrady (350 m). Průměrná nadmořská výška činí  m. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

9 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Vysočina Celé území Kraje Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal ve Žďárských vrších. Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

10 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Královehradecký kraj Rozsáhlé roviny křídové tabule Polabí silně kontrastují s nejvyšším pohořím Čech, Krkonošemi a jejich „menším bratrem“ Orlickými horami. Oblast je protkaná říčkami a řekami povodí Labe, které jsou na jaře vydatně syceny vodou z horských pokrývek, které reprezentují každoročně kolem miliardy litrů. Přesně na takových místech se setkáváme s ideálními podmínkami pro využívání půdy k zemědělským účelům. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

11 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Pardubický kraj Většinu území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny přecházející do nížin kolem Labe. Na hranici s Polskem se tyčí třetí nejvyšší pohoří v Česku, masív Králického Sněžníku. Na něj k severozápadu navazují nižší a plošší Orlické hory. Na jihu začíná Železnými horami a Žďárskými vrchy Českomoravská vysočina. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

12 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Moravskoslezský kraj Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat. Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše (195 m). ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

13 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Olomoucký kraj Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede stará zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a pěkná města na Hané. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

14 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Jihomoravský kraj Zatímco západ a severozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, např. Drahanská vrchovina s Moravským krasem, do východní části už zasahují ze Slovenska Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Dolnomoravským úvalem. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Nejvyšší hora pohoří, Velká Javořina / Veľká Javorina (970 m) už však leží kousek za hranicí kraje, jehož nejvyšším bodem se tak stal zalesněný vrchol málo známé Durdy (842 m). ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

15 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Zlínský kraj Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, přičemž nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem. Na jihu jsou to Bílé Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m). Na ně navazují Javorníky a posléze nejvyšší Moravskoslezské Beskydy, jejichž nejvyšší bod - Lysá hora - už ovšem leží na území sousedního Moravskoslezského kraje. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby s nejvyšším bodem Brdo (586,7 m). Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes Kroměřížsko až na Zlínsko. Kolem řeky Moravy, na Uherskohradišťsku, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ

16 ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ
Středočeský kraj Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část kraje. Nejvyšším bodem území je Brdský vrchol Tok v okrese Příbram, nejnižším je hladina Labe v okrese Mělník. ZPĚT NA MAPU JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ