Fyzika – Chemické zdroje napětí

Prezentace na téma: "Fyzika – Chemické zdroje napětí"— Transkript prezentace:

1 Fyzika – Chemické zdroje napětí

2 Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo materiálu: 05_02_32_INOVACE_07

3 CHEMICKÉ ZDROJE NAPĚTÍ
Předmět: Fyzika Ročník: 2. Jméno autora: Mgr. Radek Hoszowski Škola: SPŠ Hranice Anotace: Seznámení s principem chemických zdrojů napětí. Využití těchto zdrojů v praxi. Klíčová slova: chemický zdroj napětí, akumulátor, elektrolyt. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Radek Hoszowski Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

4 Chemický zdroj napětí Chemický zdroj napětí = zdroj napětí, který převádí chemickou energii na energii elektrickou. Byly objeveny Luigi Galvanim v polovině 18. století. Většinou jsou tvořeny dvěma rozdílnými kovy a elektrolytem. Obr. 1 – Luigi Galvani

5 Galvanický článek Na galvanickém článku vzniká elektromotorické napětí. Vzniká z rozdílu potenciálů na elektrodách. Potenciály jsou důsledkem chemické reakce mezi elektrodami a elektrolytem. Reakce mohou být samovolné nebo zapříčiněné průchodem elektrického proudu.

6 Obr. 2 – Princip galvanického článku

7 První galvanický článek
První chemický zdroj elektrického napětí sestrojil v roce 1799 italský fyzik Alessandro Volta. Nazval jej Voltův sloup. Princip zdroje nazval po objeviteli této chemické reakce galvanický článek. Tento název přetrval dodnes. Obr. 3 – Alessandro Volta

8 Suchý článek Označován také jako zinko-uhlíkový článek.
Patřil k nejrozšířenějším článkům, nyní je nahrazován dokonalejšími články. Vynalezen na základě tzv. Leclanchéova článku. Obr. 4 – Georges Leclanché

9 Obr. 5 – Schéma suchého článku

10 Akumulátor Akumulátor = zdroj elektrického proudu, který lze opakovaně nabíjet. Jedním z nejpoužívanějších je olověný akumulátor. Skládá se z olověných elektrod a elektrolytu tvořeného z H2SO4+H2O. Články můžeme spojovat sériově, abychom docílili většího napětí. Po sestavení se musí nabít – jinak nefunguje!

11 Princip olověného akumulátoru
Při nabíjení se na anodě tvoří vrstva oxidu olovičitého - PbO2. Katoda zůstává olověná. Při provozu se vylučuje síran olovnatý - PbSO4 – znehodnocuje akumulátor.

12 Obr. 6 – Příklad automobilového olověného akumulátoru

13 Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Veškeré použité obrázky (kliparty) pocházejí … Použité zdroje Kliparty pocházejí z archivů MS Office. Obr. 1 - AUTOR NEZNÁMÝ. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr. 2 - AUTOR NEUVEDEN. Energyweb [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr. 3 - AUTOR NEZNÁMÝ. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr. 4 - AUTOR NEZNÁMÝ. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr. 5 - AUTOR NEUVEDEN. dragonadam [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr. 6 - AUTOR NEUVEDEN. akuvavra [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Radek Hoszowski Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.