Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola Poříčany, okr. Kolín

Prezentace na téma: "Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola Poříčany, okr. Kolín"— Transkript prezentace:

1 Základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola Poříčany, okr. Kolín
VY_32_INOVACE_ČJ_13_PŘÍDAVNÁ JMÉNA Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: 5.třída, český jazyk, slovní druhy, přídavná jména, klíčová slova: určování přídavných jmen, rozlišování měkkých a tvrdých vzorů přídavných jmen Mgr. Eva Fišerová

2 PŘÍDAVNÁ JMÉNA

3 Ohebná slova vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem ptáme se otázkami: jaký?, který?, čí? (hezký chlapec, cizí pes, bílý kůň, ovocný sad, osamělý běžec, Proškova rodina, otcův rybářský prut)

4 Shodují se s podstatnými jmény k nimž patří:
v rodě: mužský rod životný – neživotný (bílí psi – bílé domky) v čísle: jednotné - množné v pádě: 1. – 7.

5 Rozlišujeme: Přídavná jména tvrdá Přídavná jména měkká
Přídavná jména přivlastňovací

6 Přídavná jména tvrdá: 1. pád jednotného čísla:
rod mužský- koncovka: – ý (zdravý muž, zdařilý pokus) rod ženský – koncovka: - á (podnikavá dívka, zajímavá kniha) rod střední – koncovka: - é (plaché srnče, nové kolo)

7 Přídavná jména měkká: 1. pád jednotného čísla
rod mužský- koncovka: – í (hovězí vývar, jarní květ) rod ženský – koncovka: - í (hovězí polévka, jarní květina) rod střední – koncovka: - í (hovězí maso, jarní kvítko)

8 Přídavná jména přivlastňovací:
někomu něco přivlastňujeme, někomu něco patří ptáme se tázacím zájmenem: čí? přídavná jména přivlastňovací utvořená od jmen vlastních - velké počáteční písmeno (Pavlův notebook, Erbenovy pohádky) ostatní přídavná jména utvořená od jmen vlastních - malé počáteční písmeno (náchodský zámek, smetanovská hudba)

9 vlastní názvy → přídavná jména → velké písmeno
(Moravský kras, Český Krumlov, Dvořákova Novosvětská symfonie, Husovo upálení)

10 Přídavná jména přivlastňovací:
tvoří se od: podstatných jmen rodu mužského životného, která označují osoby (někdy i zvířata), příponou: - ův, - ova, - ovo (bratrův počítač, bratrova raketa, bratrovo triko) podstatných jmen rodu ženského, která označují osoby, příponou: - in, - ina, - ino (cukrářčin šátek, kuchařčina vařečka, kamarádčino zaměstnání)

11 Skloňování Tvrdá přídavná jména: v koncovkách: - ý
(pravý úhel, milých kamarádek, novým autům) 1. a 5. pád čísla množného, rod mužský životný: - í (noví spolužáci, rychlí závodníci) 7. pád množného čísla: - ými (pravými úhly, rychlými auty, milými dívkami)

12 Změna souhlásky před koncovkou -í
h → z: drahý – drazí ch → š: plachý – plaší k → c: divoký – divocí r → ř: moudrý– moudří ský → ští: ostravský – ostravští cký → čtí: hradecký – hradečtí čký → čcí: maličký - maličcí

13 Stupňování vyjádření míry nějaké vlastnosti
mají tvary, kterými se dají vlastnosti srovnávat (mladý – mladší; nejmladší ze všech) 1. stupeň = základní tvar (krásná, bohatá) 2. stupeň = větší míra vlastnosti tvoří se: 1. stupeň + přípona: - ší, - ejší, - ější nebo koncovka: - í (tvrdší, veselejší, starší, měkčí)

14 3. stupeň: největší míra vlastnosti
tvoří se: 2. stupeň + předpona nej- (nejmladší, nejúspěšnější) POZOR!!! jednoduchý – jednodušší vysoký – vyšší suchý - sušší

15 Změna souhlásky nebo samohlásky
k → š: sladký – sladší k → č: hebký – hebčí h → ž: drahý – dražší ch → š: suchý – sušší í → ě: bílý - bělejší předpona nej- + kořen slova na j- , píšeme: – jj - (nejjemnější, nejjednodušší)

16 Nepravidelné stupňování
dobrý – lepší – nejlepší špatný horší – nejhorší velký – větší – největší malý – menší – nejmenší dlouhý – delší – nejdelší mnohá přídavná jména není možno stupňovat (dřevěný, včerejší, tamní)