„Vyplatí“ se nákladná léčba z pohledu sociálních rozpočtů?

Prezentace na téma: "„Vyplatí“ se nákladná léčba z pohledu sociálních rozpočtů?"— Transkript prezentace:

1 „Vyplatí“ se nákladná léčba z pohledu sociálních rozpočtů?
Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

2 změna paradigmatu financování zdravotnictví
VOLUME-BASED HEALTHCARE VALUE-BASED HEALTHCARE Hodnotou je maximální dostupnost zdravotních služeb, neomezený přístup a hustá síť poskytovatelů; koncept „švédského stolu“ Platím, protože poskytovatel „je“ a potřebuje „udržet kapacitu“ Nezáleží na objemu, ale na výsledku, nejvyšší hodnotou je dosažení zdraví/kompenzace Platím za výkon/dosažení jednotky efektu „Pay for performance“ Hodnotím náklady ve vztahu k výsledkům!

3 vyplatí se…ale komu? Záleží na perspektivě pohledu
pacient: mortalita (předčasné úmrtí), morbidita (=hlavně kvalita života) a časná invalidita/ztráta produktivity zdravotní systém: snížení výskytu komplikací/hospitalizací, vyšší efektivita sociální systém: úspora nákladů (invalidita, pracovní neschopnost, dávky v nemoci, aj…) celá společnost: zvýšení práceschopnosti/produktivity = přímý ekonomický přínos pro společnost – prodloužení let života ve zdraví (HYE) Nové technologie/léky nebudou šetřit náklady, ale přinášejí vyšší kvalitu a efektivitu do systému zdravotního pojištění

4 vstup technologií/intervencí do systému v ČR
léky zdrav. prostředky přístroje intervence /výkony vakcíny /prevence transparentní systém částečně NE pravidla ANO minimálně důvody k (ne)zařazení poměr náklady /přínosy HTA nepřímé/ sociální náklady

5 HTA obsahuje celospolečenskou perspektivu
1. Současné použití technologie 2. Popis nové/hodnocené technologie 3. Bezpečnost 4. Účinnost 5. Náklady a nákladová efektivita 6. Etické aspekty 7. Organizační aspekty 8. Sociální aspekty 9. Právní aspekty Zdroj: Core Model EUnetHTA

6 Kolik nás stojí NEMOC? (2015)
Výdaje státního rozpočtu Zdravotní pojištění /zdravotní pojišťovny 248 mld. Kč Invalidita 44,3 mld. Kč Nemocenské pojištění 24,1 mld. Kč Nepojistné systémy 23,1 mld. Kč dávky pro OZP – 1,9 mld. PnP – 21,2 mld. Zdroj: MPSV v roce 2015 cca 420 tis. invalidních důchodců, 1,53 mil. případů pracovní neschopnosti

7 Predikce počtu invalidních důchodů

8 NEPŘÍMÉ (SOCIÁLNÍ) NÁKLADY = POHLED SPOLEČNOSTI NA ONEMOCNĚNÍ
Zkrácení očekávané délky života/předčasné úmrtí Ztráta podílu na HDP a jiných hodnotách Ztráta produktivity Invalidita a předčasný odchod do důchodu Pracovní neschopnost = „absenteeism“ Snížení pracovního výkonu = „presenteeism“ Invalidní důchody Nemocenské dávky Sociální dávky (sociální podpora, příspěvek na péči, hmotná nouze,..) Ošetřovatelská a neformální péče Pohled sociálních rozpočtů

9 PRACOVNÍ STATUS A PRODUKTIVITA
Zaměstnaný Nezaměstnaný Krátkodobá prac. neschopnost Neschopnost pracovat, Nezaměstnanost, Předčasná invalidita (I.-III. Stupeň), Dobrovolná nezaměstnanost Dlouhodobá prac. neschopnost Produktivita Občasný absentismus Normální Presentismus Permanentní absentismus

10 Náklady na RA podle závažnosti onemocnění
Švédsko UK 300 16 14 250 12 200 UK Sterling (£ 1000) 10 Swedish Kronor (SEK 1000) 150 8 6 100 4 50 2 <0.6 0.6 <1.1 1.1 <1.6 1.6 <2.1 2.1 <2.6 >2.6 <0.6 0.6 <1.1 1.1 <1.6 1.6 <2.1 2.1 <2.6 >2.6 £1 = SEK 15; €1 = SEK 9.3, £0.6 Přímé náklady Nepřímé náklady Kobelt G et al. Arthritis Rheum. 2002;46: 10

11 Nepřímé náklady u psoriázy - ČR
Pracovní neschopnost = 18,4% pracovní doby (29 dnů/6 měsíců) Klimeš, Doležal – ISPOR 2010

12 Ztráta produktivity (pracovně aktivní i neaktivní skupina pacientek)

13 NÁKLADY SPOJENÉ SE ZTRÁTOU PRODUKTIVITY – PSORIATICKÁ ARTRITIDA
Průměrný věk = 43,3 roku, 17 let od diagnózy: Pracovní neschopnost = 6,3 hodiny během 1 týdne (absentismus) Snížení pracovního výkonu o 36% (presentismus) Omezení běžných aktivit o 58%

14 Pracovní produktivita WPAI (posledních 7 dní)
Pacienti léčení biologiky mají meně dnů pracovní neschopnosti a vyšší pracovní výkon, přestože mají závažnější onemocnění (+ PsA)

15 Účinnost biologické léčby: Práceschopnost pacientů
Prof. Pavelka – Jihlava 2016 N = 1 568 Obnovení práceschopnosti pacientů invalidních či v pracovní neschopnosti (N = 391) Práceschopnost při zahájení léčby Obnovení práceschopnosti během dvou let (95% IS): 44,4 % (38,9; 49,8)% Neznámo Plný invalidní důchod Invalidita částečná Nezaměstnanost ze zdravotních důvodů Nemocenská Starobní důchod Mateřská dovolená Student Bez zaměstnání - aktivní hledání práce Práce na zkrácený úvazek Práce na plný úvazek Invalidita či pracovní neschopnost 391 (24,9 %) Podíl pacientů (%) Doba od zahájení léčby (měsíce) Ztráta práceschopnosti pacientů pracujících či práci hledajících (N = 999) Pracující či aktivně hledá práci 999 (63,7 %) Ztráta práceschopnosti během dvou let (95% IS): 14,1 % (11,7; 16,6) % Podíl pacientů (%) Doba od zahájení léčby (měsíce)

16 Klinické výsledky a kvalita života po 3 měsících léčby

17 Změna pracovní produktivity po 3 měsících léčby

18 Nepřímé náklady rostou se zhoršující se funkcí projekt s RÚ

19 Data ZP (KZP) ambulantní, nemocniční léky ostatní Struktura a tok dat Definovaná kohorta pojištěnců (anonymní identifikátory) Modul sociální péče = nepřímé náklady* Modul zdravotní péče = přímé náklady *…bude nám chybět: prezentismus neformální péče (snaha odhadnout na základě literatury a dříve Provedených obdobných studií; např. COMS a jiné) Modul charakteristik onemocnění (registr ReMuS) = stadium nemoci Např. Rostroušená Skleróza: prvních pts., kteří přišli k ambulantnímu ošetření od - údaje od prvního objevení se dg G35 (dvě po sobě jdoucí dg pro odstranění tzv. „false positive“) Pojistné systémy (ČSSZ) invalidní důchody pracovní neschopnost Nepojistné systémy (ÚP) příspěvek na péči, pomůcky, mobilitu Např. EDSS, počty relapsů, schopnost chůze

20 závěry Náklady na inovativní léčbu rostou…a ještě porostou (=realita)
Jejich vstup do úhrady je přísně limitován nejnižší cena/úhrada v EU přísně hodnocené přínosy hranice ochoty platit opožděný vstup (SŘ = cca 16 měsíců) Pokud budem limitovat vstup/objem, budeme snižovat kvalitu péče Je třeba změnit naše zdravotnictví z orientace na objem na orientaci na výkon/výsledky volume-based →→→ value/based Principy “úhrada za výsledek/výkon” (HTA) je nutné aplikovat i na jiné oblasti Pokud nebudeme sledovat nepřímé náklady a výdaje sociálních systémů ve vztahu k diagnózám, budou rozhodnutí o úhradách vždy chybná z pohledu státních financí

21 Děkuji za pozornost!