Opěrná (kosterní) soustava

Prezentace na téma: "Opěrná (kosterní) soustava"— Transkript prezentace:

1 Opěrná (kosterní) soustava
obr. 1 Opěrná (kosterní) soustava Soustava kostí, kostních spojení a vazů „Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.“

2 Kost Stavba kosti Růst a vývin kosti Kost se skládá z látek
Kost vzniká z chrupavky nebo vaziva tzv. osifikací (kostnatěním). Růst kosti do délky umožňují růstové chrupavky, které kolem 20. roku kostnatějí, a tak se růst kostí zastavuje. Ke kostnatění jsou nutné látky jako vápník, fosfor, vitamin D, jód … kostní tkáň houbovitá obr. 2 okostice Kost se skládá z látek anorganických (neústrojných) organických (ústrojných) – umožňují pružnost, v mládí převažují kostní tkáň hutná kostní dřeň (morek)

3 Spojení kostí Stavba kloubu
Pevné – vazivem (např. švy lebky) – chrupavkou (např. žebra s kosti hrudní) – srůstem kostí (např. kost křížová) Pohyblivé – kloubem (např. lopatka s kosti pažní) Stavba kloubu kloubní chrupavka obr. 3 kloubní jamka kloubní pouzdro (vazivové) kloubní dutina kloubní hlavice Autor © Martina Houšková

4 Kostra lidského těla obr. 5 obr. 4 Kostra člověka tvoří pevnou oporu těla, je pasivním hybným aparátem a tvoří ochranný obal pro jiné orgány. Tvoří ji 210–233 kostí (u dítěte 300). Osový skelet tvoří lebka, páteř a kostěný hrudník. Kostra končetin se skládá z kostí volné horní a dolní končetiny a z pažního a pánevního pletence, které připojují volné končetiny k osovému skeletu.

5 Kostra hlavy – lebka mozková část – temenní, spánková, čelní, týlní, klínová a čichová kost obličejová část – horní a dolní čelist, lícní, nosní a slzní kost (+ radličná a patrová kost) jazylka (nedotýká se žádné jiné kosti, na svém místě ji drží svaly a šlachy) obr. 6 temenní kost čelní kost klínová kost nosní kost slzní kost čichová kost lícní kost týlní kost horní čelist spánková kost jazylka dolní čelist

6 čelní kost temenní kost klínová kost slzní kost spánková kost
obr. 7 čelní kost temenní kost klínová kost slzní kost spánková kost nosní kost lícní kost čichová kost horní čelist dolní čelist V kosti čichové, klínové, čelní a horní čelisti se nacházejí čtyři páry dutin vyplněné vzduchem. Vedlejší dutiny nosní pomáhají lebku celkově odlehčit a fungují také jako rezonanční komory, dodávající hlasu každého člověka individuální charakter.

7 Páteř 7 krčních obratlů 12 hrudních obratlů 5 bederních obratlů
nosič (atlas) – 1. krční ob. Páteř představuje pevnou, ale také ohebnou osu, která nese hlavu a udržuje trup v přímé poloze. Přitom rovněž umožňuje otáčení a ohýbání krku i zad. obr. 8 čepovec – 2. krční ob. 7 krčních obratlů Páteř je složena ze 33 prstencovitých kostí – obratlů, které jsou navzájem spojené řadou pohyblivých kloubních spojů. V každém z nich je mezi obratli vložena meziobratlová ploténka, která zvyšuje pohyblivost a tlumí nárazy. obr. 9 12 hrudních obratlů 5 bederních obratlů Páteř se u člověka přizpůsobila vzpřímenému držení těla. Má dvojí esovité zakřivení, které přispívá k její pružnosti. 5 křížových obratlů srostlých v křížovou kost 4 kostrční obratle srostlé v kostrč

8 Kostra hrudníku pravá žebra
Kostra hrudníku chrání životně důležité orgány a je místem úponů svalů zad, hrudi a ramen. Skládá se z 12 hrudních obratlů, 12 párů žeber a hrudní kosti. obr. 10 pravá žebra hrudní kost (rukojeť + tělo + mečovitý výběžek) Kostra hrudníku je dostatečně lehká a pružná na to, aby se pohybovala při dýchání. Při vdechu se při pohybu žeber vzhůru hrudník viditelně rozšiřuje. Hrudní kost se posouvá dopředu, a tím se dále zvětšuje objem dutiny hrudní. nepravá žebra volná žebra chrupavčité připojení

9 8 kůstek zápěstních (každá má své jméno)
Horní končetiny obr. 11 klíční kost ramenní kloub pletenec lopatkový lopatka kost pažní horní volná končetina (kostra paže, předloktí a ruky) loketní kloub kost vřetenní 8 kůstek zápěstních (každá má své jméno) kost loketní 5 kůstek záprstních zápěstní kloub kostra ruky 14 článků prstů

10 Dolní končetiny pletenec pánevní kost pánevní stehenní kost
obr.12 pletenec pánevní (pánevní kost je srostlá ze 3 kostí – kyčelní, sedací a stydké) kost pánevní kyčelní kloub stehenní kost kolenní kloub volná dolní končetina (kostra stehna, bérce a nohy) čéška holenní kost lýtková kost Kostra nohy má podélnou a příčnou klenbu, která dovoluje pružné našlapování a chrání cévy a nervy chodidla. Pokles klenby způsobuje plochou nohu. 7 kůstek zánártních (každá má své jméno, největší je kost patní) kostra nohy 5 kůstek nártních 14 článků prstů vnější kotník vnitřní kotník

11 Fakta o kostře Celkový počet kostí – dospělý 210– – dítě (během růstu se některé kosti spojí) Počet kostí lebka a krk každé ucho páteř hrudník ruka včetně dlaně noha včetně kyčle a chodidla 31 Hmotnost kostry dospělé osoby vážící 50 kg 7 kg Nejdelší kost stehenní 27 % výšky v dospělosti Nejširší kost pánev šířka těla v kyčli Nejmenší kost třmínek 0,5 cm dlouhý

12 Vady, nemoci a poranění 
vrozené – rozštěp páteře – rozštěp patra – vykloubení kyčlí zlomenina (fraktura) zakřivení páteře (lordóza, kyfóza, skolióza) osteoporóza (řidnutí kostí) vykloubení artritida – souhrnný název pro několik různých onemocnění kloubů, která způsobují bolest, otok a omezenou pohyblivost  PREVENCE – pravidelná tělesná aktivita, správná výživa (vápník, vitamin D).

13 Zdroje: DOBRORUKA, Luděk a kol. Přírodopis III., 2.vyd. Praha: Scientia, spol. s. r. o., ISBN PARKER, Steve, Lidské tělo. 1. vyd. Praha: Euromedia Group,k.s. – Knižní klub, ISBN WHITFIELD, Philip. Hranice poznání – Lidské tělo. 1. vyd. Praha: Knižní klub, ISBN Všechny použité odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Public domain na obr. 1 obr. 4 obr. 5 obr. 6 obr. 7 obr. 8 obr. 9 obr. 10 obr. 11 obr. 12 Všechny použité odkazy [cit ]. Dostupné pod licencí Creative Commons na obr. 2 obr. 3 Autor © Martina Houšková „Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.“