Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek

Prezentace na téma: "Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek"— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek
CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu 2. název školy Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice Autor Ing. Jindřiška Baronová Tematický celek Ekonomika - Daně Ročník ČK3B – III. ročník, učební obor Datum tvorby Prosinec 2012 Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice

2 Anotace: Tento digitální učební materiál je zpracován k výuce ekonomiky ve 3. ročníku (tematický okruh daně a daňová soustava) pro učební obory H/01 Kuchař-číšník, H/01 Číšník, H/01 Kuchař. Materiál je určen pro uvedení do tematického celku soustava daní a jeho zpestření. Stručně jsou charakterizovány kuriózní daně, které kdy v ekonomikách různých států vznikaly, ale neměly většinou dlouhého trvání. Metodické pokyny: Materiál je vytvořen jako prezentace v programu MS PowerPoint. Pro jeho využití je potřeba mít k dispozici počítač nebo notebook, dataprojektor, promítací plochu a příslušné programové vybavení.

3 Stát potřebuje peníze!!! Jako nejčastější způsoby zdanění se vyvinuly daně z příjmů, spotřeby a majetku. Snaha lidí vyhnout se placení a neustálé zvyšování požadavků státní pokladny nutily krále, diktátory i demokratické vlády často vymýšlet úplně absurdní daně.

4 Daň z moči Daň zavedl římský císař Vespasianus, který vládl v antickém Římě v letech 69 až 79 n. l. Byla vybírána od koželuhů za využívání moči z veřejných záchodků. Metropole si nevěděla rady, co s „tekutým odpadem“, který vylučoval milion jejích obyvatel.  Město si poměrně zakládalo na čistotě a fungovalo v něm velké množství veřejných toalet – ne všechny ale byly napojeny na kanalizaci. V mnoha těchto zařízeních se moč shromažďovala ve spodních nádržích, takže vždy po několika dnech nastal problém, co s ní. Císař přišel s myšlenkou, že město najme uklízeče, kteří budou moč vybírat a dodávat ji provozům, které ji potřebují (například koželuhům) A právě těmto odběratelům napařil Vespasianus zmíněnou „daň z moči“.

5 Daň ze soli (nepříliš kuriózní)
Římský konzul Livius – použil solné daně na pokrytí nákladné druhé punské války s bohatým Kartágem. V daleké Číně platili daň z obchodu se solí už před třemi tisíci lety. Nejznámější daní se nakonec stala francouzská solná daň gabelle, jejíž výše vždy závisela na rozmarech pařížského dvora, a byla jednou z rozbušek Velké francouzské revoluce.

6 Daň za zbabělost (nebo nezávislost?)
Přesný název závisí na úhlu pohledu. Ve 12. století ji platili ti poddaní anglického krále, kteří se chtěli vykoupit z povinnosti bojovat za krále na bitevním poli. Daň z hracích karet Zavedl ji v 16. století anglický král Jakub I. kvůli oblibě karetních her. V určitých obdobách přežila až do 20. století.

7 Daň z plnovousu V Anglii – v 16. stol. za krále Jindřicha VIII. – čím byl nositel bradky významnější, tím platil vyšší daň V Rusku - Petr Veliký ( ) se rozhodl ze zaostalého Ruska udělat moderní evropskou velmoc. Nelíbil se mu však vhled většiny mužů, kteří nosili nevzhledný a neudržovaný plnovous (v západní Evropě „out“). Car proto vydal nařízení, že vousy musí muži odstranit. Po ulicích dokonce chodily hlídky, které muže kontrolovaly a koho přistihly zarostlého, bez milosti ho popadly a násilím mu jeho ozdobu oholily. Po čase ale carovi došlo, že by bylo výhodnější, kdyby ti, co nařízení odmítnou dodržovat, za své vousy platili. A tak vznikla tato daň!

8 Daň z oken Daň z klobouků a paruk
Obdobou daně z nemovitostí se v 17. a 18. století stala v britském království Platili ji jako daň z luxusu ti, kteří vlastnili domy s deseti a více okny. Daň z klobouků a paruk Byla zavedena v 18. století také v Británii jako způsob zdanění majetku. Paruka i klobouk byly znaky bohatých.

9 Některé modernější daně
Daň z tetování a piercingu – zavedena od r v americkém Arkansasu, tetovaní si připlácejí 6 % k ceně tetování nebo piercingu. Daň ze zvířecích „emisí" – byla zavedena na Novém Zélandu v roce 2003 poté, co se zjistilo, že až 50 % skleníkových plynů pochází z metanu vypouštěného zejména kravami. (Byla ale zrušena ještě předtím, než stihla vstoupit v platnost.) Daň ze sexu – zavedena v roce 2004 v německém Kolíně nad Rýnem, v podstatě jde o daň z prostituce a činí 6 € denně na každou „pracovnici“. Tuková daň – byla zavedena v roce 2011 v Dánsku a v Maďarsku jako pokus odradit občany od „nezdravých“ – příliš tučných a sladkých jídel. (Nedávno byly zrušeny.)

10 Zdroje Nejkurióznější daně aneb Co všechno může státní kasa zpoplatnit. [online]. [cit ]. Dostupné z: Daň z moči, sexu nebo vousů aneb Hitparáda nejblbějších daní. [online]. [cit ]. Dostupné z: Daň z oken, vousů nebo klobouků. Deset nejkurióznějších daní historie i dneška. [online]. [cit ]. Dostupné z: