Sdílená katalogizace z pohledu manažera

Prezentace na téma: "Sdílená katalogizace z pohledu manažera"— Transkript prezentace:

1 Sdílená katalogizace z pohledu manažera
Bohdana Stoklasová Národní knihovna ČR

2 Obsah Kořeny projektu CASLIN Co se povedlo Co se nepovedlo
Význam (nejen) pro sdílenou katalogizaci

3 Společný záměr - 1991 Ředitelé čtyř knihoven
Hlavní cíl: Položit pevné základy celostátní knihovní sítě poskytující domácím i zahraničním uživatelům snadný, rychlý a bezbariérový přístup k informacím uloženým v knihovnách a informačních střediscích. Úroveň plnění vysoce překračuje očekávání (komunikace po sítích, úroveň integrovaných knihovnických systémů, navigace v heterogenním prostředí, snadné zpřístupnění primárních dokumentů)

4 Sdílená katalogizace Celostátní knihovní síť bude od počátku budována jako integrovaný kooperační systém založený na sdílené katalogizaci a využití centrálně zpracované národní produkce. Síť bude mít dvě národní centra (Národní knihovnu v Praze a Slovenskou Národní knihovnu), což odráží geografickou a administrativní strukturu ČSFR. Každé centrum plní dva hlavní úkoly: zabezpečí bibliografické zpracování své národní produkce postupně se v něm vytváří souborný katalog všech participujících institucí

5 Bibliografické zpracování národní produkce - Česko
Bibliografické zpracování souběžné produkce na světové úrovni Retrospektivní konverze záznamů české knižní produkce 20. století Přebírání záznamů – běžně v ČR prostřednictvím SK ČR, v zahraničí prostřednictvím WorldCat

6 Souborný katalog všech participujících institucí
Po rozdělení státu reálné vytvoření česko-slovenského SK v rovině virtuální (v rámci JIB)

7 Souborný katalog všech participujících institucí
Původní cíl: postupně se v centru vytváří souborný katalog všech participujících institucí Česko: patrně modifikace: Postupně se v centru vytváří souborný katalog všech participujících institucí s tím, že do centrální báze přispívají online vybrané knihovny schopné splnit přísnější podmínky standardizace. Ostatní přispívají dávkově. Výsledné záznamy jsou k dispozici ke stažení všem participujícím institucím. Slovensko ??? Zřejmě původní varianta Za čas bude zajímavé porovnání výsledků obou cest

8 Sdílená katalogizace Přebírání záznamů (copy cataloguing)
Sdílení centrální bibliografické báze i autorit (online katalogizace primárně do centrální báze) – podvarianty: existence pouze centrální báze (slovenský model?), existence centrální báze se zachováním lokálních bází (nutnost replikace změn)

9 Přebírání záznamů - Česko
Významné zlepšení v posledních letech Větší objem, aktuálnost i spolehlivost SK ČR Implementace protokolu Z39.50 SK ČR + JIB (i zahraniční zdroje včetně konverze)

10 Sdílená katalogizace do celonárodní centrální báze - Česko
Počátky Reálné zahájení 2005 NK, MZK + VKOL (test, zpráva pro ostatní knihovny – plusy i minusy, podmínky technické, standardizační i organizační) Nutný nástroj pro replikaci, ale hlavně sladění katalogizační politiky (těžký rok za námi) a vůle k organizačním změnám v linkách (těžký rok před námi)

11 Sdílená katalogizace v Česku – pokus o prognózu
Univerzálně platný princip výhodnosti při volbě modelu zapojení Dlouhodobě heterogenní prostředí, vyhovující systémy, propojení přes Z39.50 Patrně nereálná varianta jediného centra a opuštění různých systémů a lokálních bází

12 Nenaplněný cíl nemohl být stanoven lépe
Perspektiva centrální báze – „tuhá“ standardizace – díky ní dnes snadné konverze, implementace protokolu Z39.50, snadné paralelní prohledávání a virtuální propojování zdrojů – v zahraničí není běžné

13 Závěr V roce 1991 byly především díky myšlence sdílené katalogizace do centrální báze položeny skutečně pevné základy celostátní knihovní sítě poskytující domácím i zahraničním uživatelům snadný, rychlý a bezbariérový přístup k informacím uloženým [nejen] v knihovnách a informačních střediscích [kdekoli na světě]. Byly položeny kvalitní základy pro pevné i virtuální modely spolupráce a služeb, které jsme mohli v roce 1991 stěží předvídat. Dnes v Česku chápáno jako samozřejmost, ale jde o základy z mezinárodního hlediska mimořádně pevné a doma nedoceněné.