Výrobní faktory, výnosnost.

Prezentace na téma: "Výrobní faktory, výnosnost."— Transkript prezentace:

1 Výrobní faktory, výnosnost.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, , Cvičení 4 Výrobní faktory, výnosnost.

2 4.1 Úvod do teorie rozdělování
Teorie rozdělování jako součást mikroekonomie umožňuje vysvětlit, jak vzniká příjem jednotlivých subjektů – vlastníků VF, firem apod.

3 4.1 Úvod do teorie rozdělování
Možnost dosáhnout na přebytky a podílet se na jeho přivlastnění má významnou motivační povahu pro každý aktivní subjekt ekonomiky.

4 Z teorie rovnováhy plyne:
Ve stavu rovnováhy, dosahují firmy nulového ekonomického zisku. Vznik nerovnováhy vede ke vstupu firem do odvětví se ziskem a výstupu z odvětví, ve kterém vzniká ztráta.

5 Čistý přebytek výrobce je
roven rozdílu mezi cenou, za kterou výrobce daný statek prodává a nutnými ekonomickými náklady. Čistý přebytek vlastníka VF je roven rozdílu mezi cenou za použití VF a ekonomickými náklady na využití tohoto statku.

6 Výrobní faktory jsou vstupy do ekonomiky
Tradičně jsou za VF považovány práce, půda, kapitál. Přesněji rozlišuje mezi: Prvotními VF, které jsou dané přírodou, jako půda, suroviny, plodiny, pracovní síla. Druhotnými VF, kterými je fyzický kapitál a lidský kapitál.

7 Proč je lidský kapitál jak prvotní tak druhotný VF?

8 Otázka zdroje čistých přebytků
Mikroekonomie zkoumá zda čistý přebytek vzniká: vlastníkovi práce či kapitálu (statický systém) nebo zda je čistý přebytek vždy projevem buď dynamiky systému, nebo monopolních privilegií.

9 Úvod do teorie rozdělování
Karl Marx * Trevír, U Londýn, německý ekonom, filozof, sociální vědec spoluzakladatel dialektického a historického materializmu a marxistické ekonomie.

10 Marxova teorie rozdělování
Kapitalisté disponují monopolem soukromého vlastnictví (kapitálu), zatímco dělníci vlastní pouze pracovní sílu. V podmínkách nezaměstnanosti, jsou dělníci nuceni (díky konkurenci) prodávat svou práci za cenu reprodukčních nákladů pracovní síly. Vzhledem k tomu, že produktivita práce je větší než dělníkovy reprodukční náklady, dělí se pracovní doba na pracovní dobu nutnou (k reprodukci pracovní síly) a nadpráci, tvořící nadhodnotu, kterou si přivlastňuje kapitalista v podobě zisku.

11 Mikroekonomický komentář
Přebytek nad náklady v ekonomice nepochybně vzniká a nějak se rozděluje. Není ale zřejmé, že by si jej přivlastňoval pouze kapitalista (vlastník kapitálu). Kapitalisté si totiž mezi sebou též vzájemně konkurují, což je nutí snižovat zisky až na úroveň svých reprodukčních nákladů. V podmínkách konkurenčního prostředí by se tak jejich zisky „vypařily“.

12 Úvod do teorie rozdělování
Joseph Schumpeter * Třešť, U Tasonic, USA, rakouský min.financí; vypracoval analýzu kapitalistick. hosp. procesu vedoucího k hosp. vývoji v konjunkturních výkyvech. Business Cycles 1939, Capitalism, Socialism and Democracy 1942.

13 Úvod do teorie rozdělování
Podle Schumpetera není rozhodující to, že kapitalista (podnikatel) vlastní kapitál, ale že přichází s inovací. To mu poskytuje dočasné monopolní postavení.

14 Vlastníci VF práce nemusí tuto práci prodat kapitalistům.
Teorie rozdělování Vlastníci VF práce nemusí tuto práci prodat kapitalistům. Mohou též začít podnikat. To podniknou pokud budou mít větší příjem než jsou jejich reprodukční náklady na práci.

15 4.2.1 Základní schéma teorie rozdělování
Jaké budou důchody při současném použití dvou VF, které jsou k dispozici v určitém množství s tím, že jeden faktor použijeme celý a druhý budeme zapojovat postupně. Tuto situaci zachycuje Clarkův graf

16 Nakreslete Clarkův graf,
Příklad 4.1 Nakreslete Clarkův graf, - pokud všechny jednotky příslušného VF mohou být použity daným způsobem, přičemž tyto jednotky jsou homogenní. Určete cenu, za kterou budou použity všechny jednotky

17 Clarkův graf v základním vyjádření
P0 je cena, za kterou budou poptávány všechny jednotky VF. Důchod I je důchod majitele 1.VF. Důchod II je důchod majitele 2.VF Stejný výsledek dostaneme, pokud budeme považovat VF II za fixní.

18 Nakreslete Clarkův graf,
Příklad 4.1 Nakreslete Clarkův graf, - pokud zásoba příležitostí použít příslušný VF je nižší než zásoba jednotek příslušného VF. Za jakou cenu budou použity (zaměstnány) jednotky, které lze daným způsobem použít?

19 Reprodukční náklady na trhu práce
DVF ( DL) je křivka poptávky (mezního výnosu) po VF práce a Q je množství VF. QRC je počet jednotek VF, které jsou využity aby při ceně PRC pokryly reprodukční náklady na práci. Používají se všechny jednotky VF, jejichž mezní výnos je vyšší než reprodukční náklady. Celková zásoba VF je menší, než je jeho potřeba

20 Reprodukční náklady na trhu práce
DVF ( DL) je křivka poptávky (mezního výnosu) po VF práce a Q je množství VF. QRC je počet jednotek VF, které jsou využity aby při ceně PRC pokryly reprodukční náklady na práci. Používají se všechny jednotky VF, jejichž mezní výnos je vyšší než reprodukční náklady. Reprodukční náklady jsou náklady na reprodukci dané jednotky VF – na to, aby tato jednotka mohla být používána i v budoucnu.

21 Zásoba VF a zásoba příležitostí zaměstnat VF
Vlastníci 1.VF dostávají odměnu ve výši reprodukčních nákladů, nerealizují tedy žádný čistý přebytek.

22 Co způsobuje, že cena práce je v realitě obvykle výrazně vyšší než reprodukční náklady?

23 Analytický závěr Co způsobuje, že cena práce je v realitě obvykle výrazně vyšší než reprodukční náklady? Mzda není jen výnosem z působení práce, ale i z toho, co bylo investováno v souladu s principem nákladů obětované příležitosti.

24 Zásoba VF a zásoba příležitostí zaměstnat VF v případě neexistence reprodukčních nákladů
např. půda

25 4.2.3 Přebytek jednoho a nedostatek 2.VF
Pokud je poptávka po VF vyšší, než je nabídka VF, mohou vlastníci VF realizovat čistý přebytek VF.

26 Možnost zaměstnat jeden z VF alternativním způsobem
Většinou je, oproti dosavadním předpokladům, též alternativní možnost použití daného VF. Proto je třeba rozlišit: Transferový výdělek, by mohl být získán při jeho nejlepším alternativním využití. Ekonomickou rentu, která převyšuje příjem nad transferový výdělek.

27 Příklad 4.1 Nakreslete Clarkův graf,
- při existenci nákladů obětované příležitosti, kdy se některým jednotkám příslušného VF nevyplatí nechat se zaměstnat (použít) daným způsobem, protože mají vyšší náklady obětované příležitosti.

28 Situace na trhu práce v USA v období kolonizace Západu
Aby vlastníci půdy a kapitálových statků byli schopni někoho zaměstnat, museli nabídnout vyšší mzdu, než byl výnos z možnosti stát se kolonizátorem

29 4.2.4 Možnost zaměstnat jeden z VF alternativním způsobem
Právě možnost alternativního využití (zaměstnání) (dnes zejména v dynamických sektorech spojených s vysokou intenzitou inovací) vede k tomu, že cena práce je v současné době mnohem vyšší, než reprodukční náklady práce.

30 Schopnost reagovat na šíření inovačních vln by měla být doprovázena schopností přejít na příjmově výhodnějšímu zaměstnání.

31 Příklad 4.2 Předpokládejme, že máme dva trhy VF s volným vstupem, přičemž na trhu prvního VF jeho vlastníci realizují přebytek. Graficky znázorněte, k čemu v takovém případě na trhu prvního a na trhu druhého VF dojde.

32 Příchod VF do odvětví a odchod VF z odvětví
Křivka nabídky VF Q1 se posune vpravo dolu a křivka nabídky VF Q2 se tedy posune vlevo nahoru. Tyto jevy nastanou za předpokladu volného vstupu na trh obou VF, což vede k nastavení stejné ceny. vstupují vystupují

33 Graficky znázorněte čistý přebytek na trhu negomogeních jednotek VF,
Příklad 4.3 Graficky znázorněte čistý přebytek na trhu negomogeních jednotek VF, 1. VF je nehomogenní v důsledku nižších reprodukčních, investičních či provozních nákladů

34 Předpoklad homogenity zásoby VF a důsledky narušení tohoto předpokladu
Konkrétní příklady nehomogenity: Půda má různou výnosnost při pěstování plodin, nebo výtěžnost při získávání surovin. Lidé mají různou schopnost vykonávat tu či onu práci. Kapitálové statky stejného typu se mohou vyznačovat větší či menší produktivitou.

35 Za cenu P1 je poptáváno všech Q1 jednotek VF.
Nehomogenní VF v důsledku nižších reprodukčních, investičních či provozních nákladů Pokud máme volný vstup a výstup do i z odvětví, tak bod rovnováhy nabídky a poptávky po VF je tam, kde se pro danou jednotku VF rovnají mezní náklady na provozování VF s mezním výnosem z daného VF. Za cenu P1 je poptáváno všech Q1 jednotek VF. V úseku 0Q1 však jsou mezní náklady na provozování dané jednotky VF nižší, než cena VF. Vlastníkům těchto jednotek VF tak vzniká čistý přebytek

36 4.2.6 Předpoklad homogenity zásoby VF a důsledky narušení tohoto předpokladu
Pokud jsou jednotky VF nehomogenní (např. se liší ve své produktivitě) a lze-li tuto nehomogenitu rozlišit, budou vlastníci těchto jednotek realizovat čistý přebytek.

37 Graficky znázorněte čistý přebytek na trhu negomogeních jednotek VF,
Příklad 4.3 Graficky znázorněte čistý přebytek na trhu negomogeních jednotek VF, 2. VF je nehomogenní v důsledku větší kvality a tudíž i ochoty spotřebitelů zaplatit za část produkce více

38 Nehomogenní VF v důsledku nižších reprodukčních, investičních či provozních nákladů
Pokud máme volný vstup a výstup do i z odvětví, tak bod rovnováhy nabídky a poptávky po VF je tam, kde se pro danou jednotku VF rovnají mezní náklady na provozování VF s mezním výnosem z daného VF. Za cenu P1 je poptáváno všech Q1 jednotek VF. V úseku 0Q1 však jsou poptávané jednotky za vyšší cenu. Spotřebitelů tak vzniká čistý přebytek Čistý přebytek vznikající spotřebitelům

39 Počátek poptávkové křivky po VF
Individuální poptávková křivka firmy po VF je klesající Čím nižší je cena, tím více VF je poptáváno. Jde o křivku mezního výnosu (v peněžním vyjádření o křivku příjmu z mezního produktu) VF.

40 Příklad 4.4 Nakreslete obvyklý tvar křivek MRPVF a ARPVF. Zdůvodněte tento tvar. Od kterého bodu kterým směrem je křivka ARPVF křivkou poptávky po VF?

41 Vztah průměrného a mezního produktu
Křivka mezního produktu MQ´ protíná křivku průměrného produktu AQ´ v jejím maximu. Křivka mezního produktu z výrobního faktoru MRPVF protíná křivku průměrného produktu VF ARPVF v jejím maximu.

42 Vztah průměrného a mezního produktu
Křivka mezního produktu MQ´ protíná křivku průměrného produktu AQ´ v jejím maximu. Vstup = VF Celkový produkt TQ´ Průměrný produkt AQ´ Mezní produkt MQ´ Cena, za kterou jsou prodávány všechny vyprodukované jednotky P Celkový příjem TR Příjem z mezního produktu dodatečné jednotky VF MRPVF = TRn - TRn-1 Průměrný příjem z výrobního faktoru ARPVF = TR/VF 1 20 50 1000 2 25 30 45 2250 1250 1125 3 100 33 42 4200 1950 1400 4 140 35 40 5600 5 160 32 37 5920 320 1184 6 172 29 12 5676 -244 946

43 4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF
Firma musí v krátkém období pokrýt alespoň VC, jinak se firmě nevyplatí vyrábět. V krátkém období tedy musí být TR větší nebo rovny VC, neboli firma musí být v bodě nebo nad bodem uzavření firmy TR ≥ VCVF.

44 4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF
Variabilní náklady spojené s použitím další VF VCVF = PVF * Q, PVF … cena VF, Q … počet jednotek VF. Celkové příjmy TR = ARPVF * Q ARPVF … prům.příjmy z VF , Q … počet jednotek VF. Podnikání se vyplácí jestliže TR ≥ VCVF Dosazením získáme: ARPVF * Q ≥ PVF * Q Pak: ARPVF ≥ PVF

45 Křivky MRPVF; ARPVF a bod zvratu na křivce MRPVF
Dlouhodobě platí ARPVF ≥ PVF Křivka mezního produktu z výrobního faktoru MRPVF protíná křivku průměrného produktu výrobního faktoru ARPVF v jejím maximu.

46 4.2.8 Počátek poptávkové křivky po VF
pokud je MRPVF dodatečné jednotky VF vyšší než MRPVF předcházející jednotky VF, hodnota MRPVF roste rychlejším tempem než hodnota VF, a tudíž i hodnota ARPVF musí růst. pokud je MRPVF dodatečné jednotky VF nižší než MRPVF předcházející jednotky VF, hodnota MRPVF roste pomalejším tempem než hodnota VF, a tudíž i hodnota ARPVF musí klesat.

47 4.2.9 Trh kapitálových statků
Kapitálové statky dlouhodobě slouží k produkci dalších statků. Při používání kapitálových statků si firma kapitálový statek pronajímá. Při investování do kapitálových statků firma kapitálový statek kupuje.

48 4.2.9 Trh kapitálových statků
Podnikatel využije jednotku kapitálového statku pokud bude příjem z mezního produktu ≥ ceně za používání statku. MRPVF ≥ PVF, MRPVF je příjem z mezního produktu VF za dané období, PVF je cena VF za dané období V případě používání najatého kapitálového statku, MRPK ≥ v, MRPK ≥ OPC+ RC, MRPK …příjem z mezního produktu jednotky kapitálového statku, v .. nájemné kapit.statku. OPC .. nákl. obětovné příležitosti, RC .. reprodukční nákl. In = Ib-Ir, In … čisté investice, Ib … hrubé investice, Ir … obnovovací investice

49 4.2.9 Trh kapitálových statků
O rozhodování, zde bude firma kapitálové statky nakupovat či prodávat: Technický a technologický pokrok. Příjem z mezního produktu. Četnost inovací a rizika investic. Růst ekonomiky po dobu realizace investice. Politická stabilita, právní prostředí

50 Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.

51 4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu
V dlouhém období mají všechny náklady firmy variabilní charakter. Křivka AFC neexistuje a křivka AVC je křivkou AC. V krátkém období můžeme zvyšovat pouze jeden či málo vstupů.V dlouhém období zvyšujeme obvykle všechny vstupy. Tvary křivek průměrných nákladů v krátkém a dlouhém období se proto liší. (bakalářský kurz)

52 Příklad 4.6 Znázorněte graficky souvislost křivek LRAC a křivky tržní poptávky pro jednotlivé firmy dokonalé a nedokonalé konkurence.

53 Křivka dlouhodobých průměrných nákladů LRAC je obalovou křivkou křivek krátkodobých průměrných nákladů SRAC. Křivka LRAC je obvykle s růstem produkce nejprve klesající a potom rostoucí.

54 4.3.1 Náklady firmy v dlouhém období a vznik přirozeného monopolu
Křivka LRAC umožňuje vysvětlit i jednu z příčin existence oligopolu a dokonalého monopolu. Závisí na výnosech z rozsahu a na vzájemné poloze křivky LRAC a D.

55 monopolistická konkurence
Případ dokonalé konkurence - v odvětví může působit velké množství firem Celková poptávka v odvětví D je vzhledem k relativní velikosti firem obrovská. Jednotlivá firma je vzhledem k úzké křivce LRAC schopna vyrobit malý rozsah z celkové produkce – rozšiřování produkce se ji nevyplatí proto, že by to zvýšilo její průměrné náklady monopolistická konkurence

56 Případ oligopolu - v odvětví může působit jen několik málo firem
Celková tržní poptávka D může být rozdělena mezi několik málo firem. Jednotlivé firmy jsou totiž dostatečně velké na to, aby se dlouhodobě podstatným způsobem podílely na uspokojení celkové poptávky. oligopol

57 Případ dokonalého (přirozeného) monopolu
Křivka průměrných dlouhodobých nákladů LRAC dlouho klesá a protíná klesající části křivky celkové poptávky D1. Z toho vyplývá, že čím více statků určitý producent produkuje, tím nižší bude mít náklady na jednotku produkce. přirozený monopol

58 monopolistická konkurence
oligopol přirozený monopol

59 Náklady firmy v dlouhém období
Tvar křivky LRAC firem v odvětví určuje druh konkurence: U většiny firem je úzká LRAC - firmy vyrábějí s nízkými náklady malý objem produkce. Odvětví má charakter monopolistické konkurence. Široká LRAC jednotlivých firem značí nízké náklady na jednotku a lze vyrábět velké množství produktů. Odvětví má charakter oligopolu. Neustále klesající LRAC; vyplatí se rozšiřování produkce. Jde o přirozený monopol.

60 Síťový monopol Síťový monopol vzniká v situaci, kdy určitý produkt využívá najednou řada spotřebitelů a produkt je spotřebitelům dopravován prostřednictvím nějaké sítě (elektrické sítě, sítě plynového potrubí, vodovodní sítě, apod.). Spotřeba je rivalitní – pokud nějaký spotřebitel využívá nějakou jednotku daného produktu již ji nemůže využívat další spotřebitel.

61 Další příčiny expanze monopolu
Administrativní – monopol může vznikat v důsledku administrativních omezení, která ostatním producentům brání vstup do odvětví. Vlastnictví významného omezeného přírodního zdroje. Inovace, s níž určitý výrobce přišel a druzí ji v daných podmínkách nejsou schopni (alespoň dočasně) realizovat.

62 Historický administrativní monopol
Vzájemná nevraživost rodiny Taxisů, kteří si z organizování poštovských služeb dokázali udělat zlatý důl, a habsburských císařů vyvrcholila na počátku 17. století. Proto v roce 1622 získala nejvyšší dvorský poštovní úřad ve Vídni rodina Paarů, když Ferdinand II. vrchním dvorním poštmistrem jmenoval Kryštofa Paara.

63 Historický administrativní monopol
Úřad vrchního dvorního poštmistra byl v rodině Paarů dědičným od roku 1628 do roku 1743, kdy záležitosti pošty byly převedeny do kompetence dvorské komory, tj. státu. Po roce 1743 tak Paarům zbyl již jen čestný titul vrchního dvorního poštmistra, který byl už ovšem oddělen od skutečného výkonu této funkce.

64 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Graf rovnováhy přirozeného monopolu se liší od grafu krátkodobé rovnováhy firmy v nedokonalé konkurenci, neboť křivky průměrných i mezních nákladů mají klesající charakter – dodatečnou jednotku produkce lze vyrobit s nižšími náklady. I pro přirozený monopol platí MR ≥ MC

65 Znázorněte rovnováhu přirozeného monopolu.
Příklad 4.7 Znázorněte rovnováhu přirozeného monopolu.

66 Přirozený monopol Rovnováha přirozeného monopolu nastává pro takové množství produkce, pro které platí rovnost MC = MR.

67 Přirozený monopol P Q´

68 Přirozený monopol P Q´

69 Přirozený monopol P AC Q´

70 Přirozený monopol P AC Q´

71 Přirozený monopol P AC MC Q´

72 Přirozený monopol P AC MC Q´

73 Přirozený monopol P D=AR=MU AC MC Q´

74 Přirozený monopol P D=AR=MU AC MC Q´

75 Přirozený monopol P MR D=AR=MU AC MC Q´

76 Přirozený monopol P MR D=AR=MU P0 AC PAC MC PMC Q´0 Q´AC Q´MC Q´

77 Přirozený monopol EP/Q´AC=0 P MR D=AR=MU P0 AC PAC MC PMC Q´0 Q´AC
Q´MC Q´

78 Přirozený monopol EP/Q´AC>0 EP/Q´AC=0 EP/Q´AC<0 P MR D=AR=MU P0
PAC MC PMC EP/Q´AC<0 Q´0 Q´AC Q´MC Q´

79 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Pokud přirozený monopol nedokáže diferencovat cenu mezi subjekty a byl by schopen stanovit pouze jedinou cenu PMC, za kterou by dodával množství Q´MC, byla vy tato cena pod AC. Ekonomický zisk na jednotku by byl záporný EP/Q´MC < 0 Monopolista by měl ztrátu.

80 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Zneužívání monopolního postavení může stát bránit regulací. Jakou prodejní cenu by měl stát stanovit? Pokud by stát pro všechny spotřebitele stanovil cenu na úrovni PMC, byl by, monopolista ve ztrátě. Stát by jej musel dotovat. Optimální by byla cena PAC, při produkci Q´AC, kde se AC = AR a ekonomický zisk je nula. EP/Q´AC = 0

81 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Problémem je takovouto cenu stanovit, neboť stát pro to obvykle nemá dostatek informací. Regulované ceny jsou obvykle stanoveny tak, že přirozené monopoly dosahují zisku. Využívají své informační výhody a nadsazují náklady, což stát není schopen odhalit.

82 4.3.2 Analýza přirozeného monopolu
Existence přirozeného monopolu je spojena s negativy, neboť přirozený monopol není vystaven konkurenci a může zneužívat svého postavení.

83 4.3.3 Analýza dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace
Některé firmy dokáží snížit průměrné náklady pod úroveň svých konkurentů tím, že uvedou na trh nový inovovaný statek. Díky inovaci se může stát dočasně monopolistou, až do okamžiku, kdy tuto svou odlišnost ztratí .

84 Příklad 4.8 Znázorněte rovnováhu dočasného monopolu na základě inovace, kdy tento monopol dosahuje kladného EP/Q´. Znázorněte, k čemu bude v takovém případě docházet.

85 Dočasný inovační monopol
Firma má v důsledku inovace monopolní postavení. Poptávka po produktech firmy je v poloze d0 a křivka mezního příjmu v poloze MR0. Firma vyrábí takový objem produkce, pro který MR ≥ MC, tedy produkci Q´0 při ceně P0. Na d1 je ekonomický zisk nulový

86 Dočasný inovační monopol
Firma má v důsledku inovace monopolní postavení. Poptávka po produktech firmy je v poloze d0 a křivka mezního příjmu v poloze MR0. Firma vyrábí takový objem produkce, pro který MR ≥ MC, tedy produkci Q´0 při ceně P0. Na d1 je ekonomický zisk nulový

87 Dočasný inovační monopol
Q´

88 Dočasný inovační monopol
Q´

89 Dočasný inovační monopol
AC Q´

90 Dočasný inovační monopol
AC Q´

91 Dočasný inovační monopol
AC MC Q´

92 Dočasný inovační monopol
AC MC d0=AR0=MU0 Q´

93 Dočasný inovační monopol
AC MC d0=AR0=MU0 Q´

94 Dočasný inovační monopol
AC MC d0=AR0=MU0 Q´

95 Dočasný inovační monopol
AC MC d0=AR0=MU0 MR0 Q´

96 Dočasný inovační monopol
EP/Q´1>0 AC MC P0 d0=AR0=MU0 MR0 Q´0 Q´

97 Dočasný inovační monopol
EP/Q´1>0 AC MC P0 d0=AR0=MU0 MR0 Q´1 Q´0 Q´

98 Dočasný inovační monopol
EP/Q´1>0 AC MC EP/Q´1=0 P0 P1 d0=AR0=MU0 MR0 MR1 d1=AR1=MU1 Q´1 Q´0 Q´

99 Dočasný inovační monopol
EP/Q´1>0 AC MC EP/Q´1=0 P0 P1 d0=AR0=MU0 MR0 MR1 d1=AR1=MU1 Q´1 Q´0 Q´

100 Dočasný inovační monopol
U inovačního monopolu nelze je nabízené množství společensky neefektivní. Zvýšení tohoto množství statků nad bod s MR = MC by snižoval ekonomický zisk jako odměnu z inovace. Inovace není zadarmo. Její realizaci podmiňuje výzkum na jehož další financování lze kladný zisk využit. Po určité době začnou inovaci využívat další producenti. Křivka poptávky po produktech původního inovátora se posune jihozápadně až do bodu dotyku s AC.

101 Dočasný inovační monopol
Vzhledem k tomu, že inovace zlepšuje postavení spotřebitelů, není důvod k tomu, aby se výrobce ekonomického zisku vzdával. Spotřebitelé jsou dostatečně uspokojeni tím, že v důsledku inovace mohou statek koupit za nižší cenu apod.

102 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Firmy v oligopolním postavení realizují čistý přebytek. V bodě rovnováhy firmy (MC = MR) jsou AC nižší než průměrné příjmy AR. Rozdíl tj. ekonomický zisk, je čistým přebytkem oligopolisty.

103 Součet modré a červené plochy jsou tržby
Přebytek oligopolu Modrá plocha znázorňuje kladný ekonomický zisk firmy EP = Q´0 * (AR – AC) Červená plocha znázorňuje celkové náklady TC = Q´0 . PAC Součet modré a červené plochy jsou tržby

104 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Nový producent na oligopolním trhu může velkou produkcí, posunout poptávkovou křivku d až pod úroveň průměrných nákladů. Někteří oligopolisté budou mít záporný ekonomický zisk a z odvětví odjedou. Poptávková křivka d se pak zase posune nad úroveň průměrných nákladů.

105 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Vstup nového producenta často způsobí, že alespoň u některých producentů bude rozdíl AEP = AR - AC pro každou velikost produkce záporný a z odvětví odjedou. Poptávková křivka d se v tomto případě posune nad úroveň průměrných nákladů.

106 Příklad 4.9 Znázorněte rovnováhu oligopolu, kdy oligopol dosahuje kladného EP/Q´ včetně mrtvé ztráty oligopolu. Znázorněte dále situaci, kdy na oligopolní trh vstoupí další firma, přičemž některý z oligopolů v důsledku tohoto vstupu bude mít záporný EP/Q´.

107 Oligopolní trh, na kterém je příliš mnoho firem
Vstup způsobí posun nabídkové kř. S, pročež se posune i křivka mezního příjmu firmy MR. V bodě nové rovnováhy firmy jsou AC firmy vyšší než AR a EP/Q´<0. V dlouhém období proto někteří producenti odejdou a křivka poptávky se posune zpět. Oligopolisté pak budou opět dosahovat ekonomického zisku. Posun křivky tržní nabídky

108 4.3.4 Oligopol a problematika přebytku
Oligopolní trhy vznikají tam, kde jsou náklady na vstup do odvětví vysoké. Oligopolní firmy mohou dlouhodobě realizovat čistý přebytek v podobě kladného ekonomického zisku.

109 Příklad 4.10 Znázorněte rovnováhu firmy v případě plné cenové diskriminace.

110 Výrobce dosahuje proměnlivé ceny
Prodávající je schopen každému kupujícímu stanovit maximální cenu, kterou je kupující ochoten zaplatit Křivka poptávky kupujícího d je zároveň křivkou mezního příjmu MR. Kupující zaplatí za dodatečné množství cenu P, která je pro prodávajícího mezním příjem z dodatečné jednotky. Křivka AR leží nad křivkou MR.

111 Výrobce dosahuje proměnlivé ceny
Mezní příjem je roven ceně za poslední jednotku. Výrobce bude produkovat takové Q´ kde, MC ≤ MR. To pro 7 jednotek statku. Počet jednotek produkce Q´ Cena, za kterou je prodávána daná jednotka P Celkový příjem TR Mezní příjem MR Průměrný příjem AR Celkové náklady TC Průměrné náklady AC Mezní náklady MC Zisk EP 1 800 540 260 2 780 1 580 790 840 420 300 740 3 2 320 773,33 1 090 363,33 250 1 230 4 680 3 000 750 1 300 325 210 1 700 5 600 3 600 720 1 550 310 2 050 6 500 4 100 683,33 1 850 308,33 2 250 7 380 4 480 640 2 210 315,71 360 2 270 8 240 4 720 590 2 600 390 2 120 9 80 4 800 533,33 3 100 344,44 10 20 4 820 482 4 000 400 900 820

112 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci
Individuální cena vede k diskriminaci 1. stupně (plná či úplná cenová diskriminace). Spotřebitelé nerealizují žádný spotřebitelský přebytek, platí maximální cenu, kterou jsou ochotni zaplatit. Veškerý přebytek připadá výrobci.

113 4.3.5 Cenová diskriminace v nedokonalé konkurenci
Realizace obvykle nespočívá v stanovení speciální ceny každému kupujícímu. Prodávající častěji stanoví dvě či několik cen (např. ceny pro studenty, seniory…). To rovněž rozšiřuje počet spotřebitelů, kteří jsou ochotni koupit si daný statek. cenová sleva, pokud si zákazník koupí více statků, sleva v určitých obdobích např. zájezdy „first minute“ nebo „last minute“, „happy hours“, kupující získá nárok na slevu po splnění nějaké podmínky (např. vystřihne slev-kupón a tento předloží).

114 Znázorněte rovnováhu monopsonu.
Příklad 4.11 Znázorněte rovnováhu monopsonu.

115 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Monopson je situace, kdy je na trhu jediný kupující. Nejčastěji se s monopsonem setkáváme na trhu VF.

116 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů

117 Co se na trhu VF stane s čistým přebytkem v podmínkách monopsonu?
4.3.6 Monopson na trhu VF Co se na trhu VF stane s čistým přebytkem v podmínkách monopsonu? Z omezené možnosti volného vstupu i výstupu z odvětví plyne, že křivka poptávky monopsonu je zároveň křivkou tržní poptávky.

118 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Předcházející zaměstnané jednotky tak budou dostávat část čistého přebytku – jejich odměna bude vyšší než jejich náklady obětované příležitosti. Na druhou stranu zvýšení odměny těmto předcházejícím jednotkám povede k tomu, že monopson nebude zaměstnávat optimální počet jednotek VF. Monopson zrealizuje část čistého přebytku.

119 Monopson na trhu VF Monopsonu se vyplatí zaměstnat právě 12 jednotek daného VF. Pokud by zaměstnal 13. jednotku, tak by příjem z mezního produktu (tj. mezní příjem) byl nižší než mezní náklady spojené se zaměstnáním této jednotky Počet jednotek VF (Q) Odměna za jednotku VF – vyplácena všem jednotkám VF (PVF) Celkové náklady – náklady na všechny jednotky VF (TCVF = Q* PVF) Mezní náklady spojené se zaměstnáním dané jednotky (MCVF = TCVF n+1 - TCVF n) Příjem z mezního produktu dané jednotky VF (MRPVF) 10 1 000 10 000 11 1 100 12 100 2 100 3 000 12 1 200 14 400 2 300 2 500 13 1 300 16 900 2 000 14 1 400 19 600 2 700 1 500

120 Monopson na trhu výrobních faktorů
Rozdíl mezi příjmem z mezního produktu daného množství VF MRPQ0 a cenou, kterou tyto VF dostávají P0, tvoří EP/Q´ monopsonu. Přebytek je znázorněn modrou plochou. Jednotky VF předcházející jednotce Q0 pak realizují čistý přebytek ve výši rozdílu ceny, kterou dostávají P0 a ceny, za kterou by byly ochotny nechat se zaměstnat – tento přebytek je znázorněn červenou plochou. DVF = MRPVF je křivka poptávky monopsonu po VF (totožná s křivkou příjmu z mezního produktu výrobního faktoru).

121 4.3.6 Monopson na trhu výrobních faktorů
Pokud na trhu VF existuje monopson (jediný poptávající), tak ty jednotky VF, které by byly ochotny nechat se zaměstnat (použít) za nižší cenu, realizují přebytek. Pokud však poptávající VF nezaměstná (nepoužije) všechny jednotky VF, které jsou k dispozici, realizuje i monopson čistý přebytek.

122 Příklad 4.5 Graficky znázorněte na křivce tržní nabídky a poptávky po kapitálových statcích následující situace: - vyšší zdanění firem - politická nestabilita - inovace snižující náklady - zrychlení odpisování - růst mzdových nákladů osob vyrábějících kapitálové statky - zvýšení (snížení) výnosu z kapitálových statků - nové investice zahraničních firem (otevření nových továren produkujících kapitálové statky). - pokles produktivity práce

123 jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz
Magisterský kurz VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.