GLOBÁLNÍ SPOLEČENSKÉ PROBLÉMY

Prezentace na téma: "GLOBÁLNÍ SPOLEČENSKÉ PROBLÉMY"— Transkript prezentace:

1 GLOBÁLNÍ SPOLEČENSKÉ PROBLÉMY
Mgr. Michal Oblouk

2 stav, kdy prostředí neposkytuje dostatek zdrojů pro obživu populace
PŘELIDNĚNÍ stav, kdy prostředí neposkytuje dostatek zdrojů pro obživu populace příčiny - nárůst plodnosti, pokles úmrtnosti, zvýšená imigrace nebo vyčerpání zdrojů v některých zemí (např. Indie) přibývá ve městech obyvatelstva tak rychle, že stávající infrastruktura nedostačuje a lidé si staví vlastní nuzná obydlí hned za stávající zástavbou nejvýznamnější růst populace byl zaznamenán po roce 1960, a to hlavně díky pokrokům v medicíně a zemědělství - mnohé země přijímají různá opatření, aby zbrzdily prudký nárůst vlastního obyvatelstva následky - větší růst průmyslu, rychlejší těžba přírodních zdrojů a nárůst znečištění životního prostředí

3 proces koncentrace obyvatelstva do měst a s tím související změny
URBANIZACE proces koncentrace obyvatelstva do měst a s tím související změny úzce spojena s průmyslovou revolucí - vznikla ve Spojeném království (stát s největší urbanizací na světě - 90 % obyvatel žije ve městech) světová urbanizace stále stoupá a v současnosti se nachází na 48,6 %, Česká republika má urbanizaci 74,6 % příliv lidí do měst je nejvýraznější v rozvojových zemích, kde města rostou obrovským tempem - nedostatek pracovních příležitostí, chudoba, drogy a alkohol, kriminalita, kulturní vykořenění a ztráta identity (mnoho lidí žije v chudinských čtvrtích, tzv. slumech, bez jakékoli infrastruktury) důsledky - riziko návalového horka, zvýšená spotřeba elektřiny, snižuje se dostupné množství obdělávatelné půdy, snižuje se kvalita vody a ovzduší, zmenšení místní biodiverzity

4 CHUDOBA nejzávažnější globální problém lidstva
stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb hmotná nouze, nedostatek potravin, nezávadné pitné vody, ošacení, špatná situace s bydlením, nedostatečný či žádný přístup k základní zdravotní péči a ke vzdělání důsledky - chronický hlad, podvýživa, nedostatečná imunita, nevzdělanost, náchylnost k nemocem, vysoká dětská úmrtnost nebo nízká střední délka života, vysoká kriminalita v roce 2001 žila celkem 1,1 miliarda lidí ve stavu extrémní chudoby (méně než 1 USD na den, za méně než 2 USD denně žilo ve stejném roce zhruba 2,7 miliardy lidí) - nejvíce chudých žije v subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii

5 Procento populace žijící pod 1,25$ za den

6 Mapa světa zobrazující Index lidského rozvoje – pokus o vyjádření kvality života

7 VÁLKY VÁLKA = stav organizovaného násilí mezi dvěma nebo více skupinami lidí, násilí = mocenský prostředek k prosazení politických, náboženských, ideologických, ekonomických nebo jiných cílů vznikají z různých příčin - státy většinou válčí o získání moci (válka ve Vietnamu), strategických surovin (válka v Zálivu), kolonií (první světová válka), či z ideologických důvodů (válka v Koreji) mezinárodní války – řecko-perské, stoletá, husitské, třicetiletá, sedmiletá, napoleonské, búrské, první světová, druhá světová,… občanské války – války růží, anglická, americká, ruská, španělská, řecká, čínská,…

8 MEZINÁRODNÍ VÁLKY 1946 – 1975 Válka v Indočíně 1947 – 1948/1949 Válka v Kašmíru 1948 – 1949 Arabsko-izraelská válka 1950 – 1953 Korejská válka 1954 – 1962 Alžírská válka 1959 – 1975 Válka ve Vietnamu 1962 Karibská krize 1967 Šestidenní válka 1971 Indicko-pákistánská válka 1973 Jomkipurská válka 1979 – 1989 Sovětská válka v Afghánistánu 1980 – 1988 Irácko-íránská válka 1982 Válka o Falklandy 1990 – 1991 Válka v Zálivu 1999 Válka v Kosovu 2000 – 2005 Druhá intifáda od 2001 Válka proti terorismu 2011 Vojenská intervence v Libyi 2014 Vojenská intervence proti Islámskému státu

9 OBČANSKÉ VÁLKY - příčiny: národnostní rozpory – většinou se jedná buď o požadavek autonomie či odtržení části území země, nebo o snahu některého z etnik převzít kontrolu nad řízením státu, např. občanská válka v Jugoslávii, válka v Kosovu a válka ve Rwandě mocenské a ideologické rozpory – např. o osobu či stranu stojící v čele země, nebo o formu státního zřízení, např. finská občanská válka, ruská občanská válka, španělská občanská válka nebo občanská válka v Nepálu náboženské rozpory – např. husitské války v českých zemích, hugenotské války ve Francii nebo Libanonská občanská válka Guatemalská občanská válka (1960 – 1996) Konflikt v Severním Irsku (1968 – 1998) Občanská válka v Kambodži (1970 – 1975) Libanonská občanská válka (1975 – 1990) Sandinistická revoluce (1979 – 1990) Salvadorská občanská válka (1980 – 1992) Genocida ve Rwandě (1994) První a druhá čečenská válka (1994 – 1996, ) První a druhá válka v Kongu (1996 – 1997, ) Válka v Jugoslávii (1991 – 2001) Občanská válka v Angole (1975 – 2002) Občanská válka v Sierra Leone (1991 – 2002) Nepálská občanská válka (1996 – 2006) Občanská válka na Šrí Lance (1983 – 2009) Konflikt v Dárfúru (2003 – 2009) Válka v Iráku (2003 – 2011) Povstalci na Filipínách (30. léta – současnost) Občanská válka v Afghánistánu (1976 – současnost) Vnitřní konflikt v Peru (1980 – současnost) Občanská válka v Ugandě (1987 – současnost) Kašmírský konflikt (1989 – současnost) Občanská válka v Somálsku (1991 – současnost) Občanská válka v Sýrii (2011 – současnost) Občanská válka v Mali (2012 – současnost) Mexická drogová válka (2006 – současnost) Válka na východní Ukrajině ( současnost) Občanská válka v Libyi (2014 – současnost)

10

11 TERORISMUS užití násilí nebo hrozby násilím s cílem zastrašit protivníka a dosáhnout politických cílů, někdy vydírání s cílem dosáhnout splnění konkrétních politických požadavků terči jsou většinou civilisté metody - atentáty, bombové útoky, únosy osob nebo dopravních prostředků a další násilné akty skupiny ultrapravicové, ultralevicové, náboženské, národnostně vymezené, revolucionářské nejznámější teroristické útoky – Mnichov ( ), Oklahoma City ( ), New York ( ), Bali ( ), Moskva ( ), Madrid ( ), Beslan ( ), Londýn ( ), Bombaj ( , 26. – ), Norsko ( ), Paříž ( ), Brusel ( ), Nice ( )

12 ISLÁMSKÝ TERORISMUS

13 TERORISTICKÉ ORGANIZACE
Irská republikánská armáda (IRA) ETA (baskická nacionalistická a separatistická organizace) Organizace Abú Nidala (Palestina) Hamás (Hnutí islámského odporu, Palestina) Brigády mučedníků Al-Aksá (militantní organizace, Palestina) Hizballáh (Strana Boží, Libanon) Al-Káida (militantní islámská teroristická organizace) Tálibán (radikální nábožensko-politická skupina, Afghánistán) Tamilští tygři (militantní nacionální organizace, Srí Lanka) Džamá islámíja (Muslimské společenství, Filipíny) Světlá stezka (maoistická teroristická organizace, Peru) Revoluční ozbrojené síly (ultralevicová povstalecká organizace, Kolumbie) Islámský stát (radikální islámská teroristická organizace, Irák) Boko Haram (salafistická islamistická povstalecká skupina, Nigérie)

14 trestná činnost organizovaných skupin
ORGANIZOVANÝ ZLOČIN trestná činnost organizovaných skupin cíle - co největší zisk, příp. jiné výhody (vliv) metody - ilegální podnikání, pronikání do legální ekonomiky, zejména v oblastech obchodu s drogami, zbraněmi, lidmi, rizikovým materiálem, praní špinavých peněz, padělání bojem s organizovaným zločinem se zabývá např. americký úřad FBI, evropský Europol či mezinárodní Interpol, v ČR Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) ruská mafie (nejlépe organizované a nejrychleji rostoucí zločinecké seskupení) balkánský organizovaný zločin (pašování drog, pašování zbraní a vojenského materiálu, obchod s ženami) italská mafie (Cosa Nostra, Camorra) asijský organizovaný zločin (čínská a vietnamská mafie)

15

16 Syndrom získaného selhání imunity
AIDS Syndrom získaného selhání imunity soubor příznaků a infekcí, který je následkem poškození imunitního systému člověka virem HIV nemoc byla poprvé zaznamenána v roce 1981 a stále zůstává téměř vždy nevyléčitelnou a smrtelnou způsoby přenosu - krví, sexuální přenos (sperma, poševní sekret), přenos z matky na dítě inkubační doba nemoci je 3–8 týdnů, po které se objevují příznaky akutní infekce HIV, které jsou velmi podobné chřipce, po odeznění přechází nemoc do latentního stadia, během kterého nemocný nepociťuje žádné potíže, po ní následuje zhroucení imunitního systému – AIDS (u dospělých je střední doba mezi nákazou virem HIV a propuknutím nemoci AIDS přibližně deset let) na světě je dnes okolo 40 milionů nakažených, 3/4 z nich žijí v subsaharské Africe, silně postižena je také jižní Asie, v Evropě pak země bývalého Sovětského svazu (největší počet nakažených žije v Jižní Africe, Nigerii a Indii) prevence - sexuální abstinence, dlouhodobý monogamní vztah s nenakaženým partnerem, omezený počet životních partnerů a použití kondomu pro každý jeden pohlavní styk

17

18 CIVILIZAČNÍ CHOROBY skupina nemocí, které se častěji vyskytují ve vyspělých zemích než v zemích třetího světa - důsledek moderního městského životního stylu příčiny - konzumace průmyslově vyráběných potravin, příjem kaloricky bohatých potravin (zejména tučných a slaných jídel), nadměrná konzumace jídla, alkoholu a cigaret, nadměrný a trvalý stres, nedostatek fyzického pohybu ateroskleróza (kornatění tepen) infarkt myokardu (ischemická choroba srdeční) cévní mozková příhoda (mozková mrtvice) hypertenze (vysoký tlak) obezita (otylost) diabetes mellitus (cukrovka) rakovina (nádorové onemocnění) revmatické nemoci (artritida, Bechtěrevova nemoc, lupénka) předčasné porody a potraty některé vrozené vývojové vady nervového systému novorozenců Alzheimerova choroba (neurodegenerativní onemocnění mozku) chronický únavový syndrom (dlouhotrvající a neustupující únava) zácpa (porucha zažívání) syndrom vyhoření (psychický stav – prožitek vyčerpání) deprese (stav psychiky)

19 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99elidn%C4%9Bn%C3%AD