ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST

ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST
PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Téma 4. Příprava dřeva Obor: Truhlář Ročník: První Zpracoval: Ing. Křupala Karel TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tento výukový materiál vypracoval samostatně, a to na základě poznatků získaných praktickými zkušenostmi z pozice učitele ve Střední odborné škole Josefa Sousedíka Vsetín, a za použití níže uvedených informačních zdrojů a literatury. Tento výukový materiál byl připravován se záměrem zkvalitnit a zefektivnit výuku minimálně v 17 vyučovacích hodinách. Ve Vsetíně dne …………………………………….. podpis autora TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

4. Příprava dřeva Přípravou dřeva rozumíme technologickou úpravu dřeva a jeho ochranu před znehodnocením. Rozlišujeme technologickou úpravu dřeva sušením, nebo působením tepla a vlhka, tj. hydrotermickou úpravu. Vysoušením na určitou vlhkost upravujeme dřevo před jeho zpracováním na konečné výrobky jako nábytek, okna, dveře apod. Hydrotermická úprava se využívá před zpracováním dýhárenské kulatiny na dýhy, před ohýbáním dřevěných hranolků, nebo pro barevné zušlechtění řeziva. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

a) Sušení dřeva, účel, způsoby sušení a vady vzniklé sušením Účelem sušení je odstranění přebytečné vlhkosti ze dřeva odpařením do okolního prostředí. Sušením se snižuje hmotnost dřeva, zlepšuje se jeho obrobitelnost, snižuje se sklon k sesychání, bobtnání a borcení, zlepšují se fyzikální a mechanické vlastnosti. Se snížením vlhkosti pod 20% se dřevo chrání před růstem dřevokazných hub a plísní a suší-li se při teplotě nad 40° C zničí se dřevokazný hmyz a jeho zárodky. Sušení dřeva rozdělujeme na sušení přirozené a umělé. Přirozené sušení využívá k odpařování vlhkosti atmosferický vzduch s jeho přirozeným prouděním. Je nenáročné, zdlouhavé a závisí na klimatických podmínkách. Umělé sušení provádíme v sušárnách je náročnější a nákladnější, sušení trvá kratší dobu. Rozlišujeme sušení: - Teplovzdušné , kdy se teplo přenáší do dřeva proudícím teplým vzduchem. - Přehřátou párou , využívá sušící schopnosti přehřáté páry. - Dielektrické, teplo se vyvíjí uvnitř materiálu účinkem elektrického proudu o vysoké frekvenci. -Kontaktní, při dotyku s pevným vyhřívaným předmětem (sušení dýh). TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Druhy vody ve dřevě Podle toho, v které části dřevních buněk je voda uložena a jak je na dřevo vázaná, rozlišujeme vodu volnou, vodu vázanou a vodu chemicky vázanou. Voda volná je v kapalném stavu a snadno ze dřeva uniká. Ztrátou vody volné se nemění objem dřeva, pouze klesá jeho hmotnost. Voda vázaná je obsažena ve stěnách buněk, je v podobě páry. Při jejím uvolnění dřevo sesychá. Hmotnost pomalu klesá. Při uložení suchého dřeva do vlhkého prostředí dřevo vlhkost ze vzduchu opět nabírá – dřevo bobtná. Voda chemicky vázaná je součástí molekul celulózy a na sušení dřeva nemá význam. Rovnovážná vlhkost dřeva, bod nasycení dřevních vláken Dřevo je hygroskopický materiál a má snahu přizpůsobovat svou vlhkost podmínkám prostředí, v němž se nachází. Vypařuje vodu vázanou do vzduchu, nebo ji ze vzduchu přijímá až do stavu, kdy se vyrovná tlak vodní páry ve dřevě a okolním vzduchu. Tento stav se nazývá stav vlhkostní rovnováhy (SVR), a dřevo při ní dosáhne rovnovážnou vlhkost. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Bod nasycení dřevních vláken (BNV) Je to stav, kdy ve dřevě není obsažena žádná voda volná a vlhkost dřeva tvoří pouze maximální množství vody vázané v buněčných stěnách. V dřevařské praxi se uvádí BNV jednotně jako 30% vlhkosti dřeva. BNV tvoří hranici mezi vodou volnou a vázanou, protože vypařováním vody vázané začíná dřevo sesychat. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Obsah vody ve dřevě. Vyjadřuje se v procentech jako podíl hmotnosti vody ve dřevě k hmotnosti absolutně suchého dřeva. Podle obsahu vlhkosti rozlišujeme dřevo: - mokré s vlhkostí nad 100% - syrové – čerstvě pokácené od 50 do 100% - vzduchosuché 15 – 20% - vysušené uměle 4 – 12% - vysušené na přepravní vlhkost 20% - absolutně suché 0% vlhkosti Zjišťování vlhkosti dřeva a) Zkouška vážením Je nejpřesnější. Pro zjištění vlhkosti se odebírá několik vzorků. Po vyříznutí vzorku se tento ihned zváží na laboratorních vahách s přesností na 0,1g a hmotnost se zapíše. Je to hmotnost vzorku před sušením - Mw. Vzorek se vloží do laboratorní sušárny, kde se suší do absolutně suchého stavu tj. vlhkosti 0%. Vlhkosti 0% dosáhne vzorek tehdy, když po sobě dvě měření hmotnost jsou stejné – Mo. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Vlhkost se vypočítá podle vzorce: Mw - Mo W = ---------------
Vlhkost se vypočítá podle vzorce: Mw - Mo W = (%) Mo b) Měření vlhkosti elektrickými vlhkoměry Tento způsob měření je přesný od 5 – 25% vlhkosti. Nad 25% vlhkosti jsou naměřené hodnoty pouze orientační. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Činitelé ovlivňující proces sušení Jsou to vysoušecí podmínky, které rozdělujeme na hlavní a vedlejší. a) Hlavní vysoušecí podmínky: - teplota vzduchu - vlhkost vzduchu - proudění vzduchu b) Vedlejší vysoušecí podmínky: - druh dřeviny (hustota dřeva) - tloušťka a ostatní rozměry sušeného materiálu -počáteční a konečná vlhkost sušeného materiálu - technický stav sušárny a jeho provoz TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Změny ve dřevě při sušení Při sušení dochází ke změnám rozměrů a tvaru sušeného materiálu, k jeho znehodnocení výsušnými trhlinami, kornatěním aj. Změny rozměrů – sesychání a bobtnání dřeva. Při snižování vlhkosti pod BNV dochází k sesychání dřeva, při zvyšování vlhkosti k BNV dochází k zvětšování rozměrů tj. k bobtnání dřeva. Střídáním těchto změn nazýváme pracování dřeva. Rozeznáváme sesychání dřeva ve třech směrech: - sesychání v podélném směru, je nejmenší a pohybuje se v rozsahu 0,1 – 0,6 % - sesychání v radiálním směru 3 – 5 % - sesychání v tangenciálním směru % Velikost objemového sesychání je asi 15 %. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Borcení dřeva Borcením dřeva se rozumí tvarové změny vzniklé nestejnoměrným sesycháním dřeva, vlivem vad růstu a nesprávným proložením. a) Borcení příčného průřezu Tvar příčného průřezu se nestejnoměrným sesycháním mění: - čtvercový průřez hranolku se mění na obdélníkový nebo kosočtverečný; - kruhový průřez na elipsový ; - obdélníkový průřez bočního řeziva se v šířce prohýbá a tvoří tzv. korýtko; - středové řezivo se více sesychá v tloušťce a méně v šířce. b) Borcení podélné Tvar řeziva se ve směru délky mění vlivem nepravidelnosti v růstu nebo nesprávným uložením při vysoušení. - do oblouku - do tvaru šavle, tzv. hákové - šroubové tj. přes roh nazývané taky do vrtule. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Příčné borcení Podélné borcení
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Zkornatění dřeva Je to skrytá vada vzniklá v důsledku velkých napětí ve dřevě při sušení dřeva v sušárnách. Zjišťuje se tzv. vidličkovou zkouškou obvykle na konci sušení dřeva. Pro odstranění kornatění se řezivo na konci sušení ošetřuje pařením. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Výsušné trhliny Trhliny jsou nejzávažnější vadou při sušení dřeva
Výsušné trhliny Trhliny jsou nejzávažnější vadou při sušení dřeva. Rozeznáváme trhliny: - povrchové - vnitřní - čelní (koncové) - dřeňové Zřícení buněk (kolaps) Nastává při prudkém sušení řeziva s vysokou vlhkostí (nad 50 %) při rychlém unikání vody volné ze dřeva. Dochází k deformaci buněčných stěn, které se propadají do buněčných prostorů. Zřícení buněk nelze odstranit a toto řezivo je již nepoužitelné. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

b) Přirozené sušení, sklady řeziva Přirozené sušení je sušení řeziva uloženého v hráních na volném prostranství, kdy využíváme klimatických podmínek a to: - teploty okolního vzduchu - relativní vlhkosti vzduchu - přirozeného proudění vzduchu Základní výhodou přirozeného sušení dřeva je úspora energie. Vzduch se v hráni pohybuje dvěma směry, a to vodorovně a svisle. Vodorovné proudění vzduchu zajišťuje vítr, který vstupuje do boku hráně a proniká do ní mezerami mezi vrstvami řeziva. Svislé proudění vzduchu nastává v důsledku toho, že teplý a suchý vzduch, který proudí ve dne do hráně shora a s boku se zvlhčuje, ochlazuje, klesá dolů a opouští hráň spodem. Dřevo se ve dne ohřívá a vzhledem k jeho akumulační schopnosti se v hráni udržuje značné množství tepla. Proto chladnější vzduch, který večer a v noci vstupuje do hráně se v ní ohřívá a pohybuje se směrem nahoru. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Přirozené sušení je zdlouhavé
Přirozené sušení je zdlouhavé. Doba sušení závisí na ročním období, počasí, druhu a tloušťce řeziva, hustotě jeho uložení a počáteční vlhkosti. Dřevo se vysuší jen na 15 % vlhkosti. Sklad řeziva Nejvhodnější pro sklad je suché větrné místo. Plocha skladu bez vegetace, rovná s odvodem srážkové vody, betonová nebo s vrstvou štěrku. Velké sklady jsou rozděleny na více částí mezi kterými jsou manipulační cesty. Sklady jsou vybaveny protipožárním zařízením. Pro manipulaci s řezivem se používají vysokozdvižné vozíky boční nebo čelní. Celý sklad má být oplocen pletivem. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

c) Stavba hrání, ochrana před popraskáním Hráně se staví na betonové podstavce vysoké min. 400 mm. Vzdálenost středů podstavců po délce hráně je odvislá od tloušťky ukládaného řeziva a bývá obvykle 100 cm, u tlustšího řeziva do 150 cm. Šířková vzdálenost podstavců je 130 cm. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Na betonové podstavce se pokládají impregnované hranoly průřezu 100 x 120 až 140 x 160 mm. Na tyto hranoly se pokládají prokladky o tloušťce 18 – 24 mm, šířky 40 až 60 mm. Hráň má být od země ve výšce min. 500 mm. Důležité je aby podkladní hranoly ležely ve stejné rovině. Rozlišujeme dva typy hrání a to kmenované hráně a běžné pravoúhlé hráně krabicového tvaru. Do kmenované hráně se ukládá čerstvě nařezané neomítané řezivo do tvaru kmene. Do pravoúhlé hráně se ukládá řezivo omítané i neomítané při šířce hráně max. do 200 cm a výšce 2 m, při použití vysokozdvižných vozíků až do 6 m. Řezivo se ukládá pravou stranou nahoru ( korýtkování bočního řeziva ). Mezi jednotlivými kusy řeziva v každé vrstvě se nechávají mezery, které vytvářejí svislé tahy pro proudění vzduchu v hráni. Proklady se ukládají ve všech vrstvách přesně nad sebou. Řezivo se musí uložit do hráně v zimním období do 3 dnů. V letním období je nutno řezivo uložit v kratší době hlavně borovici a buk do 24 hod. Uložená hráň se musí zastřešit. Přesah střechy min. 15 cm z každé strany. Sklon střechy °. Hráň se opatří tabulkou s údaji o druhu, rozměrech, množství a době uložení. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Způsoby ukládání řeziva

Ukládání řeziva různých délek

Zastřešení hrání TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ukládání řeziva pomocí čelního vysokozdvižného vozíku

Ochrana čel před popraskáním
Ochrana čel před popraskáním. Řezivo větších tlouštěk hlavně listnaté se musí chránit před vznikem čelních trhlin. Ochrana se provádí: - přesahem krajních prokladů přes čela řeziva, - nátěrem čel bílou barvou, - přibitím tenkých prkének na čela fošen dražších dřevin, - zarážením ,,S,, háků z plechu do tlustých sortimentů (trámů, pražců) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

d) Umělé sušení, vybavení sušáren Pod pojmem umělé sušení dřeva se rozumí sušení, při kterém se vlhkost obsažená ve dřevě teplem mění na vodní páru. Voda se ve dřevě změní na páru a na povrchu dřeva se odpaří. Odtud se odvádí pomoci nejrůznějších postupů. Podle druhu přiváděného tepla, nebo technického vybavení sušárny se rozlišuje sušení komorové, kondenzační, vysokofrekvenční a vakuové. Umělým sušením se zkracuje doba sušení na několik dní nebo hodin. Nejčastěji používané sušení se provádí v teplovzdušných komorových nebo tunelových sušárnách. Při sušení v komorových sušárnách zůstává řezivo uložené v hráních stále na stejném místě a během sušení se mění teplota a vlhkost vzduchu podle toho jak klesá vlhkost dřeva, anebo v určitých časových intervalech. Při sušení v tunelových sušárnách se řezivo na sušárenských vozících plynule zaváží do sušárny tzv. ,,mokrým koncem,, a během sušení se pohybuje k tzv. ,,suchému konci, odkud se plynule vyváží. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Princip sušení v komorové sušárně

Složení komorové sušárny na řezivo

Navážení hrání řeziva do sušárny

Vybavení komorových sušáren
Vybavení komorových sušáren. Teplovzdušné sušárny jsou vybaveny: topným zařízením, zařízením pro vlhčení vzduchu, zařízením pro proudění a výměnu vzduchu a měřícími přístroji. - Topné zařízení Topným médiem v teplovzdušných sušárnách je pára, která se přivádí do rozdělovače z něhož jde pára do topných těles a vlhčících trubek. Topné tělesa jsou z žebrovaných trubek upravených podle výrobců sušáren. Topná tělesa se umisťují ve směru proudění vzduchu za ventilátory. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- Vlhčící zařízení Upravuje vlhkost vzduchu v sušárně, zejména na začátku sušení a při odstraňování zkornatění sušeného řeziva. Vlhčící trubka je umístěna za topnými tělesy, aby pára vlhčila vzduch před vstupem do hráně. Trubky mají průměr asi 50 mm a jsou děrované. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- Zařízení pro proudění a výměnu vzduchu Proudění vzduchu v sušárně zajišťují ventilátory. Používají se hlavně ventilátory osové s možností reverzního chodu. K výměně vzduchu v sušárně slouží odvětrávací a nasávací komíny. Odvětrávací komíny slouží k odvodu vlhkého vzduchu ze sušárny. Z venku se přivádí čerstvý vzduch nasávacími komíny. Množství vzduchu procházejícího komíny se řídí klapkami. - Měřící přístroje V průběhu sušícího procesu se měří: vlhkost dřeva, teplota a vlhkost vzduchu, rychlost proudění vzduchu a spotřeba elektrické energie a páry. - vlhkost dřeva se měří před sušením pro zjištění počáteční vlhkosti a pro nastavení sušícího řádu, v průběhu sušení pro kontrolu vysoušení a na konci sušení, aby se ověřilo zda je dřevo vysušené na požadovanou konečnou vlhkost. - Teplota vzduchu se měří kapalinovými nebo odporovými teploměry případně termoelektrickými teploměry. - Vlhkost vzduchu K měření vlhkosti vzduchu se používá psychrometr se dvěma teploměry. Jeden teploměr je tzv. suchý a měří suchou teplotu vzduchu, druhý je vlhký a měří sníženou vlhkou teplotu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Rozdíl obou naměřených teplot se nazývá psychrometrický rozdíl
Rozdíl obou naměřených teplot se nazývá psychrometrický rozdíl. Podle hodnoty suché teplota a psychrometrického rozdílu se z tabulek určí vlhkost vzduchu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- Rychlost proudění vzduchu Měří se na začátku sušícího procesu a to na výstupní straně hrání, k měření se používají anemometry, jejichž otáčky se převádějí na rychlost. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

e) Postup sušení v komorových sušárnách Proces sušení rozdělujeme do několika úseků: 1 - Přípravné práce, v rámci kterých se provádí vyrovnání řeziva do hrání, určování počáteční vlhkosti řeziva, zhotovují se vysoušecí vzorky, připravuje se sušárna a provádí se plánování sušícího procesu. Plánováním sušícího procesu se rozumí: - stanovení doby sušení - určení sušícího řádu Sušící řád jsou rozepsané a sestavené údaje teplot a vlhkosti vzduchu v sušárně pro jeden proces sušení. Podle toho jak jsou sestavené a na čem závisí, rozlišujeme sušící řády časové a vlhkostní. Časový sušící řád má rozepsané teplota suchého a vlhkého teploměru a psychrometrické rozdíly v určitých časových intervalech a při sušení podle časového řádu se teplota a vlhkost vzduchu mění v těchto určených intervalech bez ohledu na vlhkost dřeva. Vlhkostní sušící řád má hodnoty psychrometru rozepsané podle změny vlhkosti sušeného dřeva. Podle vlhkostního řádu se teplota a vlhkost vzduchu v sušárně TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

mění podle toho, jak klesá vlhkost dřeva
mění podle toho, jak klesá vlhkost dřeva. Sušící řády jsou sestaveny do tabulek. Příklad časového sušícího řádu TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Příklad vlhkostního sušícího řádu

2 – Proces sušení dřeva zahrnuje ohřev materiálu, vlastní sušení, konečné ošetření řeziva a ochlazení řeziva. - Ohřev materiálu Účelem této fáze je prohřátí materiálu, aby se v něm vytvořil vlhkostní spád. V praxi se počítá , že na 1 cm tloušťky řeziva je potřeba 1 hod ohřevu. - Vlastní sušení Spočívá v udržování hodnot psychrometru předepsaných sušícím řádem. Sušení je skončeno jestliže vlhkost sušících vzorků dosáhla konečné určené vlhkosti. Vlhkost se ještě ověří vlhkoměrem. - Konečné ošetření Účelem konečného ošetření je vyrovnání vlhkosti mezi jednotlivými kusy řeziva v hráni tzv. egalizace vlhkosti , vyrovnání vlhkosti povrchových a středových vrstev řeziva, tj. odstranění vlhkostního spádu tzv. zlahodnění a případné napaření pro odstranění kornatění. - Ochlazení Je ukončením sušícího procesu. Doba ochlazení je obvykle stejně dlouhá jako ohřev. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

3 – Posouzení jakosti sušení Určuje se: - Rozdíl v konečné vlhkosti jednotlivých kusů řeziva - Vlhkostním spádem Vlhkostní spád se zjišťuje rámečkovou zkouškou. Rozdíly mezi vlhkostí povrchových a středových vrstev nemají přesahovat 2 – 3 % (podle tloušťky). TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- Stupněm zkornatění Zjišťuje se vidličkovou nebo hřebenovou zkouškou
- Stupněm zkornatění Zjišťuje se vidličkovou nebo hřebenovou zkouškou. - Zborcením řeziva - Trhlinami 4 – Uskladnění vysušeného řeziva Po vysušení řeziva se uskladní řezivo do klimatizovaného skladu nebo do dílny a zde se nechá minimálně po dobu jednoho až dvou dní klimatizovat. Důvodem je vyrovnání vlhkosti v průřezu a odstranění napětí ve dřevě. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

f) Ostatní způsoby sušení 1
f) Ostatní způsoby sušení 1. Sušení přehřátou párou Přehřátá pára vzniká zahříváním nasycené páry, jestliže se nezmění její tlak. Má sníženou vlhkost, proto má podobné sušící schopnosti jako teplý vzduch. To znamená, že pohlcuje vlhkost vypařenou ze dřeva. Teplota páry je 100 až 120°C, a sušení je asi čtyřnásobně kratší. Je vhodné pro sušení řeziva jehličnatých a měkkých listnatých dřevin tloušťky do 50 mm. Tvrdé listnaté řezivo je náchylnější k borcení a vzniku trhlin proto se nedoporučuje tento způsob sušení. 2. Vysokofrekvenční sušení Při vysokofrekvenčním sušení je na dřevo působeno vysokofrekvenčním střídavým elektrickým polem. Výhodou tohoto způsobu sušení je, že dřevo se uvnitř velmi rychle zahřeje. To usnadňuje sušení, takže se dosahuje i při větších průřezech podstatně kratší doby sušení, než u jiných způsobů sušení. Doba sušení se pohybuje v minutách. Tohoto sušení se využívá i při vytvrzování lepených spojů lamelových konstrukcí. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

3. Vakuové sušení Toto sušení je vhodné pro řezivo větších tlouštěk a pro tvrdé dřeviny, protože doba sušení je podstatně kratší a výskyt trhlin podstatně menší než při sušení teplovzdušném. Při vakuovém sušení se sušené dřevo nachází v trubkovitém kovovém válci, ve kterém je podtlak. Teplota sušení je pod 100°C. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

4. Mikrovlnné sušení Princip sušení je založen na působení střídavého elektromagnetického pole o vysoké frekvenci na vysoušený materiál. Působením tohoto pole se rychle rozkmitají molekuly vody ve dřevě a jejich třením se materiál v celém průřezu rychle a rovnoměrně prohřeje. V průřezu dřeva přitom nedochází k teplotním rozdílům, proto lze sušit i při vyšších teplotách s minimálním nebezpečím vzniku trhlin. Teplo se vyvíjí pouze ve dřevě, zařízení sušárny se nezahřívá. Proces sušení je automatický, nastavují se vstupní údaje o druhu, tloušťce a počáteční vlhkosti dřeva. Doba sušení je velmi krátká, trvá jen několik hodin. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

5. Kondenzační sušení Kondenzační sušárny jsou elektrické
5. Kondenzační sušení Kondenzační sušárny jsou elektrické. Suší se teplotami do 40°C, proto je doba sušení asi trojnásobně delší než při teplovzdušném sušení. Předností je však vysoká jakost vysušeného řeziva bez trhlin a zkornatění, proto se tento způsob hodí pro sušení řeziva a přířezů tvrdých listnatých dřevin. Princip sušení spočívá v tom, že vzduch v komoře, který přijme vlhkost ze dřeva, se nasaje kondenzační sušárnou a vede se do výparníku. Zde se vzduch ochladí až pod bod kondenzace. Vlhkost obsažená ve vzduchu se srazí a ve formě vody je odvedena ven. Takto odvlhčený vzduch se opět zahřeje a vede do hrání dřeva. Tento postup se opakuje až do vysušení . TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

g) Hydrotermická úprava dřeva Pojmem hydrotermická úprava se rozumí účinek vlhka a tepla na dřevo za účelem změny jeho fyzikálně mechanických, technologických a užitných vlastností. Hlavní důvody plastifikace jsou: - zpracovatelské, především plastifikace dřeva k dočasnému změkčení dřeva před zpracováním. Plastifikací se snižuje řezný odpor a zvyšuje se schopnost tvarování dřeva; - estetické, tj. zbarvení dřeva na tmavší odstín, barevná egalizace a zvýraznění kresby dřeva. Dosáhne se lepšího vzhledu dřeva. Plastifikace dřeva Cílem plastifikace je dosažení dočasných nebo trvalých změn fyzikálně mechanických vlastností tj. změny pevnosti, vyrovnání růstových napětí a sterilizace dřeva. Podle plastifikačního prostředí rozlišujeme plastifikaci: - hydrotermickou úpravou působením vodní pára nebo horké vody, - chemickou plastifikaci působením chemických látek a to čpavku nebo čpavkové vody, TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- Plastifikaci energií s vysokým kmitočtem pomocí vysokofrekvenčního proudu. Charakteristika plastifikačního prostředí - Vodní pára: používá se nasycená pára o teplotě kolem 90°C. - Voda: ohřev je pomalejší, teplota vody od 20 do90°C, používá se pro cennější druhy dřev. - Amoniak: Změkčují se všechny složky dřeva, dřevo ztmavne, používá se před zhušťováním tvrdého listnatého dřeva lisováním. - Vysokofrekvenční a ultrazvukový ohřev: Je to způsob nákladný a používá se při vysoušení lepených konstrukcí. Plastifikace dýhárenské kulatiny Využívá se při loupání nebo krájení dýh. Plastifikace kulatiny umožňuje: - zvýšení pevnosti dýh tj. soudržnosti a pružnosti dýh, - odstraněni průsvitnosti dýh, - dosažení hladkosti vyráběných dýh, - dosažení rovnoměrného zbarvení dýh, - dosažení rovnoměrné tloušťky dýh. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Plastifikace dýhárenské kulatiny se provádí: - studenou vodou pro měkké dřeviny TP,OL,OS, VR teplota vody 20°C - ohřevem ve vodě pro dražší tvrdé jádrové dřeviny nebo pro částečně proschlé tropické dřeviny. Po uložení kulatiny do bazénu se voda ohřívá buď vháněním páry do vody nebo topnými trubkami uloženými ve vodě. Teplota vody je 80 – 90°C. - pařením pro výrobu dýh určených na překližky. Paří se kulatina v celých délkách z důvodu čelních trhlin. Paření se provádí v pařících jamách dlouhých 4-12 m, širokých 2-3 m a hlubokých 2-4 m. Jáma je shora zakryta víky a manipulace se provádí pomocí jeřábu. Rozlišujeme paření přímé a nepřímé. - Přímé paření je rychlejší ale ostřejší. Do bazénu se vhání pára z děrovaných trubek o malém tlaku. - Nepřímé paření je mírnější (měkčí). Pod roštem z kulatinou je napuštěná voda, která se pomocí vytápěných trubek zahřívá. Voda se ohřevem vypařuje a pára uniká do prostoru jámy. Nevýhodou je pomalejší ohřev avšak vzhledem k menším ztrátám vlivem popraskání kulatiny je více používaný. Paření s provádí podle plastifikačních režimů. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Pařící jáma a sklad dýhárenské kulatiny

Schéma pařící jámy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Paření řeziva Hlavním důvodem paření řeziva je barevné zušlechtění
Paření řeziva Hlavním důvodem paření řeziva je barevné zušlechtění. Dřevo získá tmavší odstín a zvýrazní se jeho kresba. Dřevo se současně sterilizuje. Paření se provádí v pařících komorách nebo pařících zvonech. Pařící zvony jsou určeny k paření řeziva a přířezů. Jsou zhotoveny z hliníkového plechu nebo ze skelného laminátu, které jsou lehčí. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

h) Ochrana dřeva, impregnace Ochranou dřeva rozumíme opatření prováděná pro zachování užitkových vlastností dřeva a prodloužení jeho trvanlivosti. Účelem ochrany dřeva je zabránit nežádoucímu rozkladu dřevní hmoty v průběhu skladování, zpracování, ale zejména již hotových dřevěných výrobků. Užitím ochranných prostředků prodloužíme jejich životnost. Příčiny znehodnocení: - Povětrnostní vlivy Dřevo je častokrát vystaveno střídavou změnou vlhkosti, tepla, deštěm, atd. dřevo bobtná, sesychá, bortí se a praská. Ochrana výrobků bývá nátěry např. u oken. - Biologičtí škůdci Patří zde : - Bakterie vyvolávají octové kvašení, důsledkem je červenavé zbarvení dřeva. - Plísně způsobují zbarvení dřeva na povrchu. - Dřevozbarvující houby nejčastější vadou je zamodralost dřeva - Dřevokazné houby jsou největšími škůdci dřeva. Podle toho, kterou složku buněčné stěny rozkládají je dělíme na celulozovorné a ligninovorné. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Celulozovorné houby rozkládají celulozu a vyvolávají hnědou hnilobu
Celulozovorné houby rozkládají celulozu a vyvolávají hnědou hnilobu. Ligninovorné rozkládají lignin a vyvolávají bílou hnilobu. Jedná se např. o houževnatec šupinatý, trámovka plotní, koniofora sklepní, a dřevomorka domácí aj Bílá hniloba Hnědá hniloba TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ukázky hub – koniofora sklepní a dřevomorka domácí

- Dřevokazný hmyz působí největší škody ze živočišných škůdců
- Dřevokazný hmyz působí největší škody ze živočišných škůdců. Patří mezi ně např. tesaříci, červotoči, dřevokaz čárkovaný aj. Škodí tím, že ve dřevě jejich larvy vyžírají chodbičky a tím porušují mechanické vlastnosti dřeva. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- Hoření dřeva Dřevo je materiál hořlavý a proto se snažíme vhodnými ochrannými prostředky tuto hořlavost zpomalit. Např. Pyronit, amonné soli AS aj. Způsoby ochrany dřeva Rozlišujeme ochranu fyzikální a chemickou. Fyzikální ochranu dřeva docílíme vysušením na vlhkost pod 15 %, nebo naopak zvýšením vlhkosti tj. postřikem vodou nebo bazénováním, hydrotermickou úpravou nebo nátěrovými hmotami. Chemickou ochranu provádíme pomocí ochranných látek jedovatých pro škůdce, které se aplikují nátěrem, ponořením, máčením nebo tlakem. Chemická ochrana se nazývá impregnace. Chemická ochrana dřeva – impregnace. Podle propustnosti impregnační látky dřevem je dělíme: - snadno impregnovatelné, BK, běl BO a MD - obtížně impregnovatelné, SM, JD, jádro BO a MD, DB Hloubka průniku impregnační látky do dřeva se nazývá penetrace. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ochranné látky na dřevo můžeme rozdělit z několika hledisek: - podle druhu ochrany na látky působící proti plísním a dřevokazným houbám (fungicidy ), proti dřevokaznému hmyzu (insekticidy) a látky proti ohni (antipyrény); - podle rozpustnosti ve vodě na látky rozpustné ve vodě ve formě prášku, který se rozpouští na různé koncentrace a látky nerozpustné ve vodě obvykle na bázi olejů. - podle chemického složení na látky anorganické např. sloučeniny boru (Ktrit B, Boronit, Bochemit aj.) a organické např. Karbolineum. Technologie chemické ochrany Prostředky na ochranu dřeva se mohou nanášet nátěry, postřiky, ponořováním, máčením a tlakovou impregnací. Podle průniku impregnační látky do dřeva rozlišujeme impregnaci: - Povrchovou impregnaci nátěrem nebo postřikem kdy látka pronikne do hloubky max. 2 mm pod povrch dřeva. - Mělká impregnace do hloubky 2 – 10 mm. - Hluboká a úplná impregnace provádí se tlakovým způsobem do hloubky větší jak 10 mm. Při úplné impregnaci se látka dostává do celého průřezu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Hloubky průniku impregnační látky

Ukázka impregnace dřeva

Ch) Ohýbání dřeva Ohýbáním dáváme dřevu a součástem zakřivený tvar aniž měníme strukturu dřeva. Podle technologického zpracování rozeznáváme: - Ohýbání za tepla při kterém se dřevo před ohýbáním tepelně zpracuje (napaří se). - Ohýbání za studena jen u tenkých dílců. Ohebnost dřeva ovlivňuje: - vlhkost dřeva nejvhodnější je 25 – 30 % (při BNV), - teplota ohřátím klesá jeho pevnost, lignin ve dřevě měkne a dřevní vlákna se snadněji po sobě smýkají. Největší ohebností se vyznačují dlouhovláknité dřeviny listnáčů např. JS,DB, JL a BK. Bělové dřevo je tvárnější než jádrové. Dřevo z mladých dřevin se lépe ohýbá jak dřevo ze starých stromů. Příprava dřeva k ohýbání. Přípravné práce se dělí do tří etap: 1) Výběr materiálu 2) Příprava hranolků k ohýbání 3) Změkčování dřeva TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ohýbaný sedací nábytek

1) Výběr materiálu Z dřevin se nejčastěji ohýbá bukové dřevo
1) Výběr materiálu Z dřevin se nejčastěji ohýbá bukové dřevo. Ohýbají se hranolky i deskové přířezy. Dřevo pro ohýbání musí být: - úplně zdravé - z rovnými vlákny - bez suků a trhlin - nesmí být napadeno dřevokazným hmyzem, hnilobou nebo plísní a nesmí být zapařené. 2) Výroba a příprava hranolků k ohýbání Zkrácené přířezy z deskového nebo fošnového řeziva se rozmítají na hranolky. Řezy musí být vedeny podél vláken. Odklon vláken od plochy může být 5 max. 10°. Při vyšší vlhkosti nad 30 % se prokládají k přirozenému vysoušení. Proschlé hranolky se vykrátí na přesnou délku, odstraní s popraskané a vadné dílce. 3) Změkčování dřeva pařením Hranolky se paří v pařících tlakových nádobách tzv. autoklávech o průměru 250 – 400 mm a délky podle hranolků. Teplota páry je 100 – 105°C Tlak 0,02 Mpa.Pára se používá nasycená. Doba paření je odvislá od průřezu hranolků, teplotě a vlhkosti. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Autokláv pro napaření hranolků pro ohýbání

Pomůcky pro ohýbání: - Tvárnice bývají obvykle z hliníkových slitin a mají tvar budoucího ohybu dřeva. - Pásnice z ocelového plechu, který se přikládá na vnější plochu ohýbaného dřeva. Zabraňuje poškození dřeva popraskáním při ohýbání a zajišťuje ustálení tvaru po vyjmutí z ohýbacího stroje až do vysušení dílce. Tloušťka pásnice do 2 mm. Na koncích pásnic jsou ocelové koncové zarážky, které působí na čela dřeva, aby nedocházelo ke smykovému napětí při ohýbání. Pásnice hlavně zabraňuje zlomení hranolku. - Spony a ztužidla slouží k zajištění ohybu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Základy ohýbání dřeva Při ohýbání dřeva vzniká na jeho vnitřní straně napětí tlakové ( dřevní vlákna se stlačují) a na vnější straně napětí tahové (vlákna se prodlužují). Mezi nimi je neutrální osa ve které se vlákna ani neprodlužují ani neztlačují. Čím tlustší je hranolek a čím je menší poloměr ohybu tím dřív se dřevní vlákna poruší nebo nastane zlom. Příklad: BK hranolek o průřezu 32 x 32 mm lze ohnout podle tvárnice o poloměru 80 mm. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Způsoby ohýbání: Napařené dřevo se ohýbá ručně nebo mechanicky pomocí strojů – ohýbaček. - Ruční ohýbání dřeva Tímto způsobem se ohýbají dílce složité i v několika rovinách ohybu a nebo tenké dílce. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

- Strojní ohýbání dřeva Provádí se na ohýbacích strojích: ramenových, pákových, kolenových a s otočnou tvárnicí. Stroje jsou pro ohyby: jednostranné, dvoustranné, otevřené a uzavřené. Mohou být s vyhřívanými tvárnicemi nebo nevyhřívané. Tvárnice s ohnutými dílci a s pásnicí se odvezou do komorové sušárny, kde se vysouší při teplotě 50 – 80°C a rychlosti proudění vzduchu do 4 m/s. Doba sušení je odvislá od průřezu hranolků. Po vysušení se ohyby sejmou z pásnic a klimatizují ve skladech o teplotě okolo 20°C několik dní. Po této době se provádí další mechanické obrábění ohnutých dílců. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ohýbací stroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

Ohnuté dílce připravené pro další opracování na výrobu židlí

i) Kontrolní otázky 1. Co je vlhkost dřeva a co znamená rovnovážná vlhkost. 2. Vysvětlete co znamení bod nasycení dřevních vláken a jaký má přisušení význam. 3. Popište jak se zjišťuje vlhkost dřeva váhovou metodou. 4. Vyjmenujte vysoušecí podmínky a vysvětlete, jak ovlivňují proces sušení. 5. Vysvětlete příčiny změn rozměrů a tvaru dřeva při sušení. 6. Uveďte, jaké poškození dřeva může při sušení vzniknout a jak mu lze zabránit. 7. Charakterizujte přirozené sušení dřeva a jeho význam. 8. Popište, jak se řezivo ukládá do hrání, jak se chrání před klimatickými vlivy a před poškozením . 9. Vyjmenujte a charakterizujte způsoby umělého sušení dřeva. 10. Popište hlavní zařízení komorových sušáren pro umělé sušení dřeva a uveďte k čemu slouží. 11. Uveďte druhy vysoušecích řádů a charakterizujte je. 12. Popište postup sušení v komorových sušárnách. 13. Jak se posuzuje jakost sušení. 14. Jaké znáš jiné způsoby sušení dřeva, popiš je a charakterizuj je. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

15. Uveďte důvody a způsoby hydrotermické úpravy dřeva. 16
15. Uveďte důvody a způsoby hydrotermické úpravy dřeva Jaké změny vznikají ve dřevě působením hydrotermické úpravy. 17. Vysvětlete princip přímého a nepřímého paření a popište pařící jámu. 18. Popište jaké jsou důvody a způsoby paření řeziva. 19. Vyjmenujte a charakterizujte příčiny znehodnocení dřeva. 20. Jak lze chránit dřevo před znehodnocením. 21. Jaké prostředky se používají na ochranu dřeva. 22. Uveďte a charakterizujte způsoby impregnace dřeva. 23. Vysvětlete, jakým způsobem chrání dřevo protipožární ochranné prostředky Popiš co ovlivňuje ohebnost dřeva. 25. Co se rozumí pod pojmem příprava dřeva k ohýbání, popiš tyto činnosti. 26. Popiš k čemu slouží pomůcky pro ohýbání dřeva. 27. Popiš způsoby ohýbání dřeva. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

7. Zdroje Literatura: 1. Křupalová Z., Technologie pro 1. ročník SOU oborů zpracování dřeva nakladatelství SOBOTÁLES. 2. Wolfgang N. a kolektiv, Příručka pro truhláře, nakladatelství SOBOTÁLES. 3. Časopisy: TRUHLÁŘSKÉ LISTY Dřevařský magazín LIGNUM. 4. Prospektové materiály. 5. Vlastní materiály. Odkazy ze dne TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář