Finanční politika 8. března 2017 Mgr. Lukáš Hrdlička

Prezentace na téma: "Finanční politika 8. března 2017 Mgr. Lukáš Hrdlička"— Transkript prezentace:

1 Finanční politika 8. března 2017 Mgr. Lukáš Hrdlička
Katedra finančního práva a finanční vědy

2 Zdroj: vláda.cz

3 Zahraničně obchodní politika
1. Hospodářská politika Hospodářská politika Finanční politika Měnová politika Devizová politika Rozpočtová politika Daňová politika Fiskální politika Zahraničně obchodní politika Mzdová politika Sociální politika Cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů státem (veřejnou mocí) Jaké jsou cíle hospodářské politiky? Formát: 1. popis, 2. cíle, 3. nástroje (některé)

4 Cíle hospodářské politiky
Spíše vyvážím, nebo dovážím? Platební bilance Ekonomický růst (HDP?) Inflace Nezaměstnanost Jaké % lidí nepracuje? A proč? Odkaz na ČNB na „Inflace“. Zdroj:

5 C. Peněžní fond - inflace

6 2. Finanční politika cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů tvorbou, rozdělováním a použitím peněžních fondů finanční nauky (a jejich příklady) finanční věda (ekonomická věda) finanční politika (finanční právo je jejím nástrojem) (právní) věda o finančním právu

7 3. Měnová politika cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů tvorbou, rozdělováním a používáním peněžního fondu na určitém území cíl – péče o stabilitu měny (x péče o cenovou stabilitu – čl. 98 Ústavy) provádí ČNB Zdroj: ČNB.cz

8 4. Devizová politika cílevědomé ovlivňování ekonomický procesů prostřednictvím vytváření a použití peněžního fondu ve formě devizových prostředků (devizový fond) cíl – vyrovnaná platební bilance (dovážím a vyvážím zhruba stejně)

9 5. Rozpočtová politika cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů tvorbou, rozdělováním a použitím rozpočtového fondu prostřednictvím veřejných příjmů a veřejných výdajů veřejných rozpočtů redistribuce veřejných příjmů a alokace veřejných výdajů rozpočet = plán příjmů a výdajů cíl – (dlouhodobě) vyrovnané veřejné rozpočty

10 5. Rozpočtová politika odlišovat od fiskální politiky
využívání veřejných rozpočtů k ovlivňování makroekonomického vývoje (HDP, inflace, nezaměstnanost, platební bilance) cíl: stabilita ekonomiky

11 6. Daňová politika cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů tvorbou rozpočtového fondu prostřednictvím daní v širokém slova smyslu daně v širokém smyslu = daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění cíl – zajištění dostatečných příjmů veřejných rozpočtů daně v užším smyslu = ty příjmy veřejných rozpočtů, které jsou výslovně jako daně označeny v právním předpise

12 Hospodářská politika a její cíle
Finanční politika Měnová politika Devizová politika Rozpočtová politika Daňová politika Fiskální politika Zahraničně obchodní politika Mzdová politika Sociální politika Platební bilance Ekonomický růst Inflace Nezaměstnanost

13 A. Peníze Co jsou peníze? Co všechno může mít funkci peněz?
Proč potřebujeme peníze? Zdroj: The New Yorker

14 A. Peníze zvláštní druh univerzálního zboží funkce peněz
obecný denominátor hodnoty (ukazatel) všeobecný prostředek směny všeobecný prostředek plateb a převodů kapitálu prostředek uchování hodnoty virtuální peníze (virtuální měny a elektronické peníze)

15 B. Měna státem upravený druh peněz měnová suverenita znaky
stanovená státem funkce peněz virtuální měny

16 C. Peněžní fond souhrn peněžních prostředků (peněžní masy)
základní členění peněžní masy: zákonná platidla žirální peníze směnky cenné papíry s krátkou lhůtou splatnosti

17 M1 M2 M3 úzké peníze střední peníze široké peníze C. Peněžní fond
členění peněžní masy – peněžní agregáty: úzké peníze M1 střední peníze M2 široké peníze M3

18 D. Měnová jednotka § 13 zákona o České národní bance:
„Peněžní [správně měnovou] jednotkou v České republice je koruna česká, zkratka názvu je „Kč". Koruna česká se dělí na sto haléřů.“

19 E. Emise peněžní masy 1. Neúvěrová emise Úvěrová emise
Jak lze vydávat peníze? 1. Neúvěrová emise Úvěrová emise 2. Rozpočtově úvěrová 3. Obchodně úvěrová 4. Bankovně úvěrová Klasická Moderní

20 1. Neúvěrová emise ražba plnohodnotných mincí mincovní číslo
britské: 1 troyská unce (31,1 g) = 3 libry 17 šilinků a 10,5 pence americké: 1 troyská unce = 20,67 USD (35 USD) Greshamův zákon

21 2. Rozpočtově úvěrová emise
emise státovek a státních pokladničních poukázek o co se jedná? jaký je rozdíl oproti bankovkám? Nezbytné podmínky: nucený oběh „kupec poslední instance“ státovka, papírové kreditní platidlo emitované státem; původně cenný papír na určitou peněžní částku, vydávaný státem, neúročitelný, znějící na majitele a který byl u pokladen státu přijímán na zaplacení státních pohledávek, např. daní. bankovky a státovky, papírové peníze. Státovky původně představovaly dluh státu u emisní banky, který měl být splácen jejich stahováním z oběhu; postupně se státovky staly součástí celkového objemu peněz. Bankovky emitovala vždy emisní banka a z historického vývoje byly označovány jako úvěrové peníze. Rozdíl mezi bankovkami a státovkami je pouze právní, ekonomická podstata je stejná. V ČR obíhají jako platné peníze pouze bankovky a mince. V. t. Česká národní banka.

22 3. Obchodně úvěrová emise
vystavování cizích směnek převoditelných rubopisem v ekonomice se s nimi zachází jako s bankovkami

23 4. Bankovně úvěrová emise
emise bankovek či žirálních peněz klasická emise bankovek znaky zákonné platidlo převoditelnost tradicí bezúročnost emise je kryta zlatem moderní emise žirálních peněz – poskytování úvěrů komerčním bankám emise je kryta aktivy multiplikační efekt Zdroj:

24 F. Nástroje měnové politiky
Stanovení úrokových sazeb Operace na volném trhu Povinné minimální rezervy Mimořádné facility Automatické facility Devizové intervence § 23 a násl. zákona o ČNB Chci vědět více

25 Bankovní systém Zdroj: YouTube.com

26 Bankovní systém Komerční banka B Klient A Komerční banka
V. Peníze ČNB poskytne za lombardní sazbu na záchranu banky Komerční banka B Klient A I. Vklad za nízký úrok Komerční banka A Centrální banka (ČNB) Klient B 2T repo operace na mezibankovním trhu Komerční banka C II. Úvěr za vysoký úrok IV. Peníze uloží přes noc za diskontní sazbu III. Peníze získané z úvěru opět vloží do banky

27 i. Stanovení úrokových sazeb
diskontní sazba – 0,05 % depozitní facilita 2T repo sazba – 0,05 % dvoutýdenní repo operace velmi důležitá pro počítaní jiných úrokových sazeb (např. zákonný úrok z prodlení apod.) lombardní sazba – 0,25 % marginální zápůjční facilita depozitní facilita = banka si uloží peníze u ČNB Repo = „repurchase“ agreement => dohoda, že si teď vezmu úvěr, který za dva týdny splatím a jako zástavu dám cenné papíry, které mi za ty dva týdny věřitel vrátí („odkoupím si je zpět“) Marginální zápůjční facilita = banka je v problémech a nedostane už úvěr od nikoho jiného, proto jí poskytne úvěr ČNB; tato sazba je nejvyšší na mezibankovním trhu

28 ii. Operace na volném trhu
hlavní měnový nástroj 2T repo operace doplňkový měnový nástroj tříměsíční repo operace nástroje jemného ladění devizové operace operace s cennými papíry Hlavní = používá se často Doplňkový = používá se v nutném případě Nástroje jemného ladění = používají se v kombinaci s ostatními

29 iii. Povinné minimální rezervy
2 % zvýšení snížení multiplikační efekt

30 iv. Mimořádné facility 2008 dodávací repo operace se splatností dva týdny a tři měsíce 2011 dodávací repo operace se splatností dva týdny (už ne tři týdny)

31 v. Automatické facility
poskytování nebo ukládání likvidity přes noc (overnight, O/N) depozitní facilita diskontní sazba marginální zápůjční facilita lombardní sazba repo operace minimálně

32 vi. Devizové intervence
nákup či prodej cizích měn za českou korunu na devizovém trhu od podzimu 2013 cíl udržovat kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR předpokládá se ukončení v nejbližších měsících

33 Nástroje devizové politiky
Změna úrokových sazeb Operace na devizových trzích Devalvace/revalvace (apreciace/depreciace) Konvertibilita Devizová omezení

34 III. Devalvace / revalvace
dnes depreciace / apreciace devizový kurz může být stanoven: pevně pohyblivě volně kurz měny lze vyjádřit přímo 1 Kč = 0,04 EUR nepřímo 1 EUR = 25 Kč devalvace 1 EUR = 40 Kč revalvace 1 EUR = 15 Kč Devalvace a revalvace – jsou pojmy, které se používají buď pro skokový pokles / růst měnového kurzu ve floating systému, nebo pro cílené znehodnocení / zhodnocení měny v systému s pevným měnovým kurzem

35 IV. Konvertibilita směnitelnost měny podle okruhu transakcí podle osob
běžné platy kapitálové převody plná podle osob vnitřní vnější vnitřní i vnější

36 e-mail: hrdlicl@prf.cuni.cz
8. března 2016 Mgr. Lukáš Hrdlička Katedra finančního práva a finanční vědy