VEŘEJNÉ FINANCE FISKÁLNÍ NEROVNOVÁHA.

Prezentace na téma: "VEŘEJNÉ FINANCE FISKÁLNÍ NEROVNOVÁHA."— Transkript prezentace:

1 VEŘEJNÉ FINANCE FISKÁLNÍ NEROVNOVÁHA

2 Krátkodobá fiskální nerovnováha
snaha dosáhnout růstu HDP zvýšením vládních výdajů, dochází k fiskální nerovnováze - rozpočtový přebytek, nebo schodek (deficit). Na výši rozpočtového deficitu má vliv nastavení daní a veřejných výdajů rozpočtový deficit (přebytek) = úroky z dřívějších dluhů + (rozpočtové výdaje – rozpočtové příjmy daného období) Rozdíl rozpočtových výdajů a příjmů je tzv. primární rozpočtovou bilancí.

3 Krátkodobá fiskální nerovnováha
Při vzniku rozpočtových deficitů je důležité dále rozlišovat mezi dvěma typy deficitů. cyklický deficit - vzniká automaticky jako výsledek průběhu hospodářského cyklu. Recese vedou k poklesu vládních příjmů a růstu výdajů (transfery) a tedy k růstu cyklického deficitu (pasivní deficit – vláda jej nemůže ovlivnit). strukturální (cyklicky očištěný) - zbývá po separování vlivu hospodářského cyklu. Strukturální deficit je počítán při zohlednění současných úrovní vládních výdajů a daňových sazeb za předpokladu, že ekonomika funguje na úrovni potenciálního (přirozeného) produktu a nikoliv na úrovni skutečného reálně vyjádřeného produktu. Jsou hodnoceny aktivní kroky vlády k nastavení příjmů a výdajů aktivní (plánovaný, záměrný) deficit

4 Krátkodobá fiskální nerovnováha
od 70. let 20. století - chronická deficitnost veřejných financí. na centrální vládní úrovni i na úrovni municipalit, Příčinou: snaha o rozvoj a udržení tzv. politiky státu blahobytu (angl. Welfare State). situace přetrvává dodnes a je otázkou k řešení.

5 Krátkodobá fiskální nerovnováha Příčiny deficitů veřejných financí
Vnitřní faktory: Expanzivní fiskální politika. Politické důvody (často vládní populismus). Snaha o rozložení důsledků tzv. výdajových šoků. Vnější faktory: Hospodářský pokles. Růst cen základních surovin. Společenská, přírodní a jiná kataklyzmata. Úroky z veřejného dluhu.

6 Pozn.: Mezigenerační altruismus
spočívá v tom, že jedna generace si je vědoma toho, že nemůže zvyšovat svou spotřebu na úkor generace následující, respektive následujících. rozpočtové schodky se někdy budou muset splatit. Zvýšené vládní výdaje dnes, budou pravděpodobně znamenat zvýšené daně v budoucnu. A naopak. Uplatňuje např. Norsko - díky ropě dosahuje značných rozpočtových přebytků - ukládá do státního ropného fondu (r cca 16,67 bilionu Kč)

7 Krátkodobá fiskální nerovnováha Diskreční politika a automatická stabilizace
Výši deficitu ovlivňuje vládní politika Diskreční opatření (záměrná) Automatické stabilizátory (původně sice nastaveny rovněž vládou, ale jejich další působení se odvíjí od výše produktu)

8 jak vzniklý deficit snížit?
Snížením vládních výdajů Zvýšením daní (ale pozor na Lafferovu křivku) Růst ekonomiky

9 Financování rozpočtového deficitu
Dluhové financování emisí a prodejem státních dluhopisů, preferovanější Peněžní kreace (= monetizace dluhu) Centrální banka je oslovena vládou, aby odkoupila vládou emitované dluhopisy novými (natištěnými) penězi. přímý odkup cenných papírů centrální bankou je obvykle zakázán (v ČR i EU). Zakázán však není nákup vládních dluhových cenných papírů centrální bankou na sekundárním trhu. zvýšení veřejných příjmů zvýšením daní snížení veřejných výdajů ze státních finančních aktiv z prodeje státních nefinančních aktiv + z výnosů z privatizace

10 Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2016 (zákon č. 400/2015 Sb.)

11 Dlouhodobá fiskální nerovnováha – veřejný dluh
Jednotlivé krátkodobé fiskální nerovnováhy se postupem času stávají nerovnováhou dlouhodobou, Vládní dluh, rozpočtové deficity nebo přebytky, či veřejné příjmy a výdaje znamenají rozpočtové omezení vlády Dodržování rozpočtového omezení vlády má význam z několika důvodů: Vysoká úroveň vládního dluhu omezuje možnosti volby vlády při fiskální politice, zejména při rozhodování o alokaci zdrojů Rostoucí dynamika dluhu vede k růstu úrokových měr, do kterých si věřitelé započítávají stále vyšší rizikové prémie Rostoucí dluh je nebezpečný hlavně pro země tvořící měnovou unii. Proto referenční úroveň dluhu (60 % na HDP) je jedním z 5 kritérií Maastrichtské smlouvy

12 Pozn.: Maastrichtská konvergenční kritéria
cenová stabilita – průměrná míra inflace nepřekračuje o více než 1,5 p.b. průměr 3 členských států s nejlepšími výsledky v oblasti míry inflace, dlouhodobé úrokové sazby – průměrné dl. úrokové sazby nesmí o více než 2 p.b. převyšovat průměr 3 členských zemí s nejlepším výsledkem v oblasti cenové stability; veřejný deficit – schodek veřejných financí v poměru k HDP nesmí být vyšší než 3 %, hrubý veřejný dluh – poměr veřejného dluhu k HDP nesmí být vyšší než 60 %, minimálně dvouletá účast v kursovém mechanismu ERM II.

13 Zdroj: Eurostat

14 Pozn.: Maastrichtská konvergenční kritéria
cenová stabilita – průměrná míra inflace nepřekračuje o více než 1,5 p.b. průměr 3 členských států s nejnižší mírou inflace (resp. s nejlepšími výsledky v oblasti inflace; deflace není žádoucí), Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií – MF, ČNB, 12/2015

15 Pozn.: Maastrichtská konvergenční kritéria
dlouhodobé úrokové sazby – průměrné dl. úrokové sazby nesmí o více než 2 p.b. převyšovat průměr 3 členských zemí s nejlepším výsledkem v oblasti cenové stability; Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií – MF, ČNB, 12/2015

16 Pozn.: Maastrichtská konvergenční kritéria
veřejný deficit – schodek veřejných financí v poměru k HDP nesmí být vyšší než 3%, Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií – MF, ČNB, 12/2015

17 Pozn.: Maastrichtská konvergenční kritéria
hrubý veřejný dluh – poměr veřejného dluhu vlády k HDP nesmí být vyšší než 60%, Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií – MF, ČNB, 12/2015

18 Pozn.: Maastrichtská konvergenční kritéria
Kritérium měnového kurzu (nelze hodnotit) Zdroj: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií – MF, ČNB, 12/2014

19 GR - Řecko, IT - Itálie, PT - Portugalsko, IE - Irsko, CY – Kypr, BE – Belgie, ES – Španělsko, FR – Francie, UK – Velká Británie, HU – Maďarsko, DE – Německo, AT – Rakousko, MT – Malta, NL - Nizozemí, SI – Slovinsko, HR – Chorvatsko, PL – Polsko, SK – Slovensko, FI – Finsko, DK – Dánsko, CZ – Česká republika, SE – Švédsko, LT – Litva, RO – Rumunsko, LV – Lotyšsko, LU – Lucembursko, BG - Bulharsko, EE – Estonsko

20

21 Vývoj hrubého veřejného dluhu ČR
Hrubý veřejný dluh v mld. Kč Hrubý veřejný dluh v % HDP Zdroj: Kracík, L., zdroj dat: Český statistický úřad

22 Procedura při nadměrném schodku (Excessive Deficit Procedure, EDP)
Pakt stability a růstu (Stability and Growth Pact) - upřesnění ustanovení Maastrichtské smlouvy, které zakazuje členským státům EU hospodařit s nadměrnými rozpočtovými schodky. Při vážném porušení pravidel lze současně se zahájením EDP po členské zemi eurozóny požadovat vytvoření neúročeného depozita ve výši 0,2 % HDP. Nápravná opatření mohou být stupňována, neúročené depozitum lze přeměnit na pokutu a tu dále navyšovat o variabilní složku, každoročně ukládanou do doby přijetí účinných opatření. Po dobu vedení procedury při nadměrném schodku je člen eurozóny vystaven průběžnému sledování, v jehož rámci pravidelně předkládá zprávy o přijímaných opatřeních. Uzavřen je s ním též program ekonomického partnerství, který zavazuje k provedení strukturálních reforem v zájmu trvalého odstranění nadměrných deficitů. Nečlenským zemím eurozóny, s nimiž je vedena procedura při nadměrném schodku, může být pozastaveno čerpání prostředků z Fondu soudržnosti. ČR v EDP 2004 – 2008, prosinec červen 2014.

23 Příčiny problémů EU rostoucí životní úroveň obyvatelstva  roste poptávka po veřejných statcích (především po vzdělání a zdravotní péči); schvalování rozpočtu probíhá takovým způsobem, že jeho výsledkem je spíše procyklické působení na ekonomiku; tj. v době růstu výdaje relativně neklesají; růst cen a nákladů spojených s poskytováním veřejných statků je spíše rychlejší, než je tomu v soukromém sektoru; volební proces znamená pro politiky pokušení vyslyšet nejrůznější zájmové a nátlakové skupiny, protože sami se na těchto výdajích svými zaplacenými daněmi podílejí jen částečně.

24 Členění veřejného dluhu
Hrubý veřejný dluh zahrnuje závazky státu, územně správních celků, i veřejně právních institucí atd. Ukazatel hrubého dluhu je srovnávací základnou mezi jednotlivými státy (v absolutní výši, i v poměru k HDP – viz Maastrichtská kritéria). Čistý veřejný dluh je hrubý veřejný dluh snížený o pohledávky. Kvůli rozdílnému oceňování aktiv v jednotlivých zemích a různým velikostem nedobytných pohledávek se ukazatel čistého veřejného dluhu při mezinárodním srovnávání příliš nepoužívá.

25 Členění veřejného dluhu
Vnitřní veřejný dluh - nakoupen domácími investory v domácí měně. Vnější veřejný dluh - nakoupen zahraničními věřiteli a je zpravidla denominován v některé ze široce využívaných světových měn (tj. USD, EUR, GBP, JPY). Krátkodobý – splatnost do 1 roku, střednědobý– splatnost do max. 10 let (3 nebo 5 let), dlouhodobý.

26 Členění veřejného dluhu
Oficiální veřejný dluh je ten, který se běžně uvádí a je veřejně dohledatelný. Skrytý veřejný dluh je dluhem potenciálním. Kromě oficiálního dluhu do něj patří i veškeré záruky státu, územních samospráv, apod. Stát vystupuje v roli ručitele, tedy i v roli potenciálního dlužníka.

27 Problémy fiskální nerovnováhy
Pohled na deficity veřejných financí se v čase mění. V historii - za jediné vhodné rozpočtové pravidlo byl považován vyrovnaný rozpočet (hrozba bankrotu státu při předlužení) – A. Smith, D. Ricardo, ad. Později jako možná výjimka z vyrovnaného rozpočtového hospodaření byl vzat v úvahu rozdíl mezi běžnými a mimořádnými rozpočtovými výdaji s tím, že u mimořádných, běžně se neopakujících výdajů, je možno krytí výdajů půjčkami. Myšlenka dvojího rozpočtu – běžný vyrovnaný a kapitálový deficitní (zlaté pravidlo) Problém v odlišení běžných a kapitálových výdajů

28 Problémy fiskální nerovnováhy
Keynesiánská teorie - zdůvodňuje odchylky od vyrovnaného rozpočtu během hospodářského cyklu. ALE - původní Keynesova myšlenka byla udržet celkově v průběhu celého cyklu rozpočet vyrovnaný. Lernerova idea funkčních financí (Abraham (Abba) Ptachya Lerner (1903 – 1982)) prvořadý je dopad vládních financí na makroekonomiku, zejména podpora plného využití výrobních faktorů. Současnost: jeví se jako vhodné rozdělení rozpočtu na běžný a kapitálový. Schodky jsou tolerovány jen na kapitálovém účtu a ne dlouhodobě. Ke stabilizaci rozpočtů by měly přispívat automatické stabilizátory. Dopady diskrečních opatření mají časová zpoždění a jejich dopad na ekonomiku je nejistý.