EEIP, a.s. Praha, konference Kvalita - bezpečnost - efektivita

Prezentace na téma: "EEIP, a.s. Praha, konference Kvalita - bezpečnost - efektivita"— Transkript prezentace:

1 Vliv úspěšné ekonomiky na úroveň zdravotnictví ve vyspělých zemích v Evropě.
EEIP, a.s. Praha, konference Kvalita - bezpečnost - efektivita 1. června 2017

2 Charakteristiky českého zdravotnictví
Obsah 1. Úvod 2. Charakteristiky českého zdravotnictví 3. Chronické choroby- hrozba 21. století 4. Investice do zdraví v ČR 5. Opatření 6. Závěr

3 1.Úvod Úvod Všeobecným cílem českého zdravotnictví by mělo být zvýšení zdravých roků života české populace. Vysoká úroveň zdravotní péče prodloužila v EÚ i v ČR střední délku života. Průměr ČR 78,9 let se přiblížil EU – 80,9 let (údaje z roku 2014). V jaké míře se jedná o léta prožitá ve zdraví ? Aktuální akční plán Evropské komise v oblasti Evropského inovačního partnerství si klade za cíl zvýšit do roku 2020 délku života občanů EU prožitou ve zdraví o 2 roky. 4 základní teze řešené ve studii EEIP Investice do zdraví v ČR jsou: Investice do zdraví a do aktivního života mají smysl, protože zvyšují kvalitu a zdravou délku života. Civilizační choroby jsou na vzestupu a vytvářejí vzrůstající zátěž na zdravotní systém; pokud se civilizační choroby nepodchytí včas, zhoršují kvalitu života významné části společnosti. Investice do zdraví není jen o medikaci či hospitalizaci, ale o pohybu člověka v celém zdravotním systému. Aby investice do zdraví byly efektivní, je potřeba produktivní, inovativní a efektivní zdravotnictví.

4 Výdaje na zdravotní péči na obyvatele jsou v ČR podprůměrné oproti EU.
2. Charakteristika českého zdravotnictví Výdaje na zdravotní péči na obyvatele jsou v ČR podprůměrné oproti EU. Zdroj: Výsledky zdravotnických účtů ČR ,ČSU 2017 | Strana 4

5 Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP v EU a EFTA (2013)
2. Charakteristika českého zdravotnictví Podíl výdajů na zdravotní péči na HDP v EU a EFTA (2013) Podíl zdravotnictví na HDP byl v ČR v roce podprůměrný (7,1% dle staré metodiky) oproti EU Zdroj: Výsledky zdravotnických účtů ČR , ČSU 2017 | Strana 5

6 Podíl zdravotnictví na HDP ve světě (2014)
2. Charakteristika českého zdravotnictví Podíl zdravotnictví na HDP ve světě (2014) Obecný trend dle HDP ve světě dle WHO | Strana 6

7 Podíl zdravotnictví na HDP i v EU (2014)
2. Charakteristika českého zdravotnictví Podíl zdravotnictví na HDP i v EU (2014) Obecný trend dle HDP ve světě dle World Bank Zdroj: | Strana 7

8 2. Charakteristika českého zdravotnictví
Závislost celkových zdravotních výdajů na hlavu (USD, PPP) na HDP na hlavu (USD, PPP) – data 2010) Z hlediska adekvátnosti zdravotních výdajů na hlavu je však ČR (v grafu označena jako červený bod) v porovnání s jinými státy světa průměrná. Zdroj: Data gapminder.org 2013 | Strana 8

9 2. Charakteristika českého zdravotnictví
Podíl zdravotnictví na HDP je v ČR oproti EU podprůměrný (8,2%) i dle nové SHA 2011 metodiky (zahrnuje více preventivní a dlouhodobé péče). Zdroj: Výsledky zdravotnických účtů ČR , ČSU 2017 | Strana 9

10 2. Charakteristika českého zdravotnictví
Struktura výdajů na zdravotní péči podle zdrojů financování v zemích EU a EFTA v roce 2013 (v %) Soukromé výdaje na zdravotnictví v ČR jsou podprůměrné v rámci EU (2,1% výdajů domácností). Nejnižší soukromé výdaje v EU má Dánsko (15%), nejvyšší Řecko (41%), Slovensko a Maďarsko (35%). Zdroj: Výsledky zdravotnických účtů ČR , ČSU 2017 Podíl soukromých výdajů na celkových zdravotních výdajích (2011) Zdroj:WHO 2013 | Strana 10

11 Běžné výdaje na zdravotnictví v EU podle druhu zdravotní péče (2013)
2. Charakteristika českého zdravotnictví Běžné výdaje na zdravotnictví v EU podle druhu zdravotní péče (2013) Existuje heterogenita ve struktuře výdajů na zdravotnictví v EU. ČR se výrazně strukturou výdajů neliší od průměru EU, má méně dlouhodobé péče. Zdroj: Výsledky zdravotnických účtů ČR ČSU 2017 | Strana 11

12 2. Charakteristika českého zdravotnictví
Délka zdravého života Vysoká úroveň zdravotní péče prodloužila střední délku života lidí v ČR od roku 1990 do 2014 při narození o 7,4 roku na 78,9 let, což je významné přiblížení se k evropskému průměru 80,9 let (údaje z roku 2014), nejedná se však bohužel o léta prožitá ve zdraví. Srovnání střední délky zdravého dožití v ČR a ve vybraných zemích EU (1990 a 2010) Implikovaná kumulovaná pravděpodobnost konce zdravého života Ukazatel délky života prožitého ve zdraví, vyjadřující, kolik let v průměru prožijí lidé ve zdraví, tj. bez nemoci a zdravotních omezení, je pro českou populaci lehce nadprůměrný – ČR – 65/63,4 let (ženy/muži); EU – 61,8/61,4 let (2014).. V roce 2010 byl tento údaj - pouze 62 roků - stejný jako v roce 1962, nejde tedy o zásadní pokrok. Prodlužování délky života tudíž v ČR o 7,4 roku fakticky spočívá ve zvyšování počtu let prožitých v nemoci. V ČR je relativně nízká pravděpodobnost vážného onemocnění do 50 let. Poté se však oproti vyspělým zemím pravděpodobnost výrazně zvyšuje. Právě zvýšená pravděpodobnost zhoršení zdraví po padesátém roku života je jedním z faktorů, který může vést k výrazné zátěži na zdravotní systém v ČR. Zdroj: WHO 2013, 2017, vlastní výpočty, Výsledky zdravotnických účtů ČR , ČSU 2017

13 3. Chronické choroby- hrozba 21. století
Schéma příčin vzniku hlavních chronických onemocnění dle WHO (s doplněním duševních chorob dle autorů) Struktura úmrtí podle příčiny (vybrané skupiny onemocnění; 2011) Z hlediska podílu úmrtí zapříčiněných chronickými chorobami na celkovém počtu úmrtí se ČR nijak výrazně neliší od států ve svém okolí, mírně se však liší strukturou. V porovnání se státy EU15 měla ČR relativně vysoký podíl úmrtí, jejichž příčinou jsou nemoci srdce. Naopak státy EU15 mají v porovnání s ČR relativně vyšší podíl úmrtí na respirační choroby a duševní choroby. Zdroj: WHO 2013

14 Dopady chronických onemocnění na zdravotní a sociální systém
3. Chronické choroby- hrozba 21. století Dopady chronických onemocnění na zdravotní a sociální systém Schéma příčin vzniku hlavních chronických onemocnění dle WHO (s doplněním duševních chorob dle autorů) Schéma nákladů na léčbu chronických onemocnění Pravděpodobnost úmrtí na některé z hlavních chronických onemocnění mezi 30. a 70. rokem života je v ČR pouze 18 %- dlouhá léčba znamená velkou zátěž pro zdravotní a sociální systém. Důležitým aspektem chronických chorob jsou nepřímé náklady, které často zasahují sociální systém a s ním i trh práce. Chronická onemocnění mají i značné subjektivní společenské náklady. Zdroj: WHO 2013, Doležal T. 2011

15 Investice do zdraví = pohyb člověka celým systémem
4. Investice do zdraví v ČR Investice do zdraví není jen o určitém typu opatření – jako je medikace či hospitalizace – ale zejména o pohybu člověka celým zdravotním a potažmo i sociálním systémem. V počátcích nemoci jsou jednotkové náklady na léčbu relativně nízké .V pokročilejším stádiu nemoci se však na druhou stranu nachází menší skupina obyvatel. Investice do zdraví = pohyb člověka celým systémem Modelové schéma fungování britského zdravotního systému ve vztahu k chronickým onemocněním Ekonomika chronických onemocnění a nákladů na ně Zdroj: EEIP, Doležal T. 2012

16 Možné oblasti opatření k diskuzi
Aby bylo možné dosáhnout hlavního cíle stanoveného v rámci evropského akčního plánu, tj. zvýšit průměrnou dobu zdravého života o 2 roky, je třeba realizovat opatření v rámci všech 3 pilířů investic do zdraví, jimiž jsou: prevence a včasná detekce, léčba a péče, aktivní a nezávislý život Jak zajistit, aby si ČR mohla investice do opatření ve výše uvedených pilířích dovolit? A jak překonat bludný kruh politického a rozpočtového cyklu? Dlouhodobá vize a priority Stabilní, alespoň střednědobý finanční výhled Kvalitní komunikace s dotčenými subjekty a důvěryhodnost

17 Preventivní opatření lze rozdělit na následující oblasti
Primární preventivní opatření – zaměřená na celou populaci Sekundární preventivní opatření pro určité skupiny – zaměřují se na rizikové skupiny populace Preventivní opatření mohou výrazně přispět k prodloužení délky kvalitního života populace, nicméně v řadě případů nemusí být ekonomicky nezbytně výhodná. Před jejich implementací do praxe je tedy vždy vhodné provést posouzení jejich nákladů na zdravotní (popřípadě sociální) systém a jejich přínosů (HTA). Pro výběr nejefektivnějších preventivních opatření je třeba hodnotit minimálně 2 dimenze těchto opatření: Klinicky odvratitelná zátěž vyjádřená počtem ušetřených QALY (quality adjusted life years- roky života při perfektním zdravotním stavu) Nákladová efektivita vyjádřená v USD za QALY

18 Preventivní opatření- efektivita vynakládaných prostředků
Jako nejefektivnější (v USA) se jeví opatření v oblasti dětského očkování, prevence užívání alkoholu a drog u dětí, novorozenecký screening, prevence kouření u dětí i dospělých, screening u některých typů rakoviny Zdroj: Maciosek M.V. 2006

19 Preventivní opatření- efektivita vynakládaných prostředků
Témata k diskuzi: Systematická prioritizace preventivních opatření (z hlediska nákladové efektivnosti a úspory QALY) ? Posílení primárních preventivních opatření zaměřených na prevenci a odstranění kouření ? Posílení preventivních opatření zaměřených na dětskou obezitu – jaké nástroje zvolit? Mají v ČR smysl programy zaměřené na zvýšení motivace celé populace k účasti na preventivních prohlídkách a motivace k lepšímu životnímu stylu Zdroj:Russel L.B. 2007

20 5. Opatření Léčba a péče Opatření v této skupině se soustředí na léčbu a péči o pacienty, u nichž již bylo určité onemocnění diagnostikováno, a dělají se s cílem: vyléčit onemocnění; zastavit progresi onemocnění; zabránit vzniku komplikací; zabránit šíření onemocnění Včasná a adekvátní léčba může v řadě případů pomoci nejen dosáhnout výše uvedených cílů u konkrétního pacienta, ale i uspořit prostředky ve zdravotním a sociálním systému, což může platit jen za podmínky, že: pacient je včas diagnostikován pacient dodržuje léčebný postup je aplikována léčba, která je u daného pacienta ekonomicky efektivní a z hlediska medicíny a jeho zdravotního stavu adekvátní

21 Dodržování léčebného postupu
5. Opatření Dodržování léčebného postupu V případě, že pacient nedodržuje léčbu, hrozí mu komplikace nebo zbytečné prodlužování nemoci či rekonvalescence a celkové náklady na jeho uzdravení se významně zvyšují. Jak ukazují některé dílčí studie realizované v ČR , dodržování léčebného postupu českými pacienty není příliš vysoké; studie Strojil (2005) například konstatuje, že celých 17,2 % pacientů si v období, po které studie probíhala, nevyzvedlo předepsané léky. Zdroj: Rosolová H. 2013

22 Nasazení adekvátní léčby
5. Opatření Nasazení adekvátní léčby Jedním z opatření implementovaných v zahraničí, která směřují na zvyšování efektivity léčby chronických onemocnění, je integrovaný management chronických onemocnění. Základní rysy integrovaného přístupu jsou následující: Plánovaná a proaktivní péče s cílem zlepšení či udržení zdravotního stavu pacienta a jeho soběstačnosti v maximální možné míře Koordinovaná péče založená na týmovém přístupu Péče založená na dostatečné evidenci Podpora péče sám o sebe Pravidelný monitoring a hodnocení Jiným, v zahraničí často aplikovaným opatřením, které má přispívat k adekvátní léčbě pacientů, ale zároveň přispívat k ekonomické efektivitě zdravotního systému je stále větší využívání moderních IT řešení ve zdravotnictví (e-health).

23 Aktivní a nezávislý život
5. Opatření Aktivní a nezávislý život Do této skupiny opatření patří opatření, která ze své větší části směřují mimo oblast resortu zdravotnictví. Skupiny opatření, která spadají do této kategorie, jsou: rehabilitace a následná péče, domácí péče; sociální péče (příspěvky, invalidní důchody a dostupnost sociálních služeb a jejich rozsah a kvalita); aktivní politika zaměstnanosti (ve vztahu k invalidům a osobám s chronickým onemocněním) – ale i k osobám po úrazu, se změněnou pracovní schopností (to nejsou nutně invalidé), atd.; opatření na úrovni obcí – školství, veřejný prostor apod.; životní prostředí. Model efektivního propojení sociálního a zdravotního systému

24 Optimalizační opatření ve zdravotnictví
Opatření optimalizační mají přispět zejména ke zlepšení finanční udržitelnosti zdravotnictví. Tato opatření mají pouze nepřímou vazbu na prodloužení délky kvalitního života české populace, neboť v drtivé většině směřují na úspory s předpokladem, že uspořené prostředky bude možné v rámci zdravotního systému využít produktivněji. Do této kategorie jsou v rámci tohoto opatření zařazeny: benchmarking kvality a dostupnosti zdravotnických služeb a služeb sociálních; cenová regulace zdravotnických prostředků; benchmarking výdajů nemocnic a dalších zdravotnických zařízení a jejich vybavení; mapování nemovitostí veřejných zdravotnických zařízení a nákladů na jejich provoz; monitoring efektivního vytížení zdravotnické techniky; nadstandardy ve zdravotnictví a služby pacientům.

25 5. Závěr Závěr Prostředky vynakládané na zdravotnictví jsou v ČR adekvátní vzhledem k její ekonomické vyspělosti. Přestože výsledky českého zdravotnictví nejsou špatné, je třeba zvyšovat efektivitu vynakládaných prostředků a řešit investice do zdraví optikou pohybu člověka v rámci celého systému. Obecným cílem je prodloužení délky života ve zdraví. Prevence nemocí a úrazů je nejúčinnější a nejlevnější řešení.Obyvatelstvo je trvale motivováno ke zdravému způsobu života. Každý jedinec je zodpovědný za vlastní zdraví. Ministerstvo zdravotnictví je tvůrce strategie organizace, vzdělávání, kontroly a kvality péče. Mezi největší hrozby 21. století patří civilizační choroby, které ve vzrůstající míře představují zátěž pro zdravotní i sociální systém. Proto je třeba, s důrazem na efektivitu vynakládaných prostředků, včas diagnostikovat chorobu, adekvátně ji léčit (za aktivní spolupráce pacientů) a umožnit dotčeným jedincům aktivní a nezávislý život.

26 Kontakty Kontakty Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc Managing Director PhDr. Dita Tesárková Associate Director EEIP, a.s. Thunovská Praha 1 – Staré Město tel: fax: