Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST 8. POVRCHOVÁ ÚPRAVA DŘEVA

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST 8. POVRCHOVÁ ÚPRAVA DŘEVA"— Transkript prezentace:

1 ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST 8. POVRCHOVÁ ÚPRAVA DŘEVA
PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ Téma 8. POVRCHOVÁ ÚPRAVA DŘEVA Předmět: Technologie Obor: Truhlář Ročník: Druhý Zpracoval: Ing Křupala Karel TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem tento výukový materiál vypracoval samostatně, a to na základě poznatků získaných praktickými zkušenostmi z pozice učitele ve Střední odborné škole Josefa Sousedíka Vsetín, a za použití níže uvedených informačních zdrojů a literatury. Tento výukový materiál byl připravován se záměrem zkvalitnit a zefektivnit výuku minimálně v 21 vyučovacích hodinách. Ve Vsetíně dne …………………………………. podpis autora TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

3 Význam a způsoby povrchové úpravy Povrchová úprava dřeva navazuje na výrobní úsek konstrukčního opracování dílců. Plní dvě základní funkce, a to ochrannou a estetickou. Účelem ochranné funkce je uchovat výrobek a zabránit jeho poškození v průběhu jeho používání vlivem mechanického oděru, běžných kuchyňských chemikálií, vlivem vlhkosti, působením ultrafialových paprsků apod. K plnění ochranné funkce musí být nátěrový film: - dostatečně pružný, - musí zabránit vnikání vlhkosti do dřeva, - světlostálý, tvrdý a odolný proti poškození. Účelem estetické funkce je docílit zvýšení estetické úrovně výrobku zkrášlením povrchu např. bělením, mořením, pigmentovými nátěry apod. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

4 Ve výrobě nábytku se uplatňují dva způsoby povrchové úpravy: - mokrý způsob povrchové úpravy, který může být podle průhlednosti nátěru: a) transparentní b) pigmentový - suchý způsob povrchové úpravy je úprava nábytkářských výrobků nalepením povrchově dokončených fólií a laminátů bez nutnosti dalšího nátěru. Celou povrchovou úpravu dřeva můžeme rozdělit do několika částí: a) Příprava povrchu (broušení, vyspravení vad, tmelení a plnění pórů) b) Estetická příprava (zušlechtění) povrchu (bělení, barvení, moření a lazurování) c) Příprava a nanášení nátěrových hmot d) Sušení a vytvrzování nátěrových hmot e) Dokončování nátěrových filmů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

5 a) Příprava povrchu Dílec nebo výrobek připravený k povrchové úpravě musí být opracován tak, aby se povrchovou úpravou docílil požadovaný efekt. Povrchy dílců musí být kvalitně připraveny: - hladce a jemně vybroušeny, - odstraněny a opraveny všechny viditelné vady, - povrchy musí být zbaveny prachu a všech nečistot. Fáze přípravy povrchu zahrnuje operace které vytvářejí základ pro provedení kvalitní povrchové úpravy. Patří sem: 1) vyrovnání a vyhlazení povrchu, 2) úprava adheze (přilnavosti) povrchu. 1) Vyrovnání a vyhlazení povrchu Je to základní podmínka pro kvalitní povrchovou úpravu. Rovný a hladký povrch lze docílit: a) kvalitním vybroušením b) nalepením podkladových fólií c) tmelením povrchu d) plněním pórů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

6 a) Broušení povrchů Účelem broušení povrchů je opracovat povrch dílců tak, aby byly odstraněny nečistoty, nerovnosti a získaly se rovné a hladké plochy způsobilé pro povrchovou úpravu. Na hladkosti vybroušené plochy závisí výsledný efekt povrchové úpravy. Broušení se provádí obvykle ve dvou fázích. První fáze je hrubé broušení, kterým se zarovnávají nerovnosti a druhou fází je jemné broušení, kterým se povrch vyhlazuje. Počet broušení se volí podle požadavků na dokončení nátěrovou hmotou. Zrnitost brusných prostředků je pro hrubé broušení 80 – 100 a pro jemné broušení 100 – Zadýhované plochy a plochy, které se budou mořit se mezi prvním a druhým broušením vlhčí 3 – 5 % roztokem klihové vody. Voda přitom zvedne vlákna a klíh je zpevní pro snadnější odstranění při druhém broušení. Plošné dílce se nejčastěji brousí na pásových bruskách neprůběžných nebo průběžných. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

7 b) Lepení podkladové fólie Nalepením podkladové fólie na konstrukční desky se překryjí menší nerovnosti podkladu. Používají se pod povrchovou úpravu pigmentovými nátěrovými hmotami. Tato brusná reaktoplastická fólie nahrazuje celoplošné tmelení konstrukčních desek. Fólie se na dílce nalepuje močovinoformaldehydovými lepidly v jednoetážových lisech při teplotě kolem 145°C, lisovacím tlakem 0,5 MPa asi 45sekund. Před povrchovou úpravou se plochy s brusnou fólií brousí papírem o zrnitosti č za účelem odstranění nečistot. c) Tmelení Plochy nábytkových dílců se tmelí jednak pro opravy nepřípustných vad a jednak pro vyrovnání plochy, která se potahuje vrstvou tmelu. Opravy vad tmelením Provádí se obvykle mezi prvním a druhým broušením. K opravám malých vad jako jsou vyštípnutá vlákna, malé smolníky, dírky atd. se vyspravují správkovým tmelem vyrobeným z pojiva (lepidlo) a plniva (plavená křída, dřevní prach). Tmel se přizpůsobuje barvě dřeva přidáním barviv a pigmentů. Nanáší se stěrkou a po vytvrdnutí se vybrousí. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

8 Potažení celé plochy tmelem
Potažení celé plochy tmelem. Provádí se u dílců, které se budou povrchově upravovat pigmentovými nátěry. Tmelením se vyrovná plocha dílce, zlepší se kvalita nátěru a sníží se spotřeba nátěrové hmoty. Na tmelení se používají tmely: polyesterové, alkydové, nitrocelulózové. Nanáší se navalováním nebo stříkáním. Velikost nánosu navalováním je asi 120 g.m⁻². Po nanesení se suší: - několik hodin při normální teplotě, - v teplovzdušných tunelech několik minut, - pomocí infračerveného záření 30 – 60 sekund, - ve speciálních tunelech ultrafialovými paprsky 90 – 120 sekund. Po vysušení nebo vytvrzení se tmel brousí papírem se zrněním č. 220 – 280. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

9 d) Plnění pórů Kruhovitě pórovité dřeviny mají velké póry (cévy)
d) Plnění pórů Kruhovitě pórovité dřeviny mají velké póry (cévy). Pro dosažení vysokého stupně lesku musí být plocha uzavřená a hladká. Pokud se póry zalévají jen lakem, vytvoří se tlustá laková vrstva, která postupně praská a je nevzhledná. Proto se před aplikací nátěrové hmoty póry zaplňují plničem pórů. Plniče pórů jsou lakové tmely složené z pojiva (laku) a malého množství plniva, anebo se používají základní rychleschnoucí brousitelné laky. Póry se mohou plnit ručně nebo strojně. 2) Úprava adheze povrchu Tato úprava je nutná k tomu, aby se odstranily nežádoucí složky dřeva z povrchu, anebo aby se izolovaly vhodnou mezivrstvou od nátěrové hmoty, protože by bránily jejímu přilnutí nebo vytvrzení. Nežádoucí látkou je pryskyřice nebo brusný prach. Pryskyřice zabraňuje přilnutí nátěrové hmoty. Odstraňuje se z povrchu dřeva rozpouštědly nebo hydroxidem sodným. Mechanické nečistoty se odstraňují ručně nebo strojně před každým nánosem nátěrové hmoty. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

10 Kontrolní otázky: 1. Popiš, které funkce plní povrchová úprava dřeva. 2. Do kterých částí můžeme rozdělit povrchovou úpravu dřeva 3. Jak se provádí broušení povrchů 4. Popiš proč se provádí tmelení před povrchovou úpravou. 5. Jaký je účel plnění pórů. 6. K čemu je nutná úprava adheze povrchu . TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

11 b) Estetická příprava povrchu Estetická příprava povrchu zahrnuje operace, které slouží ke zvýšení estetických vlastností povrchu (tj. zkrášlení). Patří sem hlavně: bělení, moření, barvení a lazurování. 1. Bělení dřeva Účelem bělení dřeva je: dosažení u některých dřevin světlejších odstínů, - vyrovnání částečně rozdílného zbarvení jádra a běli, - odstranění barevných skvrn, - odstranění z povrchu mastné skvrny nebo jiné znečištění povrchu. Nejčastěji se bělí světlá dřeva např. javor, jasan, bříza, buk apod. Způsoby bělení: a) chemické – chemickou reakcí bělidla se složkami dřeva kdy se odstraňují přírodní barviva, b) fyzikální - k zesvětlení dochází přibarvením bílým pigmentem, c) lazurováním – pomocí lazurovacích laků. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

12 a) Bělení chemickými prostředky Peroxid vodíku: Při koncentraci roztoku 10% se peroxid používá pro ruční bělení. Před nanášením se míchá ze čpavkem , který urychluje rozklad peroxidu ( na vodu a kyslík, který bělí). Nanáší se houbou nebo štětcem. Účinek je slabý, bělení se několikrát opakuje (vždy po vyschnutí předcházejícího nánosu, na mokrém nánosu je účinek menší). Při koncentraci 30% se peroxid používá pouze pro strojní bělení. (Zdravotní závadnost, protože výpary leptají sliznici, pokožku, dýchací cesty a oči). Na plošné dílce se nanáší válcovými nanášečkami s válci potaženými pěnovou pryží. Nejdříve se nanáší peroxid a pak teprve čpavek (smícháním by nastal rychlý rozklad ještě před nanášením a účinek by se tím zeslabil). Bělící účinek je silný, stačí jeden nános. Masivní dílce se bělí obvykle stříkáním dvousložkovou pistolí, která umožňuje nános peroxidu a čpavku zvlášť. Ke smíchání složek dochází až na ploše dílce. Sušení se provádí v teplovzdušných tunelech při teplotě vzduchu 60 – 90°C , po dobu min. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

13 Kyselina šťavelová Používá se na zesvětlení ploch dřevin s větším obsahem tříslovin (např. DB). Vhodné je na odstranění barevných skvrn vzniklých reakcí tříslovin s kovy (tmavě šedomodrých skvrn). Roztok kyseliny je g/1l vody. Nanáší se na plochy 1 – 3x štětcem, houbou nebo stříkáním. Pak se rozetře kartáčem po ploše a asi po 10 min se plocha omyje teplou vodou (kyselina chemickou reakcí tvoří soli tzv. šťavelany, které se rozpouští ve vodě). Kyselina citronová Kyselina citronová je nejedovatá a bělí se s ní dřeviny obsahující třísloviny. Kyselina chlorovodíková Je kyselina jedovatá a žíravá. Slouží k bělení dřevin bohatých na obsah pryskyřice. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

14 b) Bělení fyzikálními prostředky Jsou to mikromleté pigmenty – spoloxylová běloba rozptýlená ve vodě. Mají malou krycí schopnost, ale přesto trochu tlumí (zesvětlují) kresbu dřeva. Ředí se vodou 1 díl běloby : 3 dílům vody. Nanáší se sytě houbou na obroušenou plochu. Zbytek se setře suchou houbou po vláknech. Pak se kartáčem roztírá napříč vláken a nakonec znovu po vláknech a nechá se vysušit. Plochy fyzikálně bělené se nebrousí. Povrch se dokončuje lakováním. c) Lazurování Je to změna barevného odstínu nánosem transparentních laků, do nichž se přidává nepatrné množství pigmentů. Bílé pigmenty (versálová běloba) opticky zesvětlují plochu, barevné pigmenty plochu zbarvují. Textura dřeva je vlivem běloby trochu jakoby zamlžená. Výhodou lazurování je, že současně se změnou barevného odstínu se provede i první nános laku v jedné operaci. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

15 2. Moření a barvení dřeva Účelem moření nebo barvení dřeva je: - dosažení tmavšího barevného odstínu, - změna barvy dřeva, - zakrytí barevných rozdílů, - napodobení dražších dřev, - zvýraznění kresby dřeva. Moření je proces, při němž mořidlo chemicky reaguje se složkami dřeva nebo reagují mezi sebou složky mořidla (dvousložková mořidla) a ke změně barevného tónu dochází vlivem chemické reakce. Reaktivními složkami dřeva jsou hlavně třísloviny. Třísloviny se nacházejí především v letním dřevě proto je po namoření letní dřevo opět tmavší než jarní. Vzniká tzv. „pozitivní obraz“ kresby dřeva. Z mořidel pro tento účel se nejvíce používají mořidla čpavková a především mořidla dvousložková. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

16 Barvení je fyzikální pochod, při němž barevný roztok nanášený na povrch vsakuje do dřeva a tím mění barevný tón bez chemické reakce. Původně světlejší jarní dřevo je pórovitější a nasákne více barevného roztoku než méně pórovité letní dřevo. Po namoření je tedy tmavší než letní dřevo a vzniká tzv. „negativní“ obraz kresby dřeva. Barvení se v praxi rovněž označuje jako moření. K barvení dřeva se nejčastěji používají vodová mořidla, rozpouštědlová, olejová a lihová. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

17 Negativní a pozitivní vzhled namořené plochy
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

18 Podle vlastností, způsobu a možností použití můžeme mořidla rozdělit na: Chemická mořidla – skládají se z předmořidla a zamořidla. Vodová mořidla – směsi organických barviv a látek (Coloxyl) Lihová mořidla – jsou to roztoky dehtových mořidel v alkoholu. Jsou málostálá na světle. Olejová mořidla – barviva rozpuštěná v terpentýnovém oleji. Organická mořidla – lazurovací – jsou to laky ( např. nitrocelulózový, lihový nebo polyuretanový) s přídavkem organických rozpouštědel a barviv. Pigmentová mořidla – jsou to pigmenty rozptýlené ve vodě nebo v organickém rozpouštědle. Zakrývají z části kresbu dřeva. Vosková mořidla – málo používaná, po nanesení a zaschnutí se jen kartáčem rozleští. Nelakují se. Lazurovací laky – (Luxol) – Anorganické pigmenty jsou rozptýleny v roztocích speciálních alkydových pryskyřicích. Další složkou jsou konzervační a fungicidní přípravky, které zajišťují i potřebnou impregnaci. Málo výrazné dřevo a dřevo s estetickými vadami přibarvujeme na tmavší odstín tak, aby jeho struktura zůstala viditelná. Vhodným odstínem a stejnoměrným zbarvením napodobíme i vzácnější druhy dřev. Stálost zbarvení závisí na druhu mořidel a jejich odolnosti proti světlu a na správném způsobu moření. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

19 Při moření je třeba dodržovat tyto zásady: 1) Před mořením řádně pročíst návod v němž výrobce udává přípravu mořidla a postup při moření. 2) Mořidlo nepřipravovat v kovových nádobách – mění barvu. 3) K přípravě vodového mořidla použít jen měkkou vodu – lépe se rozpouští. 4) Mořidlo řádně promíchat. 5) Čelní konce dřeva při použití mořidla rozpuštěného ve vodě navlhčit čistou vodou , zabráníme tím tmavšímu zbarvení čelního dřeva. 6) Mořit jen studeným mořidlem ( 20 – 25°C ). 7) Dřevo moříme v teplé místnosti, aby lépe přijímalo mořidlo. 8) Mořidlo před použítím nejdříve vyzkoušet na vzorku stejného dřeva, jaké budeme mořit, má-li požadovaný barevný tón. 9) Mořené plochy je nejlépe mořit ve vodorovné poloze, je-li nutno mořit svislou plochu, nanášíme mořidlo směrem zespodu nahoru, aby nestékalo po nenamořené části (zůstaly by na dřevě viditelné stopy). 10) Mořidlo nanášíme sytě ve směru vláken, přebytek odstraníme houbou a rozetřeme kartáčem. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

20 Odzkoušení mořidla. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

21 Nanášení mořidla štětcem
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

22 Ukázka různých barevných odstínů moření dřeva
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

23 11) Namořené plochy sušit pozvolně, nesušit na slunci – zůstanou skvrnité. 12) Pokud se objeví na povrchu po uschnutí mořidla krystalky, tak tyto okartáčujeme před lakováním. 13) Dokonale suché namořené dřevo lakujeme. 14) Plochy namořené hydrovoskem se překartáčují a vyleští flanelem – nelakují se. Způsoby nanášení mořidla 1) ručně: - štětcem houbou 2) strojně: - stříkáním máčením navalováním na válcových nanášečkách, které jsou spojeny se sušícími tunely 1) Při ručním moření se mořidlo nanáší na plochu štětcem nebo houbou. Nanášení musí být rychlé, aby mořidlo nezaschlo na části plochy. Po vysušení by zůstala viditelná hranice mezi těmito nátěry. První nános se nanáší po vláknech, další napříč vláken. Odstín se vyrovná kartáčováním podél vláken. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

24 2) Při strojním moření se využívá velmi často: a) Stříkání, kdy se mořidlo nanáší stříkací pistolí na masivní dílce nebo na tvarově složité výrobky. U plošných dílců lze stříkáním mořidla docílit tzv. stínování např. u stylového nábytku. Princip je vtom, že se na určitá místa nanáší v krouživých p ohybech více mořidla než na zbytku plochy. b) Máčení, které se používá pro dílce malých rozměrů. Dílce se zavěsí na závěsné zařízení nebo se vloží do závěsného koše a na určitou dobu se ponoří do mořidla. Ponořování a vynořování z mořidla může být ruční nebo strojní. c) Navalováním na válcových nanášečkách – mořících strojích. Na tomto stroji se nejdříve z povrchu odstraní prach, dále se nanese a rozetře mořidlo. Dílec je uložen na dopravníku, který se pohybuje rychlostí 2 až 10 m.min⁻¹. Nanášecí válec je opatřen mikroporézní pryží. Namořené plochy se suší v teplovzdušných sušících tunelech. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

25 Schematické znázornění moření mořícím strojem
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

26 Kontrolní otázky: 1. Proč se provádí bělení dřeva. 2
Kontrolní otázky: 1. Proč se provádí bělení dřeva. 2. Popište bělení chemickými prostředky. 3. Jak se provádí bělení fyzikálními prostředky a lazurování. 4. Co je účelem moření a barvení dřeva. 5. Co je to negativní a pozitivní kresba při moření dřeva. 6. Jaké znáte druhy mořidel. 7. Jaké zásady se musí dodržovat při moření dřeva. 8. Popište způsoby nanášení mořidla. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

27 c) Příprava a nanášení nátěrových hmot Nátěrové hmoty jsou materiály, které se v tekutém stavu nanášejí na povrch materiálů, kde tuhnutím vytvářejí pevný nátěrový film. Podle průhlednosti vzniklého nátěrového filmu rozdělujeme nátěrové hmoty na transparentní a pigmentové. Transparentní nátěrové hmoty vytvářejí průhledný film, který nezakrývá, ale ještě zvýrazňuje texturu dřeva. Nátěrový film může být bezbarvý nebo barevný. Zbarvení je vyvoláno účinkem barviv rozpuštěných v nátěrové hmotě. K transparentním nátěrovým hmotám patří laky, které dělíme na základní a vrchní. Pigmentové nátěrové hmoty vytvářejí neprůhledný film, který zakrývá původní vzhled dřeva. Podle obsahu pigmentů se tyto nátěrové hmoty dělí na barvy a y. Barvy se používají jako základní vrstva. y se používají jako vrchní vrstva nátěru. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

28 Příprava nátěrových hmot zahrnuje tyto činnosti: - přečíst si návod k použití; - očistit obal nátěrové hmoty kolem plnícího otvoru; - z povrchu nátěrové hmoty odstranit případný škraloup a nečistoty (přecedit); - pigmentové nátěrové hmoty důkladně promíchat; - upravit viskozitu nátěrové hmoty podle druhu nanášení; - u vícesložkových nátěrových hmot zajistit správný poměr a postup přípravy; - připravit jen takové množství nátěrové hmoty, kolik spotřebujeme v určené době. V praxi se používají tyto druhy nátěrových hmot: - fermežové; - olejové; - nitrocelulózové; - syntetické; - polyesterové; - polyuretanové; - emulzní vodové. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

29 Způsoby nanášení nátěrových hmot se volí s ohledem na tyto skutečnosti: - tvar a rozměr dokončovaných předmětů; - množství dokončovaných dílců a výrobků; - požadavky na konečný vzhled a kvalitu nátěru podle toho, v jakém prostředí bude výrobek používán; - druh podkladu pod nátěrovým filmem ( masivní dřevo, dýhovaný povrch, fólie); - technologické vlastnosti nátěrových hmot: pracnost přípravy nátěrové hmoty, dokončování nátěrového filmu, nutný počet nánosů nátěrové hmoty, rychlost schnutí nebo vytvrzování. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

30 Nátěrové hmoty můžeme nanášet těmito způsoby: a) ručně: 1) štětcem, 2) válečkem, b) mechanizovaně: 1) stříkáním, 2) poléváním, 3) navalováním, 4) máčením. a) Ruční nanášení Ruční nanášení nátěrových hmot je málo produktivní a není vhodné pro průmyslovou výrobu. Používá se v individuální výrobě, při opravách nebo u zabudovaných výrobků. 1) Nanášení štětcem Výhody nanášení štětcem: - dobrá přilnavost nátěru k podkladu ( štětec vtlačuje nátěrovou hmotu do povrchu), - menší spotřeba nátěrové hmoty (nevznikají ztráty jako např. při stříkání) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

31 - není nutno tolik ředit ( menší spotřeba ředidla) - malé pořizovací náklady na výrobu. Nevýhoda: - nízký pracovní výkon, - malá produktivita, - dlouhá doba povrchové úpravy. Nanášení štětcem – natírání: Štětce mohou být: - kulaté (malé, velké a speciální např. fládrovací) ploché Kulaté štětce velké mají štětiny dlouhé, ohýbají se, málo roztírají, proto se jejich pracovní délka zkracuje podvázáním (mají zůstat dlouhé asi 40 mm). Tím je štětec tužší a lépe roztírá. Potom se štětiny obrousí do klínu. Tyto štětce jsou vhodné pro nanášení nátěrových hmot fermežových, olejových a syntetických. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

32 Podvazování kulatých štětců
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

33 Ploché štětce: štětiny se u nich nepovazují, mohou se mírně obrousit
Ploché štětce: štětiny se u nich nepovazují, mohou se mírně obrousit. Používají se k natírání větších ploch řidšími rychleschnoucími nátěrovými hmotami. Natírání štětci Nátěrová hmota se musí na ploše rovnoměrně rozetřít. Nejdříve se nanese několika lehkými tahy, potom se roztírá kolmo vedenými tahy. Podélné a příčné tahy se opakují, až se utvoří stejnoměrný nános. Poslední tahy mají být ve směru vláken. U velkých ploch je nutno dbát na to, aby jednotlivé části na okrajích nezasychaly a navazující místa nebyla znatelná. Po ukončení práce natírání je nutno štětec umýt. Nanášení válečkem Je rychlejší než štětcem, vhodné pro větší plochy. Váleček je obalen silonovou nebo přírodní (beránčí) kožešinou. Kožešina má schopnost udržet mezi vlasy značné množství nátěrové hmoty, která tlakem na plochu vytéká. Po zaschnutí má povrch nátěrového filmu charakteristický vzhled pomerančové kůry. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

34 Ruční nanášení štětcem a válečkem
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

35 b) Mechanizované nanášení nátěrových hmot Tento způsob nanášení nátěrových hmot je oproti ručnímu nanášení velmi produktivní a proto se využívá hlavně v průmyslové výrobě. 1) Nanášení stříkáním Rozlišujeme tyto způsoby stříkání: a) stlačeným vzduchem (pneumatické), b) bezvzduchové vysokotlakové stříkání, c) nanášení v elektrostatickém poli. a) Stříkání pomocí stlačeného vzduchu Patří k nejvíce používaným způsobům nanášení nátěrových hmot. Uplatňuje se především v povrchové úpravě tvarově členitých výrobků. Ke stříkání se používá stříkací pistole. Princip spočívá v tom, že nátěrová hmota je stlačeným vzduchem rozprašována na mikroskopické částečky – kapénky tvořící mlhovinu, která je tímto vzduchem nesena a vrhána na upravovaný předmět. Nevýhodou tohoto způsobu jsou velké ztráty nátěrové hmoty, které vznikají prostřikem a nízkou viskozitou nátěrové hmoty (velká spotřeba ředidla). Zařízení pro stříkání tvoří: stříkací kabina, zásobník tlakového vzduchu, zásobník nátěrové hmoty, stříkací pistole a přívodní hadice pro vzduch a nátěrovou hmotu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

36 Technika stříkání: - Stlačený vzduch má mít předstih před nátěrovou hmotou aby ji proud vzduchu zachytil a rozprášil; Tlak vzduchu se nastaví podle druhu nátěrové hmoty a použitém průměru trysky pro nátěrové hmoty 0,25 – 0,35MPa pro tmely ,35 – 0,45MPa - Vzdálenost pistole od plochy – optimální je 25-35cm. Menší vzdálenost způsobuje větší odraz nátěrové hmoty a zvýšení ztrát. Větší vzdálenost způsobuje větší rozptyl a také větší ztráty prostřikem. Část kapének usychá ve vzduchu o dopadá na plochu v podobě kuliček, které způsobí drsný povrch ( tzv. „naprášený“); - Sklon pistole k ploše je optimální 75 – 90°. - Tvar lakového paprsku se upravuje tryskou podle velikosti a členitosti plochy. Malé a členité plochy se stříkají kruhovým paprskem, velké plochy širokým paprskem. - Rychlost tahu pistole musí být stále stejná. - Jednotlivé nástřiky se musí na okrajích překrývat. - Při stříkání ploch se využívá křížový nástřik. - Svislé plochy je třeba stříkat zdola nahoru. Aby se zabránilo stékání, je třeba nanášet více tenkých vrstev. - po stříkání se musí stříkací pistole a zásobník materiálu ihned vyčistit. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

37 Nanášení nátěrové hmoty stříkáním
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

38 b) Bezvzduchové vysokotlakové stříkání Uplatňuje se především při povrchové úpravě velkých plocha tvarově méně složitých dílců. Nátěrová hmota se čerpá ze zásobníku vysokotlakým čerpadlem a je vedena do pistole vysokotlakou hadicí a protlačována vysokým tlakem 8 až 15MPa malým otvorem trysky. Účinkem vysokého tlaku se při průchodu tryskou velmi jemně rozprašuje. Netvoří se taková rozptýlená mlhovina jako při vzduchovém stříkání a ztráty jsou menší až o 30%. Nátěrovou hmotu lze místo ředění ohřívat. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

39 c) Nanášení v elektrostatickém poli Používá se hlavně v povrchové úpravě sedacího nábytku a oken. Pro kvalitní rovnoměrný nános je potřebná vlhkost dřeva alespoň 10%. Tento způsob nanášení je založen na schopnosti ve vzájemném přitahování nesouhlasných elektrických nábojů. Elektrostatické pole vzniká mezi elektrodami napojenými na generátor vysokého napětí. Částečky nátěrové hmoty jsou unášeny ve směru siločar elektrického pole k uzemněnému předmětu, který je zavěšený na dopravníku a prochází mezi elektrodami. Nanášení probíhá v průběžné kabině. Za kabinou je sušící tunel, kterým dopravník prochází. Předností této technologie jsou malé ztráty nátěrové hmoty (5-25%) a možnost mechanizace a automatizace celého výrobního úseku nanášení a vysoušení nátěrových hmot. Způsoby rozprašování nátěrových hmot mohou být: - pneumatickým stříkáním, - odstředivými rozprašovači, - štěrbinovými rozprašovači, - kotoučovými rozprašovači, - kombinovanými způsoby. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

40 Schéma zařízení pro nanášení v elektrostatickém poli
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

41 2) Nanášení nátěrových hmot poléváním Uplatňuje se v povrchové úpravě plošných dílců k nánosu nátěrové hmoty na plochy i na boční plochy. Předností tohoto způsobu nanášení je: - vysoká výkonnost stroje, - snadná obsluha stroje, - malé ztráty nátěrové hmoty (2-4%). Polévací stroj se skládá: - z polévací hlavy nebo dvou hlav pro dvousložkové hmoty, - pásových dopravníků mezi kterými jsou šikmé žlaby, - zásobníku nátěrové hmoty, - čerpadla. Princip spočívá ve vytékání tenké clony nátěrové hmoty ze štěrbiny polévací hlavy na dílec, který je unášen dopravním pásem. Nátěrová hmota, která dopadá mimo plochu dílce, stéká do sběrného žlabu a odtud do zásobníku stroje. Ze zásobníku se čerpá pomocí čerpadla přes filtrační zařízení zpět do polévací hlavy. Velikost nánosu se reguluje nastavitelnou šířkou štěrbiny polévací hlavy a měnitelnou rychlostí posuvu dopravníku. Tloušťka lakové clony je obvykle 0,3 – 0,6 mm a velikost nánosu je 80 – 100g.m⁻². TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

42 Rychlost dopravníku se v praxi využívá 40 – 60 m. min⁻¹
Rychlost dopravníku se v praxi využívá 40 – 60 m.min⁻¹. Výška lakové clony se upravuje vertikálním posuvem polévací hlavy a obvykle bývá 100 – 120 mm. Schéma polévacího stroje polévací hlava, 2 – laková clona, 3 – dílec, 4 – šikmý žlab, 5 – zásobník nátěrové hmoty, 6 – čerpadlo, 7 – pásový dopravník TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

43 3) Nanášení nátěrových hmot navalováním
3) Nanášení nátěrových hmot navalováním. Tento způsob se používá při nanášení laků, barev, ů a tmelů pro ultrafialové vytvrzování na plošné nábytkové dílce dýhované, s nalepenou fólií nebo na surové DTD nebo DVD. Umožňuje nanášet velmi malá i velká množství nátěrových hmot s velkým rozsahem viskozity. Výhody tohoto nanášení: - velká výkonnost zařízení, - minimální ztráty nátěrové hmoty, - úspora nátěrové hmoty při velmi malých nánosech, - využití pro všechny druhy nátěrových hmot, tmelů a zušlechťujících prostředků. Nevýhodou je omezená možnost použití pouze na plochy rovinných dílců a velké nároky na dodržení tloušťkové tolerance dílců ( ± 0,2 mm). Válcová nanášečka má dva válce. Menší je dávkovací a větší nanášecí opatřen na povrchu vrstvou hladké pryže. Nátěrová hmota je čerpadlem přiváděna do mezery mezi dávkovací a nanášecí válec, který ji navaluje na dílec unášený dopravníkem na stole stroje. Velikost nánosu se reguluje vzdáleností obou válců od sebe a rychlostí posuvu dopravníku, kterou lze nastavit v rozsahu 6 až 40 m.min⁻¹. Válcová nanášečka pro velké nánosy má dva nanášecí a dávkovací válce umístěné za sebou. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

44 Schéma jednoválcové nanášečky laku – dokončovaný dílec, 2 – nanášecí válec 3 – dávkovací válec, 4 – pásový dopravník TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

45 4) Nanášení nátěrových hmot máčením Používá se v povrchové úpravě ohýbaného sedacího nábytku, na výrobky nebo součásti malých rozměrů nebo okenní rámy a křídla. Princip spočívá v ponořování předmětů do nátěrové hmoty a v postupném vynořování, přičemž část nátěrové hmoty přilne na povrch předmětu (vytvoří nátěrový film) a zbylá část stéká z povrchu zpět. Rychlost vynořování se rovná rychlosti stékání nátěrové hmoty (8 – 25 m.min⁻¹). Zavěšování předmětů na závěsné zařízení se provádí tak, aby všechny plochy měly sklon, který zajistí stékání nátěrové hmoty a okapávání. Máčený předmět by neměl mít otvory dovnitř. Nevýhoda máčení: - potřeba velkého množství nátěrové hmoty v máčecí vaně, - velké ztráty odpařováním rozpouštědel, - nutno často kontrolovat hustotu nátěrové hmoty Máčení lze provádět ručně nebo mechanizovaně Ruční máčení: - pomocí závěsného zařízení, ponořením v koši. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

46 Mechanizované máčení: - dokončované předměty jsou máčeny v máčecích linkách vybavených máčecí vanou a nekonečným řetězovým podvěsným dopravníkem. Máčecí linky mohou být neprůběžné nebo průběžné. V neprůběžné lince:– je menší máčecí vana s menší odpařovací plochou, nad máčecí vanou se dopravník zastaví předmět se svěsí z dopravníku a ponoří do nátěrové hmoty, po vynoření se opět zavěsí na dopravník, dopravník se pak s povrchově upraveným předmětem posune do sušícího tunelu. V průběžné lince: - je velká máčecí vana s velkou odpařovací plochou, dopravník s předmětem postupně klesá do máčecí vany a na konci vany se zvedá, předměty se přitom postupně ponořují a vynořují. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

47 Nanášení nátěrových hmot máčením a – neprůběžné máčení, b – průběžné máčení, 1 – máčecí vana, 2 – odkapávací plech, 3 – podvěsný dopravník, 4 – pneumatický válec TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

48 Kontrolní otázky: 1. Jaké činnosti zahrnuje příprava nátěrových hmot. 2. Jakými způsoby můžeme nanášet nátěrové hmoty. 3. Popište jak se nátěrové hmoty nanáší pomocí štětců a válečkem. 4. Popište technologii nanášení nátěrových hmot pomocí stříkání. 5. Popište technologii nanášení nátěrových hmot pomocí polévání. 6. Popište technologii nanášení nátěrových hmot pomocí navalování. 7. Popište technologii nanášení nátěrových hmot pomocí máčení. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

49 d) Sušení a vytvrzování nátěrových hmot Nátěrová hmota přechází z kapalného stavu do tuhého nátěrového filmu: - fyzikálním procesem – sušením - chemicky -vytvrzováním – účinkem chemické reakce. Fyzikálně sušením– z nátěrové hmoty se odpařují prchavé složky (rozpouštědla, ředidla) např. nitrocelulózové, vodou ředitelné nátěrové hmoty Chemicky – vytvrzováním - chemickou reakcí nátěrové hmoty s tvrdidlem např. dvousložkové nátěrové hmoty Fyzikální i chemické procesy probíhají: - za normální teploty - při °C několik hodin až dnů (např. olejové 48 – 72 hod); - za zvýšené teploty vzduchu - v teplovzdušných tunelech kdy se doba podstatně zkrátí (např. PES laky za studena 6 – 12 hodin, v tunelu 0,5 hodiny, nitrolaky na minut); - působením infračerveného nebo ultrafialového záření ve speciálních vytvrzovacích tunelech se doba zkrátí na několik minut. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

50 1) Vysoušení teplovzdušné Sušení probíhá v sušících tunelech, které se rozlišují na nízké a vysoké. Nízké tunely – pro sušení plošných dílců unášených na dopravníku, doba sušení je několik minut. Vysoké tunely – pro etážové vozíky s plošnými dílci pro sušení větších předmětů např. židlí umístěných na dopravníku. Teplovzdušný tunel má tři části: - odpařovací zónu – teplý vzduch 25 – 40°C , rychlost proudění vzduchu 2m.s⁻¹, odpařují se prchavé složky, intenzivní odsávání vzduchu, - sušící zónu – nejdelší část sušícího tunelu, teplota vzduchu podle nátěrové hmoty 60 – 70°C, rychlost proudění vzduchu 3 – 5 m.s⁻¹, - chladící zónu – postupné ochlazení na 25°C rychlost proudění vzduchu je o něco větší jak v sušící zóně. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

51 Jednoetážový sušící tunel pro teplovzdušné sušení nátěrových hmot I - odpařovací zóna, II – sušící zóna, III – ochlazovací zóna 1 – dílec, 2 – ventilátor, 3 – kalorifer, 4 – dopravník, 5 – přívod vzduchu, 6 – odvod vzduchu TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

52 2) Vysoušení a vytvrzování infračerveným zářením (IČ) - Infračervené záření je tepelné a přenos tepla zajišťují elektromagnetické vlny různých vlnových délek, - používá se pro plošné nábytkové dílce, - část záření prochází dílcem, část zůstává v dílci a prohřívá jej, - samotný dílec se přitom zahřívá jen minimálně, - nátěrová hmota se prohřívá zespodu a prohřívá se celá vrstva směrem nahoru, - netvoří se škraloup na povrchu nátěrové hmoty, - sušení i vytvrzování je velmi rychlé (2 – 6min. Podle tloušťky filmu), - používají se tunelové sušárny s infrazářiči, - dílec je uložen na dopravníku a unášen tunelem, - ve vstupní části tunelu dochází k odpařování části rozpouštědel, - v další části se nátěr vysouší nebo vytvrzuje pod infrazářiči o teplotě 400°C, - v poslední části se dílec ochlazuje - infračervené sušení nátěrových hmot je energeticky nákladné. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

53 Schéma infračervené sušárny vytápěné olejem – olejový hořák, 2 – spalovací komora, 3 – ohřívač plynů, 4 – ventilátor pro přívod vzduchu, 5 – ventilátor pro odvod vzduchu, 6 – vyzařovací těleso, 7 – lakový dílec, 8 - dopravník TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

54 3) Vytvrzování nátěrových hmot ultrafialovým zářením (UV) - Ultrafialové záření je elektromagnetické záření o velmi krátké vlnové délce, kterou lidské oko nevnímá, - prostupuje pouze tenkými průhlednými vrstvami, proto se tento způsob vytvrzování používá pouze pro transparentní nátěry s malou tloušťkou nánosu. - nátěrová hmota se na dílce nanáší navalováním - vytvrzovací reakce nastává, když záření pronikne celou vrstvou nátěrové hmoty, - nátěrová hmota obsahuje fotoiniciátor, který po ozáření zahájí chemickou reakci vytvrzování nátěrové hmoty, - UV záření se uplatňuje k vytvrzování jednosložkových polyesterových nátěrových hmot a polyesterových tmelů s fotoiniciátorem, - polyesterové nátěrové hmoty jsou bezrozpouštědlové a proto při vytvrzování nevznikají žádné škodlivé emise, - vytvrzování probíhá v tunelu s ultrafialovými zářiči, - vytvrzování závisí na tloušťce nátěrové vrstvy a trvá 30 až 120 sekund. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

55 Linka vytvrzování nátěrové hmoty pomocí UV záření
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

56 4) Vytvrzování nátěrových hmot pulzním ultrafialovým zářením (IST) - Pulzní záření IST je záření o vysoké energii s rezonanční frekvencí vysílané speciálními UV zářiči, - tato energie působí na vazby molekul v nátěrové hmotě a vyvolá chemickou reakci, kterou se molekuly velmi rychle spojují v celé ploše a tloušťce nátěrové vrstvy, - používá se pro vytvrzování polyesterových nátěrových hmot, - proti běžnému UV záření má podstatně kratší vytvrzovací dobu, asi 8 až 15 sekund. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

57 Kontrolní otázky: 1. Popište způsoby vytvrzování nátěrové hmoty. 2
Kontrolní otázky: 1. Popište způsoby vytvrzování nátěrové hmoty. 2. Popište způsob teplovzdušného vysoušení nátěrové hmoty. 3. Popište vysoušení a vytvrzování nátěrové hmoty pomocí infračerveného záření. 4. Popište vytvrzování nátěrové hmoty pomocí ultrafialového záření. 5. Popište vytvrzování nátěrových hmot pulzním ultrafialovým zářením (IST). TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

58 e) Dokončování nátěrových filmů 1) Broušení nátěrových filmů - Při dokončování se plochy mají vybrousit vždy po nanesení první vrstvy nátěrové hmoty, - vybroušený první nános je vhodným základem pro další vrstvy nátěru, - první vrstva se brousí s papírem s číslem zrnění 180 až 240, - v případě dalšího mezibroušení se brousí brusným papírem č. 220 až 280, - konečnou vrstvu nátěrového filmu u některých nátěrových hmot není nutné brousit ani leštit, protože se vyrábějí na požadovaný stupeň lesku. Vrchní vrstva se může brousit buď za mokra nebo za sucha. Za mokra se brousí nátěrové hmoty, které zalepují brusný pás (např. nitrocelulózové, polyesterové na vysoký lesk). K broušení se používají vodovzdorné papíry a jako kapalina se používá petrolej nebo brusná emulze (mýdlová voda). U polyesterových nátěrových hmot se odstraňuje v prvním broušení vrstva parafínu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

59 Za sucha se brousí většina nátěrových hmot
Za sucha se brousí většina nátěrových hmot. Slouží k odstranění nerovností povrchu filmu. Brusné papíry se při broušení ofukují stlačeným vzduchem, aby nedocházelo k jejich zanášením. K broušení bočních ploch se používají hranové brusky. Pásy obíhají ve svislé poloze po obou stranách dopravníku s dílci. Rychlost pásu 20 – 25 m.s⁻¹, posuv 4 – 8 m.min⁻¹. 2) Leštění nátěrových filmů - Leštěním se docílí požadovaný stupeň lesku po předchozím broušení nátěrového filmu, - leštění se provádí na mechanizovaných nebo automatizovaných leštičkách válcových, pásových a kombinovaných, - ruční leštění dílců (politurování) se provádí v individuální výrobě, - k leštění se používají leštící přípravky ve formě brusných a leštících past a dolešťovací vody, - pasty se před použitím ředí vodou nebo petrolejem, - leštící prostředky se nanášejí buď přímo na dílec nebo na leštící válec nebo pás, - nejdříve se leští vnitřní plocha potom vnější, TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

60 Leštění na válcových leštičkách - válcové leštičky jsou vybaveny jedním nebo více leštícimi válci (až šesti), - válce jsou složeny z kotoučů opatřených textilními lamelami, - otáčejí se ve směru posuvu nebo proti posuvu dílce, - válce konají i oscilační pohyb s výkyvem až 30 mm na každou stranu, - zajišťují tím leštění v podélném i příčném směru, - rychlost posuvu je v rozmezí 4 – 15 m.min⁻¹. Leštění na pásových leštičkách - jsou určeny rovněž k leštění, ale hlavně k dolešťování nátěrových filmů leštící vodou, - vybaveny jsou vratným posuvným stolem, - pás je textilní z lisovaného flanelu, nebo z lisované vlněné plsti, případně kobercový, - na dílec je přitlačován pneumaticky, - obíhá kolem pásovnic kolmo na směr posuvu dílců, - princip leštičky je stejný jako u pásové brusky s mechanizovaným vratným pohybem stolu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

61 Kombinované leštičky - Jsou kombinací leštících válců a pásů uspořádaných střídavě za sebou, - pásy leští dílec v příčném směru a válce v podélném směru. Leštění nátěrů na bočních plochách - Nátěry bočních ploch se leští před leštěním ploch válcovými nebo pásovými, leštičkami, - k leštění se používají boční leštící válce nebo pásy, - používají se stejné leštící materiály jako pro leštění ploch. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

62 Schéma válcové leštičky s vratným pohybem stolu – čep pístnice, 2 – upnutí dílce, 3 – leštěný dílec, 4 – leštící válec, 5 – leštící pasta, 6 – hydraulický válec TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

63 Ekologické zásady výběru nátěrových hmot V současné době je poměrně velké množství různých druhů nátěrových hmot jako jsou např. nátěrové hmoty olejové, nitrocelulózové, syntetické, etanolové aj. Většina těchto nátěrových hmot obsahuje různá organická rozpouštědla, ředidla, tužidla, zvláčňovadla, sušidla, kyseliny a jiné látky, které jsou zdraví škodlivé. Tyto látky se mohou dostat do těla potřísněním, dýchacími a trávicími cestami a poškodit nervový systém, dýchací cesty, sliznici, játra a ledviny. Proto při manipulaci s těmito látkami je třeba dodržovat předpisy týkající se manipulace s nebezpečnými látkami. Kromě toho jsou nátěrové hmoty hořlaviny I. a II. třídy a proto je nutno dodržovat protipožární opatření. V současné době se vyrábí celá řada vodou ředitelných nátěrových hmot, které jsou ekologické, nehořlavé a zdravotně nezávadné. Vodou ředitelné nátěrové hmoty se vyrábějí v provedení transparentním i pigmentovým, pro vnitřní i venkovní nátěry. Barevné odstíny se dají navzájem míchat. Barevné lazurovací laky nahrazují i mořidla. Nemusí se dokončovat broušením a leštěním. Vyrábí se v různém stupni lesku. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

64 Jako první výrobek vodou ředitelné nátěrové hmoty byla barva latexová LATEX. Kromě široké škály vodou ředitelných nátěrových hmot se vyrábí taky různé druhy disperzních akrylátových tmelů na dřevo. Při skladování vodou ředitelných hmot je nutné je skladovat ve skladech, kde teplota neklesne pod bod mrazu . Po zmrznutí jsou nepoužitelné! Výhody použití ekologických nátěrových hmot: - Jsou zdravotně nezávadná a vhodná i pro povrchovou úpravu dřevěných hraček, - nátěrové hmoty se ředí vodou, - potřísnění se omývá vodou, - při nátěrech se nemusí dodržovat přísná bezpečnostní pravidla jako u jiných nátěrů, - tyto nátěrové hmoty nejsou hořlavé, - štětce a jiné nanášecí zařízení se umývají vodou, - nátěry ekologickými nátěrovými hmotami plní stejný účel jako mají ostatní nátěrové hmoty , - nejzákladnějším je ochrana životního prostředí a přírody. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

65 Vodou ředitelné lazurovací laky od různých výrobců
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

66 Ekologické vodou ředitelné nátěrové hmoty
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

67 Speciální způsoby povrchové úpravy Do této skupiny povrchové úpravy můžeme mimo jiné zařadit například: - napouštění dubového dřeva amoniakem, - potiskování, - pískování, - patinování, - opalování, - voskování Tyto způsoby se však používají v omezeném rozsahu, v individuální výrobě nábytku, restaurátorství nebo při uměleckém zpracování dřeva. Napouštění dubového dřeva amoniakem Tímto způsobem moření dřeva dosáhneme hlubokého šedohnědého zbarvení dubového dřeva. Předměty určené k zéto úpravě vložíme do neprodyšně uzavřené nádoby společně s otevřenou nádobou s amoniakem (čpavkem). Páry čpavku necháme působit po dobu 12 až 48 hodin. Po této době se mohou předměty povrchově upravovat. Předností je hluboké zbarvení dřeva přičemž se materiál nemáčí. Nevýhodou je nestejnoměrné zbarvení velkých ploch vlivem rozdílného obsahu tříslovin v dubovém dřevu. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

68 Potiskování Je napodobení kresby dřeva, např
Potiskování Je napodobení kresby dřeva, např. exotických dřevin potiskem na dýhu s nánosem základní barvy napodobovaného dřeva nebo napodobení přírodního dřeva potiskem na DTD, která je potažena tmelem a nánosem základní barvy. Základní barva se nanáší válcovou nanášečkou a suší se v tunelu. Na povrch se potom natiskne kresba dřeva velmi rychle schnoucí tiskařskou barvou a hned se nanáší lak poléváním. Pískování Napodobuje dlouholeté používání dřeva. Při tomto způsobu se na povrch dřeva zešikma vrhá silným proudem vzduchu ostrý křemenný písek, který více odírá měkčí jarní dřevo než letní. Pak se povrch očistí kartáčem a nalakuje se (případně se před lakováním namoří). Patinování Napodobuje vzhled starého nábytku tak, že v rozích , prohlubeninách řezeb apod.je tmavší zbarvení (jako usazený prach) a vyvýšená místa mají vypadat jako odřené. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

69 Může se provádět i při moření tím způsobem, že se nános mořidla z vyvýšených míst stírá tvrdým suchým hadrem nebo kartáčem. Opalování Používá se u jehličnatého dřeva obvykle na dekoračních předmětech. Povrch se opaluje hořákem se širokým plamenem. Tahy opalování se vedou vedle sebe ve směru vláken. Měkči jarní dřevo se opálí do černohněda tvrdší letní dřevo zůstane světlejší. Vznikne tak negativní obraz dřeva. Voskování Je to ekologická úprava povrchu nanášením roztoku včelího vosku v organickém rozpouštědle např. terpentínu nebo benzínu. Vosk necháme rozpustit ve vodní lázni. Rozpuštěná směs musí volně stékat po štětci. Nanášíme ji měkkým štětcem a dobře ji roztíráme. Vrstva musí být tenká a stejnoměrná. Zaschlý vosk vyleštíme měkkým kartáčem nebo flanelem. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

70 Bezpečnost práce a protipožární ochrana při povrchové úpravě Bezpečnostní zásady související s povrchovou úpravou, které je nutno dodržovat, jsou zakotveny v předpisech, nařízeních, technických pravidlech, směrnicích a zákonech. Bezpečnostní předpisy pro zaručení bezpečnosti na pracovišti se vztahují především ke konstrukcím, vybavení a využití prostor, ve kterých se má provádět nanášení nátěrů, k protipožární ochraně a k bezpečnosti osob při manipulaci s nebezpečnými látkami. Stavební konstrukce a jejich vybavení: - prostory, ve kterých se budou nanášet nátěrové hmoty (lakovny) musí být odděleny od ostatních prostor výroby (u vícepodlažní budovy v horním patře), - lakovny musí být vybaveny protipožárním zařízením a stanoveným počtem hasicích přístrojů, - veškerá elektroinstalace musí být zhotovena v nevýbušném provedení, - veškeré strojní vybavení v lakovně musí být uzemněno, - prostor lakovny musí být řádně odvětráván - lakovna musí mít dva únikové východy - pracovníci musí používat předepsané ochranné pomůcky a oblečení. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

71 Skladování nátěrových hmot a jiných hořlavin - V lakovně smějí být skladovány hořlavé laky a ředidla pouze v množství, které lze zpracovat za jednu pracovní směnu, ostatní je skladováno v oddělených skladech, - sklady jsou vybaveny hasícími přístroji, - sklady musí být důkladně větrány, - manipulaci s těmito materiály může provádět ve skladu jen určený pracovník, - sklad musí být uzamčen. Většina nátěrových hmot jsou látky, které jsou nebezpečné pro osoby a životní prostředí. Tyto látky jsou nebezpečné tím, že jsou klasifikovány jako výbušné, hořlavé, vysoce zápalné, jedovaté, žíravé a nebo dráždivé. Proto je třeba v lakovnách a skladě nátěrových hmot přísně dodržovat protipožární opatření. Je zde přísný zákaz manipulace s otevřeným ohněm. Na pracovišti se nesmí jíst, pít, kouřit sni ukládat potraviny. Pracovníci, kteří přicházejí do styku s nátěrovými hmotami, se musí pravidelně podrobovat lékařské prohlídce. Pracovník musí být poučen o vlivu nátěrových hmot na lidský organismus. V těžších případech poškození zdraví vlivem nátěrových hmot je nutno vyhledat lékařskou pomoc. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

72 Kontrolní otázky: 1. Popište jakým způsobem se provádí dokončování nátěrových filmů. 2. Jaké jsou výhody používání ekologických nátěrových hmot. 3. Popište speciální způsoby povrchové úpravy, které znáte. 4. Popište bezpečnost práce a protipožární ochranu při povrchové úpravě. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

73 Zdroje. Literatura: 1. Křupalová Z. , Technologie pro 2
Zdroje Literatura: 1. Křupalová Z., Technologie pro 2. ročník SOU oborů zpracování dřeva, nakladatelství SOBOTÁLES. 2. Nutsch W. a kolektiv, Příručka pro truhláře, nakladatelství SOBOTÁLES 3. Uhlíř A., Technologie výroby nábytku II , nakladatelství INFORMATORIUM. 4. Lískovský A., Technologie učebního oboru truhlář, nakladatelství INSTITUT. 5. Janíček F. , Vozár J. , Zbořil F, Výrobní zařízení pro učební obory Zpracování dřeva, nakladatelství INFORMATORIUM. 6. Janíček F., Strojnictví stroje a zařízení pro zpracování dřeva, nakladatelství SOBOTÁLES 7. Kačena P., Šulc M., Odborné kreslení pro 2. ročník učebního oboru Tesař, nakladatelství INFORMATORIUM. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY

74 8. Kačena P. , Šulc M. , Odborné kreslení pro 3
8. Kačena P. , Šulc M., Odborné kreslení pro 3. ročník učebního oboru Tesař, nakladatelství INFORMATORIUM 9. Časopisy: TRUHLÁŘSKÉ LISTY Dřevařský magazín LIGNUM Prospektové materiály Vlastní materiály. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČESKÉ REPUBLIKY


Stáhnout ppt "ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST 8. POVRCHOVÁ ÚPRAVA DŘEVA"

Podobné prezentace


Reklamy Google