Bi1BK_AEP1 PĚSTITELSTVÍ A APLIKOVANÁ EKOLOGIE Volitelné přednášky doplňující předmět INTEGROVANÝ VĚDNÍ ZÁKLAD I.

Prezentace na téma: "Bi1BK_AEP1 PĚSTITELSTVÍ A APLIKOVANÁ EKOLOGIE Volitelné přednášky doplňující předmět INTEGROVANÝ VĚDNÍ ZÁKLAD I."— Transkript prezentace:

1 Bi1BK_AEP1 PĚSTITELSTVÍ A APLIKOVANÁ EKOLOGIE Volitelné přednášky doplňující předmět INTEGROVANÝ VĚDNÍ ZÁKLAD I.

2 Přednáška: NEŽIVÁ PŘÍRODA ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO ŽIVOT NA ZEMI Sluneční záření (zdroj světla a tepla) Sluneční záření (zdroj světla a tepla) Voda (kapalné, plynné, pevné skupenství) Voda (kapalné, plynné, pevné skupenství) Vzduch (kyslík, dusík, oxid uhličitý, … Vzduch (kyslík, dusík, oxid uhličitý, … Minerály – anorganické látky (prvky nebo sloučeniny) Minerály – anorganické látky (prvky nebo sloučeniny)

3 Minerály = NEROSTY Stejnorodé látky – všechny části mají stejné chemické složení a vnitřní uspořádání Stejnorodé látky – všechny části mají stejné chemické složení a vnitřní uspořádání Vznikly: krystalizací z magmatu Vznikly: krystalizací z magmatu (živec, křemen, slída) (živec, křemen, slída) srážením z roztoků srážením z roztoků (zlato, stříbro, galenit) (zlato, stříbro, galenit) metamorfózou – přeměnou metamorfózou – přeměnou (jíly na slídy) (jíly na slídy) zvětráváním zvětráváním (limonit) (limonit) působením organismů působením organismů (kalcit) (kalcit) ametyst kalcit

4 Vlastnosti nerostů Krystalový tvar Krystalový tvar Hustota Hustota Tvrdost Tvrdost Barva Barva Lesk Lesk Štěpnost a lom Štěpnost a lom Magnetismus Magnetismus

5 Krystalový tvar Nerosty mají pevně danou vnitřní stavbu – krystalovou strukturu (ta může být patrná na první pohled, případně potlačena poškozením či omezením při vzniku) Nerosty mají pevně danou vnitřní stavbu – krystalovou strukturu (ta může být patrná na první pohled, případně potlačena poškozením či omezením při vzniku) Každý nerost krystalizuje v jedné ze šesti krystalových soustav. Každý nerost krystalizuje v jedné ze šesti krystalových soustav. Některé nerosty nekrystalizují Některé nerosty nekrystalizují v žádné z krystalových soustav v žádné z krystalových soustav – řadíme je mezi nerosty amorfní – řadíme je mezi nerosty amorfní Halit = Sůl kamenná opál

6 Hustota Nerosty dělíme na lehké (hustota do 3g/cm 3 ) a těžké (hustota nad 3g/cm 3 ) Nerosty dělíme na lehké (hustota do 3g/cm 3 ) a těžké (hustota nad 3g/cm 3 ) Každý nerost má svou specifickou hustotu – přesnou hodnotu naleznete v odborné literatuře Každý nerost má svou specifickou hustotu – přesnou hodnotu naleznete v odborné literatuře Rozdíly jsou patrné při srovnání dvou stejně velkých nerostů v ruce Rozdíly jsou patrné při srovnání dvou stejně velkých nerostů v ruce (galenit je těžší než magnetit zlato je těžší než pyrit) galenitmagnetit zlatopyrit

7 Tvrdost Odpor proti vnikání cizího materiálu označujeme jako tvrdost. Odpor proti vnikání cizího materiálu označujeme jako tvrdost. Stanovujeme ji rýpáním zkoumaného nerostu do nerostů Mohsovy stupnice. Stanovujeme ji rýpáním zkoumaného nerostu do nerostů Mohsovy stupnice. Na 1. stupni rozlišuje tvrdost podle tří charakteristik – lze rýpat nehtem, lze rýpat nožem, rýpe do skla Na 1. stupni rozlišuje tvrdost podle tří charakteristik – lze rýpat nehtem, lze rýpat nožem, rýpe do skla Mohsova stupnice tvrdosti 1.mastek 2.sůl kamenná _______LZE RÝPAT NEHTEM 3. kalcit 4. fluorit 5. Apatit ________LZE RÝPAT NOŽEM 6. živec 7. křemen 8. topaz 9. korund 10.diamant ___________RÝPE DO SKLA

8 Barva Nerosty barevné – mají vždy stejnou barvu – ta odpovídá barvě vrypu Nerosty barevné – mají vždy stejnou barvu – ta odpovídá barvě vrypu Nerosty bezbarvé – čiré, jejich vryp je bílý Nerosty bezbarvé – čiré, jejich vryp je bílý Nerosty zbarvené – barva je způsobena přítomností různých příměsí, vryp zůstává bílý Nerosty zbarvené – barva je způsobena přítomností různých příměsí, vryp zůstává bílý Nerosty průhledné – světlo jimi prochází (kalcit, křemen) Nerosty průhledné – světlo jimi prochází (kalcit, křemen) Nerosty průsvitné – světlo slabě prochází zejména na okrajích (chalcedon, biotit) Nerosty průsvitné – světlo slabě prochází zejména na okrajích (chalcedon, biotit) Nerosty neprůhledné – nepropouští světlo vůbec (pyrit, galenit) Nerosty neprůhledné – nepropouští světlo vůbec (pyrit, galenit)

9 Lesk Lesk souvisí s odrazem světla od krystalových ploch nerostu. Lesk souvisí s odrazem světla od krystalových ploch nerostu. Lesk kovový - odráží se převážná většina světla (kovy, pyrit, galenit, chalkopyrit) Lesk kovový - odráží se převážná většina světla (kovy, pyrit, galenit, chalkopyrit) Lesk polokovový – odráží menší množství světla, přechod mezi kovovým a nekovovým leskem (magnetit, tuha) Lesk polokovový – odráží menší množství světla, přechod mezi kovovým a nekovovým leskem (magnetit, tuha) Lesk nekovový – velmi rozmanitý, dále se dělí podle charakteru Lesk nekovový – velmi rozmanitý, dále se dělí podle charakteru Diamantový - u průhledných nerostů (diamant, zirkon) Skelný – u většiny průhledných nerostů (křemen, kalcit, fluorit) fluorit) Perleťový – způsoben vláknitou stavbou nerostu (slída, sádrovec, živec) Matný lesk – velmi slabý lesk na naleptaných plochách Mdlé nerosty – nerosty ber lesku (kaolinit)

10 Štěpnost a lom Štěpnost je způsob, jakým se nerost láme podél přesně vymezených ploch nejmenší odolnosti. Štěpnost je způsob, jakým se nerost láme podél přesně vymezených ploch nejmenší odolnosti. Plochy štěpnosti jsou obyčejně rovné a přesně týž tvar lze docílit opakovaným úderem kladiva. Plochy štěpnosti jsou obyčejně rovné a přesně týž tvar lze docílit opakovaným úderem kladiva. Plochy štěpnosti nejsou tak dokonale rovné jako plochy krystalové, nicméně jsou velmi soudržné a dokonce i odrážejí světlo. Plochy štěpnosti nejsou tak dokonale rovné jako plochy krystalové, nicméně jsou velmi soudržné a dokonce i odrážejí světlo. Štěpnost se dá označit jako zřetelná nezřetelná nebo žádná. Štěpnost se dá označit jako zřetelná nezřetelná nebo žádná. Lom získáme při uderu geologickým kladívkem do nerostu. Ten se rozlomí a zanechá plochy, které jsou hrubé a nerovné. Lom získáme při uderu geologickým kladívkem do nerostu. Ten se rozlomí a zanechá plochy, které jsou hrubé a nerovné. Většina minerálů se láme i štěpí, ale některé se pouze lámou. Běžnými označeními lomu jsou:nerovný (křišťál), lasturovaný (opál), hákovitý (zubatý) a tříšťnatý. Většina minerálů se láme i štěpí, ale některé se pouze lámou. Běžnými označeními lomu jsou:nerovný (křišťál), lasturovaný (opál), hákovitý (zubatý) a tříšťnatý.

11 Magnetismus Silně magnetické (feromagnetické) Silně magnetické (feromagnetické) látky zesilují magnetické pole a jsou póly magnetu k sobě přitahovány. (železo, magnetit) Slabě magnetické látky – diamagnetické – magnetické pole nepatrně zeslabují a jsou od magnetu slabě odpuzovány ( zlato, stříbro, měď, sůl kamenná, křemen) Slabě magnetické látky – diamagnetické – magnetické pole nepatrně zeslabují a jsou od magnetu slabě odpuzovány ( zlato, stříbro, měď, sůl kamenná, křemen) Slabě magnetické látky – paramagnetické – magnetické pole slabě zesilují a jsou v magnetickém poli slabě přitahovány (siderit, turmalín) Slabě magnetické látky – paramagnetické – magnetické pole slabě zesilují a jsou v magnetickém poli slabě přitahovány (siderit, turmalín)

12 Seznam nerostů pro poznávací zkoušku fluorit síra halit (sůl kamenná) kalcit sádrovec - pouštní růže galenit limonit (hnědel) hematit (krevel) magnetit pyrit chalkopyrit křemen obecný křemen křemen - křišťál křemen - záhněda křemen - růženín křemen - ametyst křemen - jaspis chalcedon - achát živec - ortoklas živec - plagioklas muskovit (světlá slída) biotit (tmavá slída)

13 HORNINY Horniny jsou nestejnorodé směsi minerálů (nerostů). Horniny jsou nestejnorodé směsi minerálů (nerostů). Jejich složení (až na výjimky) nelze vyjádřit chemickým vzorcem, na rozdíl od nerostů. Jejich složení (až na výjimky) nelze vyjádřit chemickým vzorcem, na rozdíl od nerostů. U hornin nemůžeme zkoumat vlastnosti jako je tvrdost, lesk, …, rozlišujeme pouze jejich STRUKTURU a TEXTURU. U hornin nemůžeme zkoumat vlastnosti jako je tvrdost, lesk, …, rozlišujeme pouze jejich STRUKTURU a TEXTURU. Podle způsobu vzniku dělíme horniny na magmatické - VYVŘELÉ, sedimentární - USAZENÉ a matamorfované - PŘEMĚNĚNÉ. Podle způsobu vzniku dělíme horniny na magmatické - VYVŘELÉ, sedimentární - USAZENÉ a matamorfované - PŘEMĚNĚNÉ.

14 STRUKTURA a TEXTURA Strukturou se chápe velikost a tvar jednotlivých nerostů v hornině. Strukturou se chápe velikost a tvar jednotlivých nerostů v hornině. Někdy ji lze rozeznat makroskopicky – pouhým okem, jindy je potřeba mikroskopu. Někdy ji lze rozeznat makroskopicky – pouhým okem, jindy je potřeba mikroskopu. Textura je dána prostorovým uspořádáním nerostů v hornině. Textura je dána prostorovým uspořádáním nerostů v hornině. Texturu posuzuje především makroskopicky. Texturu posuzuje především makroskopicky.

15 Struktura a textura horniny

16 VYVŘELÉ HORNINY Vznikly utuhnutím magmatu. (magma je žhavá tavenina obsahující nerosty, vodu a plyny) Vznikly utuhnutím magmatu. (magma je žhavá tavenina obsahující nerosty, vodu a plyny) Magma rozlišujeme na žulové (s vysokým obsahem křemene a živců) a magma čedičové Magma rozlišujeme na žulové (s vysokým obsahem křemene a živců) a magma čedičové (s nižším obsahem živců, zato vyšším obsahem železa a hořčíku) (s nižším obsahem živců, zato vyšším obsahem železa a hořčíku) Z žulového magmatu, které utuhlo v hlubších vrstvách zemské kůry vznikla ŽULA, pokud se dostalo na povrch a utuhlo rychle vznikl RYOLIT. Z žulového magmatu, které utuhlo v hlubších vrstvách zemské kůry vznikla ŽULA, pokud se dostalo na povrch a utuhlo rychle vznikl RYOLIT. Z čedičové magma utuhlé na povrchu dalo vznik BAZALTU (ČEDIČI), pokud utuhlo pomalu v hloubce, vzniklo GABRO. Z čedičové magma utuhlé na povrchu dalo vznik BAZALTU (ČEDIČI), pokud utuhlo pomalu v hloubce, vzniklo GABRO. HORNINY VYVŘELÉ HLIBINNÉ ŽULAGABRO HORNINY VYVŘELÉ VÝLEVNÉ RYOLIT BAZALT (ČEDIČ)

17 Vyvřelé horniny žula ryolit gabro čedičbazalt

18 ZVĚTRÁVÁNÍ Zvětrávání je proces, kdy jsou působením vnějších faktorů narušovány horniny. Zvětrávání je proces, kdy jsou působením vnějších faktorů narušovány horniny. Při zvětrávání dochází k rozpadání horniny na menší části a jejich odnášení pryč. Při zvětrávání dochází k rozpadání horniny na menší části a jejich odnášení pryč. Nebo dochází k přeměně některých minerálů na jiné. Nebo dochází k přeměně některých minerálů na jiné. Případně dochází k rozpadání i přeměně zároveň. Případně dochází k rozpadání i přeměně zároveň. Zvětrávání působí: Zvětrávání působí: Mrznutí vody v prasklinách Tepelná roztažnost nerostů Chemické zvětrávání – rozpouštění vodou Biologické zvětrávání způsobené organismy

19 USAZENÉ HORNINY Horniny uvolněné zvětráváním se na jiných místech zase usazují. Horniny uvolněné zvětráváním se na jiných místech zase usazují. Hromaděním takovýchto vrstev materiálu a působením tlaku se z nich stávají horniny usazené. Hromaděním takovýchto vrstev materiálu a působením tlaku se z nich stávají horniny usazené. Hromaděním úlomků: – štěrk → slepenec Hromaděním úlomků: – štěrk → slepenec - písek → pískovec - písek → pískovec - jíly → jílové břidlice - jíly → jílové břidlice - úlomky vápence → vápenec - úlomky vápence → vápenec Hromaděním pozůstatků organismů: vápenec, Hromaděním pozůstatků organismů: vápenec, černé uhlí, hnědé uhlí, zemní plyn, ropa, asfalt černé uhlí, hnědé uhlí, zemní plyn, ropa, asfalt Krystalizací z roztoků: travertin, vápenec Krystalizací z roztoků: travertin, vápenec

20 Přeměněné horniny Horniny vyvřelé i usazené se v průběhu času a geologických procesů mohou dostat opět do hloubek, kde na ně působí TEPLOTA a TLAK. Horniny vyvřelé i usazené se v průběhu času a geologických procesů mohou dostat opět do hloubek, kde na ně působí TEPLOTA a TLAK. Působením vysoké teploty a tlaku dochází k přeměně minerálů v horninách a tedy i ke změně vlastností struktury a textury horniny → vznikají horniny nových vlastností – HORNINY METAMORFOVANÉ. Působením vysoké teploty a tlaku dochází k přeměně minerálů v horninách a tedy i ke změně vlastností struktury a textury horniny → vznikají horniny nových vlastností – HORNINY METAMORFOVANÉ. Přeměněné horniny: Přeměněné horniny: vápenec → mramor žula → (orto)rula čedič, gabro → zelené břidlice, amfibol jílovitá břidlice → fylit, svor

21 Seznam hornin pro poznávací zkoušku granit (žula) granit (žula) granit (žula) granit (žula) gabro diorit syenit bazalt (čedič) bazalt (čedič) rula svor fylit ropa krystalický vápenec (mramor) krystalický vápenec (mramor) vápenec travertin pískovec jílová břidlice (pokrývačská) jílová břidlice (pokrývačská) uhlí - hnědé (lignit) uhlí - hnědé (lignit) uhlí - hnědé uhlí - hnědé uhlí - černé (karbonské) uhlí - černé (karbonské) sopečná láva sopečná láva sopečná láva sopečná láva

22 Pro další studium: Učebnice přírodopisu pro 9. ročník ZŠ Učebnice přírodopisu pro 9. ročník ZŠ ( např. Cílek V. a kol.: Přírodopis IV, Scientia, Praha, 2000. ISBN 80-7183- 204-9) Webové stránky: www.ped.muni.cz Webové stránky: www.ped.muni.czwww.ped.muni.cz katedra biologie Doc. RnDr. Jiří Matyášek, CSc. studijní materiály 1. stupeň ZŠ Andreska J. a kol.: Geologie a biologie pro studenty 1. stupně základních škol, IVS nakladatelství, Praha, 1999. ISBN 80-85866-46-3 Andreska J. a kol.: Geologie a biologie pro studenty 1. stupně základních škol, IVS nakladatelství, Praha, 1999. ISBN 80-85866-46-3