Ekosystém rybník. Povrchová voda Vodní toky  řeky  potoky Vodní toky  řeky  potoky Vodní nádrže  jezera – přírodní ekosystém  rybníky - umělý ekosystém,

Prezentace na téma: "Ekosystém rybník. Povrchová voda Vodní toky  řeky  potoky Vodní toky  řeky  potoky Vodní nádrže  jezera – přírodní ekosystém  rybníky - umělý ekosystém,"— Transkript prezentace:

1 Ekosystém rybník

2 Povrchová voda Vodní toky  řeky  potoky Vodní toky  řeky  potoky Vodní nádrže  jezera – přírodní ekosystém  rybníky - umělý ekosystém, slouží k chovu ryb  přehrady - umělý ekosystém  Ekosystémy se stojatou vodou. Vodní nádrže  jezera – přírodní ekosystém  rybníky - umělý ekosystém, slouží k chovu ryb  přehrady - umělý ekosystém  Ekosystémy se stojatou vodou.

3 Rostliny v rybníku a jeho okolí Dřeviny a byliny na březích rybníka – břehový porost.  zpevňují břeh řady živočichů  úkryt řady živočichů Dřeviny a byliny na březích rybníka – břehový porost.  zpevňují břeh řady živočichů  úkryt řady živočichů

4 Břehový porost byliny Rákos obecný nejčastější naše nejvyšší tráva (4 – 6 m) souvislé porosty stonek duté dlouhé stéblo Orobinec úzkolistý květenství připomíná doutník Leknín bílý Naše největší vodní rostlina Květy a čepele listů plavou na hladině Kořeny čerpají živiny z bahna Rákos obecný nejčastější naše nejvyšší tráva (4 – 6 m) souvislé porosty stonek duté dlouhé stéblo Orobinec úzkolistý květenství připomíná doutník Leknín bílý Naše největší vodní rostlina Květy a čepele listů plavou na hladině Kořeny čerpají živiny z bahna dřeviny Vrba bílá Větve pružné ohebné (pletení košíků) Listy úzké tmavě zelené, spodní strana bělavá Vrba bílá Větve pružné ohebné (pletení košíků) Listy úzké tmavě zelené, spodní strana bělavá

5 vrba bílá rákos obecný orobinec úzkolistý leknín bílý vrba bílá rákos obecný orobinec úzkolistý leknín bílý

6 Ryby v rybníku všežravé Kapr obecný nejznámější silné vysoké tělo, malá hlava, tlama opatřena hmatovými vousky (nahmatání potravy) živí se drobnými živočichy a rostlinami Kapr obecný nejznámější silné vysoké tělo, malá hlava, tlama opatřena hmatovými vousky (nahmatání potravy) živí se drobnými živočichy a rostlinami masožravé Štika obecná v rybnících i řekách velká tlama, ostré zuby, dlouhé válcovité tělo loví drobné rybky Štika obecná v rybnících i řekách velká tlama, ostré zuby, dlouhé válcovité tělo loví drobné rybky

7 kapr obecný štika obecná kapr obecný štika obecná

8 Obojživelníci a plazi v rybníku a jeho okolí obojživelníci skokan zelený  živí se drobnými živočichy plazi užovka obojková  za hlavou výrazně žluté půlměsíčky  plave na hladině  přezimuje pod kořeny stromů, pod kameny, v kompostu  živí se:  žábami, hmyzem, rybkami  kořist polyká vcelku obojživelníci skokan zelený  živí se drobnými živočichy plazi užovka obojková  za hlavou výrazně žluté půlměsíčky  plave na hladině  přezimuje pod kořeny stromů, pod kameny, v kompostu  živí se:  žábami, hmyzem, rybkami  kořist polyká vcelku

9 skokan zelený užovka obojková skokan zelený užovka obojková

10 Ptáci na hladině rybníka a v jeho okolí kachna divoká nejhojnější vodní pták samec a samice se barevně odlišují tažný pták všežravec lyska černá černé peří, bílá lysina na hlavě všežravec tažný pták labuť velká náš největší vodní pták živí se rostlinnou potravou stálý pták kachna divoká nejhojnější vodní pták samec a samice se barevně odlišují tažný pták všežravec lyska černá černé peří, bílá lysina na hlavě všežravec tažný pták labuť velká náš největší vodní pták živí se rostlinnou potravou stálý pták

11 kachna divoká lyska černá labuť velká kachna divoká lyska černá labuť velká

12 Savci na březích rybníků a ve vodě hryzec vodní výborně plave, potápí se býložravec buduje si chodby v březích rybníků ondatra pižmová nory v březích rybníků i řek velmi dobře plave na zadních nohách má plovací blány, široký ocas používá jako kormidlo všežravec (rákosí, listy, polní plodiny, malé ryby) hryzec vodní výborně plave, potápí se býložravec buduje si chodby v březích rybníků ondatra pižmová nory v březích rybníků i řek velmi dobře plave na zadních nohách má plovací blány, široký ocas používá jako kormidlo všežravec (rákosí, listy, polní plodiny, malé ryby)

13 hryzec vodní ondatra pižmová hryzec vodní ondatra pižmová

14 Plankton Plankton je soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí. Pohybují se díky vodním proudům a turbulencím, ale někteří živočichové se po ukončení planktonické etapy mohou pohybovat vlastními silami, např. medúza.

15 Plankton fytoplankton Fytoplankton jednobuněčné fotosyntetizující organismy  řasy, sinice, skrytěnky, rozsivky, zlativky Fytoplankton jednobuněčné fotosyntetizující organismy  řasy, sinice, skrytěnky, rozsivky, zlativky zooplankton Zooplankton jednobuněční živočichové  láčkovci (žebernatky, žahavci),  korýši,  pláštěnci,  červi  měkkýši (mlži, plži, hlavonožci)  larvy některých jiných živočichů Zooplankton jednobuněční živočichové  láčkovci (žebernatky, žahavci),  korýši,  pláštěnci,  červi  měkkýši (mlži, plži, hlavonožci)  larvy některých jiných živočichů

16 Většina perlooček se živí drobnými organismy a organickými částečkami, které filtrují z vody pomocí brv na hrudních končetinách. Jednou z výjimek je dravá perloočka Polyphemus pediculus. Obývá kyselé vody, ale i zarostlé pobřežní pásmo některých rybníků. Je velká necelé 2 mm.

17 Koloniální bičíkatá zelená řasa Volvox aureus (váleč zlatý) je poměrně běžnou součástí planktonu čistších stojatých vod. Je blízce příbuzná vzácnějšímu, ale v učebnicích hojně zmiňovanému druhu Volvox globator (váleč koulivý), jehož jméno nese i známé knižní nakladatelství. Kolonie přesněji cenobia tvořená buňkami jedné generace) V. aureus mají v průměru až 0,8 mm.

18 Blešivce rodu Niphargus nenaleznete v povrchových tocích – musíte za nimi do jeskyní. Na život ve věčné tmě je velmi dobře přizpůsoben – všimli jste si, že mu chybí oči?

19 Běžná zelená řasa našich rybníků rodu Scenedesmus. Ostny ji chrání před predací zooplanktonem.

20 Bosmina longirostris (nosatička obecná) je drobná perloočka velikosti 0,2–0,6 mm. Její hromadný výskyt v rybnících indikuje intenzivní žír planktonožravých ryb, který eliminuje větší druhy zooplanktonu.

21 A tady máme nosatičku (Bosmina) na snímku z elektronového mikroskopu z čelního pohledu. Proč se jí říká zrovna nosatička, asi není nutno zdůrazňovat – však mnozí lidé ochotně věří, že je na snímku embryo slona.

22 Vláknitá sinice Dolichospermum lemmermannii. Vytváří často vodní květy, jejichž přítomnost ve vodě výrazně snižuje její kvalitu. V případě nadlimitního výskytu sinic vyhlašují orgány hygienického dozoru zákaz koupání na dané lokalitě. Mikroskopický snímek dokazuje, že i vodní květ může vypadat docela esteticky. Stačí jen zvolit vhodné měřítko pozorování.

23 Keratella serrulata (druh hrotenky) je vířník kyselých až silně kyselých vod. Tělo je uzavřené v krunýři, vpředu je vidět červená oční skvrna, vzadu je na krunýři přichyceno vajíčko. Délka krunýře 0,2 mm. (Vířníci představují samostatný kmen převážně sladkovodních živočichů.)

24 O tom, že život ve sladkých vodách není žádný med, by jistě mohla vyprávět leckterá perloočka, kterou svými obřími kusadly uchvátila vodní larva koretry (Chaoborus), dvoukřídlého hmyzu. Tento predátor se drží horizontálně ve vodním sloupci pomocí dvou párů vzduchových měchýřků a čeká, až se v dosahu objeví perloočka (na snímku vpravo).

25 Larva komára rodu Culex na snímku z rastrovacího elektronového mikroskopu. Většinu času tráví zavěšena u hladiny pomocí dýchací trubičky v zadní části těla. Pouze při vyrušení se na krátkou dobu zanoří do větší hloubky. F

26 Planktonní buchanka rodu Thermocyclops. Na rozdíl od filtrujících perlooček buchanky potravu cíleně vyhledávají a vybírají si energeticky nejbohatší řasy.

27 Buchanky patří mezi klanonožce (Copepoda). Ti získali své jméno podle dvouvětevných končetin, kterými se umí ve vodě velmi rychle pohybovat. Dravá buchanka rodu Cyclops, které patří končetiny na obrázku, dokáže ulovit i kořist větší, než je ona sama, a relativně ke své velikosti plave tak rychle, jako umí jet sportovní vůz na okruhu. Snímek z elektronového mikroskopu.

28 Dalším zástupcem klanonožců je Eudiaptomus vulgaris (vznášivka obecná). Je běžným obyvatelem drobných vod (tůně, rybníčky). Sameček (na obrázku, délka 1,1–1,9 mm) má ztlustlé pravé tykadlo, jímž při kopulaci přidržuje samičku.

29 Zelená řasa Pediastrum simplex, která se často vyskytuje v rybnících s vysokým obsahem živin.

30 Daphnia galeata (hrotnatka štíhlá) je běžná planktonní perloočka. V létě často vytváří špičatou „přilbu“. Délka 1,5–2,5 mm.

31 Hlava perloočky rodu Daphnia vám při bližším zkoumání poskytne pohled ještě na jiný vodní organismus – jejího parazita. Drobné shluky průsvitných, avšak dobře patrných buněk patří prvoku rodu Caullerya (řád Ichthyophonida).

32 Holopedium gibberum (hrbatka jezerní) je planktonní perloočka vázaná na mírně kyselé vody chudé vápníkem. Délka kolem 2 mm. Nehrbí se pod tíhou batohu. Má jen na zadní straně těla zvětšenou skořápku, aby se do ní vešla plodová komůrka s vajíčky

33 Křemičité schránky rozsivek rodu Cymbella sedí na výrazných slizových stopkách, které slouží k upevnění buněk k podkladu. V planktonu se zpravidla nevyskytují, jedná se o nárostové řasy tvořící povlaky na ponořených kamenech nebo kusech dřeva.

34 Detail struktury křemičitých schránek rozsivek (jiného druhu než na obrázku výše) zachytil elektronový mikroskop. Schránky mají dvě části, které do sebe zapadají.

35 Tohoto křehkého obyvatele mělkých vod potkáte v české krajině čím dál tím vzácněji. Jedná se o žábronožku jarní (Eubranchipus grubii), korýše s lupenitými končetinami, který plave roztomile naznak. Žábronožky jsou specializovány na život ve vodách, které velmi často vysychají – jejich životní cyklus je tak velmi krátký a trvá jen několik týdnů. Na snímku je samička s vajíčky

36 Vajíčka žábronožek nejsou rozhodně jen nudné kuličky. Naopak! Rozmanité tvary a výstupky pomáhají zachycení na živočiších, kteří se mezi různými tůněmi pohybují, neboť k nim chodí pít, a kteří je tak efektivně přemisťují z lokality na lokalitu. Žábronožky jsou tak vlastně profesionální stopaři.

37 Další zástupce sinic tvořících vodní květ – spirálně vinuté vlákno tvořené buňkami druhu Dolichospermum circinae.

38 Řeky, tůně, potoky, nebo třeba prameny. Tam všude nalézají domov tito různonozí korýši (Amphipoda) – blešivci rodu Gammarus. Živí se obvykle rozličnými organickými zbytky.

39 Planktonní krásivka rodu Closterium obklopená koloniálními zelenými řasami. Také krásivky a zelené řasy se mohou v příznivých podmínkách podobně jako sinice přemnožit, zpravidla ale vytvářejí vegetační zákal bez okem viditelných shluků. F

40 Planktonní vířník rodu Conochilus, který vytváří velké kolonie viditelné pouhým okem.

41 Jedna z nejběžnějších planktonních sinic tvořících vodní květy v našich přehradách a rybnících – Microcystis aeruginosa. Tato a další sinice je schopna produkovat toxické látky, tzv. cyanotoxiny, které jsou jedovaté nejen pro vodní živočichy, ale také pro lidi.

42 Okraj kolonie zelené řasy Botryococcus braunii s olejovými kapénkami unikajícími z buněk. Tato řasa je schopna syntetizovat velké množství oleje, který jí slouží jako zásobní látka. Uvažuje se proto o masové kultivaci této řasy a jejím použití jako alternativního zdroje biopaliva. V našich zeměpisných podmínkách je však masová kultivace řas energeticky velmi náročná a jejich pěstování na biopaliva se ekonomicky nevyplatí.

43 Detailní pohled na kolonii zelené řasy rodu Hydrodictyon. Tato řasa vytváří pouhým okem viditelné kolonie ve tvaru sítí s šestihrannými oky.