Heraldika 1 Je to PVH, která se zabývá studiem znaků neboli erbů, jejich vznikem, užíváním a vývojem. Odvozena od slova Herold – znalec symboliky a erbovních.

Prezentace na téma: "Heraldika 1 Je to PVH, která se zabývá studiem znaků neboli erbů, jejich vznikem, užíváním a vývojem. Odvozena od slova Herold – znalec symboliky a erbovních."— Transkript prezentace:

1

2 Heraldika 1 Je to PVH, která se zabývá studiem znaků neboli erbů, jejich vznikem, užíváním a vývojem. Odvozena od slova Herold – znalec symboliky a erbovních zvyklostí na dvorech panovníků a šlechty Znak – erb – odvozeno od německého der Erbe – dědic – je to původně barevné znamení na zbroji (hl. n štítě), které určovalo určitou osobu a jí podřízenou družinu

3 Heraldika – zařazení a vývoj Heraldika – pomáhá sfragistice, genealogii, dějinám umění, vojenství atd. Jako věda vzniká už ve středověku, u nás jsou heraldická vysvětlení už u Dalimila, potom v 16. století u Bartoloměje Paprockého z Hlohol Později v 19. století se heraldikou zabývají: Vojtěch Král z Dobré Vody, Karel Schwarzenberg, August Sedláček, Václav Vojtíšek atd.

4 Vznik a vývoj erbů Erby vznikly ve 2. čtvrtině 12. století v souvislosti s křížovými výpravami. Původně to byla barevná korouhev, ale pak tak označen každý bojovník družiny (většinou na štítech – proto erb má tvar štítu). Původně erby ryze osobní, pak dědičnými. Někdy znaky vládců přecházejí na celou zem. Od konce středověku erby udělovány hojněji (nejen ve šlechtických kruzích). V novověku význam erbů upadá, drží se u měst, států či církevních institucí Ve starší době v rodě jednoduchý znak, v novější se rozšiřuje a kombinuje dle příbuzenských vztahů (kombinuje se znak manželky a manžela). První znaky byly velmi jednoduché a zřetelné (vojenský účel) – později složité a nepřehledné.

5 Vývoj štítů (tvarů erbů) – nejstarší zleva normanský, raně gotický a vrcholně gotický (španělský ) Erb turnajový (kolčí) Erb renesanční

6 Vývoj štítů (tvarů erbů) Erby barokní Erby klasicistní (anglické)

7 Další atributy erbu Helm (přilbice) a klenot – nad štítem Helm (přilbice) Klenot – vlevo dole orlí křídla, vpravo nahoře paroh

8 Další atributy (držitelé štítu a heroldské kusy) Držitelé štítu (strážci) – postavy dvou lvů, rytířů apod. – stojí vedle štítu a drží ho Heroldské kusy – geometrické tvary či barevné dělení štítu Dělení: zleva – příčné, podélné, hlava, pata

9 Erb rodu Schönbornů jeden z nejsložitějších erbů – lvi jako držitelé štítu a velké množství klenotů

10 Další heroldské kusy - dělení Zleva – kosmo šikmo Vlevo čtvrcený, vpravo napokos křížem

11 Další heroldské kusy – geometrické tvary Grafické znázornění dělení štítu BřevnoLaťNitKůlKolík

12 Další heroldské kusy – geometrické tvary Heroldský křížOndřejský kříž Další typy křížů - papežský kříž a pravoslavný kříž Příklad břevna – a trojího dělení Pražské arcibiskupství a Trčkové z Lípy

13 Obecná znaková znamení – vyobrazení ve štítu 1) Obrazy živých tvorů (buď reálných nebo z fantazie) 2) Obrazy předmětů Ad 1) – reálných (člověk - rytíř, žena nebo zvíře – lev, lvice, orel, orlice, kůň, býk, medvěd, labuť atd.). Může být buď celá bytost nebo jen část (ruka, noha, hlava atd.). - fantastických (saň, drak, pták Noh, jednorožec, anděl, mořská panna, hippocentaur atd.).

14 Obecná znaková znamení Příklady živých tvorů - reálných Lev a orliceKančí hlava a medvěd Páni z Pardubic a páni z PernštejnaKrálovna a ruka s mečem

15 Příklady erbů s vyobrazením živých reálných tvorů Páni ze Švamberka Erb Hradce Králové Erb Semil Jílové u Prahy Praha 5 – v bráně ruka s mečem

16 Pernštejnská erbovní pověst Renesanční pískovcová deska asi ze 16. století znázorňující pernštejnskou erbovní pověst se znakem Jana z Pernštejna (+1475) a znaky spřízněných rodů z Lomnice a Meziříčí, ze Šternberka a Vartenberka. Deska byla původně v domě čp. 105, dnes na okraji náměstí v Litomyšli

17 Nereálné bytosti – z fantazie Jednorožec - kůň s jedním rohem Noh (gryf) – horní polovina orlice, dolní lev Hippocentaur – horní polovina muž s lukem, dolní kůň Mořská panna – žena s tělem napůl rybím

18 Obecná znaková znamení – vyobrazení ve štítu Ad 2) Obrazy předmětů – válečné nástroje (ostrve = zkřížené osekané větve), zbraně (meče, sekery, šípy), stavby (hradby a věže, někdy i kostely), pracovní nářadí, a to nejen u cechovní, ale i rodové heraldiky (sekera, hrábě atd.), rostliny (stromy, květy) apod. Mluvící znamení – jméno rodu představuje vyobrazení v erbu - Hrabišici – v erbu hrábě, Rožmberkové – v erbu růže (něm. Rosa), Šternberkové – v erbu hvězda (něm. Stern)

19 Erby měst s vyobrazením předmětů Hradec nad Moravicí - brána a věže Jičín - brána a věže Jilemnice - jilm

20 Rodové erby s předměty Jan Roháč z Dubé – v erbu střela a Rožmberkové – růže

21 Barvy a kovy na erbu Barvy – černá (černá nebo mřežovaná), červená (svisle šrafovaná), zelená (šrafovaná kosmo), modrá (šrafovaná vodorovně) a nachová (šrafovaná šikmo ) Kovy – zlato (žlutá - tečkovaná) a stříbro (bílá – prázdný prostor) Kombinace pouze kov s barvou – změna barvy na kov = polepšení erbu

22 Použitá literatura Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. Zenger, Zdeněk. Česká heraldika. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, 1978. Čarek, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Ilustr. Valášek, Stanislav. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Academia, 1985. Mudra,M. Rodová heraldika. Ilustr. Gába, K.; Radosta, P. Praha: Nakladatelství Panorama, nedat. http://cs.wikipedia.org Fota autora