Jak jsme na tom s Národní strategií elektronického zdravotnictví ČR Martin Zeman, Jiří Borej Konference ICT ve zdravotnictví Praha, 21. září 2016.

Prezentace na téma: "Jak jsme na tom s Národní strategií elektronického zdravotnictví ČR Martin Zeman, Jiří Borej Konference ICT ve zdravotnictví Praha, 21. září 2016."— Transkript prezentace:

1 Jak jsme na tom s Národní strategií elektronického zdravotnictví ČR Martin Zeman, Jiří Borej Konference ICT ve zdravotnictví Praha, 21. září 2016

2 Vstupní zadání z roku 2014 Zajistit podporu Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020 nástroji elektronického zdravotnictví Poskytnout státu (MZ ČR) nezbytný nástroj: ke správě národního systému elektronického zdravotnictví k realizaci základních komponent elektronického zdravotnictví Vytvořit národní rámec interoperability Cíle projektu tvorby NSeZ 2

3 Jaká je Strategie eHealth ČR ? Připravená strategie se musela vypořádat s absencí jakýchkoliv obecnějších dokumentů s delším horizontem, pokrývajících danou oblast v ČR (např. politiky nebo koncepce). Zahrnuje v sobě přijatou Soustavu cílů a opatření, která strukturovaně vytyčuje celkové směřování dané oblasti v delším časovém horizontu a stanovuje základní principy a charakter naplňování stanovených cílů. Zároveň je tato Soustava cílů a opatření částečně rozpracována do podoby výstupů s indikátory na období do roku 2020, bez ambicí realizace celé soustavy ve vymezeném čase.

4 Jaká je Strategie eHealth ČR ? Stát nebude vytvářet žádný megalomanský centralistický projekt, ale zajistí základní stavební kameny elektronizace, které umožní postupný vznik a realizaci účelných dílčích projektů, sladěných se strategickými záměry a stanovenými principy uvedenými v této strategii.

5 Jaká je Strategie eHealth ČR ? Záměrem strategie je postupně sladit vzájemně nekoordinované aktivity státu, samosprávy, komerčního sektoru, zdravotních pojišťoven a poskytovatelů zdravotních služeb směrem k naplnění vize Národní strategie elektronického zdravotnictví a k vytvoření interoperabilního důvěryhodného prostředí pro všechny realizátory služeb elektronického zdravotnictví

6 Podařilo se Schválení Akčního plánu elektronizace zdravotnictví Národní strategie Zdraví 2020 vládou ČR v roce 2015 Přijetí Soustavy cílů a opatření Národní strategie elektronického zdravotnictví včetně popisů cílů a opatření Realizace projektu „Posouzení proveditelnosti vybraných cílů Národní strategie elektronického zdravotnictví“

7 Podařilo se Realizace projektu „Enterprise Architektura eHealth“, pro vytvoření architektury stávajícího a budoucího stavu klíčových projektů pro rozvoj elektronizace, včetně sestavení architektonického týmu a vytvoření architektury stávajícího a budoucího stavu klíčových projektů (19 témat) pro rozvoj elektronizace, namátkou: Národní registry a jejich provázanost na služby eGOV Řešení identit (autentizace), řízení souhlasů a architektura infrastruktury eHealth ePreskripce Portál na podporu informovanosti ve zdravotnictví Interoperabilita (i mezinárodní)

8 Podařilo se Usnesení zdravotního výboru PS PČR č.123/2015 směřující k ustavení Národního centra elektronického zdravotnictví Zahájení přípravy zákona o elektronickém zdravotnictví

9 Pracovní skupiny NSeZ Seznam aktuálně ustavených pracovních skupin Národní strategie elektronického zdravotnictví: Elektronická preskripce Registry ve zdravotnictví a elektronická identita Elektronická zdravotnická dokumentace Standardy Telemedicína a mHealth Portál elektronického zdravotnictví Legislativa Činnost pracovních skupiny kontinuálně přejde do Národního centra elektronického zdravotnictví Pracovní skupiny k jednotlivým klíčovým tématům strategie připravily v červnu 2016 podklady pro výstupní dokumenty strategie

10 Aktuální stav a další kroky Dne 30.6.2016 bylo v souladu s harmonogramem projektu předáno první znění výstupního dokumentu Národní strategie elektronického zdravotnictví do vnitřního připomínkového řízení Ministerstva zdravotnictví. Po zapracování připomínek byla Strategie 7.8.2016 schválena Poradou vedení MZ ČR. Po zapracování připomínek odborných společností a profesních organizací byla třetí pracovní verze dokumentu dne 16.8. uvolněna do meziresortního připomínkového řízení. V průběhu září je plánováno předložení výsledného znění NSeZ vládě ke schválení. Předpokládáme pololetní aktualizaci strategie.

11 Aktuální stav a další kroky Do konce roku 2016 musí vzniknout základní implementační plán strategie Příprava implementačních plánů a projektových záměrů se opírá o silnou podporu architektonického týmu a výstupy projektu Enterprise architektury resortu zdravotnictví Implementace bude připravována v pracovních skupinách NCeZ, počítáme i s podporou zahraničních odborníků (Dánsko, Estonsko, Norsko, WHO, EHTEL, …)

12 Důležité dosažené výsledky A.Vymezení projektových okruhů k realizaci úkolů vyplýváních ze strategie a projektový plán B. Průběžné zajišťování financování projektových okruhů IROP projekty v hodnotě 1 581 mil Kč, (některé dosud neprojednány s řídícím orgánem, je potřeba dopracovat jejich specifikaci) OP Z projekty v celkové hodnotě 599 mil. Kč (316 mil. přiděleno přímo – DRG, registry) Nezařazené projekty v hodnotě 310 mil. Kč. (KB, ePreskripce)

13 Aktuální stav a další kroky Iniciační financování Národního centra elektronického zdravotnictví Dne 12.9.2016 byl na zasedání Platformy programového partnerství pro implementaci Prioritní osy 4 Efektivní veřejná správa OPZ (PROP) podpořen projektový záměr Ministerstva zdravotnictví „Strategické řízení rozvoje elektronického zdravotnictví v rezortu MZ“ (49 mil. Kč) V následujících týdnech bude podána projektová žádost s předpokladem realizace projektu od počátku roku 2017.

14 14 Indikativní rozpočet NSeZ 1/2

15 15 Indikativní rozpočet NSeZ 2/2

16 Důležité dosažené výsledky C.Otevření WEB stránek propagace NSeZ.cz D.Spolupráce s Krajem Vysočina na podání projektu do výzvy v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) na řešení NCP eHealth (Národní kontaktní místo elektronického zdravotnictví), projekt byl přijat k financování E.Formulace podmínek pro zavedení povinné ePreskripci v pracovní skupině ePreskripce – je potřeba dopracovat znění novely zákona o léčivech

17 Priority strategie Ministerstvo zdravotnictví definovalo pro nejbližší období následující priority: 1.Vytvoření / úprava referenčních registrů Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS) a Národní registr zdravotnických pracovníků (NRZP). Tyto registry budou obdobou základních registrů eGOV a budou základem pro identifikaci jednotlivých subjektů, nastavování jejich práv a odpovědností. Důležitým přínosem bude zcela jasný výkon správních agend, vykonávaných KÚ, vzdělávacími institucemi, apod. 2.Vyřešení elektronické identity zdravotnických pracovníků. Nástroj nezbytný pro zajištění právní a organizační jistoty a kontinuity při práci s elektronickými písemnostmi, zdravotnickou dokumentací. Tento projekt bude v souladu s řešením eID realizovaným MV. 3.Zajištění jednotného přístupu ke službám elektronického zdravotnictví v souladu s principy eGovernmentu. 4.ePreskripce – připravit postupný náběh plnohodnotné elektronické preskripce včetně vedení lékového záznamu pacienta, přístupného oprávněným lékařům, lékárníkům a pacientovi, s možnostmi kontroly interakcí a duplicit. Tento úkol bude vyžadovat legislativní úpravy. 5.Ustavení / vytvoření Národní centra elektronického zdravotnictví, které bude mít za úkol programově a hospodárně koordinovat a podporovat rozvoj digitalizace, udržovat a rozvíjet koncepci národního systému elektronického zdravotnictví. Schváleno ŘV NSeZ 11.2.2016

18 Střednědobé priority NSeZ Strategický cíl jedna a související projektové okruhy a záměry (podpora zdravotní gramotnosti, informační portál,…) Elektronická zdravotnická dokumentace, výměna a sdílení zdravotnické dokumentace …. Telemedicína a mHealth Standardy, standardizace a interoperabilita... Podpora rozvoje znalostí, specifické počítačové gramotnosti Snižování administrativní zátěže a bariér

19 6 principů NSeZ 1.Primárním cílem rozvoje elektronického zdravotnictví musí být přínos pro pacienty a kvalitu zdravotní péče. 2.Právo pacienta na zajištění odpovídající péče, ochranu osobní důstojnosti a ochranu osobních údajů nesmí být zaváděním prostředků elektronického zdravotnictví oslabeno, ale naopak posilováno. 3.Lékaři a další odborní pracovníci ve zdravotnictví musí být zapojováni do projektů již ve fázi přípravy záměrů, při plánování a tvorbě návrhů řešení. Názory odborné veřejnosti musí být v rámci projektů aktivně získávány a přiměřeně zohledňovány. 4.Před zavedením nových nástrojů a služeb elektronického zdravotnictví do praxe musí být vždy dostatečným způsobem ověřena a vyhodnocena jejich použitelnost, kvalita, stabilita a výkonnost.

20 6 principů NSeZ 1.2 2.3 3.4 4.4 5.Zavádění elektronického zdravotnictví na základě plošně stanovené povinnosti je principiálně nesprávné. Při zavádění nových služeb a nástrojů elektronického zdravotnictví je třeba využívat především pozitivní motivace a zavádět nové technologie postupně a uvážlivě tak, aby nedošlo k ohrožení plynulosti a bezpečnosti provozu, ohrožení pacienta nebo zhoršení podmínek práce zdravotníků. 6.Všude, kde je to možné a účelné, je třeba při tvorbě nových řešení využívat veškeré dostupné vědecko-výzkumné poznatky a ověřené technologie, včetně standardů pro výměnu a zobrazování zdravotnických informací.

21 8 principů eGovernmentu Národní strategie elektronického zdravotnictví není paralelní strategií eGovernmentu, ale strategií řešící specifika resortu zdravotnictví, v jasné provázanosti na strategie eGovernmentu. Při zavádění elektronického zdravotnictví budou dodržováno 8 principů (strategických cílů) eGovernmentu, uvedené ve „Strategii rozvoje ICT služeb veřejné správy a její opatření na zefektivnění ICT služeb“:

22 8 principů eGovernmentu 1.Od nekoordinovaného řízení ICT státu ke koordinovanému, postavenému na jednotné architektuře a jednotných pravidlech. 2.Od závislosti na dodavatelích k vlastní kompetenci k efektivnímu řízení vývoje a provozu ICT v ČR. 3.Od nezávislých a nejednotných procesů veřejné správy ke standardizovaným, provázaným, kvalitním, efektivním a měřitelným službám veřejné správy. 4.Od specializovaných úředních přepážek k digitální samoobsluze umožněné koordinovanou publikací uživatelsky přívětivých ICT služeb. 5.Od izolovaných dat k propojeným a otevřeným datům veřejné správy a ke kvalifikovaným rozhodnutím vedoucím k vyšší efektivitě služeb VS. 6.Od izolovaných výpočetních systémů ke sdíleným ICT službám. 7.Od izolovaných identitních systémů k jednotným identitním systémům uživatelů služeb veřejné správy a úředníků veřejné správy. 8.Od pasivního přijímání legislativy a ICT projektů EU k aktivní participaci na přípravě nové legislativy a ICT projektů EU.

23 23 Závěr Co se nedaří Nábor lidí – známý problém řešený na RVIS a ve vládě Poučení Soustředit se na prioritní a dosažitelné cíle Primárním úkolem MZ je zrealizovat infrastrukturu, která umožní elektronizaci zdravotnictví  Vytvoření / úprava referenčních registrů  Vyřešení elektronické identity zdravotnických pracovníků ePreskripce Ustavení Národního centra elektronického zdravotnictví a obsazení kvalifikovanými lidmi Získání finančních zdrojů z ESI fondů – podložené kvalitními a promyšlenými projektovými záměry opřenými o Enterprise architekturu

24 Děkuji za pozornost martin.zeman@mzcr.cz