V západní Evropě se jedná o míru v Rusku zuří občanská válka 7. listopadu 1917 – „VŘSR“ 7. listopadu 1917 – „VŘSR“ únorová revoluce 1917 – prozatímní.

Prezentace na téma: "V západní Evropě se jedná o míru v Rusku zuří občanská válka 7. listopadu 1917 – „VŘSR“ 7. listopadu 1917 – „VŘSR“ únorová revoluce 1917 – prozatímní."— Transkript prezentace:

1

2 V západní Evropě se jedná o míru v Rusku zuří občanská válka 7. listopadu 1917 – „VŘSR“ 7. listopadu 1917 – „VŘSR“ únorová revoluce 1917 – prozatímní vláda revoluční orgány – sověty (dělničtí, rolničtí a vojenští zástupci) osobnost Vladimíra Iljiče Lenina 24./25. 10. 1917 – padl Zimní palác rada lidových komisařů březen 1918 – v Brestu Litevském - mír Rusko vyřazeno z velmocenské politiky říjnová revoluce velký impuls mezinárodnímu komunistickému hnutí

3 Občanská válka Rudá armáda x bělogvardějci – výrazná podpora intervenčních jednotek (USA, Japonsko a vojska Dohody) rudý a bílý teror má za následek totální rozklad ekonomiky bolševici zabírají půdu velkostatkářům, znárodnění průmyslu „válečného komunismu“ hlad má za následek vznik „válečného komunismu“ – snaha zajistit alespoň nějaké potraviny zavedení diktatury – odpor zejména na venkově prosinec 1922 – vznik Svazu sovětských socialistických republik do čela státu se dostávají tzv. „profesionální revolucionáři“ 1924 – umírá Lenin – nástup totalitního systému zavedeného Josifem Vissarionovičem Stalinem (Džugašvili)

4 listopad 1918 listopad 1918 – vzpoura námořníků v přístavu Kiel [kíl] přidávají se vojáci a dělníci v ostatních městech – dělnické a vojenské rady v Berlíně vypukla revoluce většina socialistů nechce jít stejnou cestou jako v Rusku – tvrdý zákrok 1919 1919 – volby – vítězství sociálních demokratů Výmaru parlament ve Výmaru – ústava – Německo demokratický stát čelí pokusům o převrat 1920 a 1923 – Adolf Hitler ztráta pozic – za prezidenta zvolen Paul von Hindenburg – stoupenec monarchie 1922 1922 – vyostření vztahů s Francií – Německo neplní reparační povinnosti obsazeno Porúří – rúrská krize – vyřešena v roce 1924

5 rozpad Uherska rozpad Uherska vyvolal značný neklid – ztráta velkého území Rumunsko – Sedmihradsko s německým a maďarským etnikem Jugoslávie – tzv. Vojvodinu s městem Novi Sad Československo – Slovensko a Podkarpatskou Rus 1919 1919 – moci se chopí komunisté v čele s Bélou Kunem vytvoření „Maďarské republiky rad“ – snaha obnovit velké Uhry – dostane se i na Slovensko (Prešov, Košice) léto 1919 – stát ovládaný komunisty zničen Miklós Horthy – v čele protikomunistické vlády

6 válka říjnová revoluce v Rusku měla zásadní vliv na mezinárodní dělnické hnutí významně rostla role odborů, v moha státech se socialistické strany součástí vlád II. internacionála – SOCIALISTICKÁ DĚLNICKÁ INTERNACIONÁLA (1889) 1919 – Komunistická internacionála (KOMINTERNA) až v roce 1927 dosáhla ekonomika předválečné úrovně 1925 – konference ve švýcarském Locarnu [lokarnu] – uzavření rýnského paktu – potvrzení stávající hranice mezi Německem, Francií a Belgií garantovány nebyly východní hranice Německa s Polskem a Československem Francie s Polskem a Československem podepíše smlouvu pro případ napadení ze strany Německa dohoda o tom, že všechny spory budou řešeny mírově Briand-Kelogův pakt – válka není způsob řešení konfliktů

7 fašismu dvacátá léta – zrod fašismu – snaha ovládnout stát a celou společnost totus = celý – totalitní režimy využívání propagandy – společné s komunisty v čele stojí diktátor = vůdce po válce velké zklamání v Itálii – ač na straně Dohody (vítězů) – neuspokojeny její poválečné nároky nespokojenosti využívá fašistická strana – Benito Mussolini - Benito Mussolini – říjen 1922 – pochod na Řím vláda se zalekla – Mussolini jmenován ministerským předsedou Velká fašistická rada 1926 – rozpuštěn parlament – Velká fašistická rada

8 Německo – Nacionálně socialistická německá Německo – Nacionálně socialistická německá dělnická strana (NSDAP) dělnická strana (NSDAP) 1928 – v parlamentu 12 poslanců 1930 – v parlamentu 100 poslanců Hitler postavil svou ideologii – nacismus – na rasismu, antisemitismu, odsuzování versailleského systému, prosazování požadavku sjednocená Němců do jednoho státu Mein Kampf program v knize – Mein Kampf (1925)

9 Sovětský svaz Sovětský svaz – vědomí vybudování moderního průmyslu industrializace spor o rychlost provedení industrializace 1924 – úmrtí Vladimíra Iljiče Lenina Josif Vissarionovič Stalin nástup Josif Vissarionovič Stalin – postupně se zbavuje svých konkurentů osobní diktatura nastolení – osobní diktatura (1925)

10 USA USA – největší vzestup v poválečném světě 34% 34% - 1922 - 1929 odvětví: automobilová, elektrotechnický a filmový průmysl do továren i domácností proniká moderní technika pásová uplatnění nalezly nové výrobní metody – pásová výroba výroba izolacionismus vítězí politický systém - izolacionismus odmítnutí vstupu do Společnosti národů Latinská Amerika Latinská Amerika – Brazílie, Argentina, Chile, Mexiko – zisky na dodávkách do válčících států po válce velký vliv získávají USA vnitřní politika není stabilní, často se střídají vlády Mexiko – 1917 – ústava - pozemková reforma, všeobecné volební právo, minimální mzda

11 Japonsko Japonsko – rychle se rozvíjející země značná rozpínavost zastavena washingtonskou konferencí (1921 – 1922) 1927 – vytvořena nová doktrína na ovládnutí Číny, podlomení autority USA v Asii Čína Čína – nefunguje žádná centrální vláda Kuomintang 1920 národní strana – Kuomintang – snaha osvobodit zemi od cizích mocností, prosadit zásady lidských práv, zlepšit životní podmínky; 1928 – vytvořena centrální vláda pod vedení gen. Čankajška – uznaná i západními státy

12 Indie Indie – britská kolonie – složitá situace očekávání větší svobody, koloniální správa naopak potlačila všechny náznaky po revoltě Móhandás Karamčad Gándhí Móhandás Karamčad Gándhí – postavil se do čela celonárodního odboje pasivní odpor (neplacení daní, odmítání anglického zboží…) Indický národní kongres – její radikální křídlo prosazovalo nezávislost země Džaváharlál Nehrú