Historická metrologie Pomocná věda historická, která shromažďuje informace o délkových, hmotnostních a objemových mírách v minulosti.

Prezentace na téma: "Historická metrologie Pomocná věda historická, která shromažďuje informace o délkových, hmotnostních a objemových mírách v minulosti."— Transkript prezentace:

1

2 Historická metrologie Pomocná věda historická, která shromažďuje informace o délkových, hmotnostních a objemových mírách v minulosti

3 Vznik vědy historické metrologie První ucelenou soustavu českých měrných jednotek uvádí Kronika česká Václava Hájka z Libočan První zájem o metrologii v 18. a 19. století Smyslem tohoto zkoumání bylo pochopit mechanismus poddanského a vrchnostenského hospodářství a vzniku tržních vztahů měst a venkova. Bádání ale narážela na terminologické zvláštnosti a regionální rozdíly ve velikosti základních měrných jednotek V českých zemích začíná zájem o tuto problematiku na přelomu 19. a 20. století. Jsou to práce Z. Wintra, J. Lamače, F. Vacka, A. Tomíčka a A. L. Krejčíka. Významná je práce Augusta Sedláčka „Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách“ (z roku 1923).

4 Historická metrologie - historie Vznik prvních měrných jednotek ve 4. a 3. tisíciletí př. n. l. (např. v Sumeru „stopa“ = 0,26m), dále v Babylonu „talent, drachma“ atd. Toto převzalo starověké Řecko a od něho Řím (např. „drachma“ v Římě = 3,4 g) Ve středověku – nejednota měr a vah (o sjednocení měr a vah se pokoušel sice Karel Veliký, ale bez větších úspěchů). V určité oblasti trhu míra jednotná – nutno zveřejnit ve městě platnou míru (loket, měřice atd.) – většinou umístěna na význačných budovách, hlavně na radnici (aby si každý hned mohl míru přeměřit). Od 13. století – snaha sjednotit míry v rámci země (např. Čechy za Přemysla Otakara II. r. 1268). V 2. pol. 18. století za Marie Terezie – sjednoceno pro celé Rakousko dle dolnorakouských (Vídeňských ) měr. Přesto koncem 18. století byla velká tříšť evropských a mimoevropských měrných soustav, které nebyly vzájemně spojitelné – jejich přepočet přinášel velké nesnáze.

5 Loket český – 59 cm Historická délková jednotka „loket český“ (vlevo) je i s popisnou tabulkou umístěn na zdi radnice na náměstí v Litomyšli

6 Metrická soustava Od Velké francouzské revoluce (r. 1795) ve Francii zavedena metrická soustava Určena tak – 1 desetimiliontá část zemského kvadrantu = 1 metr Od něj odvozeny další jednotky – plošné = m2, hmotnostní = kg, objemové = dm2 = litr Postupně se šíří i do jiných zemí (od r. 1812 v dalších evropských zemích a kolem pol. 19. století i v Jižní a Střední Americe). V samotné Francii platí pouze do roku 1812, pak ale přijata znovu roku 1840. R. 1875 18 států (včetně Rakouska – Uherska) podepsalo mezinárodní metrickou konvenci a zároveň byl zřízen Mezinárodní úřad pro míry a váhy se sídlem v Sevres u Paříže. Do poč. 20. století podepsalo metrickou konvenci 39 států a do r. 1975 valná většina států světa. Posledním evropským státem byla Velká Británie (1976) V roce 1960 přijalo XI. Zasedání Generální konference pro míry a váhy novou Mezinárodní soustavu jednotek (Systéme International ď Unités - zkratka = SI) jako ucelený systém základních, doplňkových, odvozených atd. jednotek. Základních je 7: metr, kilogram, sekunda, kelvin, ampér, kandela, mol.

7 Míry u nás a jejich vývoj Délkové míry Od 11. století se u nás objevuje systém délkových měr = Prst = 2cm (dle Hájka z Libočan = 4 zrna ječmene), Dlaň – 4 prsty = 8 cm Píď – 10 prstů = 19 cm Loket – 3 pídě = 59 cm Provazec – 42 loktů = 25 m Stadium = 185 m Míle= 7 452 m Jednotky se postupně měnily a vyvíjely, některé ale zůstávaly stejné až do 18. století, např. loket

8 Míry u nás a jejich vývoj Hmotnostní míry Kventlík = 4 g Lot – 4 kventlíky= 16 g Hřivna – 16 lotů= 256 g Libra – 32 lotů= 514 g Centnéř – 120 liber= 61,6 kg Plošné míry Jitro= 2830 m2 = 28 aru Korec (strich)= 0,3 ha Lán= 18 ha

9 Míry u nás a jejich vývoj Duté míry Přehršle (obilí mezi 2 dlaněmi) = 0,5 l Měřička= 5,8 l Měřice – korec – strich= 93,5 l Věrtel (viertel) = čtvrt korce= 23 l Vědro = 2 věrtele= 46 l Pinta – (12 pint = věrtel)= 1,9 l Holba= 0,71 l Máz český (i vídeňský) = 2 holby= 1,41 l Žejdlík – (48 žejdlíků = věrtel)= 0,48 l Čtvrtce= 7,68 l Mlynářská mírka= 3,84 l Velká mírka= 1,92 l Prostřední mírka= 0,96 l Číška= 0,48 l Poznámka: Korec (strich) byla zároveň plošná i dutá míra. Kolik dutých korců obilí se vyselo na určitou plochu, to byly korce plošné. Tedy korec (strich) = 93,5 l nebo 0,3 ha

10 Cena plodin roku 1860 v Poličce Udání ceny prodeje zemských plodin ve skladu obchodníků v Poličce v měsíci září roku 1860. Cena je za 1 mírku nebo 1 libru ve zlatých a krejcarech.

11 Ceny potravin v polovině 19. století

12 Vyznačené míry převeď na dnešní metrické jednotky Můj prapradědeček Machačný, ten který hospodařil v Prackově a měl 15 korců polí, zapřáhl koně a naložil na vůz 10 korců pšenice a jel s nimi do dolního mlýna. Ze mlýna přivezl sousedu Noskovi, tomu, který vlastnil půl lánu polí, 10 mlynářských mírek žitné mouky. Pak šli spolu do hospody na návsi, kde Nosek vypil jednu pintu piva, ale prapradědeček pouze 2 žejdlíky. Ve džbánku si každý s sebou domů přinesl ještě jeden máz piva. Praprababička zatím doma nadojila čtvrtce mléka a nakrouhala vědro červeného zelí a dala ho zkysat. Pak ještě stloukla dvě libry másla a slíbila sousedce,že až přijde „starej“ z hospody, že ji přiveze centnéř brambor. Se sousedkou se snažila dobře vycházet, protože od ní chtěla koupit půl jitra louky u hájku. Máslo a kopu vajec půjde zítra prodat na trh do města.

13 Minulý příběh s dnešními mírami Můj prapradědeček Machačný, ten který hospodařil v Prackově a měl 15 korců (5 ha) polí, zapřáhl koně a naložil na vůz 10 korců (935 kg) pšenice a jel s nimi do dolního mlýna. Ze mlýna přivezl sousedu Noskovi, tomu, který vlastnil půl lánu (9 ha) polí za potokem, 10 mlynářských mírek (38,4 l) žitné mouky. Pak šli spolu do hospody na návsi, kde Nosek vypil jednu pintu (1,9 l) piva, ale prapradědeček pouze 2 žejdlíky (0,96 l). Ve džbánku si každý s sebou domů přinesl ještě jeden máz (1,41 l) piva. Praprababička zatím doma nadojila čtvrtce (7,68 l)mléka a nakrouhala vědro (46 l) červeného zelí a dala ho zkysat. Pak ještě stloukla dvě libry (1028 g) másla a slíbila sousedce,že až přijde „starej“ z hospody, že ji přiveze centnéř (61,6 kg) brambor. Se sousedkou se snažila dobře vycházet, protože od ní chtěla koupit půl jitra (14 aru) louky u hájku. Máslo a kopu (60) vajec půjde zítra prodat na trh do města.

14 Historická metrologie - test 1. Kdo napsal v roce 1923 významnou práci z oblasti hist. metrologie („Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách“)? 2. Která kronika uvádí ucelený přehled tehdejších českých měr a vah? 3. Kdy a kde vznikají první měrné jednotky? 4. Kdo a kdy sjednotil poprvé míry v rámci Čech? 5. Kdo sjednotil míry v rámci celé habsburské monarchie? Na základě čeho? 6. Kdy a kde byla zavedena metrická soustava? 7. Jak byla určena délka 1 metru? 8. Kdy byla v naší zemi zavedena metrická soustava? 9. Kdy byl zaveden systém SI? 10. Uveď, jaké délce odpovídá „dlaň, píď, loket a provazec? 11. Uveď, kolik je jitro, kventlík, hřivna, přehršle a věrtel? 12. Která míra je zároveň dutá i plošná a jakou má v každém případě velikost?

15 Historická metrologie – test - řešení 1. Kdo napsal v roce 1923 významnou práci z oblasti hist. metrologie? - August Sedláček – 1 bod 2. Která kronika uvádí ucelený přehled tehdejších českých měr a vah? – Hájkova – 1 bod 3. Kdy a kde vznikají první měrné jednotky? – Ve 4. – 3. tisíciletí př. n. l. v Sumeru – 2 body 4. Kdo a kdy sjednotil poprvé míry v rámci Čech? – Přemysl Otakar II. roku 1268 – 2 body 5. Kdo sjednotil míry v rámci celé habsburské monarchie? Na základě čeho? – Marie Terezie, na základě dolnorakouských (vídeňských) měr – 2 body 6. Kdy a kde byla zavedena metrická soustava? – Ve Francii r. 1795 – 2 body 7. Jak byla určena délka 1 metru? – 1 desetimiliontá část zemského kvadrantu – 2 body 8. Kdy byla v naší zemi zavedena metrická soustava? – R. 1875 – 1 bod 9. Kdy byl zaveden systém SI? – R. 1960 – 1 bod 10. Uveď, jaké délce odpovídá „dlaň, píď, loket a provazec? – 8 cm, 19 cm, 59 cm, 25 m) – 4 body 11. Uveď, kolik je jitro, kventlík, hřivna, přehršle a věrtel? – 28 arů, 4 g, 256 g, 0,5 l, 23 l – 5 bodů 12. Která míra je zároveň dutá i plošná a jakou má v každém případě velikost? – Korec, 93,5 litrů a také 0,3 hektarů – 3 body

16 Použitá literatura Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. Chvojka, Miloš; Skála, Jiří. Malý slovník jednotek měření. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 1982. Použité obrázky: Fota autora