Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.

Prezentace na téma: "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu."— Transkript prezentace:

1 Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiálu Paleografie I (VY_32_INOVACE_06.01.06) Autor PhDr. Jan Tomíček Tematická oblast Dějepis pro 5. – 7. ročník VG Ročník 7. ročník Datum tvorby Září 2012 Anotace Prezentace je určena k výuce pomocných věd historických v dějepisném semináři v sedmém (předmaturitním) ročníku vyššího gymnázia. Studenty seznámí s teoretickými poznatky z paleografie. Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice k výuce úvodu do dějepisu a pomocných věd historických. Časová dotace je 40 minut.

2 Paleografie 1 Paleografie jako pomocná věda historická – teoretická část

3 Paleografie – teoretická část Paleografie – název odvoze z řeckého slova palaios = starý a grafein = psát Je to tedy pomocná věda historická o starých písmech, jejich vývoji atd. Písem může být velké množství, my ovšem máme na mysli paleografii latinskou (založenou na latince). Našich dějin se ovšem může týkat i paleografie řecká (byzantská), slovanská (hlaholice a cyrilice), osmanská a hebrejská. My se budeme věnovat latinské paleografii – od počátku středověku se psalo latinou, od pozdního středověku národními jazyky.

4 Listina krále Vladislava pro město Poličku

5 Funkce paleografie 1. Jako pomocná věda historická usiluje o správné čtení a o místní a časové zařazení textu. 2. Jako samostatná disciplína popisuje, hodnotí a třídí písmo a stanoví jeho funkci v historickém vývoji. Ad 1) Nás však bude paleografie zajímat jako pomocná věda historická. Nedatované texty dokáže zařadit s přesností na 30 let. Jako věda vzniká v 18. století ve Francii a Itálii. Rozvoj zaznamenala v 1. polovině 19. století a pak hlavně se vznikem fotografie (možnost srovnat fotokopie listin z různých archivů Evropy). U nás je spojena se jménem Gustav Fridrich, který v Praze vydal roku 1898 „Učebnou knihu paleografie latinské“.

6 Školní abeceda z počátku 19. století

7 Jak a na co se psalo Látky na něž se psalo dělíme: A) Přírodní – dřevo, kámen, hlína kůra břízy atd. (těmito nápisy se ale zabývá epigrafika) Psalo se na ně: rytím, tesáním, malováním štětcem atd. B) Umělé – papyrus, pergamen, papír Psalo se na ně: pery brkovými, třtinovými, od 19. stol. ocelovými, od 20. stol. plnicími či propisovačkami. Psalo se inkoustem (dělal se z klovatiny a sazí). Od 17. stol. se používají obyčejné tužky.

8 Na co se psalo Papyrus – z lodyhy papyrové třtiny (lisováno). Psalo se na něj ve starověku, ale i v Evropě až do 11. století (hlavně v papežské kanceláři). Vyráběl se v Egyptě, později na Sicílii. Pergamen – z kůže ovcí, koz a telat (někdy nejjemnější z kůže nenarozených jehňat). Znám už ve 2. tisíciletí př. n. l. Byl vždy velmi drahý, proto často vyškrabáván starý text. Dva druhy pergamenu: 1. Jihoevropský (italský) – opracovaný po jedné straně 2. Středoevropský – opracovaný po obou stranách Papír – vynalezen v Číně př. n. l. (dělal se z odpadků hedvábí, pak hadrů a celulózy). V 7. století n. l. už v Arábii, ve 12. století na Sicílii a ve Španělsku. U nás nejstarší papírová památka je pražská staroměstská městská kniha (od roku 1310).

9 Jak se psalo Ligatury – spojování a prostupování písmen (konec jednoho písmene je začátkem druhého (tím se ušetřilo místo). Zkratky: ppp = Pan purkmistr a páni – (tedy městská rada) P. = páter (kněz) J.M.C. = Jeho Milost císařská, J.M.K. = Jeho Milost královská dns = dominus (lat. pán) IHS = Jesus (lat. Ježíš) DS = Deus (lat. Bůh) SCS = Sanctus (lat. Svatý) dr. = doktor Číslice: Arabské – vznik v Indii před n. l., v Evropě od 10. století n. l., více až od 13. stol. Římské – starší, v Evropě používány nejdříve a pak souběžně s arabskými až do 20. století (většinou u nápisů na stavbách, sochách a náhrobcích. Číslice římské: I = 1, V = 5, X = 10, L = 50, C = 100, D = 500, M = 1000 Původně řazeny jen za sebou (číslo pak velmi dlouhé – např. 49 = CCCCVIIII), později se odečítalo (XL = 40 tedy 50 minus 10 rovná se 40, IX = 9 atd.).

10 Paleografie – teoretická část – test (první část) 1. Co je to paleografie a od čeho je tento pojem odvozen? 2. Jaké paleografie se mohou týkat českých dějin? Jaké paleografii my se nejvíce věnujeme? 3. Znalec paleografie nám dle písma může určit stáří nedatovaného textu. S jakou přesností? 4. Který vynález v 2. pol. 19. stol. umožnil velký rozvoj paleografie jako vědy? 5. Na jaké umělé látky se psalo? 6. Uveď alespoň tři typy per, na které se v minulosti psalo.

11 Paleografie – teoretická část – test (pokračování) 7. Který psací materiál se vyráběl z kůže zvířat a který z odpadků hedvábí, hadrů a celulózy? 8. Jaké dva typy pergamenů znáš a čím se lišili? 9. Kde se v Evropě používal papyrus a do kterého století? 10. Která je u nás nejstarší památka z papíru a z kterého je roku? 11. Vysvětli zkratky: P., J.M.K., IHS, dns, SCS. 12. Napiš římskými číslicemi číslo 449 – nejprve starým dlouhým způsobem a potom kratším pomocí odečítání.

12 Paleografie – teoretická část – test - řešení 1. Co je to paleografie a od čeho je tento pojem odvozen? – Věda o starých písmech, od řeckého slova palaios = starý a grafein = psát – 3 body 2. Jaké paleografie se mohou týkat českých dějin? Jaké paleografii my se nejvíce věnujeme? – Řecká (byzantská), slovanská (hlaholice a cyrilice), osmanská (turecká), hebrejská a nás se nejvíce týká latinská (psaná latinkou). – 4 body 3. Znalec paleografie nám dle písma může určit stáří nedatovaného textu. S jakou přesností ? – Na 30 let – 1 bod 4. Který vynález v 2. pol. 19. stol. umožnil velký rozvoj paleografie jako vědy? – Fotografie – 1 bod 5. Na jaké umělé látky se psalo? – Papyrus, pergamen a papír – 3 body 6. Uveď alespoň tři typy per, na které se v minulosti psalo. – Pera třtinová, brková, ocelová, plnicí – 3 body

13 Paleografie – teoretická část – test (pokračování) – řešení 7. Který psací materiál se vyráběl z kůže zvířat a který z odpadků hedvábí, hadrů a celulózy? – Pergamen, papír – 2 body 8. Jaké dva typy pergamenů znáš a čím se lišili? – Jihoevropský (opracovaný po jedné straně) a středoevropský (opracovaný po obou stranách) – 4 body 9. Kde se v Evropě používal papyrus a do kterého století? – V papežské kanceláři, do 11. stol. n. l. – 2 body 10. Která je u nás nejstarší památka z papíru a z kterého je roku? – Staroměstská městská kniha, z r. 1310 – 2 body 11. Vysvětli zkratky: P., J.M.K., IHS, dns, SCS – Páter (kněz), Jeho Milost královská, Jesus (Ježíš), dominus (pán), Sanctus (svatý) – 5 bodů 12. Napiš římskými číslicemi číslo 449 – nejprve starým dlouhým způsobem a potom kratším pomocí odečítání. – Dlouhým: CCCCXXXXVIIII, kratším: CDXLIX – 2 body

14 Použitá literatura Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. Hladíková, Zdeňka; Kašpar, Jaroslav; Ebelová, Ivana. Paleografická čítanka. Ukázky. 1.vydání. Praha: Karolinum, 2000. Hladíková, Zdeňka; Kašpar, Jaroslav; Ebelová, Ivana. Paleografická čítanka. Textová část. 1.vydání. Praha: Karolinum, 2000. Fota autora