Počátky filmové cenzury a osvětové koncepty Požadavky kolokvia volba mezi alternativami: 1. esej o.

Prezentace na téma: "Počátky filmové cenzury a osvětové koncepty Požadavky kolokvia volba mezi alternativami: 1. esej o."— Transkript prezentace:

1 Počátky filmové cenzury a osvětové koncepty lucie.cesalkova@seznam.cz Požadavky kolokvia lucie.cesalkova@seznam.cz volba mezi alternativami: 1. esej o rozsahu 5 normostran (= 5 x 1800 znaků počítáno včetně mezer), vypracovaná na základě studia cenzurních zpráv československého ministerstva vnitra z období první republiky, přístupných ve studijních materiálech v ISu. (odevzdána do 28. ledna – neděle) 2. písemný test – dohoda o termínu

2 Osnova Počátky filmové cenzury ve Velké Británii -Cinematograph Act 1909 -British Board of Film Censors -klasifikace filmů -dětská filmová kultura Filmová cenzura v Československu za první republiky Filmová cenzura v Německu do druhé světové války Filmová cenzura v Rakousku do druhé světové války

3 Počátky cenzury ve Velké Británii - the Cinematograph Act návaznost textu na předchozí regulační listiny: 1737: the Playhouse Act 1751: the Disorderly Houses Act 1843: the Theatre Act

4 ustavení British Board of Film Censors práce BBFC započala s účinností od 1. ledna 1913 základní pravidla : „no nudity, no personification of Christ“ od 1. března 1913 nutnost prověrky pro každý film -rozdělení do 3 kategorií: 1.zamítnuto v plném rozsahu 2.známka „U“ (universal – vhodné i pro dětská matiné) 3.známka „A“ (public – nevhodné pro dětská matiné)

5 O‘Connorových 43 pravidel soubor nařízení z roku 1917, z pera šéfa BBFC tzv. O‘Connor‘s 43 Thomase Powera O‘Connora (1919 rozšířeno na 67 pravidel)

6 Británie a problém A certifikátu pan Hanna a slečna Shorttová: „nevrlý vojenský důstojník a strachující se stará dáma“ střet BBFC a dílčích hrabství nápisy na plakátech před kiny upozorňovaly na nezávislost rozhodnutí „BANNED BY CENSORS – PASSED BY ESSEX COUNTY COUNCIL“

7 Británie a problém A certifikátu vlevo: okénko z filmu označeného A certifikátem vpravo: označení pro film, na který je třeba doprovod rodičů

8 Británie a problém A certifikátu vlevo: okénko z filmu označeného Horrific

9 Payne Fund Studies + 4 výzkumy diváků v Británii 1929 až 1933 – rozsáhlý soubor šetření (psychologové, sociologové, pedagogové ad.) Payne Fund Studies vlivný svazek Henryho Jamese Formana: Our Movie Made Children (1933) X britské výzkumy Birmingham (1930) Birkenhead (1931) Londýn (1932) Edinburgh (1931–1933)

10 děti jako cenzoři sebe sama „Please Mister, here’s my money, would you please buy me a ticket?“ „Hey, mister! Will you take me in with you?“

11 dětská matiné, dětské kluby, dětská filmová kultura kino, vlajka a odznáček Mickey Mouseova filmového klubu pro děti

12 Počátky cenzury v Československu boj o rezortní příslušnost výnos ministerstva vnitra z 16. června 1919 Cenzurní sbor kinematografický složení sboru – proměny průběh cenzurního řízení problematická témata první republiky případ Gustav Machatý

13 boj o rezortní příslušnost ? ministerstvo vnitra ? ministerstvo školství a národní osvěty ? ministerstvo zahraničí ? ministerstvo sociálních věcí ? ministerstvo průmyslu, obchodu a živností

14 boj o rezortní příslušnost „... aby státní dozor nad kinematografií a státní činnost v tomto oboru se podřídila ministerstvu školství a národní osvěty především v tom směru, aby licence nebo koncese pro biograf udělovány byly ministerstvem školství a národní osvěty společně s ministerstvy odbornými a cenzura filmů byla prováděna úředníky tohoto ministerstva, přičemž eventuelní odvolání z jejich nálezů dělo by se k cenzurní komisi složené ze zástupců všech ministerstev a jiných interesentů.“ S. K. Neumann

15 boj o rezortní příslušnost „… hledisko policejní bylo rozhodné jen v státu rakouském i v otázkách kulturních a výchovných, v moderní naší republice hlavním, nejpřednějším hlediskem pro obor kinematografie jsou zájmy kulturní, výchovné a mravní, v druhé řadě zájmy řádu živnostenského a v poslední teprve zájmy policejní...“ Gustav Habrmann (ministr školství a národní osvěty)

16 výnos ministerstva vnitra z 16. června 1919 Cenzurní sbor kinematografický složení sboru – 9 členů v roce 1919 2 zástupci MŠNO po jednom pak zástupci ministerstev: - vnitra - spravedlnosti - národní obrany - sociální péče - obchodu 1 zástupce Československého cizineckého úřadu 1 zástupce Svazu osvětového v Praze (pozdější název Masarykův lidovýchovný ústav)

17 Cenzurní sbor kinematografický – složení v roce 1936 -základní: Masarykův lidovýchovný ústav zástupkyně žen kruhů vychovatelských ministerstvo spravedlnosti ministerstvo školství a národní osvěty ministerstvo národní obrany ministerstvo vnitra – jeho zástupce předsedou -rozšířený: členové stálí: MLÚ, MO, MSP, MSpravedl, MŠNO, MNO, MV a zástupce domácího filmového obchodu a průmyslu členové střídaví: a)zástupce Dělnické akademie, Spolku výtvarných umělců Mánes, Syndikátu denního tisku československého b)zástupce Jednoty výtvarných umělců a Ústřední školy dělnické c)zástupce České zemské komise pro péči o mládež, Syndikátu československých spisovatelů a Umělecké besedy

18 průběh cenzurního řízení přední a zadní strana oficiálního formuláře

19 - stručný obsah filmu - návrh na vyloučení konkrétních scén z filmu Dobrý voják Švejk

20 problematická témata první republiky národnost náboženství úřad a úředníci vojsko a válka justice mravnost kritika politického a společenského řádu zločinnost

21 Případ Gustav Machatý Erotikon, 1929

22 Případ Gustav Machatý F. H. Svobodová: Národní listy, 1. března 1929 – o filmu Erotikon „…tím pak dlužno litovati nevkusu, kterého se režisér dopustil tím, že předvedl podrobnosti nejintimnějších okamžiků lidských. Natočil křečovitá svíjení těl v milostné extasi a zachytil na film konpulse těla rodící ženy. Snad chtěl režisér oběma scénami zdůraznit, že pro ženu znamená láska utrpení. Myslil-li tak hluboce, dobrá – mohl se však obmezit na nějaký metr, který by stačil naznačit, co chtěl říci. Ale to, co jsme viděli, patří spíš do archivu psychologického institutu a na medicinskou fakultu, nežli do biografu. I bez těchto sensací by měl film úspěch, neboť, jak už praveno, je jinak dobře dělán.“

23 Případ Gustav Machatý Extáze, 1932

24 Případ Gustav Machatý Extáze, 1932

25 Počátky filmové cenzury v Německu a Rakousku Říšské právo ve věci pohyblivých obrazů (1920) – organizace cenzury + problematická témata + zvláštnosti (protimluvy atp.) proměna poměrů s nástupem nacistů – Ministerstvo veřejné osvěty a propagandy cenzura filmové reklamy Rakouská filmová cenzura spory o existenci / neexistenci cenzury v Rakousku

26 Říšské právo ve věci pohyblivých obrazů 12. listopadu 1918 - prohlášení o nutnosti zrušit cenzuru vlna liberalismu – vs. konzervativní hlasy sestavení tzv. Reichlichtspielgesetz (RLG) (20. 5. 1920) nové rozhodující instituce: Filmprüfstelle München (Cenzorskú úřad v Mnichově), Filmprüfstelle Berlin (Cenzorský úřad v Berlíně) a Film-Oberprüfstelle (Cenzorské ústředí v Berlíně).

27

28 tzv. Reichlichtspielgesetz dokument rozhodnutí cenzury : obsahuje důvody přijetí, ale i krácení, jiných zásahů či zakázání filmu

29 souhrnné oznámení o přezkoumaných filmech za jeden týden

30 důvody zásahů do filmů ohrožení veřejného práva a pořádku „hanobení státu a mocenských sil jako armády, námořnictva, policie a státních zaměstnanců; vzbuzování pochybností ohledně společenských elit; vyvolávání třídního či politického odporu; důraz na třídní boj, ohrožení veřejným rozruchem či stávkami, revoltou proti zákonům; vystavování diváků nebezpečí zdraví“ porušování náboženských přesvědčení nemorální a pohoršující účinky „demoralizující vliv ve smyslu sexuálním nebo kriminálním: uspokojování základních pudů, otupování lidských citů obhroublým chováním, krutými vraždami, bolestmi, muky a utrpením, krvavými rvačkami, cizoložství předváděné jako triviální přestupek, předvádění sexuálních scén, nahoty a eroticky vzrušujícího chování, ohrožování mínění o německém národu nebo jeho ukazování jeho nepřátelství k cizím zemím“

31 Ministerstvo veřejné osvěty a propagandy Joseph Goebbels: nová verze práva o filmové cenzuře – 16. února 1934 funkce říšského filmového dramaturga

32 Cenzura filmové reklamy etnografické a přírodní snímky

33 srovnání : „zdecentnění Extase“ vs. dřívější liberální vlna počátku dvacátých let

34 Filmová cenzura v Rakousku oficiální zrušení rakouské cenzury 30. října 1918 x policejní praktiky zhoubný vliv kina: „Film ohlupuje a znemravňuje mládež, neboť se dosud soustředil pouze na život „donchuanů, děvek, dobrodruhů a zločinců.“ „Kino by se mělo přeměnit ve vzdělávací ústav pro celý národ – ukazovat krásy naší vlasti a německou práci, tvorbu našich mistrů a básníků, hudebníků a myslitelů, statisíců dělníků a pracujících občanů.“

35 Filmová cenzura v Rakousku filmové právo z roku 1935: povolení pro každé veřejné promítání uděluje magistrát určité oblasti doporučující konzultanti: zástupce federální policie z Vídně zástupce katolické církve zástupce strany Vaterländische Front pokud to bylo nutné, tak zástupce osvěty, rodičů nebo filmového průmyslu