Řez Košířským náměstím Analýza využití území 1 Fotografie území 1 Prostorově hmotová analýza 1 OBSAH Území 1 Schwarzplann Typické děje v řešených prostorech.

Prezentace na téma: "Řez Košířským náměstím Analýza využití území 1 Fotografie území 1 Prostorově hmotová analýza 1 OBSAH Území 1 Schwarzplann Typické děje v řešených prostorech."— Transkript prezentace:

1 Řez Košířským náměstím Analýza využití území 1 Fotografie území 1 Prostorově hmotová analýza 1 OBSAH Území 1 Schwarzplann Typické děje v řešených prostorech - porovnání Charakteristika území Tereza Cieslarová Vojtěch Lstibůrek 2009/2010, 4. semestr Výkres veřejných prostor Číslo mapového listu: 5821 Katastrální území na listu: Košíře KOŠÍŘE Řez košířskými schody Analýza využití území 2 Fotografie území 2 Prostorově hmotová analýza území 2 Území 2

2 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 Mapový list zobrazuje část území západně od toku řeky Vltavy, mezi částmi Smíchov a Motol v údolí a svazích bývalého motolského potoka. Zástavba se odehrává převážně na severním svahu údolí, částečně pak na jižním. Dominantu území tvoří komunikační trasa Plzeňské ulice, která vede v samotné patě údolí. Košíře jsou součástí městské části Prahy 5. Historicky se o Košířích můžeme prvně dozvědět ze soupisu majetku ženského benediktského kláštera sv. Jiří na Hradě a to již z roku 1185. Jméno Košiř se zrodilo ještě v době předslovanské, alespoň podle jistých odborníků. Dle jiných názorů se ke jménu území dostalo díky zahuštěnému porostu vrb kolem motolského potoka, když obyvatelé řezali proutky pro výrobu proutěného zboží. Řezali je zakřivenými noži zvanými právě košíři. Bývalý motolský potok se kdysi vléval do Vltavy severně od dnešního Palackého mostu. Do druhé poloviny 19. století bývali Košíře vesnicí. S rozvojem průmyslu nastal jejich rozvoj. Na Smíchově vznikali nové průmyslové podniky a byla potřeba zvýšená ubytovací kapacita. Do Košíř se tedy stěhovali dělníci. V roce 1896 byly Košíře povýšeny na město a v roce 1922 se staly pevnou součástí Velké Prahy. Zástavba na celém území byla dokončena převážně již před 2. světovou válkou, tedy nedošlo k výstavbě většího sídlištního celku. Je tu výskyt pouze několika osamělých panelových domů. Tato čtvrť, alespoň z historického měřítka, platí za čtvrť z těch luxusnějších. Stojí tu řada vil, žila tu řada slavných osobností, především z řad umělců. Zástavbu území tvoří především individuální bydlení ve vícegeneračních rodinných domech. Které nyní osídluje pravděpodobně více nezávislých rodin. Dominantní v území, jak bylo výše psáno, je hlavní dopravní tah Plzeňské ulice, kde kromě automobilové dopravy je vedena tramvajová trať (mimochodem třetí trasa tramvaje v Praze) a autobusová doprava. Plzeňská ulice je hraničena blokovou zástavbou. Severní svah Košíř je protkán jednou hlavní komunikaci (jezdí zde autobusy) a dále řadou obslužných komunikací. Jelikož je zástavba ve svahu, pěší komunikace podporuje řada terénních schodišť. Viditelné centrum čtvrť dnes nemá, lze za něj považovat Košířské náměstí, které ovšem v kontrastu Plzeňské ulice v důležitosti zaniká. Ovšem kolem náměstí je bloková zástavba, základní škola a bezpochyby další dominanta Košíř, funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého (arch. Jaroslav Čermák), dostavěn roku 1942. Historicky lze bezpochyby tvrdit, že dříve náměstí mělo svou důležitost v území a jako centrum sloužilo výrazně. Územím v jižní částí probíhá železnice se zastávkou Cibulka. Díky rozvolněné zástavbě ve čtvrti, je území doplňováno značným množstvím zeleně. Rovněž bezprostřední sousedství s lesoparkem Cibulka obyvatelstvu jen přispívá. Čtvrť považujeme za velice klidné území k bydlení, s dobrou dostupností centru města, s květnatou podporou sportovního vyžití a dalších sociálních služeb.

3 SCHWARZPLANN ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 Území 2 území 1 M 1:5000

4 VÝKRES VEŘEJNÝCH PLOCH ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 M 1:5000

5 FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 ambasády ( Vitenam, Estonsko, …) zástavba tvořena převážně výcepodlažními rodinnými domy se zahradami kostel sv. Jana Nepomuckého sportoviště (tenisové kurty, squash park Cibulka,…) pole zahrádková osada, park Legenda M 1:5000 bloková zástavba lesy významná komunikace (hlavní koridor sídliště Řepy-Anděl, Plzeňská ulice průmysl (menší továrny) obslužná kominikace tramvaj veřejná vybavenost (školy: základní, umělecká,…

6 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 1 Doprava kolem náměstí je řešena jednosměrně (proti směru hodinových ručiček). Komunikace má šíři dvou pruhů a ten blíže chodníků je využit pro podélné parkování. Kromě nájezdu z Plzeňské ulice je v jihozápadním rohu náměstí také výjezd do ulic pod kostelem. Podél komunikace po obvodu je rovněž chodník pro pěší, který je napojen do ostatních ulic a také na zmíněné terénní schodiště. Ty jsou řešeny pomocí žulových stupnic, kamennou dlažbou podest a ocelovým trubkovým zábradlím. Střed náměstí je kromě travnatých ploch doplněn asfaltovými chodníky s klasickými lavičkami (dřevěný sedák a opěradlo, betonové podnože). Je tu několik stožárů veřejného osvětlení – menší pro chodníky, větší pro komunikace. Samotná Plzeňská ulice je čtyřproudová (2x pro každý směr). V ose komunikace pak vede tramvajová trať (linky trasy Anděl – Řepy) Na náměstí nenajdeme žádný obchod běžného užití (na rozích pouze malé kuchyňské studio a obchod s autonosiči). Náměstí celkově působí zašlé časem, bez života, což se díky rušnosti sousedíce komunikace dá jasně chápat. My jsme návštěvu prostoru absolvovali především v zimním období, což na pocitu z prostoru moc nepřidalo.Z letních fotografií lze citit prostor více optimističtěji, nicméně na důležitosti místa pro okolí se nic nemění. Předpokládáme že nejsilnějším využitím je parkování a rychlé venčení psů. Příjemnější aktivity skýtá již zmiňovaný lesopark Cibulka. Prostoru chybí nějaká dominanta, třeba jen na poli restauračního zařízení, stánku občerstvení atd., tedy větší důvod proč se v prostoru více zdržovat. ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 Náměstí leží v samotném centru mapového listu, ovšem za centrum čťvrti ho již dnes těžko považovat. Historicky (jak již bylo psáno v úvodní charakteristice) jím jistě bylo. Kolem náměstí je bloková zástavba o 5 patrech, základní škola a bezpochyby dominanta Košíř, funkcionalistický kostel sv. Jana Nepomuckého (arch. Jaroslav Čermák), dostavěn roku 1942. Dnes důležitosti náměstí ubírá dopravní tah Plzeňské ulice. Na opačné straně náměstí je již zmíněná základní škola s kostelem a prudce zvedající se svah. Uprostřed náměstí jsou křižující pěší trasy s lavičkami, uličním osvětlením. Ostatní plochy jsou zatravněny. Doplňkem je asi bývalá kašna (novodobá betonová skruž). Po obvodě náměstí vede jednosměrná komunikace s podélným parkováním. Prostor náměstí je uzavírán při své západní a východní hranici blokovou zástavbou bytovými domy. Jejich partery jsou výjimečně využity jako obchody. Převážně jde jen o bydlení. Jižní strana náměstí je částečně uzavírána stěnou zeleně (listnatý porost nižšího vzrůstu) a třemi vysokými topoly. Za zelenou stěnou prosvítá budova základní školy, která prostor definitivně uzavírá – samostatně stojící čtyřpatrová budova působí na náměstí nejhmotněji. Vedle školy stojí kostel, jehož dominantou je věž. Obě budovy nestojí na stejné výškové úrovni jako náměstí – na hranici zmiňované zeleně se terén láme do značného svahu – budovy tak stojí výrazně výše, což jejich hmotu ještě více zdůrazňuje. Výškové rozdíly překonávají terénní schodiště po obou stranách zelené stěny, dále pak mezi školou a kostelem. Severní strana prostoru je uzavřena přes plzeňskou ulici vzrostlou listnatou zelení a několika budovami (hlavně Vietnamskou ambasádou).

7 Pohled na základní školu a kostel Pohled z kraje náměstí u Plzeňské ulice přes náměstí na objekty kostela a základní školy. V popředí jsou vidět tři vysoké topoly, po levé straně terénní schodiště. Nejblíže jsou pak patrné, ač po sněhem, travnaté plochy a chodníky s lavičkami. FOTOGRAFIE ÚZEMÍ 1 Pohled na náměstí ze severozápadního rohu Na pohledu je zřejmý systém parkování, chodníků a komunikací. Po stranách bloková zástavba bytovými domy. Jedoucí tramvaj symbolizuje trasu Plzeňské ulice. Za ní skrze stromy prosvítají další bytové domy a vietnamská ambasáda. V letním období převažuje více pocit ze zeleně. Pohled na bývalou kašnu Jako jediný „oživující“ předmět na náměstí je objekt nejspíše bývalé kašny. Dnes v podobě pouze betonové skruže. ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2

8 PROSTOROVĚ HMOTOVÁ ANALÝZA ÚZEMÍ 1 ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 chodník Legenda M 1:1000 travnatý porost stín na střechách stromy vržený stín

9 ANALÝZA VYUŽITÍ ÚZEMÍ 1 ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 uliční bloková zástavba Kostel sv. Jana Nepomuckého Vietnamská ambasáda Obchody (kuchyňské studio, autonosiče) Zpevněná plocha Pěší komunikace Významná komunikace Obslužná komunikace základní škola Trávník / Zeleň Legenda M 1:1000 Tramvajový pás vstup do objektu

10 FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ ŘEZ KOŠÍŘSKÝM NÁMĚSTÍM ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 M 1:250

11 CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 2 Vstup na schodiště shora je z prostoru parkoviště automobilů, které je zakončením rozlehlého otevřeného prostoru s parkem. Tento prostor je ve směru ke schodišti uzavřen bytovým objektem, v jehož parteru je cukrárna. Po pravici od vstupu na schodiště je novostavba bytového domu. Z koruny schodiště jsou daleké výhledy na protější svah Motolského údolí, Strahov a dále do Prahy. Ve spodní části schodiště, které vystupuje do ulice Musílkovi, je v parteru nejbližšího blokového domu kavárna. Výstup ze schodiště navazuje na přilehlé chodníky u komunikací. Obvodové linie schodiště jsou obehnány režnými zdmi, jejich výška kopíruje sklon svahu terénu. Na první mezipodestě je ve zdi průchod na soukromější parcelu přilehlé k bytovému domu. Na opačné straně první podesty je dokonce přímý vstup do bytového domu. Schodiště je opatřeno veřejným osvětlením. Parcely po obvodu schodiště jsou soukromějšího charakteru, ve smyslu že přiléhají k bytovým domům o čtyřech patrech. Parcely jsou využity jako jejich předzahrádky. Kromě předělení od schodiště zmíněnou zdí je hranice tvořena ještě oplocením. Často dřevěným prkenným či ocelovým pletivovým. ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 Linie schodiště se nachází v severním svahu území, v rámci nejkratší pěší trasy k železnici, kolem sportovišť (fotbal, squashpark). Navazuje na níže položené schodiště mezi kostelem sv. Jana Nepomuckého a základní školou. Je tvořeno pěti rameny které se střídají vždy dvojice ramen po obvodě a jedno rameno po středu linie. Střední ramena jsou o 13 stupních, krajní ramena o 17 stupních. Obvod linie je doplněn zástavbou činžovními domy, některé se vstupy přímo z mezipodest. Střídání poloh jednotlivých ramen chůzi po relativně dlouhém schodišti zpestřuje, rovněž to plošně umožňuje velké množství doplňující zeleně. Právě zeleň je převažujícím elementem v tomto liniovém prostoru. Trávníky, nižší keře, listnaté stromy. Zeleň se odehrává v prostorech za zábradlími. Mimo zpříjemnění prostoru rovněž schodiště zastiňují před sluncem. Schodiště je tvořeno žulovými stupni kladenými na terén. 4 mezipodesty jsou dlážděny kamennými kostkami. O obvodu ramen je ocelové trubkové zábradlí.

12 Pohled shora Pohled z koruny schodiště směrem do údolí. FOTOGRAFIE ÚZEMÍ 2 Pohled zdola Pohled z navazujícího chodníku v patě schodiště. Na levé straně bytový dům s kavárnou v přízemí. Po pravé straně umístění kontejnerů pro tříděný odpad. Pohled z první podesty Vidět je obvodová režná stěna s průchodem do prostoru před bytovkou. Na každé podestě je stožár veřejného osvětlení. ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2

13 PROSTOROVĚ HMOTOVÁ ANALÝZA ÚZEMÍ 2 ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 travnatý porost stín na střechách stromy vržený stín Legenda M 1:500

14 ANALÝZA VYUŽITÍ ÚZEMÍ 2 ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 zástavba tvořena převážně vícepodlažními rodinnými domy se zahradami Legenda obslužná komunikace pěší komunikace zeleň (tráva, stromy) významná komunikace veřejná vybavenost (školy: základní, umělecká,… vstup do objektu M 1:500

15 FOTOGRAFIE NÁMĚSTÍ ŘEZ prostor schodiště mezi ulicemi Musílkovi a Slávy Horníka ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 M 1:250

16 TYPICKÉ DĚJE V ŘEŠENÝCH PROSTORECH - POROVNÁNÍ ZačátekZačátek schwarzplann výkres veřejných ploch území 1 území 2schwarzplannvýkres veřejných plochúzemí 1území 2 Jak již bylo několikrát zmíněno o důležitosti košířského náměstí v historii, domníváme se, že dříve bylo jasným centrem dění v území. V dnešním kontextu na nás působí skoro až bezvýznamně. Oproti tomu funkce schodiště je jasná, těžko může být něčím ohrožena. Jako komunikační trasa značně usnadňuje pohyb mezi zástavbou ve svahu, která by byla jinak dosti komplikovaná. Díky dostatečnému množství zeleně a architektonickému řešení je chůze velice zpříjemněna a oživena. Oproti tomu pohyby po košířském náměstí na nás díky velkému ruchu z Plzeňské ulice působí až depresivně. Navíc prostor kromě několika laviček a parkování automobilů nenabízí nic dalšího. V parteru budov nejsou žádné obchody, sociální služby. Mnoho lidí jsme na náměstí nepotkali, což potvrzuje naši domněnku. Oproti tomu na schodišti jsme se spoluchodci často setkávali. Schodiště je určitě velkým zkrácením cesty. Díky rozvolněné zástavbě, která díky soukromým pozemkům zabírá hodně z veřejných ploch, navíc která je realizována ve svahu, kde je nutno vést komunikace spíše po vrstevnicích, docházkové cesty se dosti prodlužují. Schodiště je tak účelným a funkčním článkem jak tento problém vyřešit.