Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Krytosemenné.

Prezentace na téma: "Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Krytosemenné."— Transkript prezentace:

1 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY Krytosemenné

2 Celková charakteristika největší skupina rostlin – cca 300 000 druhů, několikanásobně více než všechny ostatní skupiny dohromady (kolem 50 000) byliny i dřeviny, velikost 0,5 cm – desítky m Rodozměna vznik květu,semena ukryta v semeníku heteromorfická, heterosporická rodozměna gametofyt nejvýrazněji redukován

3 Rodozměna rostlina = sporofyt (2n), na ní květ samčí část květu – tyčinky, na nich prašná pouzdra (samčí výtrusnice), v nich meiózou vznikají pylová zrnka = samčí výtrusy samičí část květu – pestík, jeho součástí semeník, uvnitř vznikají vajíčka (mnohobuněčný útvar, později z něho vzniká semeno) uvnitř vajíčka se jedna buňka dělí meiózou, vzniká mladý (jednobuněčný) zárodečný vak = samičí výtrus mladý zárodečný vak se třikrát dělí mitózou, vzniká osmijaderný zárodečný vak (samičí gametofyt) jedna dvojice jader splývá, vzniká centrální jádro (2n), ostatních 6 buněk v zárodečném vaku je n, jedna z nich je vaječná buňka (samičí gameta)

4 Rodozměna Opylení – pylová zrnka dopadnou na bliznu květu – pyl je přenášen hmyzem, jinými živočichy (ptáky, kaloni, …), větrem, vodou, … jádro pylového zrna se dělí mitózou, vznikají dvě buňky – jedna vegetativní, druhá generativní. Z vegetativní buňky vzniká pylová láčka (samčí gametofyt), generativní buňka se dělí na dvě spermatické buňky = samčí pohlavní buňky. pylová láčka prorůstá pestíkem k vajíčku, uvnitř pylové láčky dvě spermatické buňky Oplození – u krytosemenných probíhá dvojí oplození: 1.Jedna spermatická buňka oplozuje vaječnou buňku, vzniká zygota a z ní zárodek budoucí rostliny 2.Druhá spermatická buňka oplozuje centrální jádro, vzniká triploidní (3n) buňka, jejím dělení vzniká 3n pletivo endosperm, které slouží jako zásobní pletivo v semen

5

6

7 Různé tvary pylových zrnek

8 Vývoj pylového zrnka, vznik pylové láčky a spermatických buněk

9 Vajíčko se zralým zárodečným vakem

10 Vývoj semene z vajíčka 1a1b 2a 2b 3a 3b 4a 4b 1a – vaječné obaly1b – osemení 2a – vaječná buňka2b – zárodek 3a – centrální jádro3b – endosperm 4a – nucellus4b - perisperm

11 Systém oddělení KRYTOSEMENNÉ (Magnoliophyta) v současné době se dělí na 3 třídy (původně jen 2) třída „PRIMITIVNÍ DVOUDĚLOŽNÉ“ (Magnoliopsida) – nově vytvořená skupina evolučně nejstarších krytosemenných rostlin třída DVOUDĚLOŽNÉ (Rosopsida) – původně zahrnovala i předchozí skupinu třída JEDNODĚLOŽNÉ (Liliopsida)

12 Fylogenetické vztahy krytosemenných rostlin Primitivní dvouděložné Jednoděložné Dvouděložné

13 přibližně 8 000 druhů nesourodá skupina byliny i dřeviny síťnatá žilnatina, celistvé listy hodně tyčinek ve spirále (A ) plodolisty obvykle vzájemně nesrůstají (G ) často obsahují silice nebo alkaloidy koření (pepř, bobkový list, skořice, muškátový oříšek…) příklady rostlin: šácholan (magnólie), liliovník, leknín, stulík, kopytník, pepřovník, vavřín, …) třída „Primitivní dvouděložné“ (Magnoliopsida)

14 přibližně 230 tis. druhů byliny i dřeviny, druhotně tloustnou, cévní svazky v kruhu v zárodku dvě dělohy, klíčí dvěma lístky zachován hlavní kořen a postranní kořeny zpeřená nebo dlanitá žilnatina na listech květy stavěny nejčastěji podle čísla 5 nebo 4 květy mohou mít okvětí nebo kalich a korunu příklady rostlin: pryskyřník, růže, blatouch, vrba, dub, hluchavka, pampeliška, zvonek, …) třída Dvouděložné (Rosopsida)

15 třída Jednoděložné (Liliopsida) přibližně 70 000 druhů převážně byliny, ve stoncích roztroušené cévní svazky (bez kambia), většina není schopna druhotného tloustnutí hlavní kořen zaniká, vytváří se náhradní (adventivní) kořeny obvykle souběžná žilnatina, listy často bez řapíku, přisedlé nebo objímavé jediná děloha u embrya, klíčí jedním lístkem květy stavěny podle čísla 3, vytváří se jen okvětí příklady rostlin: lilie, tulipán, cibule, sněženka, trávy, bambus, kosatec, orchideje, palmy, …)

16 Kořenová soustava dvouděložné (A) a jednoděložné (B) rostliny A B

17 A – hlavní a vedlejší kořeny dvouděložné rostliny B – svazčité kořeny jednoděložné rostliny A B

18 1 1 2 Řez stonkem dvouděložné (A) a jednoděložné (B) rostliny 1 – kolaterální cévní svazek 2 – kambium AB

19 A B A – listy dvouděložných rostlin se zpeřenou nebo dlanitou žilnatinou B – listy jednoděložných rostlin se souběžnou žilnatinou

20 List dvouděložné (A) a jednoděložné (B) rostliny A B

21 A – schéma květu dvouděložné rostliny B – schéma květu jednoděložné rostliny A B

22 Květy dvouděložných rostlin A – kakost B – řeřišnice A B

23 Květy jednoděložných rostlin A – kosatec B – lilie A B

24 Použité zdroje a literatura Jeník, J. a kol.: Botanika. SPN. Praha 1979 (6. vydání) Kincl, L. a kol.: Biologie rostlin. Fortuna. Praha 2000 (3. vydání) Černohorský, Z.: Základy rostlinné morfologie. SPN. Praha 1967 http://www.mun.ca/biology/ http://www.biologie.uni-hamburg.de/ http://www.hindawi.com/

25 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu LITERACY Autor: Vít Růžička Předmět: Biologie Datum: 20. 9. 2013 Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt LITERACY