Sféry Země ZŠ Hejnice 2010 Mgr.Jan Kašpar. Sféra = vrstva, „obal“ Země Atmosféra – plynný obal Biosféra – živá hmota na Zemi Hydrosféra – vodní vrstva.

Prezentace na téma: "Sféry Země ZŠ Hejnice 2010 Mgr.Jan Kašpar. Sféra = vrstva, „obal“ Země Atmosféra – plynný obal Biosféra – živá hmota na Zemi Hydrosféra – vodní vrstva."— Transkript prezentace:

1 Sféry Země ZŠ Hejnice 2010 Mgr.Jan Kašpar

2 Sféra = vrstva, „obal“ Země Atmosféra – plynný obal Biosféra – živá hmota na Zemi Hydrosféra – vodní vrstva Kryosféra – ledová, zmrzlá vrstva Pedosféra – půdní vrstva Litosféra - kamenný obal

3 Atmosféra Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopujících planetu Zemi Obsahuje přibližně 78% dusíku a 21% kyslíku, a další plyny (oxidy, vzácné plyny… ) Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční radiací Stabilizuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí

4 Dělení atmosféry troposféra: nejnižší vrstva atmosféry, od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku stratosféra: od konce troposféry přibližně do 50 km. mezosféra: od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km. termosféra: od konce mezosféry zhruba do 640 km exosféra: od konce termosféry zhruba do vzdálenosti 20 000-70 000 km od povrchu Hranice mezi těmito vrstvami jsou nazývány tropopauza, stratopauza, mezopauza a termopauza.

5 Zvláštní části atmosféry Atmosféra má také tyto části, rozdělené podle odlišného mechanismu: ionosféra: obsahuje elektricky nabité částice (ionty). Umožňuje odraz rádiových vln. exosféra: nachází se nad ionosférou. V této oblasti zemská atmosféra plynule přechází do meziplanetárního prostoru. magnetosféra: část atmosféry ve které zemské magnetické pole reaguje se slunečním větrem. V této oblasti se tvoří polární záře. Může dosahovat až několik tisíc kilometrů nad povrch Země. ozonosféra: nachází se ve výšce přibližně od 10 do 50 km, kde se nachází větší množství ozónu.

6 Druhy znečištění Smog Kyselý déšť Skleníkový efekt Přirozené (vulkanická činnost,požáry…) Antropogenní (průmysl, doprava, zemědělství, těžba) CO 2 - skleníkový plyn,rozklad biohmoty, spalování všech paliv NO X – významný zdroj acidity, doprava, spalování plynu SO 2 – hlavní zdroj acidity, lokální spalování uhlí Např. Freony před 100 lety s atmosféře vůbec nebyly Zdroje znečištění

7 Biosféra část planety Země, kde se (byť i jen sporadicky a nepravidelně) vyskytují nějaké formy života. zahrnuje část atmosféry (přibližně do výšky 18 km v oblasti tropů a 10 km v polárních oblastech), prakticky celou hydrosféru a povrch litosféry (do desítek metrů pod povrchem půdy

8 Pododdíly biosféry ekosféra – část planety Země s pravidelným a zákonitým výskytem života noosféra – část planety Země obývaná lidmi technosféra – část povrchu Země obývaná a výrazně pozměněná člověkem.

9 Hydrosféra soubor všeho vodstva Země – tj. povrchové i podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. celkové zásoby vody na Zemi činí asi 1 385 989 600 km³, z toho sladká voda představuje 2,53 %. ve světovém oceánu je obsaženo asi 96,54 % slané vody a 2,5% sladké vody.

10 Obr.1

11 Znečištění vody hlavní část světových zásob vody tvoří vody oceánů a moří (96,5%), pouze malou část tvoří voda sladká, tedy pitná (2,5 %). z tohoto množství je většina vody vázána v ledovcích (68,4 %). pro lidi dostupná sladká voda se podílí pouze 0,015 % na celosvětových zásobách vody. hlavním zdrojem vody je pro člověka voda ve vodních tocích a voda podpovrchová problémem lidstva je fakt, že dochází k ohromnému znečišťování vodních zdrojů světový oceán váže převážnou část oxidu uhličitého,

12 Kryosféra veškerý povrch planety Země, kde se voda nachází v pevném skupenství zahrnuje mořský led, jezerní led, led na tekoucí vodě, sněhovou pokrývku, ledovce, ledové čepičky, ledové příkrovy a také trvale zmrzlou zem (např. permafrost). změny kryosféry mezi hlavní příčiny globální změny klimatu. Obr.2

13 Použité zdroje: Obr.1: Archív autora Obr.2: Archív autora Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kašpar.