N IZOZEMSKÁ REVOLUCE Mgr. Vladimír Velešík. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_3.DE.12.

Prezentace na téma: "N IZOZEMSKÁ REVOLUCE Mgr. Vladimír Velešík. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_3.DE.12."— Transkript prezentace:

1 N IZOZEMSKÁ REVOLUCE Mgr. Vladimír Velešík

2 Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy ANOTACE 1.Kód DUMu: VY_32_INOVACE_3.DE.12 2.Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 3.Vytvořeno: březen 2013 4.Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) 5.Anotace: Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborDějepis Tematický okruhPočátky novověku Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou vzniku Nizozemského státu, jeho ekonomického a kulturního rozmachu, nazývaného v dějinách „nizozemské zlaté století). Sleduje vývoj španělské absolutistické politiky a její vztah k novým ekonomickým poměrům v nizozemských provinciích. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

3 Nizozemská revoluce Nizozemí, Belgie, Lucembursko, část severní Francie  od 12. století zdejší města střediska řemesel, obchodu a kultury Nizozemí, Belgie, Lucembursko, část severní Francie  od 12. století zdejší města střediska řemesel, obchodu a kultury existovalo zde několik samostatných držav (hrabství Flandry, vévodství Brabant) – sjednoceny pod nadvládou burgundských vévodů  od roku 1477 Habsburkové (Karel V. zde vytvořil ze 17 provincií jeden celek – hlavní město Brusel) – náleželo španělským Habsburkům existovalo zde několik samostatných držav (hrabství Flandry, vévodství Brabant) – sjednoceny pod nadvládou burgundských vévodů  od roku 1477 Habsburkové (Karel V. zde vytvořil ze 17 provincií jeden celek – hlavní město Brusel) – náleželo španělským Habsburkům od 15. století rozvoj manufaktur a soukrromého podnikání (španělská koloniální politika) – v čele generální místodržitel (zastupoval španělského panovníka) od 15. století rozvoj manufaktur a soukrromého podnikání (španělská koloniální politika) – v čele generální místodržitel (zastupoval španělského panovníka) jižní provincie – Flandry, Brabant (město Antverpy)  velmi bohaté, obchod s vlnou, výroba sukna; obyvatelstvo katolické jižní provincie – Flandry, Brabant (město Antverpy)  velmi bohaté, obchod s vlnou, výroba sukna; obyvatelstvo katolické severní provincie – Holland, Zeeland, Utrecht  rozvoj zpracovatelského průmyslu (textil), obchod s Anglií, Ruskem a Pobaltím  obyvatelstvo se hlásilo ke kalvinismu severní provincie – Holland, Zeeland, Utrecht  rozvoj zpracovatelského průmyslu (textil), obchod s Anglií, Ruskem a Pobaltím  obyvatelstvo se hlásilo ke kalvinismu

4 Nizozemská revoluce boj stavů proti centralismu a za rozšíření samosprávy boj stavů proti centralismu a za rozšíření samosprávy odpor měšťanstva proti berní habsburské politice odpor měšťanstva proti berní habsburské politice konflikt mezi katolíky a kalvinisty konflikt mezi katolíky a kalvinisty

5 Nizozemská revoluce jádrem opozice se stala skupina aristokratů  Vilém Oranžský, admirál Horn, generál Egmont jádrem opozice se stala skupina aristokratů  Vilém Oranžský, admirál Horn, generál Egmont dosáhli odvolání kardinála Granvelly a vytvořili tzv. Svaz dohody (zastavení pronásledování jinověrců) dosáhli odvolání kardinála Granvelly a vytvořili tzv. Svaz dohody (zastavení pronásledování jinověrců)

6 Nizozemská revoluce Obrazoborecké hnutí (1566 – 1567) ohlas mezi řemeslníky a chudinou ohlas mezi řemeslníky a chudinou zničeno 5500 kostelů a klášterů zničeno 5500 kostelů a klášterů Markéta Parmská nahrazena vévodou z Alby  Albova hrůzovláda – krutá perzekuce (popravy), zavedena alcabala (1% daň z majetku, 5% z prodeje movitého majetku, 10% z prodeje každého zboží) Markéta Parmská nahrazena vévodou z Alby  Albova hrůzovláda – krutá perzekuce (popravy), zavedena alcabala (1% daň z majetku, 5% z prodeje movitého majetku, 10% z prodeje každého zboží)

7 Nizozemská revoluce Odpor  gézové (geusové) – žebráci lesní gézové – především v jižních provinciích, vedli partyzánskou válku lesní gézové – především v jižních provinciích, vedli partyzánskou válku námořní gézové – základny v anglických a francouzských přístavech  roku 1572 dobyli přístav Brielle námořní gézové – základny v anglických a francouzských přístavech  roku 1572 dobyli přístav Brielle počínali si velmi krutě – vraždění katolických kněží (Gorennští mučedníci) počínali si velmi krutě – vraždění katolických kněží (Gorennští mučedníci) 1573 odvolán vévoda z Alby 1573 odvolán vévoda z Alby

8 Nizozemská revoluce roku 1576 – vzpoura španělských žoldnéřů  vydrancovali Antverpy roku 1576 – vzpoura španělských žoldnéřů  vydrancovali Antverpy roku 1576 – vyhlášeno gentské smíření (gentská pacifikace)  dočasně sjednocen postup severních a jižních provincií proti Španělům  rozpory se záhy obnovily roku 1576 – vyhlášeno gentské smíření (gentská pacifikace)  dočasně sjednocen postup severních a jižních provincií proti Španělům  rozpory se záhy obnovily roku 1579 – vyhlášena Arraská unie - bezvýhradná oddanost Filipovi II. roku 1579 – vyhlášena Arraská unie - bezvýhradná oddanost Filipovi II. roku 1579 – vyhlášena Utrechtská unie – nejdříve 5 severních provincií (Holland, Zeeland, Utrecht, Frísko)  dále boje se Španelskem; Vilém Oranžský zavražděn  v boji pokračoval jeho syn Mořic Oranžský  Spojené nizozemské provincie roku 1579 – vyhlášena Utrechtská unie – nejdříve 5 severních provincií (Holland, Zeeland, Utrecht, Frísko)  dále boje se Španelskem; Vilém Oranžský zavražděn  v boji pokračoval jeho syn Mořic Oranžský  Spojené nizozemské provincie

9 Nizozemská revoluce Arraská unie - žlutá Arraská unie - žlutá Utrechtská unie - modrá Utrechtská unie - modrá biskupství Liège - zelené biskupství Liège - zelené španělské državy - světle žluté španělské državy - světle žluté

10 Nizozemská revoluce Politický systém v čele státu stál místodržící – měl v rukou výkonnou a vojenskou moc v čele státu stál místodržící – měl v rukou výkonnou a vojenskou moc generální stavy – rozhodovaly o zásadních státních otázkách generální stavy – rozhodovaly o zásadních státních otázkách každá provincie si podržela určitou samostatnou politiku  nejvýznamnější Holland (bohatá města Amsterdam, Rotterdam, Leiden)  Holanďané každá provincie si podržela určitou samostatnou politiku  nejvýznamnější Holland (bohatá města Amsterdam, Rotterdam, Leiden)  Holanďané státní náboženství – kalvinismus (vůči katolíkům tolerance) státní náboženství – kalvinismus (vůči katolíkům tolerance)

11 Nizozemská revoluce rozvoj podnikání – hlavním zdrojem bohatství obchod  zprostředkovatelé obchodní výměny mezi přístavy v Atlantiku, Severním a Baltském moři  Amsterdam největší světový přístav rozvoj podnikání – hlavním zdrojem bohatství obchod  zprostředkovatelé obchodní výměny mezi přístavy v Atlantiku, Severním a Baltském moři  Amsterdam největší světový přístav roku 1602 založena Východoindická společnost – měla výhradní právo na obchod, zmocnila se většiny portugalských kolonií v Indii; založeno Kapské Město – odtud nizozemští kolonisté – Búrové (sedláci) roku 1602 založena Východoindická společnost – měla výhradní právo na obchod, zmocnila se většiny portugalských kolonií v Indii; založeno Kapské Město – odtud nizozemští kolonisté – Búrové (sedláci) roku 1620 založena Západoindická společnost – pronikání do Ameriky – později krach roku 1620 založena Západoindická společnost – pronikání do Ameriky – později krach

12 Nizozemské zlaté století (17. st.) Příčiny: poloha na průsečíku dvou směrů evropského obchodu poloha na průsečíku dvou směrů evropského obchodu potřeba luxusního zboží v Evropě potřeba luxusního zboží v Evropě poptávka po surovinách a potravinách poptávka po surovinách a potravinách velká města velká města vynikající lodě (rychlost, bezpečnost, racionální systém plachtoví, menší počet námořníků) vynikající lodě (rychlost, bezpečnost, racionální systém plachtoví, menší počet námořníků) relativní náboženská svoboda a snášenlivost  řada židovských bankéřů a finačníků; Investiční kapitál – Amsterdamská banka – největší bankovní ústav své doby relativní náboženská svoboda a snášenlivost  řada židovských bankéřů a finačníků; Investiční kapitál – Amsterdamská banka – největší bankovní ústav své doby stavba lodí, výroba sukna, zpracování tabáku, cukrové třtiny stavba lodí, výroba sukna, zpracování tabáku, cukrové třtiny univerzita v Leidenu univerzita v Leidenu útočiště myslitelů – R. Descartés; náboženští exulanti – J. A. Komenský (Naarden) útočiště myslitelů – R. Descartés; náboženští exulanti – J. A. Komenský (Naarden)

13 Nizozemské zlaté století (17. st.) nizozemská malířská škola (Rembrandt van Rijn) nizozemská malířská škola (Rembrandt van Rijn) koloniální politika – Nový Amsterdam (při ústí řeky Hudson) – roku 1664 podstoupili Britům za část Britské Guayany  Nizozemská Guayana – dnes Surinam koloniální politika – Nový Amsterdam (při ústí řeky Hudson) – roku 1664 podstoupili Britům za část Britské Guayany  Nizozemská Guayana – dnes Surinam v roce 1650 po smrti Viléma II. Oranžského  moci se chopili obchodní podnikatelé – oranžisté vytlačeni; vyhlášena republika – v čele Jan de Witte v roce 1650 po smrti Viléma II. Oranžského  moci se chopili obchodní podnikatelé – oranžisté vytlačeni; vyhlášena republika – v čele Jan de Witte konflikty s Anglií – r. 1651 vyhlášena navigační akta  nizozemsko-anglické války konflikty s Anglií – r. 1651 vyhlášena navigační akta  nizozemsko-anglické války roku 1672 napadeno Francií  zaplaveno území; vnitropolitická krize  zavražděn Jan de Witte  obnovena monarchie – Vilém III. Oranžský roku 1672 napadeno Francií  zaplaveno území; vnitropolitická krize  zavražděn Jan de Witte  obnovena monarchie – Vilém III. Oranžský od roku 1689 personální unie s Anglií, po roce 1702 opět republika od roku 1689 personální unie s Anglií, po roce 1702 opět republika

14 Rembrandt van Rijn (Noční hlídka, Tobiáš a sv. Anna)

15 Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Zdroje a literatura 1.ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj! z dějepisu. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 256 s. ISBN 80-735-8069-1. 2.VISSCHER, Claes Jansz. Soubor:Leo belgicus.png [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Leo_belgicus.png (obrázek č. 1 – mapa Nizozemí) 3.ANGUISSOLA, Sofonisba. Soubor:Portrait of Philip II of Spain by Sofonisba Anguissola - 002b.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Portrait_of_Philip_II_of_Spain_by_Sofonisba_Anguiss ola (obrázek č. 2 – Filip II.) 4.KEY, Adriaen Thomasz. Soubor:WilliamOfOrange1580.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:WilliamOfOrange1580.jpg (obrázek č. 3 – Vilém oranžský) 5.BWPACH. Soubor:Martyrs of Gorkum.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Martyrs_of_Gorkum.jpg (obrázek č. 4 – guezové) 6.BEZ AUTORA. Soubor:Map-1579 Union of Utrecht.png [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map-1579_Union_of_Utrecht.png (obrázek č. 5 – Arraská a Utrechtská unie) 7.REMBRANDT. Soubor:Rembrandt van Rijn-De Nachtwacht-1642.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rembrandt_van_Rijn-De_Nachtwacht-1642.jpg (obrázek č. 6 – Noční hlídka) 8.REMBRANDT. Soubor:Rembrandt Harmensz. van Rijn 154.jpg [online]. [cit. 28.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rembrandt_Harmensz._van_Rijn_154.jpg (obrázek č. 7 – Tobiáš a sv. Anna)