Název školy:Základní škola Městec Králové Autor:Ing. Eva Khorelová Název:VY_32_INOVACE_20_Př9 Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/21.2313 Téma:Přírodopis 9.

Prezentace na téma: "Název školy:Základní škola Městec Králové Autor:Ing. Eva Khorelová Název:VY_32_INOVACE_20_Př9 Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/21.2313 Téma:Přírodopis 9."— Transkript prezentace:

1 Název školy:Základní škola Městec Králové Autor:Ing. Eva Khorelová Název:VY_32_INOVACE_20_Př9 Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/21.2313 Téma:Přírodopis 9. ročník, Hydrosféra - podzemní voda a krasové jevy Anotace:Prezentace, sloužící k objasnění geologického působení podzemní vody, vzniku krasových jevů, k zápisu do sešitů, procvičení učiva. Datum dokončení:13. 3. 2012

2 HYDROSFÉRA PODZEMNÍ VODA A KRASOVÉ JEVY Přírodopis 9. ročník 13. 3. 2012

3 Vysvětlivky k pomocným symbolům: Určeno k zápisu do sešitů. Určeno k přemýšlení, řešení problému.

4 Podzemní voda  vzniká vsakováním srážkové vody  rozpouští minerály a horniny, čistí se a filtruje  hromadí se nejvíce v sedimentech, puklinách a pórech nad nepropustnými horninami  vyvěrá na povrch ve formě pramenů, bažin, gejzírů, vřídel  během roku její hladina kolísá

5 Krasové jevy  Kras je geologické označení pro vápencové či dolomitové oblasti.  Krasové oblasti jsou přetvářeny působením povrchové a podzemní vody s obsahem CO 2.  Působí zde chemické i mechanické zvětrávání.  Rozpouštěním minerálů voda vytváří jeskyně, jinde minerály ukládá.

6  srážky rozpouštějí vzdušný CO 2, vzniká slabá kyselina uhličitá: H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 H 2 O + CO 2 H 2 CO 3  kyselina rozpouští vápenec, přičemž vzniká hydrogenuhličitan vápenatý: H 2 CO 3 + CaCO 3 Ca(HCO 3 ) 2 H 2 CO 3 + CaCO 3 Ca(HCO 3 ) 2  odpařováním vody a CO 2 opět vykrystalizuje kalcit: Ca(HCO 3 ) 2 CaCO 3 + H 2 O + CO 2 Chemické zvětrávání

7 Co se děje v podzemí ? Po poklesu hladiny spodní vody vzniknou prostory, které jsou vyplněny vzduchem. Foto autorky vlastní

8 Hydrogenuhličitan vápenatý rozpuštěný ve vodě se při odpařování vody mění v uhličitan vápenatý, který se na stěnách jeskyní usazuje ve formě sintru, kalcitových náteků nebo krystalků aragonitu. V Bozkovském podzemním jezírku je ve vodě rozpuštěný hydrogenuhličitan vápenatý Foto autorky vlastní

9 V jeskyních se z prosakující vody tvoří krápníková výzdoba:  stalaktity – visí ze stropu  stalagmity – rostou vzhůru  stalagnáty – vznikly spojením předchozích  brčka – zárodečné formy stalaktitu  závoje – ploché útvary

10 Zárodečným útvarem stalaktitu je duté brčko – Bozkovské dolomitové jeskyně Foto autorky vlastní

11 Heliktit je brčko, jehož růst se řídí kapilárními silami, ne zemskou přitažlivostí Foto autorky vlastní Bílá myška, Bozkovské jeskyně

12 Po ucpání otvoru v brčku stéká voda po jeho povrchu a vzniká stalaktit Foto autorky vlastní

13 Komín na perníkové chaloupce je příkladem stalagmitu – Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

14 Setká-li se shora a zdola rostoucí krápník, vznikne stalagnát Raketa – Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

15 Dalšími tvary jsou závoje, nebo třeba sloní uši – Bozkovské jeskyně Foto autorky vlastní

16 Jakým útvarem jsou tyto Prušácké přilbice z Bozkovské jeskyně? Foto autorky vlastní stalagmity

17 Při stékání vody ze stěn a stropů jeskyně může CaCO 3 vytvářet takovéto sintrové vrstvy Foto autorky vlastní Bůček – Bozkovské dolomitové jeskyně

18 BUNNEL, DAVE. [cit. 2012-03-13]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Caving2.jpg Výzkumem a mapováním jeskyní se zabývá věda - speleologie

19 Jak se mění krajina? přímou erozní činností vody kaňony, škrapy. Hroucením stěn a stropů jeskyní vznikají závrty, komíny a propasti, přímou erozní činností vody kaňony, škrapy. MACKPHERSON, KY. [cit. 2012-03-13]. Dostupné pod licencí Creative Commons na www: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Alabama_cave_2005-04- 24.km.jpg Alabama - USA

20 MYRABELLA, [cit. 2012-03-13], dostupné pod licencí Creative Commons na www: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Causse_de_Sauveterre_doline.jpg Nálevkovitý závrt – kras, Francie

21 MACKENZIE, IAN.[cit. 2012-03-13], dostupné pod licencí Creative Commons na www: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Karst_Dent-de-Crolle-8.jpg Povrchové škrapy – kras, Francie

22 Kaňon řeky Cetiny - Chorvatsko Foto autorky vlastní

23 Vodní toky se mohou v krasu propadat do podzemních dutin či závrtů. Jinde vytékají na povrch jako vyvěračky. Vodní toky

24 PRAZAK. [cit. 2012-03-13], dostupné pod licencí Creative Commons na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NPR_V%C3%BDv%C4%9Bry_Punkvy.jpg Vývěr ponorné říčky Punkvy – Moravský kras

25 1) Kde v ČR jsou krasové oblasti? 2) Jak tyto masy hornin vznikly? 3) K čemu lidé vápenec používají? Několik otázek na závěr Nejznámější je Český a Moravský kras, Koněpruské, Punkevní jeskyně…. Usazováním vápenatých schránek a uhličitanu vápenatého v mořích …. Stavební kámen, výroba vápna, stavebních hmot, hnojivo ….

26 4) Jaké útvary lze pozorovat na povrchu v krasových oblastech? 5) Jaké útvary se tvoří uvnitř jeskyní? 6) Jakou souvislost má čistota ovzduší a chemické zvětrávání vápenců? Znečištěním vzniká kyselý déšť, který snadněji rozpouští vápenec …. Kaňony, škrapy, závrty, propasti …. Brčka, stalaktity, stalagmity, stalagnáty, závoje ….

27 [cit. 2012-03-13]. Dostupné pod licencí Creative Commons na wwww: http://cs.wikipedia.org http://cs.wikipedia.org DOWNS, Roger M., et al. Almanach geografie. 1. Praha : Sanoma Magazines, spol.s r. o., 2006. ISBN 80-7026-267-2. 496 s. Použité zdroje informací