ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta Pavilon A15, 3. n.p. Kamenice 5, 625 00 Brno.

Prezentace na téma: "ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta Pavilon A15, 3. n.p. Kamenice 5, 625 00 Brno."— Transkript prezentace:

1

2

3

4

5 ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta Pavilon A15, 3. n.p. Kamenice 5, 625 00 Brno

6 UNIVERZITNÍ KAMPUS ÚSTAV SOCIÁLNÍHO LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ

7

8

9 manipulace

10 informování

11 manipulace informování konzultace

12 manipulace informování konzultace partnerství

13 manipulace informování konzultace partnerství delegování pravomoci

14 manipulace informování konzultace partnerství delegování pravomoci tvůrčí osobní podíl

15 manipulace informování konzultace partnerství delegování pravomoci tvůrčí osobní podíl

16 PRODEJNA KNIH - PAVILON 9, 2. NP.

17

18

19 profesor MUDr. Adolf Žáček, DrSc., vedoucí ústavu v letech 1958 - 1983

20 SOCIÁLNÍ

21 ORTODOXNÍ LIBERÁLOVÉ SOCIALISMUS DOGMATIČTÍ MARXISTÉ REFORMISMUS KŘESŤANŠTÍ DEMOKRATÉ CHARITA A SAMARITÁNSTVÍ ELITÁŘI POHRDÁNÍ NIŽŠÍMI VRSTVAMI

22 SOCIÁLNÍ (Slovník jazyka českého) 1.Týkající se lidské společnosti, vztahů mezi lidmi, společenský. 2.Týkající se úsilí o zlepšení nebo změnu společenských poměrů. 3.Týkající se jednotlivce ve vztahu ke společnosti.

23 SOCIÁLNÍ (Slovník jazyka českého) 1.Týkající se lidské společnosti, vztahů mezi lidmi, společenský. 2.Týkající se úsilí o zlepšení nebo změnu společenských poměrů. 3.Týkající se jednotlivce ve vztahu ke společnosti.

24 SOCIÁLNÍ (východiska) SOCIETAS Jednota, společenství, spolek, společnost SOCIUS kamarád, druh, společník SOCIALIS společenský, spojenecký

25 SOCIÁLNÍ (smysl slova) ODPOVĚDNOST ZA SVŮJ ŽIVOT V SOCIÁLNÍM KONTEXTU ZÁJEM O LIDI SDÍLENÁ ODPOVĚDNOST ZA EXISTENCI A ČINNOST SKUPIN, V NICHŽ KAŽDÝ ŽIJE

26 LÉKAŘSTVÍ (Slovník jazyka českého) 1.Souhrn vědeckého poznání o nemocích, o jejich léčení a o předcházení nemocí. 2.Provozování lékařské praxe.

27 LÉKAŘSTVÍ Soubor poznatků, dovedností i praxe týkající se ochrany, upevnění, rozvoje a navrácení zdraví lidí, a to zejména pokud jde o prevenci, diagnostiku, prognózu, léčení a rehabilitaci.

28

29

30

31

32 Zájem o zdraví a jeho determinanty Zdravotní výchova Podpora zdraví Prevence Diagnostika Terapie Rehabilitace Sociální reintegrace Základní etapy zdravotní péče

33 Zájem o zdraví a jeho determinanty Zdravotní výchova Podpora zdraví Prevence Diagnostika Terapie Rehabilitace Sociální reintegrace Základní etapy zdravotní péče

34 Hlavní předmět zájmu sociálního lékařství JE ZDRAVÍ LIDÍ

35 1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? POPIS CO, KOLIK, KDE, KDY

36 JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? Zdraví je mnohem horší, než by mohlo být: kdybychom dokázali lépe pomoci lidem zvolit si vlastní zdravý životní styl a pečovat o své zdraví, kdybychom lépe využili ty vzácné zdroje, které máme pro zdraví lidí k dispozici.

37 POPIS 2. PROČ JE TAKOVÉ ? ANALÝZA

38 PROČ JE ZDRAVÍ LIDÍ TAKOVÉ? DETERMINANTY ZDRAVÍ Zdravý životní styl Genetický základ Péče o zdraví a zdravotnictví Životní prostředí (kulturní, ekonomické, sociální a další podmínky života lidí)

39 POPISANALÝZA CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? PÉČE O ZDRAVÍ

40 CO SPOLEČNĚ UDĚLÁME PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ LIDÍ? SPOLEČNÁ CESTA KE ZDRAVÍ: Společný zájem o zdraví Sdílená odpovědnost – posílení motivace a odpovědnosti občanů i institucí a organizací Tvůrčí partnerství respektující jak svébytnost jedince, tak význam lidské sounáležitosti

41 PÉČE O ZDRAVÍ je široce pojatý souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví.

42 POPISANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ ZDRAVOTNICTVÍ

43 resortní systém obsahující soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), které byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. Zdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví.

44 PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci

45 FUNKCE ZDRAVOTNICTVÍ V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví V užším smyslu: řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví

46 POPISANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

47 jedinec populace zdraví nemoc

48 jedinec populace zdraví nemoc

49 jedinec populace Běžná medicínská péče zdraví nemoc

50 jedinec populace Běžná medicínská péče A zdraví nemoc

51 jedinec populace Běžná medicínská péče A B zdraví nemoc

52 jedinec populace Běžná medicínská péče A B C zdraví nemoc

53 jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc

54 jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc

55 PUBLIC HEALTH je v odborné literatuře poměrně dobře definováno jako: „organizované úsilí společnosti s cílem chránit, rozvíjet a navracet zdraví lidí. Jde o kombinaci vědeckých poznatků, dovedností i názorů směřujících k udržení a zlepšení zdraví lidí prostřednictvím kolektivních anebo sociálních aktivit. PUBLIC HEALTH je instituce, vědecký obor i praxe.“

56 jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc

57 jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc

58 jedinec populace Běžná medicínská péče A B C D zdraví nemoc

59 PREJUDICE (PREDŽUDIS) PŘEDPOJATOST, PŘEDSUDEK, ZAUJATOST, UBLÍŽIT, UŠKODIT, POŠKODIT

60 UNPREJUDICED OPEN MINDED Nezaujatě vnímat odlišné názory, jejich nositele nepovažovat za hlupáky nebo za nepřítele. Trpělivě usilovat o důstojná východiska při naplňování společného cíle: dosáhnout co nejlepšího zdraví lidí.

61 EKVITA (EQUITY) Spravedlnost opírající se spíše o lidskou slušnost než o literu zákona Poctivost, slušnost, nestrannost

62

63 Zdravotní situace v České republice se v některých aspektech zlepšuje. Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá potřebám ani skutečným možnostem. O závažných zdravotních problémech vypovídají: a. ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva, b. charakteristiky životního způsobu, c. charakteristiky životního prostředí, d. stav, činnost a výsledky zdravotnictví.

64 A.ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA (ZDRAVÍ LIDÍ) Vývoj střední délky života je relativně příznivý. Je však patrné zaostávání za vyspělými zeměmi. V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění i psychických nemocí. I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech.

65 B. ŽIVOTNÍ ZPŮSOB K závažným rizikovým faktorům, jejichž vliv roste, patří zejména kuřáctví, energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, nízká pohybová aktivita, vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, zneužívání alkoholu, léků a drog, nevhodné sexuální chování apod.

66 C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ K dílčímu zlepšení došlo až v posledním desetiletí. Stav dosud není příznivý, např. pokud jde o znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, chemizaci zemědělství a škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod.

67 D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnictví bylo v minulých desetiletích řízeno převážně byrokratickými metodami, centralisticky, bez zpětné vazby a s minimálními zdroji. Péče o zdraví je dosud pojímána resortně, s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví a na primární zdravotní péči.

68 D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ (pokračování) V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. Nesnáze se projevují v oblasti zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a saturování zdravotnických potřeb).

69 VÝCHODISKO ze současné situace nelze vidět jen v dílčích resortních organizačních opatřeních, ale v novém pojetí zdravotní péče, ve vytvoření a skutečně odborném zvládnutí moderního systému péče o zdraví, jehož základním dlouhodobě orientovaným cílem je: ZLEPŠIT ZDRAVÍ LIDÍ.

70 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 19501960197019801990200020102020 0 kalendářní roky odhad EVROPA

71 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 19501960197019801990200020102020 0 kalendářní roky odhad ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA

72 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 19501960197019801990200020102020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA

73 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 19501960197019801990200020102020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO

74 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 19501960197019801990200020102020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO

75 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 19501960197019801990200020102020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO

76 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 19501960197019801990200020102020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO

77 STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V LETECH 1950-2020 (pramen: United Nations: World population Prospects 1988) 65 70 75 80 věk 19501960197019801990200020102020 0 kalendářní roky odhad ISLAND ZÁPADNÍ EVROPA VÝCHODNÍ EVROPA EVROPA ČESKOSLOVENSKO JAPONSKO

78 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 19701980199020002010 ČESKÁ REPUBLIKA věk kalendářní roky

79 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 60 65 70 75 80 19701980199020002010 ČESKÁ REPUBLIKA STÁTY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU věk kalendářní roky

80 65 70 75 80 85 19701980199020002010 kalendářní roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) věk ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (P0 1. KVĚTNU 2004)

81 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 65 70 75 80 85 19701980199020002010 ČESKÁ REPUBLIKA ČLENSKÉ ZEMĚ EU (PŘED 1. KVĚTNEM 2004) věk kalendářní roky

82 RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 70 75 80 85 1970 1980 1990 200020102020 ŽENY ŠVÉDSKO MAĎARSKO kalendářní roky věk kalendářní roky 60 65 70 75 80 1970 1980 1990 2000 20102020 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO MAĎARSKO MUŽI věk Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE)

83 RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 70 75 80 85 ŽENY věk kalendářní roky 60 65 1970 1980 1990 2000 20102020 ŠVÉDSKO MAĎARSKO MUŽI Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE)

84 RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA 70 75 80 85 ŽENY věk kalendářní roky 60 65 1970 1980 1990 2000 20102020 ŠVÉDSKO MAĎARSKO MUŽI Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE)

85 200 300 400 500 600 700 800 900 19701980 1990 2000 2010 2020 ŠVÉDSKO RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA MAĎARSKO MUŽI kalenářní roky počet případů na 100 000 ČESKÁ REPUBLIKA RAKOUSKO kalendářní roky 100 200 300 400 500 600 700 1970 19801990 200020102020 MAĎARSKO ŽENY ŠVÉDSKO počet případů na 100 000 Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární nemoci u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE).

86 Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory u mužů a žen v Maďarsku, České republice, Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011 (pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE). počet případů na 100 000 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 19701980 1990 2000 2010 2020 ŽENY MAĎARSK O ČESKÁ REPUBLIK A ŠVÉDSKO RAKOUSK O kalendářní roky

87 KRIZE MEDICÍNY A ZÁKLADNÍ MODELY SOUHRNNÉ PÉČE O ZDRAVÍ

88 KRIZE MEDICÍNY ? víme toho víc umíme toho víc je víc pacientů (lepší diagnostika a nižší úmrtnost) stojí to čím dál tím víc peněz. Žádná země na světě nemá tolik prostředků, kolik by lékaři a další zdravotničtí pracovníci dokázali utratit v dobré víře, že pomáhají svým pacientům.

89 V EVROPĚ SE NA ÚROVNI ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL NEJVÍCE PODÍLEJÍ CHRONICKÉ NEINFEKČNÍ NEMOCI. V EVROPĚ NA CHRONICKÉ NEMOCI UMÍRÁ 87% OBYVATEL. ODHADUJE SE, ŽE NÁKLADY NA ZVLÁDÁNÍ CHRONICKÝCH NEMOCÍ A FINANČNÍ ŠKODY, KTERÉ ZPŮSOBUJÍ, PŘESAHUJÍ 6% HDP.

90 A zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ klinická diagnóza

91 A B zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života

92 A B C zdravé období délka nemoci TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ zdravé období klinická diagnóza zdravé období délka nemoci časná diagnóza medicínské prodloužení života délka nemoci pomoc v dětství a dospívání pomoc v dospělosti posilování soběstačnosti prodloužení života ve zdraví medicínské prodloužení života

93 PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH NEMOCÍ NESTAČÍ Zjišťovat nemoc co nejdříve Oddalovat úmrtí pacienta Posilovat prevenci jednotlivých nemocí. JE ŽÁDOUCÍ PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT.

94 SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR A VE ŠVÉDSKU

95 kalendářní roky 65 70 75 80 85 19701980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)

96 kalendářní roky 65 70 75 80 85 19701980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA věk 4 roky NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)

97 kalendářní roky 65 70 75 80 85 19701980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) roky (věk) 22 roků

98 kalendářní roky 65 70 75 80 85 19701980 1990 2000 2010 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA roky (věk) 22 roků 20 roků NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)

99 A zdravé období délka nemoci diagnóza chronické nemoci HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) úmrtí LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ

100 72 70 ŠVÉDSKO 68 66 64 62 60 58 56 54 2004 2005 2006 20072008 2009 HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?KeepThis =true&TB_iframe=true&height=450&width=920 9 roků

101 zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití

102 zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití

103 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života

104 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 62,8 62,2 62,471,4 4,2 12,4 8,9 8,0

105 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 63,3 64,6 61,971,0 13,2 13,5 10,8 9,6

106 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 1962 2010 muži ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA ženy ŠVÉDSKO HLY (Healthy Life Years) = naděje dožití + roky života 62,8 62,2 62,471,463,3 64,6 61,971,0 4,2 12,4 13,2 13,5 10,8 8,9 8,0 9,6

107 zdravé období délka nemoci naděje dožití Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné.

108 zdravé období délka nemoci naděje dožití Je nebytné využít všech mechanizmů, které má společnost k dispozici s cílem prodloužit délku zdravého období života a zlepšit navazující péči. Je to úkol pro všechny rezorty, pro všechny organizace, rodiny i jednotlivce.

109 109

110 110 ALKOHOL 2 TABÁK 1 NADVÁHA A OBEZITA 3 NÍZKÁ SPOTŘEBA OVOCE A ZELENINY 5 SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA 4 VYSOKÝ KREVNÍ TLAK VYSOKÝ CHOLESTEROL VYSOKÝ KREVNÍ CUKR RIZIKA PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ DROGY POČET LET ZTRACENÝCH V DŮSLEDKU DISABILITY (DALY) PŮSOBENÍM HLAVNÍCH ROZIKOVÝCH FAKTORŮ V EVROPSKÉM REGIONU SZO, 2004 pořadí

111 Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 0 5 10 15 20 19701980199020002010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO kalendářní roky litry čistého lihu

112 Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 1970 198019902000 ŠVÉDSKO ČESKÁ REPUBLIKA kalendářní roky počet cigaret

113 Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace 120 130 140 150 160 170 180 190 200 210 1970198019902010 ČESKÁ REPUBLIKA ŠVÉDSKO 2000 kilogramy zeleniny kalendářní roky

114 PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 24,7 10 26,2 11,9 0 5 10 15 20 25 30 MUŽIŽENY ČR Švédsko

115 Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem – dvojnásobnou spotřebu cigaret – dvojnásobnou spotřebu alkoholu – dvojnásobný výskyt obezity – poloviční spotřebu zeleniny, nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku.

116 SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ, A TO KOUŘENÍ, ALKOHOL, OBEZITU SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY, PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ KLESL O DVĚ TŘETINY.