Konkrétní případy nutričně- epidemiologického hodnocení biologických škodlivin. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.

Prezentace na téma: "Konkrétní případy nutričně- epidemiologického hodnocení biologických škodlivin. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D."— Transkript prezentace:

1 Konkrétní případy nutričně- epidemiologického hodnocení biologických škodlivin. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D.

2 Quantitative Microbial Risk Assesment (QMRA) Identifikace nebezpečí: identifikace patogenních agens na základě klinických, laboratorních, epidemiologických poznatků. Charakterizace nebezpečí (vztah dávka – účinek) ◦ Kazuistiky a série kazuistik (klinické případy), studie případů a kontrol (epidemie) ◦ Epidemiologická surveillance (deskriptivní studie): výskyt nemocí v populaci, výskyt patogenů v potravinách, popř. infekční dávka Odhad expozice: ◦ Bodový odhad: spotřební koš potravin, expoziční scénáře („what-if“) ◦ Modelování („dobrý výsledek vzniká jen díky dobré kombinaci osvědčených dílů – viz stavba domu“):  Lineární funkce: jedna expozice = jeden následek  Exponenciální funkce: jedna expozice = více následků (následný interhumánní přenos v rodině, sdílení potravin…)  Logistická funkce: s velikostí dávky roste následek, ale extrémní dávka již následek nevyvolá (vyčerpání vnímavosti populace, senzorické změny potraviny a odmítání konzumace) Charakterizace rizika: ◦ odhad pravděpodobnosti nepříznivého zdravotního účinku, vč. odhadu velikosti nejistot.

3

4 Základy modelování Proč model? ◦ Předpověď chování systému ◦ Porozumění ◦ Trénink Typy modelů ◦ Mentální ◦ Fyzické ◦ Matematické  Binomická funkce: jaká je pravděpodobnost, že onemocní 1 člověk z 10-ti, když pravděpodobnost vzniku nákazy je 10 %? Právě 0,39. ◦ Výpočetní Postup ◦ Formulace problému ◦ Návrh a verifikace modelu ◦ Simulace  „co se stane, když…“

5 Binomická funkce B(10; 0,1)

6

7

8 Nemocní a zemřeli v souvislosti konzumace potravin v USA (Mead et al., 1999) Cíl: ◦ Kvantifikace dopadu alimentárních nákaz na zdravotní stav populace Metodika: ◦ Národní surveillance systém Výsledky: ◦ 76 mil. nemocných, 325 tis. hospitalizovaných, 5 tis. úmrtí ročně (odhad) ◦ 75 % alimentárních nákaz připadá na 3 hlavní patogeny (Salmonella, Listeria, Toxoplasma) PatogenPřípadů celkem (odhad) Hlášených případů Poměr hospitalizovaných Smrtnost SporadickéEpidemické Salmonella non-typhoid1.412.49876.0133.6400,2210,0078 Campylobacter spp.2.453.926102.0731460,1020,0010 Listeria monocytogenes 2.5181.632---0,9220,2000 Toxoplasma gondii225.00015.000---

9 Epidemiologie sporadických případů salmonelóz u dětí do 1 roku (Jones TF et al., 2006) Hodnoty odds ratio pro rizikové faktory v 5-ti denní anamnéze před vznikem onemocění u dětí do 1 roku. Studie případů a kontrol z národního surveillance systému USA. ◦ Kontakt s ostatními infikovanými dětmi4,4 (95 % CI: 1,8 – 10,7) ◦ Cestovatelská anamnéza8,9 (95 % CI: 2,6 – 30,9) ◦ Kontakt s hospodářskými zvířaty2,1 (95 % CI: 0,5 – 9,3) ◦ Kojení0,5 (95 % CI: 0,3 – 0,6) ◦ Konzumace náhradní kojenecké výživy2,0 (95 % CI: 1,4 – 2,8) ◦ Konzumace vajec „na měkko“2,7 (95 % CI: 0,9 – 7,6) ◦ Konzumace mas1,7 (95 % CI: 1,1 – 2,7) ◦ Konzumace drůbežího masa3,2 (95 % CI: 2,1 – 5,1)

10 The European Union Summary report on Trends and Source of Zoonozes, Zoonotic agents and Foodborne outbreaks in 2009. EFSA Journal 2011; 9(3); 2090. doi: 10.2903/j.efsa.2011.2090