Habsburská monarchie – bouřlivé události, revoluční jaro 1848

Prezentace na téma: "Habsburská monarchie – bouřlivé události, revoluční jaro 1848"— Transkript prezentace:

1 Habsburská monarchie – bouřlivé události, revoluční jaro 1848

2 ZŠ Bor, Školní 440, 348 02, příspěvková organizace TÉMA
ZPRACOVAL Mgr. Alena Jakubcová ŠKOLA ZŠ Bor, Školní 440, , příspěvková organizace TÉMA Člověk a společnost – Habsburská monarchie – bouřlivé události , revoluční jaro 1848. NÁZEV MATERIÁLU VY_32_INOVACE_4C_D8_17_– Habsburská monarchie – bouřlivé události , revoluční jaro 1848. ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.4.00/ PŘEDMĚT Dějepis ROČNÍK 8. KLÍČOVÁ SLOVA Metternich, okrojovaná ústava, petiční hnutí, Národní výbor. DATUM

3 Anotace Tato prezentace je určena pro žáky 8. tříd základní školy, pro vzdělávací obor Člověk a společnost – dějepis. Žáci se seznámí s revolučními událostmi roku 1848.

4 Habsburská monarchie Habsburská monarchie byla co do rozlohy druhou největší říší v Evropě. Skládala se z několika historických celků – české, rakouské, italské a uherské země. Tento celek byl spravován úředníky z Vídně. Rakousko a Prusko dohlíželo na pořádek v celé monarchii. Jednací řečí uherského sněmu se na poč. 40 let stala místo latiny maďarština a v Čechách sílilo hnutí za zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úřadech a ve vyšším školství i snaha o obnovení české státnosti.

5 Počátky revoluce 13. března 1848 došlo ve Vídni k ozbrojeným srážkám lidu s vojskem, které si vyžádaly několik mrtvých. Císař propustil ze svých služeb kancléře Metternicha, vytvořil nová ministerstva a přislíbil vypracování ústavy, svolání říšského sněmu a vyřešení robotní otázky. Byla zrušena cenzura tisku a zavedeny občanské svobody např. svoboda shromažďování. Uherské části říše se dostalo značné samostatnosti, když byla v Pešti vytvořena uherská vláda, která měla svolat uherský sněm.

6 Kancléř Metternich Obrázek číslo 1

7 Požadavky Čechů Panovník kladně odpověděl i na požadavky Čechů – zaručil jim rovnost češtiny s němčinou v úřadování a povolil na základě volby svolat nový český sněm do Prahy. Požadavek na zvláštní státoprávní postavení zemí Koruny české v rámci monarchie nabyl vyslyšen – o těchto záležitostech měl rozhodnout až budoucí říšský sněm.

8 Potíže s ústavou Koncem dubna 1848 vídeňská vláda vydala ústavu, která platila pro celou říši s výjimkou Uher. Na základě této okrojované ústavy se výkonná moc nacházela v rukou panovníka a ministrů, kteří byli odpovědni nejvyššímu zákonodárnému sboru – říšskému sněmu. Říšský sněm se skládal ze dvou komor – PANSKÁ SNĚMOVNA – byla jmenována panovníkem. DOLNÍ POSLANECKÁ SNĚMOVNA- byla sestavena na základě voleb. S takto navrženou ústavou nesouhlasili vídeňští demokraté v čele se studenty, kteří v květnu 1848 opět povstali a vynutili si na císaři odvolání ústavy.

9 Pražské petiční hnutí Pražské měšťanstvo se sešlo 11. března 1848 na schůzi v restauraci Svatováclavských lázní na Novém Městě pražském, aby sestavilo petici liberálních, národních a státoprávních požadavků, která měla být odvezena císaři do Vídně. Navržená petice byla dopracována tzv. Svatováclavským výborem a podepsána Pražany – české země měly nabýt větších práv a samostatnosti.

10 Císařova odpověď Císař odpověděl na pražskou petici 8. dubna 1848 tzv. kabinetním listem v podstatě kladně. Kabinetním listem prohlásil rovnoprávnost češtiny s němčinou v úřadování, zaručoval zřízení zemské vlády v Čechách, svolání zemského sněmu nikoliv na základě stavovské příslušnosti, ale řádných voleb. Příprav zemských voleb se ujal Národní výbor.

11 Počátek česko – německého sporu
Češi ústy Františka Palackého odmítli účast na německém sjednocení a bojkotovali volby do frankfurtského parlamentu. Česká politická reprezentace v čele s Františkem Palackým, Františkem Augustinem Braunerem a Františkem Ladislavem Riegrem usilovali nadále o vytvoření silného federalizovaného Rakouska.

12 František Palacký Obrázek číslo 2

13 František Ladislav Rieger
Obrázek číslo 3

14 Opakovací otázky 1.Které požadavky revoluce byly splněny ve Vídni v březnu 1848? 2. Jmenujte některé požadavky obsažené v petici z března 1848. 3. Kdy byla vydána okrojovaná ústava? 4. Kdy a proč musel odstoupit kancléř Metternich?

15 Zdroje k textu Novověk – Doc. PhDr. Milan Hlavička, CSc.- učebnice dějepisu pro 8.ročník základní školy a 3. ročník osmiletého gymnázia, 1. vydání 2002, SNP – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Bělehradská 47, Praha 2, , ISBN – 7235 – 053 – 6 – text.

16 Zdroje k obrázkům Obr.č.1NEUVEDEN. finmag.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr.č.2 VILÍMEK, Jan. cs.wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obr.č. 3 NEUVEDEN. cs.wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: